INZERCE

Věda a výzkum dostaly od Evropské unii zelenou

Na úplně posledním zasedání Evropského parlamentu tohoto mandátu a tedy chvíli před tím, než europoslanci vyklidí své kanceláře ve Štrasburku, se nám podařilo schválit dohodu o podobě Horizontu Evropa, příštím programu pro vědu, výzkum a inovace v Evropské unii. Na přijetí jsem se podílela jako zpravodajka stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Investice do výzkumu představují investice do naší budoucnosti. Inovace jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí strategie EU a jejich cílem je zajistit růst a vznik nových pracovních míst.

Z Evropy, kde žije pouhých 7 % světové populace, pochází 20 % celosvětových investic do výzkumu a vývoje. Evropa zaujímá světové prvenství v různých průmyslových odvětvích, například ve farmaceutickém průmyslu, chemickém průmyslu, strojírenství či oděvním průmyslu.

Podpora inovací je nezbytná, pokud chce Evropská unie být i nadále konkurenceschopná a držet se na špici vědy a výzkumu ve světě. O tom, že se jedná o jasnou prioritu svědčí také to, že pro příští programové období 2021-2027 navrhla Evropská komise vyčlenit na tuto oblast okolo 100 miliard eur.

Program Horizont Evropa začne fungovat od roku 2021 a naváže na Horizont 2020 – doposud vůbec největší výzkumný a inovační program EU v historii. Cíle pro nadcházející období tedy nejsou vůbec malé. Dnes se nám navíc podařilo schválit návrhy, který obsahují mnoho důležitých novinek, které rozvoj výzkumu a inovací ještě více podpoří.

Jednou z nich je vznik Evropské rady pro inovace. Ta se má stát jednotným kontaktním místem, které bude pomáhat dostat zásadní a převratné inovace z laboratoří na trh a rozvíjet myšlenky a nápady start-upů a malých a středních podniků. Právě podpora a zapojení malých a středních podniků je jedním z důležitých principů nového programu.

Nově se v programu Horizont Evropa objeví i podpora výzkumu a vývoje v oblasti kreativního a kulturního průmyslu. A právě propojování těchto oblastí je pro prosperující Evropu klíčové.

Stejně jako v jiných oblastech, také u vědy a výzkumu platí, že potřebujeme především strategické plánování schopné rychle a flexibilně reagovat na neočekávané problémy nebo krize. Proto jsem jako zpravodajka stanoviska předložila konkrétní návrhy, které zajistí transparentnost při výběru expertů, sjednocení auditů a větší efektivitu v rámci programu Horizont Evropa.

O tom, jak konkrétně bude rozpočet na vědu a výzkum po roce 2020 vypadat, si musíme ještě nějakou chvíli počkat. Výzva pro Evropskou unii je ale už nyní zřejmá – musíme umět rychleji a lépe přenášet kvalitu našich vědeckých a výzkumných výsledků do inovací. Protože právě ty následně přinášejí hodnotu pro ekonomiku a společnost.

FacebookTwitter
Previous article EP schválí novou podobu potravinového práva. Jde o revoluci v bezpečnosti potravin, jen se o tom moc nemluví
Next article Německá chřipka nakazila český průmysl
Martina Dlabajová se narodila 26. července 1976 ve Zlíně. Na univerzitě v Padově vystudovala politické vědy se specializací na Evropskou unii. V Itálii založila svoji první firmu zabývající se mezinárodním a projektovým poradenstvím. Několik let pracovala jako koordinátorka zastoupení Zlínského kraje při Evropské Unii. V roce 2013 byla zvolena předsedkyní Krajské hospodářské komory Zlínského kraje. Už od studií byla aktivním členem řady společenských a kulturních organizací. V Itálii založila Český kulturní kroužek při Honorárním konzulátu ČR v Udine a až do letošního roku byla jeho prezidentkou. V roce 2012 spolu s dalšími významnými podnikateli Zlínského kraje založila obecně prospěšnou společnost Zlínský zámek, v níž zastávala pozici ředitelky. Od svého zvolení do Evropského parlamentu je předsedkyní správní rady. Je aktivním členem Rotary klubu Zlín, v letech 2013 - 2014 byla jeho prezidentkou. V roce 2013 se zúčastnila pětitýdenního studijního pobytu jako teamleader GSE týmu Rotary Interntational v USA. Martina Dlabajová mluví plynně italsky, anglicky, německy, španělsky a rusky. Ráda cestuje, poznává nová místa i nové osobnosti a ráda hostí své přátele i spolupracovníky. Je vášnivou čtenářkou; vlastní jednu z největších sbírek vydání knihy Malý princ ve střední Evropě. více na http://dlabajova.eu