Nejprve nenápadný, plíživý růst ceny během letních prázdnin. V září už bylo zdražování elektřiny a zemního plynu tak očividné, že se stalo zásadním tématem pro média, politiky a širší veřejnost. Přesně tak začínala na podzim roku 2021 energetická krize, která vrcholila v létě následujícího roku. Teď se zdá, že se historie po pěti letech do jisté míry opakuje.
Nebude proto na škodu připomenout si, co se před pěti lety v energetice odehrálo. Ať slovy doktora z filmu Vesničko má středisková „víme, do čeho jdeme.“ Příčiny růstu cen jsou totiž v mnohém podobné. Ať už jde o omezení dodávek zemního plynu do Evropy, vysokou cenu emisních povolenek nebo nižší než očekávaný výkon větrných a vodních elektráren. Také slabý stav naplnění podzemních zásobníků plynu před topnou sezonou je podobný jako před pěti lety.
Ruské intriky a další vlivy
Krizi před pěti lety do značné míry zavinil ruský Gazprom, který bez vysvětlení snížil v srpnu 2021 export zemního plynu do zemí Evropské unie. Objevila se celá řada možných vysvětlení. Z dnešního pohledu se zdá nejpravděpodobnější, že šlo o snahu vystrašit evropské zákazníky a donutit je k podpisu dlouhodobých smluv o odběru plynu. Stejně tak chtěli Rusové přimět Německo a Evropskou komisi, aby rychle a bezpodmínečně schválily spuštění dokončovaného plynovodu Nord Stream 2.
Na začátku října 2021 již Ekonomický deník informoval, že na pražské energetické burze PXE se elektřina s dodáním v listopadu a prosinci obchoduje za víc než 300 eur za megawatthodinu. Roční pásmo 2022, které ještě začátkem roku 2021 vycházelo na 50 eur/MWh, najednou stálo 164 eur/MWh. Radost z toho mohli mít snad jen akcionáři společnosti ČEZ; kurz akcií na burze zamířil prudce nahoru.
Ještě výraznější byl růst ceny zemního plynu. Za plyn s dodáním v listopadu a prosinci se ve stejnou dobu pražské energetické burze platilo 117 eur za MWh, roční pásmo 2022 vycházelo na 63 eur/MWh. Přitom o rok dříve nebyl problém sehnat plyn za cenu okolo 15 eur za MWh. Vedle omezení dodávek z Ruska se zde nešťastně promítlo také snížení těžby plynu v Nizozemsku a vyšší počet odstávek těžebních zařízení kvůli opravám a údržbě v Norsku.
Pád Bohemia Energy
Dodavatelé elektřiny a plynu začali v říjnu v lepším případě zdražovat, v horším krachovat. Trhem otřást zejména kolaps společnosti Bohemia Energy a jejích dceřiných firem. Nového dodavatele tehdy museli narychlo hledat lidé a firmy s 618 tisíci odběrnými místy na elektřinu a 292 tisíci v případě zemního plynu. Uzavření nové smlouvy jim přineslo skokový růst plateb za energie.
Nastane vlna bankrotů dodavatelů energií také letos? Nemusela by – díky přísnější legislativě. Bohemia Energy nabízela dodávky za fixní cenu, avšak neměla energie v potřebném množství zajištěné na trhu. Po novelizaci energetického zákona již mají dodavatelé povinnost zajistit si nákup elektřiny a plynu dopředu, aby se vyhnuli cenovým šokům. V posledních třech letech tak krachovali jen malí a nevýznamní dodavatelé, jako třeba AZ Energies loni v říjnu.
Počet zákazníků firem, které padly v říjnu 2021
Další pozitivní zprávou je rozvolnění vazby mezi cenou elektřiny a zemního plynu. Před pěti lety platilo, že cena elektřiny vychází jako dvojnásobek ceny plynu plus polovina povolenky. Bylo to dáno pozicí plynových elektráren, které bývaly nejdražším zdrojem v provozu a cena elektřiny se řídila podle nich. Měly tak pozici závěrných elektráren (pamětníci si možná vzpomenou na zmatečný výrok exministra průmyslu Jozefa Síkely o „závětrných“ elektrárnách).
Plyn zdražil hodně, elektřina méně
V současné době stejný vzorec zhruba platí v zimním období, ale nikoli po zbytek roku. Třeba na německé burze EEX dosahovala v pátek cena zemního plynu pro příští rok 59 eur/MWh a povolenky 84 eur. Podle „starého“ vzorce by tak elektřina pro rok 2027 měla stát 160 eur/MWh. Jenže místo toho se obchoduje za 127,50 eura za MWh. Díky masivní výstavbě nových solárních a větrných elektráren spolu s bateriovými úložišti energie totiž závislost evropských zemí na plynových elektrárnách klesla.
Růst ceny plyn na zimu 2026/27
Výrazný růst cen plynu na evropských burzách komentovat ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v pátek při vystoupení na Vysoké škole ekonomické. Cena se dostala na nejvyšší úroveň od konce roku 2022. I přes mírnou korekci v průběhu týdne zůstává cena na úrovni 78 eur za MWh (1 896 Kč), což je více než dvojnásobek oproti začátku roku. Spolu s plynem zdražuje také elektřina.
„Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě eskalují ceny. Zatím se to sice zákazníků tolik nedotýká, protože ceny na burze se k nám dostávají přes dlouhodobé kontrakty, postupně ale budou ceny energií se zpožděním několika měsíců stoupat,“ upozornil Havlíček.
Vliv nižší spotřeby
Jak ve své studii zmínil Institut energetické ekonomiky a finanční analýzy (IEEFA), spotřeba zemního plynu v zemích Evropské unie mezi lety 2021 a 2025 klesla o 17,7 procenta. Sníženou spotřebu se daří pokrýt díky zvýšeným dovozům ze Spojených států, Norska a Alžírska. Problémy může naopak způsobit zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska, který vstoupí v platnost od ledna příštího roku. Velké objemy LNG z Ruska stále dováží Francie, Belgie a Španělsko.
Jedno je jisté – Česko i celá Evropská unie mají před sebou další zimu s vysokými cenami energií a nejistotou ohledně množství dodaného zemního plynu. Podle analýzy IEEFA bude cena plynu a elektřiny v příštích měsících hodně záležet na náhodných faktorech, jako jsou venkovní teploty a využití výkonu větrných elektráren. Věta „zima přichází“ tak bude znít podobně mrazivě, jako když ji vyslovily postavy seriálu Hra o trůny.
