Vláda schválila nový stavební zákon, řada odborníků protestuje, ve sněmovně se dá čekat lítá bitva

Novostavba. Stavební povolení bytového komplexu trvá až 10 let. U dálnic dokonce 13. Ilustrační foto: Trigema

Kontroverze vzbuzující návrh nového stavebního zákona, kterému se v Ekonomickém deníku věnujeme pravidelně, schválila vláda. I přesto se o něm stále živě diskutuje, nejrůznější odborníci na určitou oblast výstavby poukazují na nedokonalosti, které zákon obsahuje. Svazu místních samospráv se například nelíbí redukce počtu stavebních úřadů, podle české pobočky Mezinárodní rady památek a sídel, která se zabývá ochranou kulturního dědictví na celosvětové úrovni. Ministerstvo pro místní rozvoj podle ní zcela ignorovalo jejich připomínky.

Politiky ve Sněmovně i v Senátu čeká velice pravděpodobně rušný podzim. Jedním z nejožehavějších témat, se kterým se budou muset vypořádat, bude návrh rekodifikace stavebního zákona. Včera jej schválila vláda, ale ještě než se tak stalo, byli ministři vyzvání některými – především opozičními – politiky, aby zákon nepřijali.

Nejhlasitěji byl slyšet předseda STAN Vít Rakušan. Uvedl, že města a obce přijdou o řadu kompetencí a občané o komfort, že mají stavební úřad dostatečně blízko. Ministerstvo pro místní rozvoj však upozornilo na to, že ve stavebním řízení starostové žádné zvláštní kompetence nemají, stavební úřady na obcích rozhodují v přenesené působnosti a tuto službu si od nich stát objednává a platí za ni.

„Nový stavební zákon obnáší tisíce hodin práce úředníků, těch nejlepších právníků a desítek dalších odborníků. Ti nejlepší experti v Legislativní radě vlády věnovali zákonu desítky hodin času, vydali řadu doporučení, které jsme do zákona zapracovali, a jejich konečný verdikt zněl, že vládě doporučují zákon schválit! Takto odbornou materii musí přece posuzovat především odborníci, ne politici! Zajímalo by nás, kdo z nich si stavební zákon podrobně nastudoval,“ reagovala na výzvu ke stažení zákona ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Zruší se skoro 400 stavebních úřadů, hořekují zástupci obcí

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) vítá snahu o zjednodušení a urychlení stavebního řízení, které bylo hlavní motivací pro vznik nové úpravy. Nadále však nesouhlasí s tím, že rekodifikace stavebního práva povede ke zrušení téměř 400 stávajících stavebních úřadů. „Způsobí to snížení dostupnosti stavebních úřadů pro stavebníky z menších obcí, konkrétně se to negativně dotkne dvou a půl milionu občanů,“ vysvětluje nesouhlasný postoj SMS ČR jeho předseda, europoslanec Stanislav Polčák. „Dlouhodobě zastáváme názor, že občané mají být schopni vyřídit si maximum záležitostí co nejblíže svému bydlišti, nová úprava stavebního práva jde bohužel přesně opačným směrem, tedy k centralizaci,“ dodává Polčák. Upozorňuje také na skutečnost, že návrh MMR neřeší, kde ty stavební úřady, jež po redukci zbydou, vezmou kvalifikované úředníky na to, aby agendu zvládly. „Stavební úřady obcí s rozšířenou působností budou muset podle tohoto návrhu řešit stavební řízení z území dvakrát až třikrát většího než dosud. Ve stávajícím personálním obsazení to nezvládnou a my máme obavy, že to může paradoxně vést ke zpomalení nebo dokonce dočasné paralýze stavebního řízení u nás,“ říká Polčák. Jako důkaz SMS ČR přidalo dvě mapy – současných stavebních úřadů a těch, které by měly po přijetí zákona zůstat.

