Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se hlásí k úsilí o zmírnění dopadů klimatických změn a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. To se plně odráží i v kapitole o zemědělství jejího volebního programu. Středobodem je tak nikoli produkce, ale krajina. Koalice také plánuje nastavit „jasná pravidla“ čerpání zemědělských dotací, které chce zastropovat. Ráda by též důsledně kontrolovala majetkové propojení žadatelů o podporu.
Dostane-li po podzimních volbách šanci řídit rezort zemědělství některý ze zástupců koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), čekají českou zemědělskou politiku změny. Tak to alespoň vyplývá z pracovní verze volebního programu koalice, kterou má Ekonomický deník k dispozici. Ten sice zatím nebyl zveřejněn, ale strany se již na něm shodly.
Podle dokumentu je „jedním ze základních pilířů liberálněkonzervativní politiky“ koaličních partnerů – tedy včetně environmentálně tradičně spíše skeptické ODS – ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů. Koalice se otevřeně hlásí k úsilí o zmírnění dopadů klimatických změn a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. A to se plně odráží i v kapitole o českém zemědělství. To má být nejen konkurenceschopné, ale především šetrné vůči životnímu prostředí. „Musíme dát krajinu zase do pořádku, aby nám ji nezničilo sucho, eroze nebo různí škůdci,“ píše se v textu.
Nový ministr dokončí plán pro čerpání dotací z EU
Tato rétorika je zajímavá minimálně v jednom ohledu. Do konce roku musí totiž ČR, resp. ministerstvo zemědělství dokončit plán, jak od roku 2023 naloží s dalším balíkem miliardových zemědělských dotací přidělovaných v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie. Nový ministr zemědělství tak bude mít možnost do dokumentu zasáhnout ještě před odesláním Evropské komisi k posouzení.
Pravidla pro čerpání dotací se v Bruselu sice teprve finalizují, ale už nyní je zřejmé, že budou směřovat k větší ekologizaci zemědělství a přísnějším požadavkům na hospodaření s půdou, používání pesticidů (EU chce snížit celkovou spotřebu o 50 procent) a hnojiv (o 20 procent) či pro chov zvířat. Evropský parlament pak trvá na tom, aby si EU více došlápla na čerpání dotací ze strany obřích agropodniků (ty české nevyjímaje) a více se zaměřila na podporu malých a středních zemědělců, především rodinných farem. V této souvislosti europoslanci trvají na povinném zastropování dotací a sledování vlastnické propojenosti podniků.
To vše jsou záležitosti, k nimž se Česká republika zatím staví ústy ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), s podporou Agrární komory ČR nebo Zemědělského svazu, opatrně nebo rovnou odmítavě. Argumentuje mimo jiné obavami z nereálnosti některých environmentálních požadavků nebo specifickou strukturou domácích podniků. Naprostou většinu zemědělské půdy u nás totiž obhospodařuje poměrně malé procento těch největších podniků. Navrhovaná podoba pravidel tak má v konečném důsledku ohrožovat konkurenceschopnost českých zemědělců.
Přijde změna?
Právě tento postoj by se s nástupem některého z politiků Spolu mohl změnit. Podle programu, jehož autoři se pravděpodobně seznámili i s doporučeními Evropské komise vůči ČR, plánuje koalice nastavit „jasná pravidla“ čerpání dotací a důsledně kontrolovat majetkové propojení firem čerpajících dotace. Připouští, že k podmínkám v českém zemědělství „bude přihlížet“. Zastropování a také tzv. platbu na první hektary by nicméně využila především jako nástroje k podpoře malých a středních podniků a zemědělců, kteří se věnují živočišné výrobě a speciálním komoditám. Spolu plánuje vyjít vstříc hlasům volajícím po větší podpoře rodinných farem a začínajících zemědělců – a v konečném důsledku se pokusit o nápravu pověsti ČR jako země agrobaronů zneužívající zemědělské dotace ve svůj prospěch.
Svým plánům chce koalice přizpůsobit i nastavení některých finančních nástrojů. Spoluúčast státního rozpočtu na projektech financovaných z Programu rozvoje venkova chce zvýšit alespoň na 35 procent a malé a střední farmáře lépe podporovat i přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Ráda by také zřídila tzv. dobrovolný rezervní fond. Z toho by zemědělci mohli v případě katastrofálního sucha či naopak extrémních dešťů při sklizni čerpat prostředky. „Ukládky do takového fondu by byly nákladovou položkou,“ upřesňuje dokument.
