Neznámý dron nad elektrárnou, letištěm nebo jiným strategickým objektem už nemusí být jen otázkou sledování a následného vyhodnocení situace. Nová legislativa připravená ministerstvy vnitra a dopravy má změnit pravidla pro ochranu kritické infrastruktury. Poprvé vznikne jasnější rámec, který určí, kdy a za jakých podmínek mohou chráněné objekty reagovat na neoprávněný pohyb bezpilotních systémů.
Návrh zákona, který oba resorty odeslaly 21. července 2026 do meziresortního připomínkového řízení, reaguje na rostoucí počet incidentů spojených s neoprávněným pohybem bezpilotních leteckých systémů v blízkosti kritické infrastruktury. Cílem je vytvořit pravidla pro situace, kdy pouhé zjištění přítomnosti dronu nestačí a je nutné zabránit jeho dalšímu pohybu.
Jasnější pravidla pro obranu proti dronům
Podle předkladatelů současná právní úprava v některých situacích neumožňuje provozovatelům chráněných objektů ani bezpečnostním složkám reagovat dostatečně rychle a účinně. Právě tento problém má řešit připravovaná změna.
Základním principem návrhu je vymezení prostorů se zvýšenou ochranou, zejména v okolí prvků kritické infrastruktury. V těchto místech bude možné při neoprávněném narušení využít prostředky k omezení letu bezpilotního systému, vždy ale za přesně stanovených podmínek.
Nová úprava nestaví na možnosti volně používat jakékoliv prostředky proti dronům. Naopak počítá s několika bezpečnostními pojistkami. Každé opatření musí respektovat především ochranu života, zdraví a majetku lidí v okolí.
Cílem není omezit běžný provoz dronů, ale umožnit rychlou reakci proti rizikovým bezpilotním systémům, které narušují chráněné prostory.
„V posledních letech výrazně roste počet incidentů spojených s neoprávněným pohybem bezpilotních leteckých systémů v blízkosti prvků kritické infrastruktury. Současná legislativa neumožňuje v některých situacích dostatečně a adekvátně provozovatelům ani bezpečnostním složkám reagovat,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Ministerstva chtějí odstranit právní nejistotu
Návrh připravilo ministerstvo vnitra společně s resortem dopravy. Podle předkladatelů současná pravidla v některých případech neposkytují dostatečně jasný postup pro situace, kdy se dron pohybuje v prostoru, kde může představovat bezpečnostní riziko.
„Svět se mění a s ním i bezpečnostní hrozby. Stát musí dát těm, kteří chrání elektrárny, letiště nebo další kritickou infrastrukturu, možnost reagovat včas. Právě to přináší nová legislativní úprava. Umožní rychleji a účinněji zasáhnout proti rizikovým dronům, zároveň ale zachovává jasná pravidla i kontrolu státu nad tím, jak budou tyto zásahy probíhat,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
Mohlo by vás zajímat
Podle návrhu tedy nepůjde o obecné oprávnění ukončovat provoz dronů podle libovolného rozhodnutí provozovatelů chráněných objektů. Každá reakce bude mít jasně stanovené podmínky, odpovědnost i kontrolní mechanismy.
Kdy bude možné proti dronu reagovat
Nové oprávnění se má týkat pouze subjektů kritické infrastruktury a jen přesně vymezených situací. Podmínky budou splněny tehdy, pokud současně nastanou dvě okolnosti.
První podmínkou bude, že bezpilotní letadlo neoprávněně létá v prostoru, kde platí rozšířená možnost omezení jeho letu podle zákona o civilním letectví. Jinými slovy, musí porušovat stanovená pravidla využívání vzdušného prostoru.
Druhou podmínkou bude, že se dron nachází přímo nad prostorem, kde subjekt kritické infrastruktury přijímá opatření fyzické bezpečnosti. Musí tedy jít o místo související s ochranou konkrétního chráněného objektu.
