Spotřeba potravin byla vloni rekordní, soběstačnost stále klesá. Vývozu dominují suroviny a živá zvířata

Mléko vyvážet umíme. Horší je to už se sýry nebo tvarohem. Foto: Pixabay

Češi v loňském roce spotřebovali rekordních téměř 800 kilo potravin na obyvatele. To je o 65 kilo více než v roce 1993, kdy vznikla Česká republika. Zároveň jsme však toho opět o něco více snědli, než vyrobili. Soběstační jsme pouze v produkci hovězího masa, mléka, cukru, piva a obilovin. S výjimkou piva a obilovin se však i v těchto případech míra soběstačnosti snižuje. Zvyšuje se naopak závislost na dovozu ostatních komodit. Záporné saldo agrárního přeshraničního obchodu dosáhlo vloni rekordních 47,5 miliardy korun, to je meziročně o 14 procent více. Pokud Češi vyváží, tak spíše základní suroviny nebo živé maso namísto zpracovaných výrobků s přidanou hodnotou.

Obyvatelé České republiky toho vloni zase o něco více snědli, než si dokázali sami vypěstovat nebo vyrobit. Včera zveřejněná čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2019 jen potvrdila negativní trend stále klesající míry soběstačnosti České republiky v zemědělské a potravinářské výrobě.

„Celková spotřeba potravin dosáhla v roce 2019 celkem 796,5 kilogramu na obyvatele. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1993, nárůst za hodnocené období byl o 65,5 kilogramu a meziroční o 6,9 kilogramu,“ uvedla na tiskové konferenci Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Spotřeba se přitom zvýšila u většiny sledovaných kategorií potravin. Údaj zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby.

Česká zemědělská a potravinářská produkce však nedokázala na tuto rekordní konzumaci zareagovat. Závislost na přeshraničním dovozu se tak zase zvýšila. „Záporné saldo pohybu agrárního zboží přes hranice bylo v roce 2019 v rekordní výši 47,5 miliard korun, meziročně se prohloubilo o 13,9 procent,“ doplnila Vodičková. Podílí se na tom především dovoz vepřového a drůbežího masa, vajec, brambor, ovoce a zeleniny. Soběstační jsme pouze ve výrobě obilovin, hovězího masa, mléka, cukru, piva. Ovšem i zde, s výjimkou obilovin a piva, míra potravinové soběstačnosti v posledních letech klesá.

Češi mají více peněz na více jídla

Za zvýšenou spotřebou stojí podle Vodičkové do značné míry příznivý ekonomický vývoj. Zvýšila se ochota utrácet, rostly mzdy a naopak klesala nezaměstnanost, která byla na minimu dvou procent. To se odráží i ve skutečnosti, že zvýšená spotřeba nevedla k významnějšímu nárůstu výdajů domácností na potraviny a nealkoholické nápoje. Češi museli naopak ze svých peněženek vytáhnout více za bydlení, vodu a energie.

„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kilogramu, dále u drůbežího masa 29 kilogramu, sýrů 13,8 kilogramu, ostatních mléčných výrobků 35,2 kilogramu a jižního ovoce 37,5 kilogramu,“ dodala Vodičková. Nárůst konzumace drůbežího masa má významný podíl na celkové zvýšené spotřebě masa, která činí 83,2 kilogramu. Nejoblíbenější vepřové naopak kleslo o 0,3 procenta na 43 kilogramů na osobu, spotřeba hovězího stoupla o 3,7 procenta na 9,1 kilogramu.

Pokles spotřeby je naopak patrný v posledních několika letech u chleba (39 kg), králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru (-1,8 %), naopak alkoholických nápojů se vypilo o 0,9 litru více (+0,5 %). V tomto případě se na tom podílí především pivo, kterého jsme vypili celkem 146 litrů na osobu.

O čtrnáct kilogramů naopak narostla spotřeba ovoce, a to na 86,5 kg. Téměř celé navýšení spotřeby šlo nicméně na vrub jižního ovoce, které dosáhlo rekordní hodnoty 37,5 kg na obyvatele. Ovoce mírného pásma jsme snědli 49 kg, z toho polovinu tvoří jablka.

Soběstačnost klesá, záporné obchodní saldo stoupá

Na rozdíl od spotřeby se nemění negativní trend z posledních let, a to stále se snižující potravinová soběstačnost České republiky u většiny komodit. Ta se vyjadřuje podílem výroby a spotřeby na obyvatele. Soběstační jsme, jak již bylo zmíněno, pouze ve výrobě obilovin, hovězího masa, mléka, cukru, piva. To se logicky odráží i na již zmíněném rostoucím záporném obchodním saldu, které vloni dosáhlo rekordních 47,5 miliardy korun. Češi navíc vyváží především základní suroviny nebo živé maso namísto zpracovaných výrobků s přidanou hodnotou.

