Když na Česko dopadla energetická krize v roce 2022, zaskočení politici reagovali příliš pozdě. Po této zkušenosti chce být ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno dopředu. Oprášilo proto čtyři roky starou úpravu energetického zákona a upravuje ji na novou tržní realitu. Co všechno tedy „blesková“ novela obsahuje?
Novela zachovává původní ustanovení energetického zákona, podle kterého odvod do státní kasy dosahuje 90 procent z nadměrné části tržeb za elektřinu. Příjmy do limitu zůstávají beze změny. „Ponechání 10 procent nadměrného příjmu poplatníkovi zachovává tržní motivaci výrobců elektřiny nabízet výrobu v hodinách se zvýšenou poptávkou,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v důvodové zprávě k této novele.
Odhalený koeficient
Po pondělní tiskové konferenci bylo chvíli tajemstvím, jak může vypadat „koeficient k“ zmíněný ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Návrh novely uvádí, že hodnota koeficientu pro přepočítání starších cenových limitů z roku 2022 se může pohybovat od 0,5 do 1,5. Jako první na to upozornil web iRozhlas.cz. Vláda jej však nemůže použít zcela libovolně. Výše koeficientu má zohlednit vývoj cen komodit, míru inflace, provozní náklady i cenu emisní povolenky.
Vybrané peníze chce vláda vrátit lidem a firmám v podobě snížení cen elektřiny. Podle původní podoby zákona bylo možné dotovat pouze tržní část ceny elektřiny. Novela doplňuje také možnost poskytnutí dotace na financování části nákladů na provoz přenosové a distribuční soustavy. Stát by tak mohl použít peníze získané z nadměrných tržeb na snížení regulovaných plateb za sítě, kteří hradí spotřebitelé v účtech za elektřinu.
Mohlo by vás zajímat
Právě to je preferovaná varianta z pohledu Evropské komise. Dotace na regulovanou část ceny totiž nenarušují jednotný trh s elektřinou v zemích EU. „Evropská komise nás nabádá k tomu, abychom na to šli přes regulované složky. Tady jsme už první krok udělali, když jsme na stát převedli platby za obnovitelné zdroje. Takový zásah do cen je plošný, neporušujeme tím hospodářskou soutěž,“ řekl Havlíček na konci října v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Výjimka pro regulační energii
Další část novely zákona zdůrazňuje, že odvod se týká pouze tržních příjmů za elektřinu. Netýká se tedy plateb za služby výkonové rovnováhy (tedy regulační energii), ale ani provozních dotací pro obnovitelné zdroje energie. Správu odvodu dle zákona zajišťuje Energetický regulační úřad, a to „v rámci stávajících personálních a technických kapacit“.
„Zkušenosti z energetické krize v letech 2022 a 2023 ukázaly, že vnější geopolitické nebo tržní šoky mohou způsobit extrémní nárůst velkoobchodních cen elektřiny, jenž neodpovídá vývoji výrobních nákladů řady výrobců elektřiny. Stávající úpravu odvodu z nadměrných příjmů však v budoucích mimořádných tržních situacích použít nelze, neboť je časově a věcně vázána na opatření přijatá v souvislosti s energetickou krizí v letech 2022 a 2023 a s nařízením Rady EU 2022/1854,“ uvádí MPO v překládací zprávě.
Je to možnost, ne jistá věc
Kdy vláda k obnovení regulace cen elektřiny přistoupí? To podle pondělního vyjádření Karla Havlíčka zatím není jisté. Zmínil, že hlavní dodavatelé nakupují elektřinu v předstihu a bezprostřední dopad do cen pro domácnosti zatím nehrozí. Důkazem může být nedávno oznámené zdražení energií, které oznámil největší dodavatel elektřiny ČEZ Prodej. Zdražení je – aspoň prozatím – výrazně nižší, než letošní růst cen elektřiny a plynu na energetických burzách.
Také zprávy z posledních dní a hodin vyznívají spíše optimisticky. Ceny energií a paliv začaly klesat po – zatím nepotvrzených – zprávách o naději na vyřešení americko-íránského konfliktu i rusko-ukrajinské války. Například cena zemního plynu pro příští rok na nizozemské burze TTF klesla z 81 eur za megawatthodinu ke konci října na zhruba 67 eur. Podobně klesla též cena elektřiny, která se v základním ročním pásmu drží zhruba na dvojnásobku ceny plynu.
