Nad povinnými kvótami pro české potraviny v obchodech se stahují mračna. Situaci zemědělců neřeší, zaznělo na diskusi s poslanci

Důležitou roli hraje i spotřebitel, který musí mít o původu a kvalitě kupované potraviny jasné informace, zaznělo také v diskusi. Foto: pixabay.com

Místo povinných kvót hledejme skutečná řešení. Tak vyzněla diskuse profesních organizací s poslanci zemědělského výboru o pozměňovacím návrhu na zakotvení povinného podílu potravin na pultech českých obchodů. Ty jednoznačně podpořil prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, ostatní však, včetně ministra zemědělství Miroslava Tomana, mluvili spíše o tom, jak prodej české produkce podpořit jinak, efektivněji a bez legislativních kontroverzí. K návrhu se poslanci ve výboru ještě vrátí. Další odsun schvalovacího procesu novely zákona o potravinách však přidělává vrásky ministerstvu zemědělství, protože ČR díky tomu neplní některé povinnosti, které jí již od prosince ukládá legislativa EU.

Povinné kvóty pro české potraviny na pultech obchodů se možná nakonec nezavedou. „Touto cestou asi neprorazíme, pojďme hledat jiné nástroje, které budou ostré jako břitva,“ prohlásil Marian Jurečka (KDU-ČSL), bývalý ministr zemědělství a jeden ze skupiny poslanců, kteří se podepsali pod návrh Zdeňka Podala (SPD) a Margity Balaštíkové (ANO) na zavedení povinného podílu českých potravin v  obchodech na 55 procent v roce 2021, resp. 85 procent v roce 2027. Tím v podstatě shrnul průběh diskuse poslanců se zástupci profesních organizací, kterou ve středu svolal předseda Zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO) poté, co plénum sněmovny vrátilo návrh novely zákona o potravinách z třetího čtení zpět k projednání ve výboru.

Chybí data o skutečném množství českých potravin v obchodech

Poslanci sice nedospěli k žádnému konkrétnímu výsledku, nicméně debata pomohla ujasnit několik věcí. Například to, že chybí data o skutečném množství českých potravin v obchodech. „Není žádná taková studie,“ prohlásila šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová. „Už teď máme na pultech přes 80 procent českých komoditních výrobků jako mléko, bílé jogurty nebo pečivo. Hodně řetězců se snaží prodávat české výsekové maso, ale ryze český masný výrobek prostě na českém trhu nenajdete, protože chybí surovina. U ovoce a zeleniny bychom možná dosáhli 50 procent. Ale pokud chceme dát do zákona povinné podíly, musíme vědět, jak na tom trh je a za jakých podmínek a v jakém čase lze daných cílů dosáhnout,“ tvrdí Večeřová, podle níž také není možné paušalizovat a diskuse by se měla vést podle jednotlivých typů komodit.

S tím souhlasí prezident Svazu obchodu a cestovní ruchu Tomáš Prouza. „Jinak se budeme bavit u mléka, jinak u ovoce a zeleniny nebo masa,“ uvedl zástupce obchodníků, který na jednání přinesl celý balík návrhů, jak prodej českých potravin podpořit i bez povinných kvót. „Měli bychom se bavit o jiném nastavení dotačního systému, lepší propagaci lokálních a regionálních potravin nebo o jejich kvalitě a certifikaci,“ vyjmenovává Prouza. Podle něj je správnou cestou i tlak Potravinářské komory na kvalitu v cechovních normách, podle kterých se zákazník může také orientovat, protože zohledňují i původ potravin.

Ostatně právě zákazník je ten, který nakonec rozhoduje, a podle Večeřové by měl být daleko lépe informován o původu a kvalitě kupovaného zboží. „Pojďme cestou edukace spotřebitele a dejme mu jasná vodítka, protože víme, že se nám to osvědčuje,“ řekla prezidentka Potravinářské komory. Marian Jurečka by v této souvislosti šel ještě dál. „U vybraných kategorií potravin by měl zákazník vědět, kolik spotřebují v zemích původu pesticidů, hnojiv a antibiotik,“ tvrdí Jurečka a naráží tím na skutečnost, že Česká republika patří dlouhodobě v Evropské unii mezi země s nízkou spotřebou těchto látek.

