Evropská komise sdělila ČR, co má napsat do nových pravidel pro čerpání zemědělských dotací

Doporučení Evropské komise musí Češi v nových pravidlech pro čerpání zemědělských dotací zohlednit. Foto: Pixabay.com

Evropská komise zaslala ještě před vánočními svátky seznam doporučení, která by měli Češi zapracovat do aktuálně připravovaného národního plánu pro rozdělování evropských zemědělských dotací od roku 2023. Text doporučení je obecný a neobsahuje konkrétní vyčíslení hodnot, kterých mají čeští zemědělci dosáhnout například v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Na základě vnitřních analýz si je mají Češi stanovit sami. Evropská komise pojmenovala řadu bolavých, a víceméně známých, míst českého zemědělství. A nyní bude sledovat, jak je ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími partnery vtělí do návrhů konkrétních opatření.

Ještě před vánočními svátky stihl evropský komisař pro zemědělství Janusz Woiciechowski rozeslat zemím EU, včetně České republiky, doporučení pro připravované národní plány rozdělování evropských zemědělských dotací.  Ty musí zpracovat všechny státy a jejich schválení Evropskou komisí je podmínkou pro čerpání miliardových podpor od roku 2023.

Zaslaná doporučení mají pomoci zemědělcům přispět k naplnění ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Jejich text je oproti původním očekáváním spíše obecný a neobsahuje ani konkrétní číselné hodnoty, kterých by měly země EU dosáhnout například při snižování spotřeby pesticidů či hnojiv. Své národní cíle si mají státy stanovit samy na základě vlastních analýz domácí situace.

Evropská komise nicméně musí tyto národní cíle schválit. To učiní až poté, co dojde k závěru, že jejich souhrn za všechny státy naplní i ambice na úrovni EU. Ty obsahují například závazek na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2030 chce EU snížit spotřebu pesticidů o 50 procent nebo hnojiv o 20 procent. Do stejného roku by také na 25 procentech zemědělské půdy mělo být hospodařeno postupy ekologického zemědělství.

ČR musí snižovat rozdíly v příjmech

V rámci svých doporučení pro české ministerstvo zemědělství, které zodpovídá za přípravu českého strategického plánu, upozorňuje Evropská komise například na značné rozdíly v příjmech mezi malými a většími podniky. S ohledem na to, že evropské dotace, zejména pak přímé platby na hektar, představují klíčovou součást příjmu českých zemědělců, vede extrémně duální struktura českého zemědělství k nerovnoměrnému přístupu k financím v závislosti na velikosti podniku.

Nová pravidla pro rozdělování evropských dotací by proto měla lépe reagovat na potřeby menších a středních zemědělských podniků a snižovat rozdíly v jejich příjmech, píše Evropská komise. Doporučuje proto mimo jiné zavádět mechanismy, které ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nevidí rád, jako je zastropování a snižování plateb. Zejména pak doporučuje více pracovat s redistributivní platbou, což se v současnosti neděje. Ta míří na spravedlivější rozdělení dotací a zohledňuje zjevnou výhodu velkých podniků plynoucí z rozsahu jejich produkce. Zlepšit je nutné i přístup k financím, zejména v případě malých a začínajících zemědělců, a lépe využívat nástroje pro prevenci rizik jako je například pojištění plodin.

Nutno podotknout, že problém s rozdílem v příjmech malých a větších podniků se netýká jen České republiky, i když zde jsou nůžky otevřeny nejvíce. V EU platí obecně, že zhruba 80 procent evropských dotací dostává jen kolem dvaceti procent příjemců. A podle Komise nejen ČR ale i většina států EU potřebuje zavést spravedlivější a cílenější systémy přímé podpory.

Česká produkce má nízkou přidanou hodnotu

Čeští zemědělci mají podle Evropské komise problém s konkurenceschopností a přidanou hodnotu své produkce. To je ovšem další ze známých bolavých míst českého zemědělství. Dokáže vyprodukovat suroviny, ale horší je to již s jejich zpracováním. Na to ostatně poukazuje skutečnost, že ČR je dlouhodobě vývozcem živých zvířat a zemědělských surovin a dováží zpracované výrobky. „Česká republika by se měla zaměřit na zpracování a marketing zemědělských výrobků s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například produkty ekologického zemědělství nebo s národním či unijním režimem kvality,“ doporučuje Evropská komise.

V této souvislosti je třeba podle Bruselu podpořit také sdružování zemědělců do odbytových družstev, v rámci nichž získají lepší pozici na trhu pro odbyt svých výrobků. V současné době jich v ČR funguje několik desítek, především však v sektoru ovoce a zeleniny nebo mléka. Evropská komise proto radí, aby taková družstva vznikala i u dalších komodit.

Není také žádnou novinkou, že v Česku zatím příliš nefunguje prodej zboží v rámci jedné lokality či regionu. V bruselském žargonu jde o tzv. krátké dodavatelské řetězce, jinými slovy prodej na místních tržištích, online či přímo do domácností. Přitom právě tento způsob odbytu zemědělských výrobků se považuje za jeden z významných příspěvků k ochraně životního prostředí a podpoře produkce menších zemědělců. Současná pravidla čerpání dotací sice opatření v tomto duchu obsahují, v reálu se však prakticky nevyužívají. Podle Evropské komise je to především kvůli administrativním překážkám a nízkému zájmu ze strany zemědělců samotných.

