Dron nad letištěm, elektrárnou nebo jiným strategickým objektem už nemusí být jen problémem policie. Ministr vnitra Lubomír Metnar chce rozšířit okruh těch, kteří proti bezpilotním strojům smějí zasáhnout. A zatímco vláda má brzy projednat nová pravidla, ministerstvo už podepsalo první zakázku na protidronovou techniku za víc než 150 milionů korun.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na dnešním jednání sněmovního výboru pro bezpečnost oznámil, že vláda by se měla příští týden zabývat návrhem legislativy, která upraví pravomoci při zásazích proti bezpilotním prostředkům. Ministerstvo vnitra na přípravě spolupracuje s ministerstvem dopravy. „V rámci protidronové ochrany na příští vládě budeme předkládat návrh zákona proti dronové ochraně, protože legislativní podklad k tomu scházel,“ uvedl Metnar.
Vymezení i rozšíření pravomocí
Návrh má především jednoznačněji vymezit oprávnění policie zasahovat proti dronům. Současně počítá s rozšířením těchto možností na provozovatele kritické infrastruktury. Právě to představuje jednu z nejvýraznějších změn připravované úpravy.
Podle ministra by se tak oprávnění neměla týkat pouze policie. Zasahovat za stanovených podmínek by mohli také provozovatelé strategicky významných objektů, tedy například zařízení, jejichž bezpečnost a nepřerušený provoz mají zásadní význam pro fungování státu.
Neznamená to ovšem, že by každý provozovatel kritické infrastruktury získal automatické a neomezené právo sestřelovat drony. Návrh počítá s vymezením pravidel, za kterých by takový zásah připadal v úvahu.
Chráněné prostory nad strategickými objekty
Připravovaná právní úprava má reagovat na situace, kdy se bezpilotní prostředky pohybují v blízkosti chráněných míst nebo do jejich prostoru neoprávněně vniknou. Podstatnou součástí návrhu je proto možnost vymezit nad objekty kritické infrastruktury zvláštní chráněné prostory.
Provozovatelé by o jejich zřízení mohli požádat. Pokud by příslušné podmínky splnili, jejich proškolení zaměstnanci by mohli proti dronům neoprávněně pronikajícím do těchto prostor zasahovat. V krajním případě by mohli bezpilotní prostředek také zničit.
Zřízení takové ochrany by zůstalo na rozhodnutí samotného provozovatele. Nešlo by tedy o plošnou povinnost, která by automaticky dopadla na všechny subjekty kritické infrastruktury.
Návrh zároveň musí stanovit jasné hranice zásahů. Jejich cílem není omezovat běžný a legální provoz dronů, ale umožnit přiměřenou reakci na bezpečnostní hrozbu. Rozhodující proto budou konkrétní podmínky a oprávnění, která zákon stanoví.
Na letiště se ptali přímo. Konkrétní harmonogram ale nezazněl
Debata na bezpečnostním výboru se nezastavila u obecných pravomocí. Jeden z poslanců upozornil, že protidronová ochrana není pouze záležitostí ministerstva obrany. Vnitro má podle něj vlastní odpovědnost, zejména pokud jde o mezinárodní letiště.
„Stejně tak mě zajímá antidronová ochrana, protože není to samozřejmě jenom záležitost ministerstva obrany, i ministerstvo vnitra řeší antidronovou ochranu, tak jestli tady máte vy nějaký plán, koncepci, harmonogram zavádění antidronové ochrany, zejména u mezinárodních letišť, protože tam to je ta vaše doména,“ zaznělo v dotazu na ministra.
Metnar na tuto otázku odpověděl až v závěru jednání, když postupně reagoval na připomínky poslanců. Představil především přípravu zákona a nákup techniky. Konkrétní harmonogram zavádění ochrany na mezinárodních letištích, seznam míst ani termíny jejich vybavení však neuvedl.
To je důležité rozlišení. Z ministrova vystoupení vyplývá, že resort připravuje legislativní i technické kroky, nikoli však to, kdy přesně budou jednotlivá letiště nebo jiné strategické objekty disponovat novou ochranou.
Metnar podepsal zakázku za zhruba 160 milionů
Vedle legislativních změn chce ministerstvo posílit také technickou stránku ochrany. Metnar na výboru uvedl, že před týdnem podepsal zakázku na nákup protidronové techniky. „Myslím, že to bylo nějakých 160 milionů již v letošním roce,“ řekl ministr. Současně naznačil, že nákupy nebudou jednorázovou záležitostí. Ministerstvo počítá s pořizováním další techniky také v následujících letech.
Z jeho vyjádření však nevyplynulo, jaké konkrétní systémy zakázka zahrnuje, kolik zařízení resort pořídí ani jaké schopnosti budou jednotlivé prostředky mít.
Protidronová ochrana se objevila také v ministrově přehledu investic. Metnar uvedl při vysvětlování rozpočtu na příští rok, že resort pořídí vedle vozidel pro prvosledové hlídky, dopravní policii a kriminalistické techniky také výzbrojní materiál a prostředky na ochranu proti bezpilotním letounům.
V širším rozpočtovém rámci ministerstvo počítá s výdaji na programové financování včetně evropských prostředků ve výši 13,241 miliardy korun. Tato částka ovšem zahrnuje řadu různých investic a projektů. Do části z ní by mohla spadat i obrana proti dronům. Z ministrových slov je patrné, že vnitro chce v nákupech pokračovat i v dalších letech.
Problém, který se netýká jen českých objektů
Neoprávněné lety dronů v blízkosti chráněných míst představují bezpečnostní problém, na který upozorňují také události z letošního roku. Jedním z nejvýraznějších případů v Česku bylo květnové narušení provozu pražského letiště.
Bezpilotní prostředek se tehdy neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Jedno letadlo muselo odklonit do Vídně a několik dalších spojů nabralo zpoždění. Policie v souvislosti s případem zadržela muže podezřelého z obecného ohrožení z nedbalosti a zajistila dron.
Podobné incidenty zaznamenaly v posledních měsících také další evropské země. Právě rostoucí počet případů neoprávněného pohybu bezpilotních prostředků v okolí chráněných objektů patří mezi důvody, proč ministerstva vnitra a dopravy připravují změnu právních pravidel.
Český návrh tak míří na dvě oblasti současně: jasnější pravomoci policie a možnost, aby se na ochraně strategických objektů podíleli také jejich provozovatelé. Vedle toho chce ministerstvo postupně pořizovat protidronovou techniku. Zda a kdy se nová ochrana dostane také na jednotlivá mezinárodní letiště, ale zatím z ministrova vystoupení nevyplývá.
