Nizozemská centrální banka zasadila ránu americkým technologickým gigantům. Vypověděla smlouvu Amazonu a svá data svěřila německé platformě Stackit. Za cloudovým evropským nováčkem stojí německá skupina Schwarz, majitel supermarketů Lidl a Kaufland.
Cloudová platforma Stackit, kterou vlastní německá Schwarz Gruppe, získala prestižního klienta na evropské půdě. Nizozemská centrální banka De Nederlandsche Bank (DNB) totiž koncem dubna podepsala smlouvu se společností Stackit a odchází od renomované Amazon Web Services. Německá skupina Schwarz je známá hlavně jako vlastník supermarketů Lidl a Kaufland.
Konec s americkými technologiemi?
Tento krok je nejnovějším signálem, že se evropské instituce chtějí distancovat od amerických poskytovatelů digitální infrastruktury, která podléhá americkým zákonům. Experti si ale kladou otázku, zda je skupina supermarketů cloudovým šampionem, na kterého Evropa čekala. K dohodě došlo po závazku guvernéra DNB Stevena Maijoora z října loňského roku „jít dobrým příkladem“ a přejít k evropskému poskytovateli cloudu.
Loni už nizozemský regulátor finančního trhu společně s centrální bankou varoval, že je finanční sektor až příliš závislý na amerických poskytovatelích technologií.
Například vrchní žalobce u Mezinárodního trestního soudu Karim Khan si loni stěžoval, že Trumpova administrativa pozastavila jeho účet u společnosti Microsoft, což vedlo soud v Haagu k odchodu od amerických systémů. Šéf Microsoftu ale pozastavení účtu popřel.
Cloudové služby a digitální suverenita
„Zadávání veřejných zakázek v oblasti cloudových služeb už není jen technickým nebo komerčním rozhodnutím. Stal se součástí širší debaty o digitální suverenitě,“ prohlásil Antonio Calcara z Centra pro bezpečnost, diplomacii a strategii při bruselské Vrije Universiteit.
Evropské instituce se obávají v oblasti digitální suverenity tří amerických zákonů. Zákona o cloudu, zákona o dohledu nad zahraničními zpravodajskými službami (FISA) a výkonného nařízení 12333 z roku 1981, které definuje právní rámec pro činnost zpravodajských služeb Spojených států. Společně technicky umožňují úřadům USA donutit americké poskytovatele cloudů předat data uložená na serverech v Evropě, nebo kdekoli jinde.
Nemůžete mít dvakrát pravdu
„Můžete buď porušovat unijní právo, nebo porušovat americké právo. Ale nemůžete mít dvakrát pravdu,“ shrnula současný stav Kristina Irionová z Institutu pro informační právo na Amsterdamské univerzitě.
Všechny tři americké zákony jsou totiž v přímém rozporu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Vyžaduje, aby předávání dat zahraničním vládám probíhalo na základě zavedených mezinárodních dohod mezi jednotlivými zeměmi. „Americké společnosti jsou přirozeně spíše loajální vůči vládě USA než vůči EU,“ uvedla Irionová.
Mohlo by vás zajímat
Amazon: Nepředstavujeme riziko
Samotná americká společnost Amazon argumentuje tím, že nepředstavuje žádné riziko pro porušení soukromí a splňuje přísné požadavky na ochranu osobních dat.
Vedení firmy tvrdí, že od roku 2020, kdy sleduje zveřejňování informací, nedošlo k žádnému zveřejnění dat podnikových nebo vládních zákazníků, které byly uloženy na serverech mimo americké území.
Expanze německé Schwarz Digits
Samotná německá firma Schwarz Digits, která poskytuje cloudové služby, tvrdí, že je pro ni zakázka nizozemské banky významným milníkem v expanzi společnosti. Jejím cílem je, aby byl evropský kontinent méně závislý na amerických provozovatelích datových center.
Už poskytuje své služby technologickému gigantu SAP nebo fotbalovému Bayernu Mnichov. Schwarz Digits aktuálně působí v Rakousku, Nizozemsku, Španělsku, Bulharsku a Rumunsku. A chystá se také na expanzi do Česka.
Předpokládá se, že evropský trh s cloudovými službami dosáhne do roku 2030 hodnoty 550 miliard dolarů (11,4 bilionu korun). V současné době jej ale ze 70 procent ovládají američtí hráči.
