Vládní finanční injekce za výpadky v rozpočtu způsobené koronavirovou krizí přinesla městům a obcím jistotu, aby se nebály investovat. Pokud dojde ke zrušení superhrubé mzdy a dalším daňovým změnám, potřebujeme stejnou jistotu i v příštím roce. Stále nevíme, s jakými příjmy máme počítat, prohlásil předseda Svazu měst a obcí ČR na páteční tiskové konferenci po jednání představenstva Svazu. Dále vytkl ministerstvu pro místní rozvoj způsob přípravy novely stavebního zákona a vyzval vládu, aby nastavila jednotný systém předávání informací starostům i veřejnosti.
Tzv. kompenzační bonus, tedy vládní podpora městům a obcím ve výši 1.250 korun na jednoho obyvatele, jednoznačně pomohl. „Obce a města získaly jistotu a nebály se realizovat některé investice,“ pochválil na tiskové konferenci po pátečním jednání představenstva Svazu měst a obcí ČR (SMO) jeho předseda a starosta Kyjova František Lukl vládu. Ta letos v srpnu poslala městům a obcím 13,4 miliardy korun jako kompenzaci za nižší příjmy z daní v důsledku koronavirové krize.
„Podobnou jistotu ale potřebujeme i v příštím roce. Asi poprvé v historii totiž ani teď stále nevíme, jaké příjmy do rozpočtu obcí doputují,“ konstatoval Lukl s narážkou na to, že stále není jasné, zda dojde k diskutovanému zrušení superhrubé mzdy nebo snížení daně z příjmu, což by v obojím případě mělo zásadní dopady do obecních rozpočtů. Svaz již dříve upozornil, že obce by přišly o desítky miliard korun. „Pokud se vláda chce z krize proinvestovat, a města a obce to dokáží, tak by je měla ujistit, že jakékoli legislativní změny, které budou mít dopady na příjmy měst a obcí, bude sanovat,“ řekl novinářům.
Podle Lukla dokázaly obce a města v loňském roce smysluplně proinvestovat 100 miliard korun. Teď mají sice na účtech kolem 160 miliard korun, ale nejistota kolem příjmů v příštím roce může způsobit, že budou mít obavy snižovat svůj finanční „polštář“.
Škrtá se hlavně tam, kde nejsou dotace
„K 30. září se výběr daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti propadl o deset procent, v případě OSVČ jsme na třiceti procentech oproti plánovaným 75 procentům. Díky kompenzaci je to ale pro nás zvládnutelné,“ popsal primátor Olomouce Miroslav Žbánek. Olomouc je sice dnes díky o něco málo vyššímu výběru DPH a také, poněkud překvapivému, nárůstu ve výběru daně z hazardních her „pouze“ dvě až tři procenta za plánovaným rozpočtem, na druhou stranu je tomu tak i díky úsporným opatřením přijatým na počátku koronavirové krize.
„Vládní kompenzace nám pomohla stabilizovat rozpočet pro letošní rok. Mohli jsme tak spustit odložené investiční akce ve výši až tři čtvrtě miliard korun, kofinancované z evropských dotací, a budeme schopni dodržet naše závazky. Daleko větší obavy máme z příštího roku,“ netají se starostmi olomoucký primátor, podle něhož by například zrušení superhrubé mzdy znamenalo výpadek až 160 milionů korun, tedy zhruba sedm procent městského rozpočtu. „Díky krizi se zpomalilo proplácení faktur, některé rozpracované projekty zůstaly stát, některé se protáhly do příštího roku. To, že obce mají peníze teď, neznamená, že je budou mít i v příštím roce,“ upozorňuje.
Podle primátorky Jihlavy Karolíny Koubové města škrtají především v oblastech, které nelze financovat z dotací. „Právě zde se projevuje obrovský deficit dlouhodobého plánování. Co není hrazeno z dotace, nemá šanci na přežití. Hlavně tam potřebujeme jistotu, že na to budeme mít finance,“ naléhá Koubová.
