Při ruském raketovém útoku přišla mladá ukrajinská gymnastka Saša o levou nohu. O několik měsíců později se s protézou vrátila do tělocvičny. Její příběh použila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie jako symbol odolnosti Ukrajiny. Evropa podle ní musí Kyjev dál podporovat, posílit jeho protivzdušnou obranu a výrazněji propojit evropský obranný průmysl s ukrajinským.
Evropa podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nemůže reagovat na nové bezpečnostní prostředí starými postupy. Ve svém projevu o stavu unie mluvila o využití článku 4 NATO, společné reakci členských států i o nových evropských obranných kapacitách. Do hry chce zapojit také Kanadu, Velkou Británii a Norsko. A výrazněji propojit evropský obranný průmysl s Ukrajinou.
Jaká další témata ještě šéfka komise v projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu otevřela?
Z hybridních hrozeb se podle von der Leyenové stávají otevřené útoky
Evropa podle Ursuly von der Leyenové čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám. Ruská válka na Ukrajině pokračuje a zároveň přibývají incidenty, které podle ní zasahují evropské území.
V projevu zmínila Polsko, Litvu a Lipsko jako další důkazy současné situace. Popsala incident, který označila za útok provedený pomocí materiálu vojenského typu ruskými zpravodajci na evropském území.
Podle von der Leyenové přitom nešlo pouze o útok proti jednomu členskému státu. „Je to útok na celou naši unii,“ uvedla.
Evropa podle ní čelí hybridním hrozbám, které však mají stále méně charakteru něčeho skrytého či omezeného. „Jedná se o plné útoky,“ řekla. Zmínila kybernetické útoky, sabotáže a požáry, jejichž počet podle ní každým dnem roste.
S tím se podle von der Leyenové zvyšuje také míra rizika a ohrožení. Evropa proto musí zlepšit svou připravenost.
Článek 4 NATO a nový bezpečnostní mechanismus
Předsedkyně Evropské komise v projevu oznámila záměr navrhnout novou evropskou strategii bezpečnosti. Evropa už podle ní má řadu nástrojů a spolupráce s NATO se posiluje. Současná doktrína, instituce a rozhodovací procesy ale podle jejího hodnocení ještě plně neodrážejí novou realitu.
Jedním z témat je proto otázka, zda jsou současné nástroje založené na všeobecném souhlasu dostatečné. Evropa podle von der Leyenové potřebuje jasnější „knihu návodů“, jak reagovat na hybridní hrozby a na incidenty, které nemusí být stoprocentním aktem agrese, ale přesto představují zjevné ohrožení národní bezpečnosti.
Součástí této úvahy je lepší využití článku 4 NATO. Článek 4 Severoatlantické smlouvy (NATO) stanoví, že členské státy spolu budou konzultovat, kdykoli je podle názoru kteréhokoli z nich ohrožena jejich územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost. Von der Leyenová hovořila také o bezpečnostních protokolech pro nouzové situace, které by měly mít členské státy k dispozici.
Pokud takovou situaci vyvolá jeden členský stát, podle ní musí všechny členské země najít způsob společné reakce a společně zmírnit její dopady. „Musíme na tom urgentně pracovat,“ uvedla.
Kanada, Británie a Norsko mají být u společné bezpečnosti
Von der Leyenová zároveň zmínila možnost vytvoření formátu skupiny lídrů zaměřené na bezpečnost. Do něj by podle ní mohli být zapojeni také partneři mimo Evropskou unii.
Výslovně jmenovala Kanadu, Velkou Británii a Norsko. Důvodem je podle jejího projevu povaha a rozsah rizik, kterým Evropa čelí. „Chceme tedy, aby se Evropská bezpečnostní rada stala realitou, stala skutečností,“ uvedla.
Bezpečnostní otázky podle ní souvisejí také s obrannými výdaji. Evropa zaznamenává jejich výrazný růst, vznikají nové společné projekty a stále více těchto peněz podle von der Leyenové míří do Evropy.
To má podle ní přinášet více objednávek evropským podnikům a zároveň umožnit řešit výrobu ve větších objemech.
Drony, kybernetika a další kritické komponenty
Von der Leyenová chce tento trend posunout ještě dál. Zkušenosti z Ukrajiny podle ní ukázaly význam kritických multiplikátorů a dalších technologií, které musí mít k dispozici každá země.
