Světová ekonomika podle výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Kristaliny Georgievové překonala energetický šok způsobený válkou s Íránem lépe, než se předpokládalo. Zároveň ale varovala před zhoršující se fiskální situací některých zemí. Provázejí ji rostoucí výnosy dluhopisů a zastavené zpomalování růstu cen.

Georgievová na tiskové konferenci před zasedáním ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G20 uvedla, že probíhá „přetahovaná“ mezi negativním šokem v dodávkách energií ze zemí Perského zálivu a růstovými impulsy z investičního boomu v oblasti umělé inteligence (AI). Ten se začíná šířit i za hranice Spojených států. Zasedání G20 se má konat příští týden v Asheville v americkém státě Severní Karolína.

Rizika pro globální růst jsou menší než v dubnu, přesto stále přetrvávají, uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Ilustrační foto: MMF

Globální růst „odolává silným protivětrům v podobě vysoké zadluženosti, přetrvávající inflace a obchodního napětí“, uvedla Georgievová.

Čím ekonomika šok ustála

Podle ní se tak děje díky čerpání zásob ropy a zemního plynu v mnoha zemích a nárůstu dodávek energie z jiných zdrojů než ze zemí Perského zálivu. Pomáhá také nižší poptávka po energii, zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů a návrat k výrobě elektřiny z uhlí v některých oblastech.

Rizika pro globální růst jsou podle šéfky MMF menší než v dubnu, přesto stále přetrvávají. Důvodem je rostoucí fiskální tlak a možnost, že centrální banky budou muset udržovat restriktivní měnovou politiku, aby udržely inflaci pod kontrolou.

Varování před přílišnou sebejistotou

Georgievová varovala před přílišnou sebejistotou v situaci, kdy se referenční cena ropy Brent od poloviny června pohybuje v rozmezí 80 až 90 dolarů za barel. Jarní maxima přitom překročila 118 dolarů za barel.

Ilustrační foto: Pixabay (autor James Armbruster)

„Energetický šok ještě neskončil,“ uvedla Georgievová. „Nový nárůst cen ropy by mohl podpořit inflaci a donutit centrální banky k zachování restriktivního měnového kurzu, což by mělo dopad na náklady na splácení dluhu i na ekonomickou aktivitu,“ dodala.

Tlak na veřejné finance

Všechny země podle ní musejí řešit problémy s financemi. Mají „vypracovat a předložit věrohodné plány, které zajistí, že jejich dluh a schodky budou na udržitelné úrovni“. Komentář navazuje na citelný růst výnosů 30letých amerických vládních dluhopisů na 19letá maxima. Ministra financí Scotta Bessenta to přimělo oznámit překvapivé zdvojnásobení objemu odkupů dlouhodobých dluhopisů. Snaží se tak udržet náklady na půjčky na nízké úrovni.

Současný konflikt na Blízkém východě začal koncem února americkými a izraelskými údery na Teherán. V minulých měsících boje utlumilo příměří a následně i podepsané memorandum o porozumění, později ale střety vzplály znovu.

Klíčový Hormuzský průliv

Sporným bodem zůstává otázka správy Hormuzského průlivu, jehož výrazně omezený provoz přispívá k růstu cen paliv. Před válkou touto klíčovou námořní trasou proudila asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).