Evropská komise představila svou vizi digitální budoucnosti Evropy

Takhle nějak by to mohlo vypadat. Obr.: Evropská komise

Evropská komise zveřejnila svoji představu, jakým směrem by se v následujících letech měla Evropská unie vydat v oblasti digitalizace a umělé inteligence. Mimo jiné navrhuje vznik pravidel pro sdílení dat mezi firmami a úřady, budování rychlých sítí a velkokapacitních úložišť. Podpoří i rozvoj umělé inteligence, ale jen do té míry, aby nedocházelo k ohrožení soukromí a lidských práv.

Evropská komise včera vytyčila cestu, kterou by se Evropa měla vydat, aby se stala světovým digitálním lídrem a zároveň zůstala konkurenceschopnou ekonomikou a společností založenou na demokratických hodnotách.  „Chceme dát všem občanům i podnikům možnost úspěšně žít a fungovat ve spravedlivé a konkurenceschopné digitální ekonomice i v otevřené, demokratické a udržitelné digitální společnosti, která bude vzorem pro celý svět,“ prohlásila při této příležitosti předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.  „Dnes překládáme naši digitální budoucnost. Zahrnuje vše od kybernetické bezpečnosti po kritickou infrastrukturu, od digitálního vzdělávání po dovednosti, od demokracie po média,“ dodala předsedkyně.

Představená Evropská datová strategie zatím neobsahuje konkrétní návrhy legislativních předpisů, spíše definuje směr, jakým se bude činnost Komise v budoucích letech ubírat. Cíl si však klade ambiciózní – vytvořit jednotný evropský datový prostor, který budou sdílet soukromé podniky i členské státy a jejich úřady. Komise plánuje vytvořit devět společných datových úložišť v klíčových oblastech jako Zelená dohoda pro Evropu, mobilita, zdravotnictví, finanční služby, energetika či zemědělství a umožnit jejich bezplatné využívání. Za tímto účelem bude však nutné vytvořit jasná pravidla pro správu, přístup a užívání těchto dat, včetně důvěryhodné cloudové infrastruktury, která ale zároveň zaručí ochranu osobních údajů, spotřebitelů a pravidel hospodářské soutěže.

Právní rámec pro vznik jednotného evropského datového prostoru plánuje Evropská komise předložit ještě letos. Dále mimo jiné navrhne přezkum unijního nařízení o elektronické identifikaci a elektronických transakcích eIDAS, předloží akční plán pro digitální vzdělávání a chce posílit kybernetickou bezpečnost. Vznik „jednotného datového trhu“, jak to Evropská komise nazývá, chce podpořit i finančně dvěma miliardami eur v rámci připravovaných programů Horizont Evropa a Digitální Evropa (2021–2027).

Evropská komise očekává, že do roku 2025 se světový objem digitálních dat proti předloňsku zpětinásobí na 175 zetabytů, k čemuž přispěje budování sítí páté generace (5G). Hodnota digitální ekonomiky EU by do té doby měla proti roku 2018 vzrůst téměř trojnásobně na více než 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun), což je téměř šest procent HDP 27 unijních zemí.

Vyjádřit se může i veřejnost

Evropská komise současně představila i svou představu o dalším vývoji v oblasti umělé inteligence – Bílou knihu o umělé inteligenci. I zde jí jde především o vytvoření právního rámce pro její „důvěryhodné užívání“. Umělá inteligence je stále více využívána v rozhodovacích systémech založených na algoritmech, které se projevují v každodenním životě a jejich dopad může být značný.

Systémy umělé inteligence chce Evropská komise rozdělit na ty více a méně rizikové, přičemž na ty vysoce rizikové, používané například zdravotníky, policejními orgány či v dopravě, by se měla vztahovat přísnější pravidla tak, aby byly transparentní, sledovatelné a nevedly k porušování soukromí a diskriminaci práv. Používané algoritmy by se měly certifikovat a testovat podobně jako dnes kontrolujeme kosmetické výrobky, automobily nebo hračky.  Z tohoto hlediska se jeví jako nejvíce problematická otázka rozpoznávání lidské tváře, která je dnes pro dálkovou biometrickou identifikaci (tedy nikoli pro jednorázovou identifikaci jako například pro odemknutí mobilu) obecně zakázána a lze ji využít ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.  U méně rizikových použití umělé inteligence navrhuje Komise dobrovolný systém označování na základě předem domluvených standardů. Evropská unie však zároveň nemá ustupovat ze svých přísných pravidel týkajících se ochrany spotřebitele, nekalých obchodních praktik a ochrany osobních údajů a soukromí.

Zveřejněním Bílé knihy zahajuje Evropská komise širokou diskusi mezi odbornou i laickou veřejností, jak by měla právní úprava používání umělé inteligence a případné výjimky na její používání při rozpoznávání obličejů na dálku vypadat. Do 19. května se může vyjádřit skutečně kdokoli v rámci vyhlášené veřejné konzultace k Bílé knize.

Nová iniciativa Evropské komise nepřichází ze vzduchoprázdna. V minulých letech byla již přijata například nařízení o volném toku neosobních údajů, akt o kybernetické bezpečnosti, směrnice o veřejně přístupných údajích a obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). V roce 2018 Komise představila také strategii pro umělou inteligenci a dohodla se s členskými státy na koordinovaném postupu v této oblasti.

K ochraně spotřebitelů před nekalými anebo diskriminačními obchodními praktikami v důsledku využívání umělé inteligence, větší transparentnosti v těchto procesech a využívání kvalitních a nezkreslených dat v automatizovaných rozhodovacích systémech založených na algoritmech vyzval nedávno Evropskou komisi svým usnesením i Evropský parlament. Podle europoslanů poslanců mohou problémy nastat například v momentě, kdy data nesou informace obsahující zaujaté společenské názory a předsudky a automatizované rozhodovací procesy tak mohou přispívat k prohlubování rozdílů ve společnosti.

-sed-