Rozpočet pro Ukrajinu, obrana vesmíru i spor o výdaje. Evropští ministři obrany hledají shodu na zrychlení zbrojení, na finance pro Ukrajinu, posílení vnějších hranic a ochranu podmořské i vesmírné infrastruktury. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tlačí na odblokování Evropského mírového nástroje a zrychlení vyzbrojování kontinentu v reakci na ruské hybridní hrozby.
Kolik peněz pro Ukrajinu, jak posílit vnější hranice a co dělat se situací na Blízkém východě? To jsou hlavní sporné body úterního neformálního setkání ministrů obrany evropského bloku. Jednání vede irská ministryně obrany Helen McEnteeová společně se šéfkou diplomacie Unie Kajou Kallasovou.
Peníze pro Ukrajinu budí vášně
Ta chce odblokovat Evropský mírový nástroj. Jedná se o mimorozpočtový nástroj, jehož cílem je posílit schopnost EU předcházet konfliktům, budovat a udržovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu. Kallasová také prohlásila, že pokud se finanční prostředky vrátí členským státům, „mnoho zemí již uvedlo, že všechny finanční prostředky, které dostanou zpět, dají Ukrajině“.
V tomto bodě ale nepanuje úplná shoda. Některé vlády chtějí rychlou vojenskou pomoc, zejména v oblasti protivzdušné obrany. Jiné se budou bránit neomezeným závazkům pro Kyjev. Estonská politička připustila, že zatím nemůže uvádět konkrétní čísla. To ukazuje, že bude potřeba dalších jednání a smlouvání.
Některé členské státy, včetně Švédska, Nizozemska, Španělska a Polska, zase naléhají na Brusel, aby obnovil snahu využít zmrazená ruská aktiva ve prospěch bránící se Ukrajiny.
Ruské hybridní útoky
Finanční podpora Ukrajině také prověří, jak daleko jsou evropská hlavní města ochotna zajít v době ruských útoků nejen na Ukrajinu, ale také množících se sabotáží a dalších hybridních útoků po celé EU. Kallasová se ptá, co může EU udělat, aby odradila Moskvu od těchto ruských hrozeb.
Poukázala také na nedostatky ve vojenských kapacitách Evropy. „Máme určité kritické mezery v našich vojenských schopnostech,“ řekla a dodala, že EU musí proces opětovného vyzbrojování kontinentu urychlit. To je zdvořilý způsob, jak říct, že některé státy budou chtít rychlost, zatímco jiné budou chtít opatrnost a snížení vojenských výdajů.
Schillerová: Utrácet za obranu 5 procent je nereálné
O tom hovořila také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Šéfka státní kasy tvrdí, že utrácet v blízké době pět procent HDP na obranu je nereálné. Pokud Česko nechce zlikvidovat svoji ekonomiku. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá v kapitole ministerstva obrany s výdaji 191 miliard korun. Česko by pro příští rok mohlo splnit spojenecký závazek dvou procent HDP na obranu.
Do roku 2035 se členské země NATO ale zavázaly vynakládat na obranu a související oblasti pět procent HDP. Nejméně 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a až 1,5 procenta výdaje na ochranu kritické infrastruktury, odolnost, civilní připravenost či posilování obranného průmyslu.
V příštím roce by podle Schillerové mělo jít na obranu celkem 195 miliard korun, což odpovídá 2,04 procenta HDP. Částku 191 miliard korun přímo v kapitole ministerstva obrany označila za unikátní při srovnání s předchozími roky.
Kritika schodku rozpočtu
Celkový schodek rozpočtu na příští rok ale kritizoval prezident Petr Pavel. Podle návrhu ministerstva financí má stát hospodařit s deficitem 389 miliard korun. Znamenalo by to druhý nejvyšší schodek v historii Česka. Pavel věří, že se návrh před schvalováním ještě změní.
„Jsme v období, kdy kromě války na Ukrajině neřešíme žádný bezprostřední krizový scénář v České republice a zároveň je nízká inflace, takže by měla být spíše snaha schodky konsolidovat, než je zvyšovat,“ uvedl Pavel. Navržený schodek se nelíbí ani vládním Motoristům. Ve čtvrtek o něm mají jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Musíme bránit vesmír
Pro Kallsovou je další zásadní oblastí obrana vesmíru. Uvedla, že je „klíčovým nástrojem obrany“ s civilním i vojenským využitím. Ale také na tomto bodě se zatím členské země sedmadvacítky neshodnou. Evropská komise chce také posilovat námořní bezpečnost.
Kallasová varovala, že Hormuzský průliv potřebuje volnou plavbu. Připomenula také ochranu podmořských kabelů. „Budeme diskutovat o námořní bezpečnosti. Je to pro nás všechny velký problém. Podmořské kabely ovlivňují každodenní život lidí,“ řekla.
Mohlo by vás zajímat
Neutrální Irsko zvyšuje svůj obranný rozpočet
Irská ministryně obrany a hostitelka setkání Helen McEnteeová uvedla, že se irské předsednictví zaměří na Ukrajinu, námořní bezpečnost a vesmír. Zdůraznila, že rozhovory probíhají v „náročné době“ a že hybridní hrozby vznikají na souši i na moři.
Ohledně Ukrajiny McEnteeová uvedla, že je Evropský mírový nástroj třeba uvolnit. „Ukrajina nyní potřebuje více obranných kapacit,“ prohlásila. McEnteeová také odhalila rozdíly mezi jednotlivými státy ve výdajích na obranu.
Neutralita něco stojí
Irsko za čtyři roky zvýšilo svůj obranný rozpočet o 43 procent. Investuje do leteckých kapacit, radarů a technologií pro boj s drony. Přesto obhajovala irskou neutralitu a argumentovala, že podpora partnerů nevyžaduje vstup do vojenské aliance.
Unijní prezidenti a premiéři se na konci loňského roku rozhodli pro společnou půjčku na finančních trzích a z těchto prostředků následně financovat půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. EU nyní půjčku Kyjevu vyplácí během následujících 18 měsíců, a to za podmínky, že ukrajinská vláda provede požadované reformy.
