Za týden se uskuteční historicky již deváté volby do Evropského parlamentu. Z celkových 21 současných českých europoslanců jich 17 znovu kandiduje. Ekonomický deník se tedy blíže podíval na to, jak v europarlamentu pracovali, a zeptal se jich, co považují za své úspěchy či co je zklamalo. A také co – pokud ve volbách uspějí – si kladou za cíl své další práce.
V pátek a v sobotu 24. a 25 května budou Češi již počtvrté volit své zástupce do Evropského parlamentu, kterých v novém volebním období 2019-2024 – z celkového počtu 751 europoslanců – zasedne za Českou republiku opět 21.
Při pohledu na analýzy činnosti europoslanců v právě uplynulém volebním období 2014 – 2019 můžeme jako voliči s potěšením konstatovat, že řada z českých zástupců v europarlamentu rozhodně nelenila, ať již s ohledem na jejich podíl na tvorbě legislativních či nelegislativních dokumentů nebo z pohledu funkcí, které zastávali v parlamentních orgánech.
Češi druhou nejvlivnější skupinou
Podle serveru VoteWatch.eu, vlivného think tanku analyzujícího dění v Evropské unii, se čeští europoslanci stali – s ohledem na počet mandátů a počet obyvatel země, z níž pochází – dokonce druhou nejvlivnější skupinou, a to hned po Belgičanech a před poslanci z Finska. „Se svým relativně malým zastoupením uplatňovali Češi svůj vliv především z vedoucích pozic, které významní čeští europoslanci zastávali,“ napsal VoteWatch.eu ve své analýze. Zmiňuje především místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku (HLAS, umístil se na pomyslném 13. místě), dále předsedu právního výboru Pavla Svobodu (KDU-ČSL), Petra Ježka (HLAS) jako předsedu Zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky, Pavla Poce (ČSSD) jako místopředsedu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a politického koordinátora frakce Socialistů a demokratů (S&D) ve speciálním Výboru pro pesticidy, a Jana Zahradila jako předsedu frakce Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE), místopředsedu Výboru pro mezinárodní obchod a aktuálně také hlavního kandidáta své politické frakce na předsedu nové Evropské komise (tzv. spitzenkandidata).
Legislativní práce spíše méně ale stále v nadprůměru
VoteWatch.eu v této souvislosti upozorňuje, že způsob ovlivňování činnosti europarlamentu prostřednictvím vedoucích pozic je typický právě pro poslance ze zemí střední a východní Evropy, zatímco např. severské země se snaží působit prostřednictvím své legislativní činnosti (především z pozice zpravodajů k legislativním návrhům). Právě z tohoto druhého pohledu byli naši europoslanci a europoslankyně aktivní již méně, i když se stále – ve srovnání s ostatními europoslanci – pohybovali v nadprůměru.
Legislativní činnost europoslanců (tj. přípravu zpráv, pozměňovacích návrhů, projevy apod.) podrobně mapuje server mepranking.eu. Z tohoto pohledu patří mezi nejpracovitější české europoslance Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) (dokonce 6. ze všech europoslanců, jako zpravodaj se podílel sice jen na čtyřech legislativních návrzích, jako stínový zpravodaj ale připravoval 88 materiálů), dále již zmínění Pavel Telička a Petr Ježek, europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO) a místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Martina Dlabajová (ANO). Ze znovu kandidujících europoslanců se naopak v druhé polovině tabulky „legislativní pracovitosti“ nejníže umístil Jaromír Kohlíček (KSČM).
O hodnocení poslanců podle MEP rankingu jsme již psali v dubnovém textu Kdo z českých europoslanců je doopravdy nejlepší?
Nicméně toto hodnocení vychází spíše z produktivity než z jejího reálného přínosu a nehodnotí se také individuální činnost jednotlivců. U nás jsou např. poměrně známé aktivity dosud nezmíněné europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD), která na půdě Evropského parlamentu prosadila od úplného počátku téma tzv. dvojí kvality potravin, nebo bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera (TOP09 a STAN), který se ve své funkci místopředsedy Hospodářského a měnového výboru věnuje zejména daňovým tématům.
Podíl na posilování vnitřního trhu EU jedním z hlavních úspěchů…
Při pohledu na konkrétní výsledky práce českých europoslanců se objevují především témata spojená s fungováním vnitřního trhu EU, resp. odstraňováním překážek pro české firmy či občany. V poslední době zdaleka mediálně nejznámějším tématem z této oblasti byl problém s tzv. dvojí kvalitou potravin, resp. zboží obecně, které v rámci svých aktivit zdůraznila nejen Olga Sehnalová, ale i další čeští zástupci v europarlamentu jako např. Kateřina Konečná, Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Jiří Pospíšil (lídr kandidátky TOP09 a STAN) či Pavel Svoboda – a to i přes konečný výsledek, který je pro ně zklamáním.