Je třeba si říci, že ve stavebním řízení starostové žádné zvláštní kompetence nemají, stavební úřady na obcích rozhodují v přenesené působnosti a tuto službu si od nich stát objednává a platí za ni. Ministerstvo pro místní rozvoj však ustoupilo tlaku Svazu měst a obcí ČR a stavební úřady na obcích ponechalo dál v přenesené působnosti místo vzniku čistě státní stavební správy. K redukci stavebních úřadů nicméně musí dojít, protože dnes ze 714 stavebních úřadů je 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. Na obecních stavebních úřadech bude personální zajištění agendy jedním z kritérií jejich zachování a na krajích bude fungovat zastupitelnost v rámci státní stavební správy,“ upřesnil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Památky v ohrožení varuje česká pobočka Mezinárodní rady památek a sídel

„Trváme na zásadním nesouhlasu s integrací památkové péče v ochranných pásmech kulturních památek do stavebních úřadů. Tato úprava bude ohrožovat a omezovat ochranu památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO,“ uvádí český komitét (ČNK ICOMOS) Mezinárodní rady památek a sídel, která se zabývá ochranou kulturního dědictví na celosvětové úrovni.

„Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) argumentuje tím, že památky budou chráněny i v tomto modelu, a že takto to stanovil věcný návrh zákona zpracovaný Hospodářskou komoru. Nesmyslnost tohoto argumentu dokazuje skutečnost, že při ochraně jiných veřejných zájmů, než je ochrana památek, na zachování souladu s věcným návrhem zákona MMR netrvalo,“ upozornil mediální zástupce ČNK ICOMOS Jan Štoll.

Připomeňte si starší texty, které o novém stavebním zákoně vyšly na Ekonomickém deníku. Stačí kliknout na tento link.

Podle něj zákon nebyl projednán s Centrem světového dědictví UNESCO v souvislosti s dopady na ochranu památek kulturního dědictví, tak jak je to výslovně požadováno ve zprávě ze Společné reaktivní monitorovací mise Centra světového dědictví UNESCO a rady ICOMOS z roku 2019. „České republice to ukládají mezinárodní dohody o ochraně památek, které jsou součástí českého právního řádu,“ dodal. Upozornil, že navíc v připravované legislativě také zcela chybí zakotvení vyhodnocení vlivu dopadů stavebních projektů na kulturní dědictví (HIA), tak jak se Česká republika zavázala v Úmluvě o ochraně světového dědictví. „Neprofesionalita MMR při přípravě legislativy, bude mít závažný dopad na české kulturní dědictví i mezinárodní prestiž naší republiky,“ dodal Jan Štoll.

Asociace developerů: Je velkou škodou, že z ambiciosní reformy oblasti stavebního práva se stává dílčí novela

„Zásadní výtkou je ustoupení od odděleného modelu státní správy a samosprávy. Jak opakovaně upozorňovali odborníci, a jak ostatně zdůrazňovala například také Legislativní rada Vlády, bez této změny nelze dosáhnout efektivního naplnění slibu 1 úřad, 1 řízení, 1 razítko a povolení do 1 roku,“ upozorňuje Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky. Dobře je to vidět například na jednom z pilířů konceptu moderního stavebního práva – digitalizaci, kterou efektivně nelze v současném spojeném systému realizovat. Naopak pokud by byla změna realizována, došlo by v jejím důsledku k řešení ne-li většiny, pak mnoha současných problémů v oblasti stavebního práva, a to téměř „automaticky“, genericky. V předloženém návrhu nového stavebního zákona a změnového zákona spatřujeme navíc další slabá místa.

 Jako příklad uvedl skutečně vymahatelné lhůty. Návrh sice obsahuje některé návrhy, ty ale nejsou promyšlené do důsledku a stavebníka v jistotě délky procesu nikam neposouvá. Velkou škodou je také nedosažení principu plné integrace dotčených orgánů, jak bylo v původním konceptu slibováno, a které obsahoval také návrh paragrafovaného znění představený v prosinci 2019. Důvodně se obáváme také toho, že zůstává nevyjasněný problém systémové podjatosti, problém nedostatečné kapacity a kvality stavebních úřadů, nedošlo k zjednodušení potřebné dokumentace. Změny k lepšímu nejsou vidět ani například u soudního přezkumu, u ochrany před šikanózními stížnostmi a žalobami /které se nadto týkají především státních infrastrukturních staveb/,“ doplňuje Kadeřábek.
„Shrneme-li to, věřili jsme na počátku procesu, že půjde o skutečně revoluční změnu, nikoli jen o nahodilé, a ne vždy podařené záplatování současného fatálního stavu. Nezbývá než věřit, že se legislativu podaří v dalším procesu maximálně možně vylepšit,“ uzavírá Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.
Jiří Reichl