V projevu zmínila dronové technologie, technologie zásobování a kybertechnologie. Právě tyto systémy označila za klíčové a uvedla, že jich Evropa potřebuje více.
Nestačí přitom pouze technologie vlastnit. Evropa podle von der Leyenové potřebuje také dostatečný objem výrobních kapacit, aby je dokázala realizovat. Proto chce vytvořit nový evropský systém pro strategické komponenty.
„Protože bez toho nemůžeme zajistit svou bezpečnost,“ uvedla.
Jde tak o část obranné politiky, která nesměřuje pouze k nákupu hotových zbraňových systémů. Důraz projevu se týká také výrobních kapacit a komponentů potřebných pro fungování moderních obranných technologií.
Evropa bude bránit každý centimetr svého území
Jedním z nejvýraznějších sdělení projevu byla věta o obraně evropského území.
„A nesmíme pochybovat o tom, že Evropa bude bránit každý centimetr svého území. O tom by neměl pochybovat nikdo. Budeme bránit celé své území,“ prohlásila von der Leyenová.
Toto prohlášení zaznělo v části projevu věnované bezpečnostnímu prostředí a rostoucímu významu obranných schopností Evropy.
Ukrajina potřebuje pomoc před zimou i silnější protivzdušnou obranu
Další část projevu věnovala von der Leyenová Ukrajině. Připomněla, že bojuje za svou suverenitu, identitu a svobodu a podle jejího projevu také za svobodu a sebeurčení Evropy.
Evropa proto podle ní musí Ukrajinu podporovat co nejlépe.
Konkrétně zmínila nadcházející zimu, energetickou situaci a protivzdušnou obranu. Evropa podle ní musí pomoci Ukrajině zvládnout obtížnou zimu, podpořit ji v oblasti energetické závislosti a posílit její protivzdušnou obranu.
Von der Leyenová také uvedla, že v předchozím týdnu bylo odsouhlaseno pořízení amerických střel pro protiraketovou obranu.
Současně ale chce, aby Evropa pomohla Ukrajině rozvíjet vlastní obranné schopnosti. Ve svém projevu proto zmínila záměr společně s Ukrajinou vyvíjet modulární protiraketový systém.
Právě tento systém má podle jejího vyjádření představovat základ dalšího směru.
Program SAFE a nový program s ukrajinskými podniky
Spolupráce s Ukrajinou podle von der Leyenové nemá skončit u vojenské podpory. Důležitou roli mají hrát také technologie a společná výroba.
„Potřebujeme využívat peníze z programu SAFE a vytvořit nový program pro společné projekty spolu s ukrajinskými podniky,“ uvedla.
Evropa tak podle projevu chce propojit své obranné kapacity s ukrajinskými podniky a využít přitom také prostředky programu Safe.
Evropa chce přitvrdit proti Rusku
Součástí dalšího postupu mají být také sankce.
Von der Leyenová vyzvala k posílení sankcí proti Rusku a ke zvýšení tlaku na Moskvu. Hovořila jak o lepším prosazování stávajících sankcí, tak o přijímání nových.
„Potřebujeme, aby tyto sankce postavily Rusko pod ještě větší tlak. A právě proto musíme všichni tyto sankce tvrdě dodržovat,“ řekla.
Sankční politika tak v jejím projevu tvoří další část reakce na pokračující ruskou válku proti Ukrajině.
Útoky na Ukrajině jako argument pro další podporu
Von der Leyenová připomněla také útoky, kterým Ukrajina čelila během léta. Jako příklad uvedla Oděsu, kde podle jejího projevu ruské drony zaútočily na zaplněné obchodní centrum.
Při dalším útoku podle ní útočníci zasáhli záchranné složky, které přijely na místo pomáhat.
Von der Leyenová tento postup označila za cílenou strategii teroru.
V závěru této části projevu pak vyzdvihla odolnost Ukrajinců a představila publiku mladou ukrajinskou gymnastku Sašu, dívku, která podle jejího vyprávění při ruském raketovém útoku přišla o levou nohu. Přesto se podle projevu po několika měsících vrátila do tělocvičny s protézou a rozhodla se pokračovat.
Von der Leyenová ji označila za inspiraci a vyzvala přítomné, aby ji přivítali.
