Energetická krize klepe na dveře. Plyn na burze pokořil hranici 100 euro

Vývoj na energetickém trhu zavání velkým průšvihem. Cena zemního plynu pro nejbližší měsíce na klíčové burze TTF v Nizozemsku v úterý přesáhla hranici 100 euro za megawatthodinu (MWh). Po dvou hodinách s trojciferným číslem klesla zpět k 98 euro, což je i tak příliš mnoho. Evropa balancuje na hraně další energetické krize.

Překonání psychologické hranice 100 euro se týkalo dodávky v listopadu a prosinci. Jenže i v dalších zimních měsících zůstává plyn drahý. Plyn s dodáním v prvních třech měsících příštího roku v úterý uzavřel na hodnotách 94 až 98 eur za MWh. Až od dubna lze pozorovat jistý pokles, ale až od jara roku 2028 vidíme na burzách hodnoty pod 50 eury.

Vývoj cen plynu na burze TTF (EUR/MWh)

Eurokomisař tuší potíže

Nový růst cen plynu nastal, což možná nebude náhoda, po pesimistickém vyjádření evropského komisaře pro energie a bydlení Dana Jørgensena. „Evropu čeká náročná zima. Musíme zajistit spolehlivé dodávky paliv pro naše občany, podniky i obranu. A musíme zajistit, aby byly tyto dodávky cenově dostupné,“ prohlásil Jørgensen.

Zdrojem potíží je fakt, že na evropský trh proudí nedostatečné množství zemního plynu. Dovážet ruský plyn už je téměř nemožné; vzhledem k ruským zvěrstvům na Ukrajině jde o logickou reakci EU. Dobíhají jen časově omezené dodávky na základě dlouhodobých smluv. Jeden z významných dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG) – Katar – přestal vyvážet poté, co Íránci poškodili zařízení na zpracování plynu v Ras Laffanu a omezili pohyb lodí v Hormuzském průlivu.

Zásobníky nic moc

Důsledkem je poměrně nízké naplnění zásobníků plynu před zimní sezonou. V úterý ráno byly plynové zásobníky v zemích Evropské unie v průměru naplněny na 75 procent. Tento průměr „kazí“ hlavně slabé plynové zásoby v Německu (61,7 %), Nizozemsku (65,6 %) a také na Slovensku (54,3 %). Česká republika je se 77 procenty těsně nad průměrem EU, jak uvádí evropská plynárenská asociace GIE.

I když zima ještě ani nezačala, plyn už začal v zásobnících ubývat. Platí to i v případě České republiky, kde maximální hodnota ve čtvrtek 22. října dosáhla 35,13 terawatthodiny (TWh). Jenže v noci z 27. na 28. října stav dosahoval 34,88 TWh. Během pěti dní tak ubylo čtvrt terawatthodiny, tedy asi půl procentní bodu z říjnového maxima 77,5 procenta.

Havlíček hovoří o regulaci cen

Drahý plyn se zatím promítá hlavně do cen pro velké odběratele – průmyslové podniky, plynové elektrárny a teplárny. Dopad do cen pro domácnosti se dostaví až později díky dlouhodobým nákupům a cenovým fixacím. „Dopadat do cen pro spotřebitele to bude v průběhu příštího roku. Očekávám, že to nebude hned na začátku roku, ale až někdy v polovině příštího roku,“ uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Pokud se situace na trhu s energiemi včas neuklidí, přijde podle Havlíčka na řadu regulace cen pro koncové zákazníky. „Jde o zastropování cen u výrobců elektřiny a současně snížení koncových cen pro zákazníky. Připravujeme k tomu legislativu, abychom byli schopni to okamžitě iniciovat tak, aby se už nemusel scházet parlament. Musíme nastavit regulaci tak, aby ji šlo zavést rozhodnutím vlády,“ řekl Havlíček.