Prezident Petr Pavel označil návrh státního rozpočtu na příští rok za nepříliš dobrý, a to kvůli vysokému schodku. Podle návrhu ministerstva financí má stát hospodařit s deficitem 389 miliard korun. Znamenalo by to druhý nejhlubší schodek v historii Česka. Pavel věří, že se návrh před schvalováním ještě změní.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že bez prohloubení schodku by Česku hrozila ekonomická stagnace. Opozice návrh kritizuje jako nezodpovědný. Podle ní takto vysoký deficit nedává smysl v době hospodářského růstu.

Prezident vidí prostor pro konsolidaci

„Mně se ten (návrh) rozpočtu nezdá dobrý, navrhovaný deficit je skutečně vysoký v rozsahu k tomu, že jsme v období růstu ekonomiky, jsme v období, kdy kromě války na Ukrajině neřešíme žádný bezprostřední krizový scénář v České republice a zároveň je nízká inflace, takže by měla být spíše snaha schodky konsolidovat než je zvyšovat,“ uvedl Pavel.

Prezident předpokládá, že předložený návrh se ještě upraví. „Jsem zvědav na diskuse, které o tom povedeme,“ podotkl. Podle něj by se mělo debatovat o strategických prioritách i o riziku neúměrného zadlužení budoucích generací.

Varování před nadměrným dluhem

Pavel upozornil, že příliš vysoký dluh by mohlo Česko v budoucnu obtížně splácet. „Můžeme se dostat do rizika nucené správy, tak jako se to stalo například Řecku,“ poznamenal.

Navržený schodek se nelíbí ani vládním Motoristům. Ve čtvrtek o něm mají jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. „Je to jenom důkaz, že i s Petrem Macinkou máme řadu společných témat,“ komentoval prezident Macinkův postoj k návrhu rozpočtu.

Připravovaný rozpočet tvrdě zkritizovala také opozice. Do návrhu se opřeli zástupci ODS, Starostů, Pirátů, lidovců i TOP 09. Třeba šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že rekordním zadlužováním se ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo. „V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný,“ uvedl v pondělí.

Konec rozpočtové odpovědnosti?

Sněmovna minulý týden přehlasovala Pavlovo veto novely rozpočtových zákonů, tedy hlavně zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Já jsem vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti, protože je to zákon, který stanovuje pravidla pro tvorbu rozpočtu nejen tohoto, ale i dalších, a nastavuje podmínky pro tuto i další vlády. Vzhledem k tomu, že jsem v tomto návrhu viděl minimálně dva zásadní problémy, tak jsem se rozhodl zákon vetovat,“ uvedl prezident.

Samotný státní rozpočet je ale podle prezidenta nástrojem vlády, která se za něj prostřednictvím Parlamentu odpovídá občanům. „Bude na vládě, aby obhájila rozpočet. Já rozhodně budu využívat veškeré možnosti, abych upozornil na problémy, které v rozpočtu vidím. V tom si myslím, že se shodneme nejen s ministrem zahraničí, ale i s řadou odborníků, kteří ve stávajícím návrhu vidí skutečně závažné problémy,“ dodal prezident.