Krajina je základ
Jak se zdá, koalice se – na rozdíl od současného vedení zemědělského rezortu – příliš neobává ani zmiňovaných environmentálních a klimatických závazků. O tzv. Zelené dohodě pro Evropu hovoří jako o „příležitosti, jak tržně konformními prostředky a investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření modernizovat český průmysl, zemědělství a služby a jak zvýšit kvalitu našeho života i konkurenceschopnost naší ekonomiky.“ Hlásí se k omezování spotřeby pesticidů, fosforu a dusíkatých látek. Do roku 2030 se má minimálně 25 procent zemědělské půdy obhospodařovat v ekologickém režimu, což je i cíl Evropské komise. Deset procent využívané zemědělské půdy se má vyčlenit „jako neproduktivní, ale důležitý prvek krajiny se zvýšenou biodiverzitou“. Tím jsou míněny například meze, nárazníkové pásy, větrolamy nebo úhory.
Nejlepším hospodářem v krajině se má stát „dobře motivovaný a vzdělaný farmář či lesník“, který bude vstřícný k budování tradičních krajinných prvků, jako jsou remízky, tůňky či mokřady. Koalice chce také omezit velikost osevní plochy u jedné plodiny v erozně ohrožených oblastech na 10 hektarů. Na tzv. komplexní pozemkové úpravy chce vyčlenit ročně minimálně tři miliardy korun.
„Budeme motivovat a finančně podporovat soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky a malé soukromé subjekty k výsadbě nových stromů do naší krajiny a zakládání agroenvironmentálních opatření a krajinných prvků,“ píše se dále v dokumentu. Ochrana úrodné půdy, biodiverzita a krajina mají mít přednost před průmyslovým zemědělstvím nebo výstavbou výrobních a logistických center.
Skoncovat chce koalice mimo jiné i s podporou velkých projektů obřích bioplynových stanic, které, jak se ukázalo, venkov spíše zatěžují. Vedou totiž k cílenému nadměrnému pěstování plodin jako kukuřice a řepka s vysokým erozním rizikem. Ty jsou pak navíc ve velkém přepravovány na dlouhé vzdálenosti. Tato produkce nesmí jakkoli snižovat kvalitu půdy a mít negativní dopady na životní prostředí, tvrdí koalice. „Bioplyn vidíme jako vhodný doplněk energetického mixu, pokud je vyráběn biometan z odpadu živočišné a rostlinné výroby,“ dodává.
Více kvality a samostatnosti bez kvót
Ve světle současných diskusí o české potravinové soběstačnosti a povinných kvótách na prodej potravin v obchodech, které koalice odmítá, nelze přehlídnout v programu další skutečnost. Namísto důrazu na zvyšování české zemědělské produkce dokument hovoří spíše o zvyšování její kvality. Zlepšit se také musí schopnost českých zemědělců prodat své zboží, resp. aktivněji se zapojit do zpracování a obchodu s potravinami.
„Budeme více motivovat zemědělské podniky k tomu, aby zdejší suroviny jen nevyvážely, ale dokázaly je samy zpracovat a dodat na trh v rámci krátkého odbytového řetězce. A to nejen ve velkých obchodních řetězcích, ale také přímo „ze dvora“, na farmářských trzích či malých vesnických prodejnách. Podpoříme skutečná odbytová družstva jako formu zlepšení postavení prvovýrobců,“ píše se v dokumentu.
Vstup dodavatelů do zpracovatelských firem má podpořit ustavení tzv. strategického investičního fondu. Potravinovou soběstačnosti chce pak Spolu zvyšovat „u komodit, kde je to smysluplné s ohledem na naše výrobní podmínky.“
Připravit na modernizaci
Koalice by ráda omladila zemědělskou komunitu a přitáhla do oboru více odborně vzdělaných lidí. „Mladé, začínající a ekologické zemědělce by stát mohl podpořit i formou pronájmu státní půdy. Musíme zvýšit kvalitu zemědělského školství, které nesmí zaspat dobu, a připravit mladé zemědělce na probíhající modernizaci a robotizaci celého odvětví,“ píše se v programu.
Venkov však zatím bitvu s vidinou pohodlnějšího života ve městě spíše prohrává. „Abychom omezili vylidňování venkova, musíme umožnit lidem tam zůstávat a přitom dojíždět do práce i škol. Ve spolupráci ministerstev vytvoříme zvláštní podpůrný program „Náš venkov“ zaměřený na celkový rozvoj venkovských oblastí,“ navrhuje koalice.
To se však neobejde bez rozvoje potřebné infrastruktury a také kvalitního vysokorychlostního připojení k internetu. To ostatně koalice také zmiňuje. Je to naprosto nezbytné kvůli tolik potřebné digitalizaci, zavádění nových technologií a rozvoji možností nabízených precizním zemědělstvím.
Helena Sedláčková