Samotné porušení pravidel letu nebude dostačující. Rozhodující bude také vazba na chráněný prostor kritické infrastruktury.
Návrh tím omezuje možnost reakce pouze na situace, kdy dron představuje konkrétní riziko pro chráněný objekt. Neumožní tedy postup proti každému neoprávněnému letu bezpilotního systému kdekoliv.
Ochrana kritické infrastruktury už dnes počítá s rizikem dronů
Navrhovaná změna navazuje na současný systém ochrany kritické infrastruktury. Subjekty kritické infrastruktury už nyní musí přijímat technická, bezpečnostní a organizační opatření, která mají zajistit jejich odolnost.
Součástí těchto opatření mohou být například bezpečnostní perimetry, systémy fyzické ochrany nebo technické prostředky určené k ochraně objektů.
Mezi takové prostředky patří také bezpečnostní bezpilotní systémy určené k monitorování chráněných prostor nebo detekční technologie, které dokážou zjistit přítomnost cizích bezpilotních prostředků.
Právní úprava tedy už nyní vychází z předpokladu, že neznámý dron může představovat bezpečnostní riziko. Nový návrh vytváří pravidla pro situace, kdy samotné zjištění jeho přítomnosti nestačí.
Proti dronům nepůjde použít cokoli
Připravovaná legislativa sama o sobě nezavádí právo používat libovolné zbraně nebo speciální technologie. Stanovuje pouze pravidla pro situace, kdy subjekt kritické infrastruktury využije prostředek, který už oprávněně drží podle jiného právního předpisu.
Pokud konkrétní prostředek vyžaduje zvláštní oprávnění, musí jej subjekt získat. Jestliže jeho použití omezuje jiný zákon, nová úprava tato omezení neruší.
Týká se to například elektronického rušení, speciálních zbraňových systémů nebo dalších technologií určených k omezení schopností bezpilotních systémů.
Nová legislativa tak nepředstavuje obecné povolení k likvidaci dronů jakýmkoliv způsobem. Každý použitý prostředek bude dál podléhat vlastnímu právnímu režimu a stanoveným pravidlům.
Každý dron vyžaduje jiný způsob reakce
Podklady k nové úpravě upozorňují, že ochrana proti bezpilotním systémům nemá jedno univerzální řešení. Jiný postup vyžaduje malý dron, který například pouze sleduje určitý objekt, a jiný bezpilotní systém, který může sloužit k útoku nebo k přepravě nebezpečného nákladu.
Při rozhodování bude hrát roli velikost dronu, jeho rychlost, výška letu, prostředí i charakter konkrétní hrozby.
Aktivní prostředky ochrany návrh rozděluje podle jejich právní povahy. Patří mezi ně zbraně podle zákona o zbraních a střelivu, prostředky s charakterem munice, bezpečnostní materiál i samotné bezpilotní systémy.
Střelné zbraně mají v civilním prostředí výrazné limity
Jednou z možností ochrany mohou být zbraně podle zákona o zbraních a střelivu. Návrh zmiňuje například ruční střelné zbraně nebo systémy upevněné ve zbraňových stanicích.
U menších dronů uvádí jako jednu z možností také brokové zbraně. Jejich využití však omezuje především vzdálenost účinného zásahu, a proto představují pouze omezené řešení.
Větší problém představují dlouhé kulové zbraně. Při jejich použití vzniká riziko ohrožení lidí nebo dalších objektů, například kvůli možnosti dopadu střely po ztrátě energie.
Podle návrhu proto využití kulových zbraní proti dronům v českých podmínkách patrně nebude realistickou variantou. Ještě výraznější omezení se týká vojenských hlavňových protivzdušných systémů větších ráží, jejichž nasazení v civilním prostředí návrh vzhledem k bezpečnostním rizikům nepovažuje za reálné.
