Připravujeme se na nejhorší, říká Havlíček. Ve hře jsou cenové stropy na elektřinu

Ceny energií letí prudce nahoru. Elektřina na příští rok na energetických burzách od začátku roku zdražila o 75 procent. Roční kontrakt na zemní plyn zdražil více než trojnásobně. Jak se vyhnout opakování energetické krize z let 2021 a 2022? V krizovém scénáři budeme cenu energií regulovat, říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Jak by tato regulace mohla vypadat? „Jde o zastropování cen u výrobců a současně snížení koncových cen pro zákazníky. Připravujeme k tomu legislativu, abychom byli schopni to okamžitě iniciovat tak, aby se už nemusel scházet parlament. Musíme nastavit regulaci tak, aby ji šlo zavést rozhodnutím vlády,“ řekl Havlíček v rozhovoru pro Ekonomický deník.

Zvažovaná regulace je zatím spíš jen hypotetický scénář, kdyby se situace na energetických burzách vyhrotila? Nebo na ni opravdu dojde?

Bude to odpovídat reálné situaci. My potom vždycky rozhodneme, jestli se půjde cestou zastropování u obchodníka, anebo snížením regulovaných složek. Obě varianty jsou možné, obě mají plusy a minusy. Evropská komise nás nabádá k tomu, abychom na to šli přes regulované složky. Tady jsme už první krok udělali, když jsme na stát převedli platby za obnovitelné zdroje. Takový zásah do cen je plošný, neporušujeme tím hospodářskou soutěž.

Takže problém s hlavní tržní složkou ceny elektřiny chcete řešit úlevami z regulované složky, což jsou hlavně platby za sítě?

Je tam pořád relativně hodně peněz v regulované složce, 70 až 80 miliard korun. A to poté, co jsme odečetli 15 až 20 miliard za obnovitelné zdroje. Zbývají poplatky za přenosovou soustavu společnosti ČEPS a za distribuci. Tam pořád můžeme snižovat, ale je jasné, že to stát musí mít z čeho zaplatit.

To je otázka. Deficit státního rozpočtu se už bez těchto úlev šplhá k 400 miliardám korun…

Každého to trochu bude bolet. Něco padne na vrub státního rozpočtu, ale něco padne na vrub výrobců. Není možné, aby v době energetické krize byly jejich zisky mimořádně vysoké díky tomu, že elektřinu vyrábějí levně z jádra nebo uhlí. Když to řeknu hodně zjednodušeně, tak bychom krátkodobě nastavili jakýsi systém věcně usměrňovaných cen. Jednalo by se o krátkodobé opatření, které nesmí být likvidační.

Obnovit zdanění mimořádných zisků, tedy windfall tax po vzoru Zbyňka Stanjury (ODS), neplánujete?

Stát tady za minulé krize udělal fatální chybu. Snažil se ceny nechat, bral si peníze z různých daní a snažil se je přerozdělovat. Pomíjím komplikovanost toho procesu, ale hlavně to bylo proinflační. My se hodně soustředíme na to, abychom udrželi pod kontrolou inflaci, i když to není jednoduché. Pokud bychom měli do trhu zasahovat, tak to musí být tak, že lidé nebudou kupovat drahé energie. Systém, kdy si koupím drahou energii a pak dostanu nějakou formu kompenzace, je šílený.

Vámi navržené zásahy do vysokých cen energií by vyžadovaly změnu legislativy. To je v Česku docela problém. Trvá to mnoho měsíců, než návrh schválí obě komory parlamentu.

Proto na tom děláme v předstihu. My teď ještě nejsme pod absolutním tlakem. Podle mého názoru nemůžeme počítat s tím, že se válečné konflikty ve světě rychle uklidní, bohužel. Dopadat do cen pro spotřebitele to bude v průběhu příštího roku. Očekávám, že to nebude hned na začátku roku, ale až někdy v polovině příštího roku, kdy zdražení začne dopadat citelně na domácnosti a firmy.

Odklad nových povolenek je nejistý

Jenže růst cen potáhnou i jiné faktory. Od ledna 2028 se do cen plynu a uhlí promítnou nové emisní povolenky ETS 2. Myslíte, že se vám podaří uhrát odklad jejich zavedení?