Zemědělství méně intenzivní a méně zaměřené na zisk

Většina české zemědělské produkce je stále založena na intenzivním způsobu hospodaření zaměřeným na zisk, pokračuje ve svém dokumentu Evropská komise. Pokud tak mají Češi přispět svým dílem k plnění environmentálních a klimatických cílů EU, budou muset jednat mnohem cíleněji. Nejde však „jen“ o ochranu životního prostředí jako takového, ale celého zemědělského sektoru. „Budoucí výnosy zemědělců z velké části závisejí na jejich schopnosti čelit měnícímu se klimatu a na dobrém stavu přírodních zdrojů,“ vysvětluje Evropská komise.

Doporučuje proto zvýšit zadržování vody v krajině a snižovat vodní a větrnou erozi půdy. Dále je třeba budovat krajinné prvky jako meze, remízky či mokřady a také zlepšit kvalitu podzemních a povrchových vod, které trpí znečištěním amonnými ionty a dusičnany ze zemědělsky využívaných ploch. ČR sice patří mezi země s nižším množstvím používaných pesticidů, nicméně, jak upozorňuje Komise, je nutné zapracovat na snížení spotřeby těch nejnebezpečnějších druhů.

Z hlediska závazku snižovat emise skleníkových plynů doporučuje Evropská komise  nenechávat pole prázdná přes zimu, omezovat orbu a častěji střídat plodiny. Je třeba uzpůsobit hospodaření tak, aby se zvýšilo účinné lapání metanu produkovaného hospodářskými zvířaty při trávení. České zemědělství se také neobejde bez nových technologií a moderních postupů, které sníží emise zvláště škodlivého amoniaku a skleníkových plynů v chovech a podpoří šetrnější zacházení s půdou (například z hlediska hnojení), zatravňování a zalesňování zemědělských půd. Právě ty, díky své schopnosti ukládat uhlík, k ochraně klimatu významně přispívají.

S ohledem na upadající biodiverzitu české krajiny je nutné též začít lépe pečovat o přírodní stanoviště a významné lokality jako například ty v soustavě Natura 2000. Češi musí dále investovat do udržitelného lesnictví, které s ohledem na proměny klimatu trpí nevhodnou skladbou lesních porostů, jak ostatně ukázaly opakované kůrovcové kalamity. Lesníci by tak měli například více vysazovat zdomácnělé listnaté dřeviny.

Modernizovat, digitalizovat, vzdělávat

Přechod k udržitelnému a odolnému zemědělství se ovšem neobejde bez jeho transformace a modernizace. V inteligentnějším, přesnějším a udržitelnějším zemědělství totiž podle Evropské komise spočívá řešení mnohých z popsaných problémů.

Především bude nutné zásadně investovat do moderních metod precizního zemědělství, což se však neobejde bez zajištění úplného pokrytí venkovských oblastí vysokorychlostním internetovým připojením. To se v současnosti pohybuje na zhruba 65 procentech. Stoprocentní by přitom mělo být již v roce 2025, jak mimochodem stanoví jeden z dalších evropských cílů.

Inovace a digitalizace jsou navíc hlavními předpoklady pro hospodářský a společenský rozvoj venkova, zastavení jeho vylidňování a udržení pracovních míst. Proto je klíčové, aby nová pravidla čerpání evropských dotací také více podpořila mladé a začínající zemědělce a také různorodé hospodářské aktivity menších podniků.

„Nejdůležitějšími problémy pro rozvoj podnikání (ve venkovských oblastech) je přístup k půdě, financím a účinným poradenským službám,“ uzavírá Evropská komise. Přitom ve všech třech oblastech mají Češi ještě co dohánět.

Nic nového pod sluncem, důležitá budou konkrétní opatření

Problémy českých zemědělců, které Evropská komise ve svých poměrně obecných doporučeních identifikuje, nejsou žádným pověstným objevením Ameriky. Navíc ministerstvo zemědělství si nechalo zpracovat rozsáhlé analýzy, které silné a slabé stránky českého zemědělství otevřeně pojmenovávají. Jejich závěry jsou také nedílnou součástí textu samotného strategického plánu. Klíčové ale bude, jak tato doporučení budou nakonec vtělena do konkrétních opatření.

Rozhodně nebude lehké je obejít, bruselští úředníci se na to zaměří. A to se možná ještě stane kamenem úrazu. „Výstupy (velmi dobře zpracovaných) analýz nejsou dostatečně přeneseny do návrhu intervencí, které prakticky zachovávají nebo dokonce prohlubují negativní stav našeho zemědělství,“ napsala v listopadu ministru Tomanovi Asociace soukromého zemědělství ČR ve svých připomínkáchpracovnímu návrhu plánu.

Asociace zároveň apeluje na ministra Tomana, aby byl jeho úřad otevřenější vůči připomínkám nevládních organizací a zahrnul je do diskuse o konečné podobě dokumentu. To je mimochodem jedním ze zásadních požadavků Evropské komise – aby národní strategické plány byly připravovány v otevřeném a transparentním dialogu se všemi partnery. Ministerstvo slibuje, že připomínky bude podrobně probírat v rámci dílčích odborných pracovních skupin, které začne svolávat od ledna.

Dokončený český strategický plán by měl být Evropské komisi předán k posouzení nejpozději do konce příštího roku. Nová pravidla společné zemědělské politiky začnou platit od roku 2023.

Helena Sedláčková