Sobota, 6. března, 2021

Zmizí víno z obchodů? Tolik hroznů nevypěstujeme, varují vinaři před zavedením kvót na české potraviny

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Návrh na povinné kvóty při prodeji potravin českého původu, o nichž budou nyní ve třetím čtení hlasovat poslanci, reálně ohrožuje nabídku vín v obchodech. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína z jedné třetiny a výrazněji navýšit domácí produkci je prakticky nemožné. Zejména velcí producenti se tak často neobejdou bez hroznů z dovozu. Podle obchodníků by po zavedení kvót muselo nevyhnutelně dojít k velkému snížení nabízeného sortimentu. Kvóty jsou zároveň v rozporu s principem volného pohybu zboží po EU a jiným zemím EU se to nelíbí.

Návrh na povinné kvóty na potraviny českého původu ve velkých obchodech, který se již podruhé vrací do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, ohrožuje české a moravské vinaře. Pokud by ho poslanci a senátoři schválili, už v příštím roce by musely prodejny s plochou nad 400 m2 v rámci své nabídky prodávat minimálně z 55 procent výhradně vína stoprocentně vyrobená z domácích hroznů. Takové množství hroznů, které by odpovídalo současné poptávce, však nejsou podle Vinařské unie čeští a moravští vinaři schopni vypěstovat.

Domácí vinice stačí jen na třetinu spotřeby

„Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů,“ sdělil Ekonomickému deníku prezident Vinařské unie Ondřej Beránek, ředitel skupiny Bohemia Sekt, největšího výrobce vín v ČR.

Moravští a čeští vinaři se podle Beránka snaží rozšiřovat své vinice, a tím tak zvyšovat podíl produkce z tuzemských hroznů. Možností, jak to udělat, je ale velmi málo, navíc každoročně může plocha vinic narůst jen o jedno procento. „Častou překážkou je dostupnost ucelených pozemků, enormní nárůst ceny zemědělské půdy a rovněž i kritický nedostatek pracovníků pro sezónní ruční práce ve vinicích. Dalším problémem jsou hektarové výnosy, které jsou v ČR dlouhodobě výrazně nižší než v typických vinařských zemích,“ vysvětluje Beránek a dodává: „Na rozdíl od jiných zemědělských komodit je réva vinná trvalá kultura. Vysazuje se alespoň na dobu čtyřiceti let, plodit začne čtvrtým rokem od vysazení. Je to dlouhá cesta. Proto bohužel není příliš reálné vyhovět kvótám.“

55 procent českých potravin v obchodech již příští rok?

Povinný podíl potravin českého původu na pultech velkých obchodů navrhuje zavést pozměňovací návrh místopředsedy SPD a poslance Radima Fialy k aktuálně projednávané novele zákona o potravinách. Podle něj by již od příštího roku muselo podmínku původu z ČR splňovat 55 procent základních potravin a surovin nabízených v prodejnách obchodních řetězců. Kvóta by se každý rok o tři procenta zvyšovala až do roku 2027, kdy se má ustálit na 73 procentech. Povinnost se nemá týkat specializovaných prodejen, kde má však bližší podrobnosti ministerstvo zemědělství ještě upravit vyhláškou.

Domácí původ by muselo splňovat poměrně široké spektrum potravin. U ovoce (včetně broskví, meruněk, malin či jahod), zeleniny, luštěnin a také třeba hub, vlašských ořechů nebo medu se tím rozumí, že byly vypěstovány, zpracovány a zabaleny v ČR (včetně mražené nebo konzervované zeleniny a marmelád). U potravin živočišného původu pak musí být doloženo, že se zvíře narodilo, vyrostlo a bylo poraženo a zpracováno na území ČR. U vícesložkových potravin (včetně cukrovinek či bylinných čajů) musí 75 procent z jejich celkové hmotnosti tvořit složky českého původu. To se ovšem netýká vinařských produktů. Ty musí být stoprocentně české.

Víno vyrobené v ČR nemusí být z domácích hroznů

Česko ale, jak již bylo zmíněno, není v produkci vína zdaleka soběstačné. Podle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2019 zpracované Ústavem zemědělské ekonomiky a informací pro ministerstvo zemědělství „lze z hroznů sklizených v ČR získat asi 625 tisíc hektolitrů vína, tedy přibližně třicet procent roční spotřeby vína v ČR.“ Ta se každoročně pohybuje kolem 2.100 hektolitrů, takže zhruba 1.400 hektolitrů se musí dovézt. A to se týká nejen lahvového vína zahraničních značek, ale i suroviny, tedy hroznů pro výrobu v ČR.

Láhev vína od domácího producenta tedy nemusí nutně znamenat, že domácího původu jsou i hrozny, z kterých víno vzniklo. Pro představu – podle zatím poslední zveřejněné Situační zprávy o vinné révě a víně 2019 z dílny ministerstva zemědělství se v roce 2018 dovezlo do ČR například z Itálie 14,6 tisíce tun stolních hroznů a z Maďarska 5,7 tisíce tun moštových hroznů. Surovinu však dovážíme i ze Slovenska, Německa, Rakouska nebo Nizozemí.