Držím se stále při zemi, spíš to neprojde. Ale jsem lehce optimističtější, než jsem byl před pár měsíci. Ukazuje se, že když na to jdeme chytře, tak se podaří i v Evropě něco změnit. První příklad je nařízení o metanových emisích. Podařilo se nám to. Nejprve jsem získal 16 zemí, později 19 zemí na naší stranu. A Evropská komise to akceptovala. Takže to, co je podstatné, zabránili jsme dalšímu růstu cen plynu a ropy díky odložení metanové směrnice. Před půl rokem nikdo nevěřil, že se nám to podaří prosadit. Dokonce mi od té doby říkají Metanový Karel.

Pojďme se vrátit k povolenkám…

Povolenky ETS 1 a 2 jsou jiná, náročnější liga. Hodně to odehrává přímo premiér. U ETS 2 začínám mít pocit, že by se to mohlo podařit opět odložit. Když se podíváte, kdo zatím tato opatření v Evropě přijal, tak to není žádná hitparáda. Co je zajímavé – v příštím roce je deset voleb v Evropské unii. Desatery volby. Z pěti největších zemí jsou ve čtyřech – v Itálii, Francii, Španělsku a Polsku. S ohledem na to, co se odehrává, ceny energií letí nahoru, ceny pohonných hmot také. A teď si představte, pod jakým obrovským tlakem voličů politici budou. Takže já si troufám tvrdit, že ceny energií a pohonných hmot budou zásadním tématem voleb v roce 2027. Takže se domnívám, že je šance uhrát náš návrh – odložit ETS 2 na rok 2030. Tedy až po dalších volbách do Evropského parlamentu.

Co se týká staršího systému ETS 1 pro velké zdroje emisí, mám dojem, že v energetice povolenky tolik nevadí. Elektrárenské společnosti je zkrátka promítnou do cen a zaplatí to odběratelé. Zcela jiný je dopad na průmysl, který nemůže jen tak navýšit ceny, protože na něj tlačí konkurenti zvenčí. Sledujeme zánik tradičního těžkého průmyslu v Česku v přímém přenosu?

My jsme průmysl hodně stabilizovali. Tím, že jsme zvýšili podporu energeticky náročných oborů přibližně na dvaapůlnásobek. Za minulé vlády byla na úrovni 1,4 miliardy korun, teď to bude 3,4 až 3,5 miliardy. Abychom srovnali krok s Německem, tak zavedeme kompenzace cen za elektrickou energii, a to nejen pro energeticky náročný průmysl. Podpora je někde na úrovni tři až čtyři miliardy korun ročně. Dohromady to je 7 miliard. Držíme průmysl nad vodou a musím říct, že mám nesmírně pozitivní zpětnou vazbu. Chválí si předvídatelnost, podporu udržíme nejméně do roku 2030. A říkám docela hrdě, že jsme prozatím zachránili energeticky náročný průmysl.

Takže opravdu nehrozí, že tady v nejbližších letech skončí velké hutě a chemičky?

Ne. Bavíme se s nimi, sledujeme jejich investice, snažíme se jim pomáhat i ze „žlutých“ povolenek. Nenechám se nikým zlobbovat, ale na druhou stranu vytváříme prostředí, které je pro všechny naprosto fér, aspoň podle mého názoru. A konečně jsme srovnali krok s Německem, protože je pravda, že ta podpora německých průmyslových oborů byla velká.

Jak s tím jde dohromady navržená windfall tax na marži zpracovatelů ropy? Tento kontroverzní zásah dopadne jen na jednu společnost – Orlen Unipetrol. Ta navíc byla posledních několik let těžce ztrátová…

My jsme na to nešli jako jediní. Také v Polsku udělali podobné opatření a další evropské země to chystají. V poslední době se zvýšil rozdíl mezi nákupem ropy a cenou produktů, tedy rafinerská marže. A na to jsme museli reagovat. Mělo by nám to přinést dodatečné peníze, odhadli jsme to na 5 miliard korun ročně. Takže to není atak a nic ve zlém, ale je to reflexe vývoje trhu.