Některé překážky se však odstranit podařilo. Vedoucí kandidátky ANO Charanzová vyzdvihuje svůj podíl na zlevnění volání po EU, její stranická kolegyně Dlabajová zase nová pravidla pro kamionovou dopravu. „Už se nebude stávat, že v cizině budou naše řidiče cíleně zastavovat kontroly a vyžadovat po nich nejrůznější doklady a razítka, s nimiž naše pracovní právo nepočítá,“ prohlásila pro ED Dlabajová.
Sehnalová dále zmiňuje svou úspěšnou práci při přijímání směrnice o nekalých praktikách v potravinářském řetězci, která má ochránit zemědělce a drobné výrobce potravin před zneužíváním významné tržní síly ze strany supermarketů.
Výraznou českou stopu neslo přijetí nových pravidel ohledně povinných bezpečnostních prvků vozidel od roku 2022, kdy závěrečná politická jednání vedla právě Charanzová. „Podařilo se zamezit několika nebezpečným nápadům Evropské komise, aby pod záminkou zvyšování bezpečnosti silničního provozu byly povinně do aut instalovány kamery na sledování řidiče nebo omezovače rychlosti,“ komentovala pravidla pro ED v této souvislosti Sehnalová, která se na jednáních také podílela. České řidiče může také zajímat angažmá europoslanců Zdechovského nebo Teličky v boji proti stáčení tachometrů.
Dalším výrazným tématem našich europoslanců je zdraví, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí. Zde je znám svými aktivitami zejména lídr kandidátky ČSSD Pavel Poc, který se dlouhodobě věnuje jedovatým látkám v potravinách i v prostředí kolem nás a vyzdvihuje svůj významný podíl na přijaté novele potravinového práva zajišťující přístup veřejnosti k informacím týkajícím se bezpečnosti potravin na úrovni Evropské unie. „I kdybych v parlamentu za těch 10 let ničeho jiného nedosáhl, na tohle jsem pyšný,“ řekl Poc pro ED a dodal: „Přijatá zpráva byla tak kvalitní, že probyznysová zpravodajka od ní sama odstoupila, protože jsme při dalším vyjednávání v trialogu pohlídali všechno, aby se nic dobrého neztratilo a nic špatného nepřibylo.“ Pavel Poc stejně jako Stanislav Polčák (TOP09 a STAN) zmiňují též přijetí odpadové legislativy.
Vedoucí kandidátka KSČM Kateřina Konečná staví do popředí svůj podíl na vzniku a schválení historicky první zprávy Evropského parlamentu k tématu palmového oleje a boji proti odlesňování. „Toto téma v České republice dosti rezonovalo a já jsem byla ráda, že značná část našich občanů pochopila, že se jí problém palmového oleje a odlesňování týká,“ řekla pro ED Konečná. Dále vyzdvihuje také svou spolupráci s pacientskými organizacemi.
České občany mohou zaujmout úspěšně zrealizované návrhy Charanzové na zavedení systému varovných SMS v případě nebezpečí (např. povodeň, průmyslová havárie či teroristický útok) nebo na opatření, které zajistí, že v případě volání linky 112 budou záchranné složky automaticky informovány o přesné poloze volajícího (za obojí byla také oceněna evropskými záchranáři).
Europoslanci se nevyhýbali ani zahraničním tématům. Obchodní politice EU se věnoval lídr kandidátky ODS Jan Zahradil, který mj. zdůrazňuje svůj podíl na uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Petr Ježek se zase jako předseda parlamentní delegace pro vztahy s Japonskem podílel na uzavření rozsáhlé obchodní dohody právě s touto zemí. V zahraničním výboru byl pak pod přezdívkou „Mr.Donbaz“ známý Jaromír Štětina, vedoucí kandidátky Evropa společně. Ten za svůj úspěch považuje „udržení sankcí proti Rusku, které napadlo suverénní Ukrajinu,“ jak řekl ED.
