Představy o restartu mobility mladých lidí mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií sice získávají konkrétní obrysy, jednání ale stále provázejí spory. Nový britský kabinet čelí tlaku EU, která požaduje nižší školné i vyšší počty přijatých studentů. Britská mládež naopak stále častěji odchází na univerzity v sedmadvacítce, kde je studium podstatně dostupnější.
Irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne oznámil, že vedl produktivní rozhovor se svým britským protějškem Hamishem Falconerem před plánovaným summitem o programu pro mládež. Vzhledem k tomu, že Irsko předsedá Radě EU, snaží se dosáhnout pokroku v jednáních. Byrne řekl deníku Financial Times, že program „přinese obrovské výhody jak britským studentům, tak studentům z EU“.
Spor o počet studentů
Britští představitelé už dříve navrhli omezit účast evropských studentů na ostrovech na přibližně 50 tisíc lidí ročně. Unijní vyjednavači naopak chtějí tento počet zdvojnásobit, uvedl britský deník.
Brusel také chce, aby studenti z EU, kteří v rámci výměnného programu navštěvují britské univerzity, platili školné jako domácí studenti. Nikoliv vyšší, které se účtují zahraničním studentům.
Jedná se zatím o hlavní překážku dohody mezi EU a Spojeným královstvím. Měla by být uzavřena během společného summitu, který se má konat do konce tohoto roku. Nový britský premiér Andy Burnham je kvůli této dohodě nyní pod silným politickým tlakem.
Víza, nikoliv volný pohyb
Rada EU loni v červnu zmocnila Komisi, aby začala vyjednávat o dohodě výměny studentů se Spojeným královstvím. Dohoda má zajistit, aby mladí lidé z evropské sedmadvacítky mohli v království pracovat, studovat, cestovat, absolvovat učňovskou přípravu nebo po omezenou dobu pracovat jako au-pair.
Nový systém ale nepočítá s obnovením volného pohybu osob. Účastníci programu by i nadále museli splňovat imigrační požadavky. Naopak britští občané přijatí zeměmi EU by automaticky nezískali právo žít nebo pracovat v jiných členských zemích. Na rozdíl od práv platných před brexitem by systém poskytoval omezenou mobilitu.
Spor o výši školného
Školné zůstává významným legislativním problémem. Většina studentů z EU ztratila po přechodném období po brexitu přístup k britským sazbám poplatků za bydlení a ke studentským půjčkám. Původní návrh Komise požadoval rovné zacházení s účastníky programu z Unie i z Británie.
Nová dohoda by mohla obnovit status poplatků za studium pro zúčastněné studenty z EU, aniž by jim nutně poskytla přístup k půjčkám na školné nebo podpoře bydlení. Spojené království by ale muselo dohodu začlenit do svých vnitrostátních pravidel. Její zavedení by navíc mohly zkomplikovat rozdílné systémy vysokoškolského vzdělávání v Anglii, Skotsku, Walesu a v Severním Irsku.
Po brexitu nastal odliv studentů
Počet přihlášek na bakalářské studium z unijních zemí na britských univerzitách klesl mezi lety 2020 až 2024 o 58 procent. Studenti z EU ztratili přístup k nižšímu školnému, ke studentským půjčkám a k bezvízovému režimu. Naopak evropské univerzity přitahují stále více studující i ze Spojeného království.
Například počet přihlášek ze zemí mimo Itálii na soukromou milánskou univerzitu Luigiho Bocconiho se od roku 2023 více než zdvojnásobil. Do bakalářských programů se hlásí až 60 procent zahraničních studentů. Počet přihlášek ze Spojeného království se ve stejném období zvýšilo o více než 175 procent.
Prestižní univerzita si účtuje školné ve výši 18 tisíc eur (436 tisíc korun), což je podstatně méně než poplatky na některých předních britských univerzitách. Summit Spojeného království a EU byl původně naplánován na červenec. Po změně britského premiéra se ale odložil na konec tohoto roku.
