Kvóty na české potraviny jsou diskriminační, kontraproduktivní a nepříznivě ovlivní snahy o hospodářské oživení, píše komisař pro vnitřní trh ministru Tomanovi

Povinný podíl českých potravin v obchodech nepomůže Česku ani Evropě, myslí si evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Foto: pixabay.com

Zavedení povinného podílu potravin českého původu v obchodech je diskriminační a jednoznačně v rozporu s pravidly fungování Evropské unie. To píše evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton českému ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (ČSSD) v dopise, do něhož Ekonomický deník nahlédl a jehož odeslání potvrdila mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice. V rozporu s argumenty zastánců kvót se komisař domnívá, že takové narušení dodavatelských řetězců by nepříznivě ovlivnilo současné snahy o hospodářské oživení a bylo by kontraproduktivní pro Českou republiku i ostatní členské státy.

Nelze se asi divit, že se česká – a poměrně rozpálená – veřejná debata o návrhu na zavedení povinného podílu českých potravin v obchodech dostala až k uším evropského komisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona. Ten potvrzuje to, o čem předkladatelé návrhu nechtějí slyšet – tedy že návrh je v zásadním rozporu se základními pravidly fungování Evropské unie.

„Uložení povinného podílu domácích potravin v obchodech jasně vytváří pro tyto výrobky zvýhodněné obchodní podmínky a diskriminuje podobné dovážené produkty. Dále omezuje svobodu maloobchodníků rozhodovat o svém sortimentu a rozložení prodejních ploch,“ píše komisař ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi (ČSSD) v dopise, na který včera upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a který se Ekonomickému deníku podařilo získat. Taková opatření jsou podle komisaře zakázána již v základní smlouvě o fungování EU a jakákoli výjimka musí být řádně odůvodněná naléhavým veřejným zájmem. Znění pozměňovacích návrhů směřujících k zavedení kvót však „vzbuzuje vážné pochybnosti o jejich odůvodněnosti a přiměřenosti,“ píše komisař.

Dopis z Evropské komise tak jen potvrzuje to, na co kritici návrhu upozorňují již dlouho – že Česká republika by kvůli kvótám také mohla skončit u Soudního dvora EU. Komisař ve svém dopise ovšem zpochybňuje i pozitivní dopad kvót, kterým argumentují jejich překladatelé. Přijetí povinného podílu českých potravin v obchodech by totiž podle něj mohlo narušit dodavatelské a distribuční řetězce v České republice a navíc i nepříznivě ovlivnit snahy o hospodářské oživení. „Jsou kontraproduktivní pro Českou republiku stejně jako pro ostatní členské státy,“ varuje komisař.

Za pravdu dostali i čeští poslanci Výboru pro evropské záležitosti, kteří ve svém usnesení upozornili na to, že pokud by ustanovení o kvótách bylo schváleno, muselo by být nejprve Evropské komisi i ostatním členským státům předloženo k posouzení, zda nepředstavuje překážku na jednotném evropském trhu.  „V tomto ohledu bych Vás rád upozornil,“ píše komisař pro vnitřní trh ministru Tomanovi, „že podle judikatury Soudního dvora EU nesplnění povinnosti předchozího oznámení představuje podstatnou procesní vadu při přijímání dotčeného technického předpisu, což znamená, že každá zúčastněná osoba může napadnout jeho legalitu u vnitrostátního soudu, a požádat o jeho zneplatnění.“ Jinými slovy, jak jsme v ED psali již dříve, pokud by kvóty vstoupily v platnost, aniž by byly předem s Evropskou komisí a členskými státy projednány, nemohly by je české úřady po obchodech vymáhat.

Češi byli vždy zastánci dodržování pravidel jednotného trhu EU

Komisař Breton dále zdůrazňuje, že jednotný evropský trh je hlavním nástrojem Evropské komise ve snaze podpořit hospodářské oživení v době, kdy členské státy investují miliardy eur (v případě Evropské komise biliony) do svých ekonomik zápasících s dopady koronavirové krize. „Je proto naším zásadním cílem, aby (jednotný trh) zůstal funkční a soudržný, aby byla podpořena tvorba pracovních míst a hospodářský růst ve prospěch všech evropských občanů,“ uzavírá komisař, přičemž právě tento poslední argument musí znít České republice poněkud paradoxně. Češi se totiž v Bruselu vždy prezentovali jako silní zastánci jednotného evropského trhu a jeho posilování má být i jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. ČR je zároveň s několika dalšími členskými státy jedním z iniciátorů vzniku odborné skupiny, která se má spolu s komisařem Bretonem zabývat překážkami vnitřního trhu EU.

Odeslání dopisu ministru Tomanovi potvrdila ED i mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Magdalena Frouzová (ministerstvo zemědělství se k dotazu redakce do uzávěrky nevyjádřilo – pozn.red.). „Evropská komise se pečlivě zabývá jakýmikoli restriktivními a protekcionistickými opatřeními ze strany členských států, které zasahují zejména do maloobchodu a sektoru se zemědělskými produkty a narušují fungování vnitřního trhu,“ vysvětlila mluvčí, podle níž je dopis součástí „konstruktivního dialogu“, který Komise vede s těmi státy, kde takové restrikce stále platí nebo které je zvažují zavést. A pokud je to nutné, uzavírá Frouzová, využívá Komise svou vynucovací pravomoc a zahajuje proces o porušení povinnosti. To by znamenalo nejprve formální upozornění ze strany Evropské komise na porušování pravidel EU a v další fázi předložení žaloby Soudnímu dvoru EU.

Helena Sedláčková