Nové technologie přinášejí nové otázky
Materiál se věnuje také systémům směrové energie, které pracují například na principu laseru, vyzařování částic nebo jiných forem energie.
Výhodou těchto technologií je, že nepoužívají klasický hmotný projektil, který by po ztrátě energie mohl dopadnout zpět na zem. Současně ale přinášejí otázky spojené například s maximální vzdáleností účinku nebo možným ohrožením dalších letících objektů.
Právě proto návrh upozorňuje na nutnost maximální opatrnosti před jejich případným zavedením do praxe.
Kritická infrastruktura nebude moci automaticky používat rušičky
Elektronické rušení patří mezi často diskutované způsoby ochrany proti dronům. Nová legislativa však podle podkladů nezavádí výjimku, která by subjektům kritické infrastruktury umožnila automaticky používat rušicí zařízení.
Technologie určené k narušení řídicího signálu dronu, převzetí kontroly nad jeho řízením nebo vysílání klamných signálů dál podléhají pravidlům zákona o elektronických komunikacích a dalším zvláštním předpisům.
Rušení elektronických komunikací zůstává obecně zakázané. Výjimky stanovují pouze některé zvláštní právní předpisy, například pro vybrané bezpečnostní složky.
Samotná ochrana elektrárny, letiště nebo jiného strategického objektu tedy automaticky neznamená právo použít rušičku.
Dronové interceptory otevírají nové právní otázky
Další možnost představují bezpilotní systémy určené k zachycení nebo omezení provozu jiných dronů.
Tato oblast se rychle rozvíjí, zejména v souvislosti s technologickými změnami během války na Ukrajině. Právní rámec pro některé budoucí způsoby použití těchto prostředků proto zatím není zcela vyjasněný.
Pokud by protidronový systém nesl například zbraň nebo výbušnou látku, vztahovala by se na něj také další pravidla podle příslušných právních předpisů.
Zasahovat budou pouze proškolení pracovníci
Nová pravidla počítají také s požadavky na osoby, které budou detekci a omezení letu bezpilotních systémů provádět.
Tyto činnosti budou moci vykonávat pouze lidé v pracovněprávním nebo služebním vztahu k subjektu kritické infrastruktury. Současně budou muset projít odbornou přípravou zaměřenou na používání prostředků pro detekci a omezení letu, bezpečnostní postupy, práci s interní dokumentací i základní znalosti provozu bezpilotních systémů.
Oprávnění tedy nebude mít každý pracovník v chráněném objektu. Využít jej budou moci pouze lidé s jasně stanovenou odpovědností a odpovídající přípravou.
Policie získá širší prostor pro reakci
Novela se netýká pouze kritické infrastruktury. Mění také zákon o Policii České republiky.
Navrhuje vypustit podmínku, podle které musí být ohrožení bezprostřední. Důvodem je potřeba reagovat už ve chvíli, kdy okolnosti ukazují na vznikající bezpečnostní riziko.
U některých dronových incidentů totiž není možné okamžitě zjistit, o jaký typ bezpilotního systému jde, zda nese podezřelé vybavení nebo jaký je skutečný záměr jeho provozovatele. Policie tak podle návrhu získá možnost reagovat dříve. Současně ale zůstanou zachovány zásady zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti zásahu.
Do seznamu chráněných zájmů se má nově výslovně doplnit také kritická infrastruktura.
Nová pravidla mají platit od července 2027
Návrh počítá s účinností od 1. července 2027. Důvodem je potřeba připravit technické, organizační i personální podmínky pro využívání nových oprávnění. Čas má umožnit také vydání prováděcí vyhlášky, nastavení postupů mezi jednotlivými institucemi a seznámení dotčených subjektů s novými pravidly.
Připravovaná legislativa tak nemá vytvořit volný prostor pro zásahy proti dronům. Jejím cílem je nastavit jasný systém: určit, kdy lze reagovat, kdo může zasáhnout a jaké hranice musí každý postup respektovat.
