Zatím to jde, ale za pár měsíců už mohou být ceny energií pro české firmy, podnikatele a domácnosti neúnosné. Koaliční vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) proto schválila návrh novely energetického zákona, který otevírá cestu k zásahu státu do cen elektřiny. To se může týkat jak tržní složky ceny, tak regulovaných plateb za sítě.
Prosté dotování cen elektřiny by však prohloubilo už tak vysoký schodek státního rozpočtu. Návrh novely, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (ANO), proto řeší také otázku financování této pomoci. Tu mají zaplatit majitelé elektráren z vyšších tržeb za prodej elektřiny. Vládní návrh totiž zavádí stropy pro jednotlivé druhy elektráren – a příjem nad stanovený limit budou muset odvést státu.
Tajemný „koeficient k“
„Připravujeme se včas, abychom při dalším prudkém zdražování energií mohli rychle jednat. Domácnosti potřebují zvládnutelné účty a firmy potřebují podmínky, ve kterých mohou vyrábět a udržet pracovní místa. Princip je jednoduchý: Pokud stát pomáhá s cenami energií, musí se na tom podílet také výrobci, kterým mimořádná situace přináší nadměrné příjmy. Celý účet nemůže zůstat jen na občanech a státním rozpočtu,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Havlíček.
Fakticky se jedná o oživení cenových stropů, které minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zavedla na konci roku 2022. Platily do konce roku 2023. Ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy prosadilo zavedení maximálních příjmů, které se pohybovaly od 70 eur za megawatthodinu (MWh) u jaderných elektráren až po 230 eur v případě uhelných elektráren a bioplynových stanic.
Mohlo by vás zajímat
Tyto hodnoty už po čtyřech letech neodpovídají současné situaci. Co s tím? Vláda podle Karla Havlíčka zvolila nejjednodušší cestu. Doplní do energetického zákona „koeficient k“, kterým přepočítá starší cenové stropy na současnou tržní situaci. „Vláda získá nástroj, který může kdykoli v budoucnu zaktivovat s ohledem na to, jak se budou vyvíjet ceny energií. Jedná se o obdobu věcně usměrňovaných cen, které platí v případě cen tepla,“ doplnil vicepremiér.
Preferovanou variantou je přitom využití získaných peněz k úhradě části regulovaných plateb za sítě. „Evropská komise nás nabádá k tomu, abychom na to šli přes regulované složky. Tady jsme už první krok udělali, když jsme na stát převedli platby za obnovitelné zdroje. Takový zásah do cen je plošný, neporušujeme tím hospodářskou soutěž,“ řekl Havlíček na konci října v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Aktivují, až bude opravdu zle
Kdy vláda k obnovení regulace cen elektřiny přistoupí? To podle vyjádření Karla Havlíčka zatím není jisté. Zmínil, že hlavní dodavatelé nakupují elektřinu v předstihu a bezprostřední dopad do cen pro domácnosti zatím nehrozí. Důkazem může být nedávno oznámené zdražení energií, které oznámil největší dodavatel elektřiny ČEZ Prodej. Zdražení je – aspoň prozatím – výrazně nižší, než letošní růst cen elektřiny a plynu na energetických burzách.
Podobně to vidí také jeden z nejuznávanějších energetických expertů. „Vláda chce mít připravený nástroj, který bude v záloze pro případ potřeby. Nepočítám však s tím, že by bylo nutné ho v nejbližší době aktivovat. Zastropování cen nebo plošné snižování regulovaných cen je obecně zásahem, který narušuje fungování trhu. Ve výjimečných situacích je ale takový krok akceptovatelný,“ zmínil ředitel strategie poradenské firmy EGU Michal Macenauer.