Čtěte také: Krize ukázala, že spoléhat na dovoz potravin je krátkozraké, tvrdí Zemědělský svaz. Měli bychom více nakupovat domácí potraviny

Pěkně to ilustruje příklad pšenice a pšeničné mouky. Právě této mouky jsme v roce 2019 spotřebovali 97 kilo na obyvatele, ale soběstačnost dosáhla pouze 68 procent. „Komodita pšenice je přitom naším významným vývozním artiklem s vysoce kladnou přeshraniční obchodní bilancí. V roce 2019 jsme vyvezli pšenici za více než osm miliard korun. Přesto saldo pohybu pšeničné mouky přes hranice, tedy výrobku s přidanou hodnotou, je záporné. Mouky jsme vyvezli za 0,4 miliardy, ale dovezli téměř v hodnotě dvojnásobné,“ popisuje Renata Vodičková.

Dlouhodobě nesoběstační jsme ve výrobě vepřového a drůbežího masa. V porovnání s rokem 1993 poklesla loni v prvním případě o 61 procentních bodů na 43 procent (18,7 kilogramu na obyvatele, což je rekordně nízká hodnota), u drůbežího masa o 32 procentních bodů na 63 procent. V případě hovězího masa je sice stále výroba o něco vyšší než spotřeba, nicméně hodnota potravinové soběstačnosti v posledních letech také nezadržitelně klesá.

Čtěte také: Miliardy na soběstačnost nepomohou, potřebujeme provozní kapitál, tvrdí zemědělci o vládní krizové podpoře

Vyvážíme živá zvířata, dovážíme maso

Přeshraničnímu obchodu pak vládne dovoz zpracovaného masa nad vývozem živých zvířat. Do České republiky bylo loni dovezeno vepřové maso za rekordních 16,7 miliardy korun, což je meziročně o 16,5 procenta více. Vloni bylo vepřové maso dokonce nejvyšší položkou agrárního dovozu. Naopak roste vývoz živých prasat a odchovaných selat.

Vepřové maso. Výroba vs. spotřeba a pohyb zboží přes hranice v roce 2019. Zdroj: ČSÚ

Podobně tomu je u dovozu drůbežího masa a vývozu živé drůbeže. U hovězího masa je rovnováha. Kolik jsme vyvezli živého skotu, tolik jsme dovezli zpracovaného hovězího.

Významnou vývozní komoditou je mléko, v jehož výrobě jsme soběstační ze 119 procent. V roce 2019 jsme vyvezli mléka a mléčných výrobků za 13 miliard a dovezli za 2,8 miliardy. Podíváme-li se na produkci sýra, tvarohu, vajec nebo másla, opět se v ČR více sní, než vyrobí. A podobně jako v případě masa má prohlubující zápornou bilanci obchod se sýry a tvarohem (soběstačnost 88 procent).

Soběstačnost u jablek je 75 procent

U většiny druhů ovoce mírného pásma i zeleniny zaznamenávají statistici od roku 1993 pokles soběstačnosti. Například u jablek se v roce 2019 snížila o 33 procentního bodu na 75 procent, u cibule o 41 p.b. na 43 procent, mrkve o 41 p.b. na 48 procent, rajčat o 35 p.b. na 19,3 procent, zelí o 32 p.b. na 52 procent. U brambor byla v roce 1993 sklizeň na obyvatele 232 kilogramu, přitom spotřeba činila jen 84 kilogramu na obyvatele a rok. Loni byla sklizeň pouze 58,4 kilogramu a spotřeba 69,5 kilogramu.

Jablka a ovoce. Výroba vs. spotřeba (jablka) a pohyb zboží přes hranice (ovoce a jablka) v roce 2019. Zdroj: ČSÚ

I mezinárodní srovnání sklizené produkce na obyvatele ukazuje, že Česká republika se na žebříčku zemí EU pohybuje spíše v jeho druhé polovině. Jedinou výjimkou je deváté místo ve výrobě pšenice.

Mezinárodní srovnání 2019. Sklizená produkce v kg na obyvatele. Zdroj: ČSÚ

Kde však Češi vítězí na celé čáře, je výroba piva. Zde soběstačnost vzrostla ze 109 procent v roce 1993 na loňských 122 procent. Vloni jsme ho také vyvezli za 7,4 miliardy korun a dovezli pouze za půl miliardy.

Helena Sedláčková