Kdo tady porušuje pravidla EU

Před dvěma týdny jsme v Ekonomickém deníku psali o tom, že jedním z efektivních způsobů, jak může stát podpořit domácí produkci, aniž by se uchýlil k nereálným kvótám, jsou veřejné zakázky.  Touto cestou se nyní chystá jít i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který oznámil přípravu pravidel pro nákup potravin při zadávání veřejných zakázek.  „Pokud chceme podpořit soběstačnost, měli bychom začít u sebe, u veřejné správy, která může nakupovat domácí potraviny ve velkém objemu,“ řekl ministr. Nová pravidla by se podle něj měla týkat všech organizačních složek státu, tedy státních příspěvkových organizací i územních samosprávných celků, jako jsou ministerstva, dohledové orgány, školy nebo nemocnice. „Vyhláška určí, jaké základní potraviny a v jaké sezoně by se měly preferovat. Podmínkou účasti v řízení budou potraviny s krátkým dodavatelským řetězcem a se značkami kvality,“ popsal Toman. Podle něj se jedná o řešení, které sice přímo nehovoří o české potravině, ale podpoří domácí produkci a je zároveň v souladu s pravidly volného pohybu zboží po EU a díky podpoře krátkého dodavatelského řetězce i se „zelenými“ cíly Evropské komise.

Evropskou unii a její společný trh totiž nelze z celé debaty vynechat, ostatně naši sousedi ji sledují velmi pozorně. To potvrdil i Jaroslav Faltýnek: „Poměrně dlouho jsem o tom hovořil s velvyslanci několika států jako Rakousko, Německo nebo Polsko. Ujistil jsem je, že pokud parlament přijme nějaké ustanovení o povinném zastoupení českých potravin na pultech obchodů, tak bude zákon notifikován u Evropské komise,“ informoval poslance předseda zemědělského výboru.

Tzv. notifikační proces je v rámci Evropské unie podmínkou při přijímání národních zákonů, které mohou obsahovat potencionální překážky pro jednotný evropský trh (což povinné podíly českých potravin na trhu v českých obchodech zcela jistě jsou). V rámci toho mohou návrh zákona rozporovat jak Evropská komise, tak i jednotlivé členské státy (podrobněji si o významu notifikace můžete přečíst například zde). Na druhou stranu pokud by česká vláda musela na základě této hypotetické notifikace nakonec zákon ještě upravit tak, aby jej dala do souladu s pravidly vnitřního trhu EU, bylo by nutné jeho konečné znění znovu „prohnat“ celým legislativním procesem.

A to by určitě neocenilo ministerstvo zemědělství, kterému již teď neustálé prodlužování diskuse o návrhu novely zákona o potravinách v českém parlamentu přidělává stále více vrásek na čele. Novelu totiž ministerští úředníci původně zpracovali pro to, aby Česká republika přizpůsobila své zákony novým unijním pravidlům z roku 2017 týkajícím se provádění úředních kontrol. Tato pravidla měla u nás začít platit již od prosince loňského roku. Ministr Toman se však rozhodl připravovanou novelu využít také k zakotvení zákazu tzv. dvojí kvality potravin, což bylo jedním z hlavních volebních slibů hnutí ANO. Z víceméně formálního schválení tzv. transpozičního předpisu se tak náhle stalo horké téma, které navíc v současné době naprosto zastínily vášně kolem pozměňovacího návrhu na povinné podíly českých potravin. A čas mezitím stále běžel.

Debata, na kterou zemědělci dlouho čekali

V diskusi na poslaneckém výboru nakonec zůstal trochu osamocen hlas prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, který návrh na zavedení povinných kvót na jednání poslanců letos v únoru prapůvodně přinesl. „Povinná procenta mají smysl. Velmi pomohou před levnějšími dovozy ze zahraničí. Náš původní návrh se týkal pouze 155 položek z celkových 1.500 a  oněch 85 procent je průměr z těchto položek za osm roků,“ vysvětloval Jandejsek. Podle něj je v českých obchodech nyní zhruba 59 procent potravin českého původu, přičemž požadovaná hranice by měla být minimálně 73 a 77 procent. „Pokud bychom tu hranici snížili třeba na kompromisních 65 procent, tak jsme k smíchu,“ prohlásil prezident Agrární komory.

Ministr Toman souhlasí s tím, že minimální podíl potravin českého původu v českých obchodech by měl být dvoutřetinový. „Zanechme však osobních invektiv a pojďme se bavit o tom, co skutečně pomůže,“ prohlásil před poslanci. Pandemie podle něho jednoznačně ukázala, jak je důležité snížit naši závislost na dovozech. „Obchodník v jakékoli zemi by měl prostě primárně podporovat domácí výrobky a politici by se měli starat o domácí výrobce,“ shrnul ministr.

Smířlivě nakonec vystoupil i sám překladatel návrhu na zavedení povinných kvót poslanec Zdeněk Podal. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo vyvolat tuhle debatu, na kterou zemědělci dlouho čekali a k níž by bez našeho pozměňovacího návrhu nedošlo. Podpoříme jakýkoli návrh, který pomůže našim zemědělcům,“ prohlásil Podal na závěr.

Helena Sedláčková