Vývoj bilance výroby a spotřeby vína v ČR (vinařský rok se počítá od 1.8. do 31.7.). Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2019 „Zelená zpráva“

Čeští a moravští vinaři musí tedy pracovat s dovezenými hrozny. To ostatně Ekonomickému deníku potvrdil již dříve sám Beránek: „V rámci některých našich řad jsme, adekvátně aktuální situaci s tuzemskými hrozny a tuzemským vínem, částečně nuceni použít importovanou surovinu,“ řekl ředitel Bohemia Sektu vloni v říjnu v rozhovoru. A dodal: „Jsme zavázáni našim zákazníkům k vysoké a neměnné kvalitě, na kterou jsou zvyklí. Abychom jí dosáhli, vybírají naši sklepmistři surovinu kromě Moravy například ze severní Itálie, Rakouska nebo Slovenska.“

Nabízený sortiment se zásadně sníží

Podle dat výzkumné společnosti Nielsen vykazuje maloobchodní roční trh s vínem (včetně šumivého a perlivého vína) v rámci provozoven s prodejní plochou nad 400 m2 necelých 90 milionů litrů. Podle odhadů Vinařské unie připadají tři čtvrtiny tohoto objemu na vína ze zahraničí a jedna čtvrtina na vína tuzemská. Obchody samy konkrétní čísla neposkytují. „Jsme ale schopní kvantifikovat, kolik vín je tuzemského původu, protože dle (vinařského) zákona musí být na lahvi dobře viditelné značení vín s garantovaným původem v ČR. Je to tzv. „česká vlajka ve skleničce“,“ vysvětluje vedoucí externí komunikace obchodního řetězce Globus Lutfia Volfová.  „Každé víno, které máme v sortimentu, má svou kartu, kde jsou uvedeny jeho údaje a mimo jiné i země původu hroznů. Pokud by byly kvóty schváleny, zareagujeme tak, abychom splňovali podmínky zákona,“ dodává.

Co však bude znamenat požadavek na dodržení kvót na vína se stoprocentním původem v ČR v praxi? „Zákon povede k velkému snížení sortimentu nejen v oblasti vína,“ sdělila Ekonomickému deníku bez dalších podrobností mluvčí řetězce Kaufland Renata Maierl, podle níž zavedení povinných kvót obecně půjde proti zájmu spotřebitelů. Ve velkém množství základních potravin totiž není ČR soběstačná, u ovoce a zeleniny navíc není zohledněna sezónnost.

Likvidace konkurence?

Právě obchodní řetězce jsou ústy předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy dlouhodobým kritikem poslaneckého návrhu. Kvóty podle něj povedou ke zdražení potravin a omezení nabídky v obchodech, protože ČR je u většiny potravin závislá na dovozu ze zahraničí. A například podle Českého svazu zpracovatelů masa požadavek na český původ splňuje  pouze 13 procent masných výrobků. Více vyrobíme, než sníme, pouze hovězího masa, mléka, cukru, piva a obilovin. S výjimkou piva a obilovin se však i v těchto případech míra soběstačnosti snižuje.

Naopak podle Agrární komory (původního iniciátora návrhu vloni v únoru) nebo Zemědělského svazu však mohou kvóty podpořit domácí produkci. Čeští zemědělci totiž nejsou schopni konkurovat levnějšímu dovozu ze zahraničí.  To si ale nemyslí předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Podle něj nelze soběstačnost řešit kvótami a nízká domácí produkce je spíše dokladem nesprávně nastavené české dotační politiky. Tomáš Prouza v této souvislosti bez obalu tvrdí, že díky návrhu budou moci koncerny jako Agrofert „a jemu podobní“ navýšit ceny svých výrobků a neřešit kvalitu. Zlikvidují totiž konkurenci.  Agrární komoru pak obviňuje ze lží a ve včerejším otevřeném dopise poslancům podrobně vysvětluje, v čem její argumenty nedávají smysl.

Země EU nesouhlasí, kvóty porušují pravidla

V této souvislosti je třeba zmínit, že návrh v prosinci podpořily hlasy poslanců ANO a ČSSD v zemědělském výboru, v jehož čele stojí předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Právě tomu adresovali v prosinci dopis zneklidnění velvyslanci osmi zemí EU – Rakouska, Francie, Itálie, Nizozemí, Polska, Belgie, Španělska a také našeho největšího obchodního partnera Německa. Druhému muži hnutí ANO připomínají jejich setkání v červnu loňského roku. Tehdy je Faltýnek měl ujistit, že pokud by se měly kvóty schvalovat, ověří se nejdřív jejich soulad s právem EU.

Současná podoba kvót totiž jednoznačně porušuje pravidla volného pohybu zboží na jednotném vnitřním trhu EU, jak ostatně poslance i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) v minulosti upozornili poslanci výboru pro evropské záležitosti a dokonce i evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.  Zákon s kvótami by ani neprošel přes tzv. notifikační proces EU, v rámci něhož mohou státy EU a Evropská komise připomínkovat – a odmítnout – ty národní zákony, jež obsahují překážky pro jednotný evropský trh. A to kvóty na české potraviny zcela jistě jsou. Zákon, který by i přes zamítnutí v notifikační proceduře vstoupil v platnost, by nebyl soudně vymahatelný.

„Uzákonění povinného podílu domácích potravin v maloobchodu by v konečném důsledku vedlo ke vzniku výhodnějších obchodních podmínek a diskriminaci podobného zboží z dovozu. Omezuje také svobodu obchodníků rozhodovat o tom, jaké bude složení jejich nabídky,“ varují velvyslanci Faltýnka a dodávají: „Od svého vstupu do EU byla ČR vždy stoupencem otevřeného volného trhu, z něhož ekonomicky velmi profitovala. Proto doufáme, že jakékoli změny současného zákona budou v souladu s evropským právem.“

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter