Evropskou unii čeká klimatický super rok

Skončil první rok funkčního období šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Co přinese ten letošní? Foto: Evropská komise

Plány předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na ekologickou a digitální proměnu Evropské unie se vloni ocitly poněkud ve stínu covidové krize. Rozhodně je však nikdo neodsunul stranou, právě naopak. Letos vtělí Evropská komise své ohlášené ambice do velkého balíku legislativních předpisů. Ty se však zdaleka nebudou týkat jen ochrany životního prostředí a digitalizace. Přečtěte si, co Evropskou unii čeká v roce 2021.

Když před třinácti měsíci vstoupila do své kanceláře nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, netajila se ambicí dosáhnout ničeho menšího než jedné z největších proměn Evropy za poslední dekády. V duchu tzv. Zelené dohody pro Evropu ohlásila cíl zásadně přesměrovat EU k ekonomice šetrnější vůči životnímu prostředí a připravené na digitální věk.

Kvůli nečekané zdravotnické a ekonomické krizi, která propukla v souvislosti s šířením nemoci covid-10, se může zdát, že tato vize vloni poněkud ustoupila do pozadí. Opak je však pravdou. Důraz na zelenou a digitální politiku pomrkával prakticky ze všech dokumentů, které evropští komisaři v průběhu roku předkládali. To ostatně platí i pro nový rozpočet EU do roku 2027 ve výši 1,1 bilionu eur a bezprecedentní program obnovy v hodnotě 750 miliard eur. Na ten si EU dokonce půjčí – krok, který se do té doby zdál nepředstavitelným.  Zhruba třetina peněz má jít na opatření na ochranu klimatu. To je historicky nejvyšší podíl, který byl kdy z evropského rozpočtu na tuto oblast vynaložen. Právě ekologická a také digitální transformace je ale podle Ursuly von der Leyenové a jejího týmu tou správnou cestou, jak se z nestability dnešního světa, který navíc tak výrazně poznamenala pandemie covid-19, vymanit.

Minulý rok byl v tomto ohledu pro Evropskou komisi především ve znamení plánů a strategií. Týkaly se zemědělství, průmyslu, životního prostředí a biodiverzity, potravin, právního a digitálního fungování EU nebo třeba soběstačnosti v klíčových surovinách. Řada z těchto vizí by se měla právě letos vtělit do konkrétních legislativních návrhů. A zde se ukáže, nakolik jsou ambice šéfky Komise skutečně přijatelné jak pro Evropský parlament, tak především pro vlády zemí EU. Pojďme se podívat, co Evropskou unii čeká v roce 2021.

Super rok pro klima

V polovině prosince lídři evropských zemí definitivně podpořili závazek snížit evropské emise do roku 2030 alespoň o 55 procent (ještě před rokem by tomu věřil málokdo). Jde o jeden z klíčových milníků cesty EU k hlavnímu cíli – stát se do poloviny 21. století klimaticky neutrálním kontinentem. To znamená, že bude do ovzduší vypouštět jen tolik uhlíku, kolik je schopná pohltit. Někdy v červnu proto Ursula von der Leyenová předloží velký balík legislativních návrhů, který bude obsahovat konkrétní opatření, jak toho dosáhnout.

V praxi to bude znamenat rozsáhlou revizi všech myslitelných unijních předpisů týkajících se energie či klimatu. Od obnovitelných zdrojů energie, přes využívání půdy, energetickou náročnost budov, zdanění energie, vznik infrastruktury pro alternativní paliva, inteligentní a udržitelnou dopravu až po vlakovou loď EU v oblasti boje proti změnám klimatu – obchodování s emisními povolenkami. Velká diskuse se čeká nad zavedením uhlíkových poplatků na hranici EU (v bruselském žargonu „mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“). Ty by měly evropským producentům zajistit rovné podmínky s konkurencí ze třetích zemí, které neváží své výrobce a podniky tak přísnými – a drahými – pravidly. Poplatky však nebude jednoduché obhájit ani před mezinárodními partnery, jakými jsou Světová obchodní organizace (WTO) nebo USA a Čína.

Mezitím bude ještě nutné dohodnout se na tzv. klimatickém zákonu. Ten již vloni předložil výkonný místopředseda Evropské komise odpovědný za realizaci Zelené dohody Frans Timmermans. Právě zde se mají státy upsat k oněm 55 procentům, což pro mnohé z nich představuje maximum možného. O tom ale budou muset ještě přesvědčit Evropský parlament, které by v textu raději viděl číslo 60. Čekají se tvrdá jednání. Pokud europoslanci ustoupí, budou muset země EU přistoupit na kompromis jinde, například v nastavení sankcí za neplnění pravidel.

Bude to stát miliardy a miliardy eur

Ambiciózní závazek stát se klimaticky neutrálním kontinentem je ovšem také hodně drahý. Proto vloni Evropská komise připravila tzv. mechanismus spravedlivé transformace. Ten má částkou 17,5 miliardy eur přispět na proměnu vybraným evropským regionům, které jsou nejvíce zatíženy průmyslem. Jde především o uhelné oblasti závislé na těžbě a spalování uhlí nebo regiony s energeticky náročným a znečišťujícím, například ocelářským nebo chemickým, průmyslem. Během letošního roku musí země EU připravit konkrétní plány, jak budou tyto peníze, které se stanou součástí strukturálních fondů, čerpat. V Česku se to mimochodem týká Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. V balíku na ně čeká 1,4 miliardy eur.

Stovky miliard eur bude stát také další součást evropských zelených ambicí, a to ekologicky šetrné a udržitelné zemědělství a lesnictví. Na jaře by měla konečně spatřit světlo světa finální pravidla nové společné zemědělské politiky, která se diskutují již třetím rokem. Ta mají definovat, jaký charakter evropského farmaření podpoří v následujících letech další stovky miliard eur ve formě dotací. Podle některých hlasů jejich současná podoba dojednaná ministry zemědělství příliš ustoupila původním environmentálním ambicím Evropské komise, především kvůli obavám z negativních dopadů na evropskou zemědělskou produkci. Významné slovo ale ještě budou mít „zelenější“ europoslanci. Důležité také bude, jak se k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací postaví jednotlivé státy v rámci svých strategických plánů pro čerpání dotací, které by měly letos poslat do Bruselu k posouzení.

V centru pozornosti v souvislosti s ochranou životního prostředí a klimatu jsou a do budoucna budou i další témata. Například oběhové hospodářství a lepší nakládání s odpady, které má letos podpořit nový akční plán. Nebo vodík. Ten je podle Evropské komise také důležitou součástí cesty k ekonomické obnově, modernizaci a dekarbonizaci. Proto vloni zveřejnila svou Vodíkovou strategii, na níž chce v následujících měsících a letech dále pracovat.

Evropa digitální

Podle Evropské komise se má nadcházejících deset let stát „digitálním desetiletím Evropy“. Plánuje proto navrhnout nová pravidla týkající se konektivity, pohybu a ochrany sdílených údajů nebo kybernetické bezpečnosti. Napjatě se očekává legislativní návrh o umělé inteligenci. Ten by měl zahrnout úpravu jejího bezpečného užívání a odpovědnosti z toho plynoucí. Lepší přístup k online službám po celé Evropě má pak zajistit nová evropská digitální identita, jejíž návrh bude též letos předložen.

Jistě bude také pokračovat snaha evropské komisařky Margrethe Vestagerové vymezit se vůči digitálním gigantům dnešního světa, jako jsou společnosti Facebook, Google, Apple či Amazon. Již na konci loňského roku předložila dva legislativní návrhy, které mají nastavit jakási antimonopolní pravidla v online světě a také pravidla chování firem v digitálním prostředí. Podobně jako již zmíněné uhlíkové poplatky na hranicích EU čeká těžkou debatu i očekávaný návrh na digitální daň. Oba poplatky se mimochodem mají stát novým vlastním zdrojem EU pro financování dohodnutého obřího rozpočtu.

Dojde i na zdraví

Přes veškeré environmentální a digitální ambice ale samozřejmě nelze vynechat covidovou krizi. Ta v loňském roce ukázala nevídanou míru solidarity a akceschopnosti, která se v současné době vtěluje například do distribuce schválených očkovacích látek proti covid-19 po všech zemích EU najednou, tedy bez ohledu na velikost, a tím i výhodnost, jejich farmaceutického trhu. Na druhou stranu ukázala i značné mezery, limitované kompetencemi Evropské komise, ve schopnosti sjednocovat postup států v nastavování protiepidemických opatření, uzavírání hranic nebo zdánlivě obyčejném přeshraničním uznávání testů na covid-19.

V návaznosti na tyto zkušenosti ohlásila vloni evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vznik Evropské zdravotní unie, v rámci níž dala svým původním plánům nový zastřešující háv. Členské státy tak začnou letos projednávat tři nové předpisy, které by měly zlepšit jejich spolupráci a koordinaci při zdravotních krizích a také posílit kompetence dvou unijních zdravotních agentur – Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské lékové agentury (EMA). Zároveň Kyriakidesová předloží návrh na vznik zcela nové agentury pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny. Ta by měla evropské připravenosti na zdravotní hrozby poskytnout vědeckou základnu, podobně jako známá americká agentura BARDA. A nesmí samozřejmě chybět digitalizace. Do konce příštího roku má být spuštěn tzv. evropský prostor pro zdravotnická data, který umožní sdílení vybraných dat mezi zdravotnickými zařízeními, vědci, ale třeba i farmaceutickými firmami.

Chystá se revize Schengenu

Výrazně se budou věci hýbat v oblasti bezpečnosti. Vloni předložený Pakt o migraci a azylu se po letech neshod snažil najít rovnováhu mezi voláním jižních států po spravedlivějším rozdělování nelegálních migrantů a odmítáním jakéhokoli náznaku povinných kvót ze strany východního křídla, včetně ČR. Komise k tomu letos předloží některé konkrétní legislativní návrhy a není zatím zřejmé, jak budou členskými státy přijaty. Napjatě se také očekává nová strategie pro budoucnost schengenských pravidel volného pohybu osob v rámci EU. Ta jsou vůbec jedním ze základních stavebních kamenů EU.

Z hlediska globálních vztahů bude jednou z nejdůležitějších agend obnovení vztahů EU s USA v čele s novým prezidentem Joe Bidenem. Na stole přitom leží několik složitých agend jako již zmíněné fungování digitálního prostředí (firmy jako Facebook či Google mají sídlo v USA), sdílení a ochrana osobních údajů nebo reforma pravidel WTO. Evropská komise musí také připravit hladkou ratifikaci průlomové dohody o investicích mezi EU a Čínou. Dokument, který umožní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy stačila Ursula von der Leyenová s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem uzavřít pouhé dva dny před koncem roku.

Není v možnostech jednoho článku vyjmenovat vše, co Evropská komise letos chystá. Je toho opravdu hodně. Česká komisařka Věra Jourová bude například nadále dohlížet na vládu práva v EU a mimo jiné chystá Akční plán pro demokracii. Zmínit můžeme ještě chystané strategie týkající se práv dítěte nebo osob se zdravotním postižením. Světlo světa by měl spatřit i návrh, jak bojovat proti genderově podmíněnému násilí, nebo legislativní balíček proti praní špinavých peněz.

Helena Sedláčková