V této souvislosti by podle Žbánka pomohlo, kdyby vláda nabídla garance, jež by umožnily městům a obcím získávat finanční prostředky na klíčové infrastrukturní projekty na úvěrovém trhu za lepších podmínek. „Díky vysoké zadluženosti z minulých období se Olomouc neobejde bez standardních komerčních úvěrů a vláda si umí půjčit lépe,“ vysvětlil primátor.
Stavební zákon se projednával v rozporu s legislativními pravidly
Jestliže vláda dostala od SMO pochvalu za kompenzační bonus, pomyslnou horší známku si vysloužila za přípravu nového stavebního zákona, který na konci srpna poslala do parlamentu. Ten mj. sjednocuje řízení pod jeden stavební úřad, což povede ke zrušení kolem čtyř stovek stávajících stavebních úřadů.
Postup projednávání zákona nebyl podle předsedy SMO v souladu s legislativními pravidly vlády, neměl být totiž řádně projednán s povinnými připomínkovými místy, mezi něž patřil i Svaz. „Procesní změny a digitalizaci stavebního řízení vnímáme od začátku jako nutnost. Jsme ale znepokojení způsobem projednávání návrhu a máme také obavy z možného kolapsu systému, pokud bude návrh prosazován dále tímto způsobem,“ uvedl Lukl. Proto nyní vkládá naděje do připravovaného komplexního pozměňovacího návrhu, který se podle jeho informací připravuje. „Věřím, že naše připomínky v něm budou zapracovány,“ doplnil Lukl.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se však ve vyjádření pro ČTK vůči takovým výtkám ohradila. K návrhu zákona se sešlo přes pět tisíc připomínek a ministerstvo se podle Dostálové snažilo všechny pečlivě vypořádat se všemi dotčenými subjekty. Termín pro vypořádání byl dokonce dvakrát posunut, sdělila ČTK s tím, že nové řízení by projednávání návrhu zase značně prodloužilo.
Chybí jednotná pravidla pro spolupráci s developery
Svaz také představil novou iniciativu, jejímž cílem je standardizovat jednání s developery. „Rozvoj měst je ve velké části v rukou developerů,“ prohlásila již zmíněná primátorka Jihlavy Karolína Koubová. „Velmi často je ovlivněn jejich vztahem se samosprávou a tím, co si která strana vyboxuje do smlouvy,“ dodala.
Města a obce proto podle ní potřebují obecná jednotná pravidla, která by předcházela sporům, a samospráva by získala větší vliv na konečnou podobu nový výstavby. „Ta se často přesouvá za město, daleko od centra. To je pro města drahé a neudržitelné,“ tvrdí Koubová, podle níž potřebuje město z hlediska počtu obyvatele na jeden metr čtvereční na své centrum méně peněz než na zástavbu za městem. „Chceme tento vztah standardizovat. Pokud developer vstupuje na území města, měl by dodržovat nějaké podmínky,“ vysvětlila.
Developer by tak například platil určitou částku podle podlahové plochy do městského fondu, z něhož by pak město mohlo hradit třeba občanskou vybavenost. Podobnou metodiku připravila aktuálně například Praha. „Spoluúčast investora na investici v daném území není nic nového, ale doposud tomu chyběla jednotná transparentní pravidla. Kromě kvalitního plánování a územního managementu je to další nástroj podpory zdravého růstu měst,“ doplnil náměstek jihlavské primátorky pro územní plánování Vít Zeman.
Co je větší strašák než covid? Nedostatek informací
Svaz nedávno u ministra vnitra prosadil, aby se jeho zástupce stal členem Ústředního krizového štábu. Je jím místopředseda SMO, bývalý náčelník generálního štábu české armády a exministr obrany Vlastimil Picek, který nyní starostuje v souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. „Větší strašák než covid je totiž nedostatek informací a jejich rozporuplnost,“ řekl novinářům Lukl, podle něhož by informace související s koronavirovou krizí měly proudit pouze jedním kanálem. „Nezpochybňujeme přijímaná opatření, ale informace musí být jednoznačné a musí chodit od jedné autority. To pomůže celou situaci lépe zvládnout,“ dodal na závěr.
-sed-