Z unijních finančních programů vyzdvihuje lídr kandidátky HLAS Telička tzv. Nástroj pro propojení Evropy, což je finanční program, který podporuje investice do transevropských sítí v odvětví dopravy, energetiky a digitalizace. „Ve zkratce lze říci, že základním posláním tohoto nástroje je, aby se z unijních peněz ve výši přes 40 mld. EUR podporovala výstavba důležitých sítí a to systematicky, strategicky a koncepčně. Nemělo by se stát, že za podpory unijních prostředků postaví například dálnice z Vídně, která skončí na české hranici a dál nepokračuje,“ vysvětlil europoslanec pro server Programy do voleb. Schválení unijního programu na podporu vědy a výzkumu Horizont Evropa zase na stránkách ED vyzdvihuje Martina Dlabajová.
V oblasti financí bylo slyšet i o Petru Ježkovi jako předsedovi již zmíněného Zvláštního výboru pro finanční trestné činy, který se s ohledem na odhalené skandály těšil značné pozornosti médií. Výbor vypracoval zprávu s doporučeními, jak zlepšit stávající právní rámec EU v oblasti zdanění a boje proti praní peněz, jejímž spoluzpravodajem byl i Luděk Niedermayer. V průběhu projednávání nových pravidel regulace fondů peněžního trhu Ježek předložil také návrh na vznik nového typu peněžního fondu.
Lídr kandidátky KDU-ČSL Pavel Svoboda zmiňuje ještě souhlas parlamentu s ukončením střídání letního a zimního času. „Toto téma se mi podařilo prosadit od nuly až k úspěšnému hlasování na plénu,“ řekl ED. „Dále jsem rád, že se podařilo prosadit nové nařízení o celoevropské́m satelitním a kabelovém vysílání, na kterém jsem pracoval několik let“.
Tomáš Zdechovský zmínil svůj podíl na bezpečnostních tématech jako např. prosazení automatického sdílení daktyloskopických databází mezi státy. Nicméně za největší úspěch považuje své aktivity nad rámec mandátu ale s použitím vlivu svého postavení, kdy se mu „podařilo pomoci desítkám lidí a firem z ČR, ať už se jednalo o Čechy v nesnázích v zahraničí, neoprávněně sankcionované řidiče kamionů nebo firmy, kterým úřady házely klacky pod nohy s odkazem na neexistující bruselskou legislativu,“ řekl ED.
….ale nějaké překážky stále zůstávají
Slovy Martiny Dlabajové jedním z hlavních problémů pro naše europoslance zůstávají obecně ochranářské tendence některých západních zemí a omezování volného vnitřního trhu EU. „Bohužel se stále potýkáme s tím, že některé státy přijímají opatření na ochranu svých pracovních trhů před pracovníky a firmami z jiných zemí, především ze střední a východní Evropy, a tedy i Česka,“ uvedla Dlabajová. Pavel Poc zase zmiňuje „nezodpovědný přístup členských států, u nichž obavy o soukromé zisky společností často vítězí nad bezpečností potravin a veřejným zdravím“ a jako příklad uvádí neúspěšné vyjednávání o uvádění limitů těžkých kovů v hnojivech. O zklamání našich europoslanců z konečné – podle Olgy Sehnalové „bezzubé“– úpravy dvojí kvality zboží, která nakonec jako nekalá obchodní praktika zakázána nebyla, již byla řeč.
Evžen Tošenovský (ODS) nebo Jaromír Kohlíček hovoří v souvislosti s novou energetickou politikou EU o omezeních, která nakonec mohou evropskému průmyslu uškodit. „Nepodařilo se dostatečně zreálnit plánované cíle ve směrnicích týkajících se energetické účinnosti, byly vytyčeny nesmyslné požadavky na emise v dopravě a i nadále pokračuje obchodně zajímavý, ale technicky nesmyslný projekt emisních povolenek na místo uhlíkové daně,“ řekl pro ED Kohlíček.
Charanzová zmiňuje neúspěšné jednání ohledně – podle ní nesmyslného – zpřísnění evropské zbraňové legislativy, u níž působila jako zpravodajka za svou politickou frakci: „Bojovala jsem několik měsíců, prosadila asi 70 pozměňovacích návrhů, ale byl to nerovný a velmi zpolitizovaný boj.“
Zdeňka Zdechovského mj. zklamalo často ideologické uvažování tam, kde je třeba myslet racionálně, týká se to např. oblasti práv žen či ekologických aktivistů: „Řada těchto lidí místo práv někoho spíš řeší své nevyřešené problémy a nezajímají je fakta. Prosazují věci ideologicky a v řadě témat je to hodně na škodu, protože pak vzniká alergie nejen na celou Evropskou unii.“
Pavel Svoboda kritizuje také obecnou neschopnost vnímat úspěchy dosažené v rámci Evropské unie: „Máme se v Evropě dobře jako nikdy předtím. Můžeme svobodně psát, mluvit a cestovat. Mír v Evropě snad ještě nikdy tak dlouho netrval. Nasazování psí hlavy projektu, který nám závidí valná část světa, se nedá označit jinak než za projev masochismu,“ uvedl pro ED.
