Evropa vstupuje do další energetické krize, na kterou nejvíce doplatí region střední Evropy včetně České republiky. Na dnešním energetickém summitu Vysoké školy ekonomické to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Přestože se krize zatím plně nepropisuje do účtů koncových odběratelů, náklady na energie v příštích měsících porostou. Česko proto v EU vyhledá spojence pro stabilizační opatření a zaměří se zejména na systém emisních povolenek.
Ceny plynu na burzách skokově rostou
Havlíček v souvislosti s aktuální situací připomněl prudký růst cen na burze. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se na začátku týdne dostala na nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Termínový kontrakt s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přesáhl 84 eur (přibližně 2 040 Kč) za megawatthodinu (MWh). I přes mírnou korekci v průběhu týdne zůstává cena na úrovni 78 eur (1 896 Kč), což je více než dvojnásobek oproti začátku roku. Ruku v ruce s plynem zdražuje také elektřina.
„Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě eskalují ceny. Zatím se to sice zákazníků tolik nedotýká, protože ceny na burze se k nám dostávají přes dlouhodobé kontrakty, postupně ale budou ceny energií se zpožděním několika měsíců stoupat,“ vysvětlil Havlíček.
Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se na začátku týdne dostala na nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Ilustrační snímek. Foto: Pexels
Plán na omezení emisních povolenek
Podle ministra je nutné jednat na celoevropské úrovni. „Potřebujeme s tím něco udělat a provést opatření. Hledáme proto v Evropě koalice, abychom je prosadili,“ uvedl.
Klíčovým bodem mají být emisní povolenky. EU by podle něj měla odložit připravovaný systém ETS 2, který má od roku 2028 zahrnout i silniční dopravu a vytápění budov. Česko bude zároveň usilovat o to, aby upravilo stávající systém ETS 1, minimálně pro vybrané průmyslové obory.
Strukturální chyby evropské energetiky
Havlíček upozornil, že ceny v Evropě jsou ve srovnání se zbytkem světa nekonkurenceschopné. Viní z toho mimo jiné systém tzv. závěrného zdroje, kdy cenu elektřiny určuje nejdražší zdroj potřebný k pokrytí spotřeby – v tomto případě plyn. Ve střední Evropě situaci zhoršilo také odstavení německých jaderných elektráren.
„Evropa udělala chyby, některé změny byly příliš překotné. Ztratili jsme tím 20 let a nebude to trvat o moc méně, než to napravíme. Musíme Evropu stabilizovat, snížit závislost a vybudovat nové zdroje,“ doplnil ministr.
Možnost cenových stropů
Stát je podle Havlíčka připraven reagovat i na domácí půdě. Pokud by ceny na trhu pokračovaly v nekontrolovaném růstu, vláda zvažuje stanovení maximálních cen elektřiny u výrobců i dodavatelů. Konkrétní cenovou hladinu, která by tento krok spustila, ministr nespecifikoval, zdůraznil však, že takové opatření by nemělo mít dopad na státní rozpočet.
