Ropná krize má překvapivého vítěze. Těží z rostoucích cen i vyšší produkce

Také vás při pohledu na vysoké ceny benzinu a nafty napadá, kdo na tom vydělává? Jedním z překvapivých vítězů letošní ropné krize je Brazílie. Největší jihoamerická země, která teď přitahuje pozornost hlavně těsným a vypjatým soubojem o prezidentské křeslo, totiž skokově navyšuje produkci a bohatne na rostoucí ceně ropy.

Brazilský ropný a plynárenský regulátor ANP oznámil, že v srpnu dosáhla produkce ropy rekordních 4,615 milionu barelů denně. To představuje nárůst o 18,4 procenta oproti stejnému měsíci loňského roku. Brazílie se tak stala pátým největším světovým producentem ropy na světě hned po Spojených státech, Saúdské Arábii, Rusku a Kanadě.

Pro představu: Produkce jednoho milionu barelů denně odpovídá 49 milionům tun vytěžené ropy za rok. Takové množství by pokrylo spotřebu českých rafinerií po dobu sedmi let.

Nové ložisko u ústí Amazonky

Podobně vzrostla v Brazílii také těžba zemního plynu. Ta meziročně stoupla o 16,8 procenta na 220,5 milionu metrů krychlových. Jak dále uvádí web Brazil Energy Insight, přes 98 procent ropy a 88 procent zemního plynu pochází z podmořských ložisek. Nejvýznamnější z nich je pánev Santos, která se nachází poblíž stejnojmenného přístavu jižně od São Paula.

Dominantní podíl na produkci má státem vlastněný ropný koncern Petrobras. Ten se nedávno pochlubil nálezem dalšího velkého ložiska poblíž ústí Amazonky. Objem známých a technicky dosažitelných zásob ropy a plynu v jihoamerické zemi tím vzrostl o 10 miliard na celkových 80 miliard barelů ropného ekvivalentu.

Podobně jako Brazílie navyšují produkci ropy na nové rekordy rovněž Spojené státy americké. Zároveň se po kontroverzní dohodě mezi Donaldem Trumpem a venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou začíná na trh vracet také venezuelská ropa. Přesto však tyto dodávky nedokážou plně nahradit výpadek těžby v klíčové oblasti Perského zálivu.

Když z trhu zmizí desetina ropy

Podle statistik amerického Úřadu pro informace z energetiky (US EIA) klesla globální produkce ropy z 86 milionů barelů denně z předválečné doby na 74 milionů v květnu. V červnu pak nastalo oživení na 78,4 milionu barelů denně. Novější informace zatím nejsou k dispozici. Uvedené cifry se týkají produkce ropy v užším pojetí, tedy bez lehkých složek typu propanu a butanu.

Zhruba desetinové snížení produkce se propisuje do cen ropy, kupříkladu surovina typu Brent od počátku roku zdražila z 60 dolarů na současných 104 dolarů za barel, tedy o 73 procent. Největší panika na trhu byla koncem dubna, kdy cena za barel šplhala ke 120 dolarům.

Válečný konflikt v oblasti Perského zálivu a íránské pokusy blokovat Hormuzský průliv vedly k výraznému poklesu těžby ropy v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a Kataru. Spojené arabské emiráty představují výjimku; jako jediný stát v regionu dokázaly těžbu navýšit (viz tabulka níže).

Největší světoví producenti ropy (tisíce barelů denně)