V novém volebním období se témata příliš nezmění
Ze zklamání, která čeští europoslanci vypočítávají, logicky vyplývají i jejich cíle pro nové volební období – pokud u voličů uspějí.
V centru jejich pozornosti zůstává především další rozvoj vnitřního trhu EU, odstraňování překážek a diskriminace českých občanů v životě, práci i podnikání v rámci EU. Důležitým tématem bude i kvalita potravinářského a nepotravinářského zboží – Sehnalová hovoří v této souvislosti mj. o „kazítkách“, spotřebičích, které se rozbijí krátce po uplynutí záruční doby a nejdou opravit.
Další významnou oblastí bude ochrana životního prostředí. „Rostoucí zátěž v důsledku přítomnosti zbytků jedovatých látek ve vodě, vzduchu, půdě i potravním řetězci ohrožuje naše zdraví, naši schopnost se rozmnožovat i naši psychiku. Ze stejné příčiny se hroutí ekosystém, který nám umožňuje získávat potraviny. Pokud chceme jako druh přežít, musíme tuto zátěž snížit,“ uvedl Pavel Poc. Nově se objevuje též téma klimatických změn.
Kateřinu Konečnou, Luďka Niedermayera nebo Petra Ježka bude zajímat zdanění velkých nadnárodních firem a obecně přijetí legislativy předcházející daňovým únikům a praní peněz. Petr Ježek by se rád podílel na dobudování rámce pro zajištění finanční a hospodářské stability a prohloubení hospodářské a měnové unie.
Zreálnění energetické politiky EU požaduje Jaromír Kohlíček, jenž chce mj. propagovat možnost rozvoje jaderné energetiky „jako hlavní stabilizační složky výroby energie, která zajistí ochranu sítě před nebezpečím jejího rozpadu při zvyšování podílu nestabilních obnovitelných zdrojů jako fotovoltaika nebo větrná zařízení.“
Doposud chybějící české zastoupení v zemědělském výboru by v novém volebním období ráda napravila Michaela Šojdrová.
Významné je téma bezpečnosti. Pavel Svoboda zmiňuje nutnost „podporovat užší spolupráci v oblasti obrany a další posilování a zlepšování justiční a policejní spolupráce uvnitř Schengenu. Je třeba pečlivě dohlížet na to, aby evropská pobřežní a pohraniční stráž řádně fungovala“. Pro Jaromíra Štětinu je důležité, aby EU dokázala pojmenovat bezpečnostní rizika, která pro EU představuje hybridní válka s Ruskem pod vedením Vladimíra Putina.
Podle Charanzové je třeba se zasadit i za společné zájmy EU, a to zejména tam, kde má EU jako jednotný trh s půl miliardou obyvatel silné postavení. „Česko samo o sobě by nikdy takovou pozici nezískalo, vidět je to například v současné obchodní válce s USA nebo při vyjednávání podmínek dovozu dumpované oceli z Asie, která přímo ohrožovala české podniky,“ uvedla pro ED Charanová.
A na závěr nechybí ani téma reformy EU, jejíž vícerychlostní a různorodý charakter, kde si každý může jít svým tempem, je hlavním volebním tématem Jana Zahradila. Potřebu institucionální a hodnotové reformy zmiňuje i Tomáš Zdechovský, podle něhož je potřeba nalézt shodu na tom, kde chceme být v roce 2030 a „jestli tuto vizi naplníme, pokud půjdeme dále stejnou cestou.“ S ohledem na zvýšení zapojení občanů EU do legislativního procesu by pak Kateřina Konečná ráda posílila roli evropských občanských iniciativ.
Nový parlament se sejde v červenci
Evropský parlament by se měl v novém složení sejít na začátku července, kdy také schválí nového předsedu Evropské komise, kterého před tím v červnu vyberou členské státy v rámci Evropské rady. V říjnu by pak měl potvrdit nové složení Evropské komise, jež se ujme úřadu 1. listopadu.
Pokud dojde k brexitu, 27 z celkových 73 mandátů, které připadají Velké Británii, se rozdělí mezi 14 členských zemí (nikoli ČR), zbývající mandáty zůstanou uvolněné.
Helena Sedláčková
