Migrační krize v severoafrické Ceutě vyvolala v Evropském parlamentu ostrý politický střet. Schválené usnesení poprvé oficiálně označuje zneužívání migrace za nástroj hybridní války a navrhuje zmrazení rozvojové pomoci pro Maroko v případě porušení dohod. Hlasování, ve kterém pravicové kluby odmítly kompromis se socialisty, vyústilo v otevřenou kritiku španělské migrační politiky.
Pokud Maroko nesplní své závazky v oblasti migrace, mohlo by podle nového usnesení o krizi v Ceutě přijít o část finančních prostředků z EU. Evropský parlament přijal usnesení o migrační krizi v Ceutě a Melille poměrem hlasů 339 pro a 225 proti. 16 zákonodárců se zdrželo hlasování.
Kritika španělské vlády
Text odsuzuje zneužívání nelegální migrace jako nástroje hybridní války a kritizuje španělskou politiku hromadné legalizace pobytu migrantů. Poslanci vyjádřili „hluboké znepokojení nad politikou rozsáhlé legalizace pobytu, kterou uplatňuje vláda premiéra Pedra Sáncheze a která působí jako faktor přitahující migranty“. Tento pozměňovací návrh byl do textu doplněn na podnět europoslankyně Assity Kankové (ECR/Belgie).
Poté, co ztroskotaly pokusy o nalezení společného stanoviska se skupinou S&D a dalšími politickými frakcemi, byl přijat text navržený Evropskou lidovou stranou (EPP) s podporou pravicových skupin, jako jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a Patrioti pro Evropu (PfE). Do první skupiny patří čeští europoslanci zvolení za ODS, do druhé poslanci zvolení za vládní ANO.
Pozměňovací návrh skupiny S&D, vyjadřující politování nad rozhodnutím vlády italské premiérky Giorgie Meloniové pozastavit fungování schengenského prostoru mezi Itálií a Španělskem, poslanci zamítli.
Dopady na evropskou agendu
Migrační krize v severoafrické enklávě, do které koncem července během několika hodin násilně proniklo zhruba 80 tisíc migrantů, ovládla jednání Evropského parlamentu po projevu šéfky Komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie.
Má totiž silné dopady na celou evropskou agendu a musel se tomu přizpůsobit i harmonogram jednání Evropského parlamentu. V Ceutě stále pobývá zhruba 1500 migrantů, kteří se nevrátili do Maroka a žijí tam v provizorních podmínkách.
Usnesení kromě výzvy adresované úřadům v Rabatu, aby zajistily spolupráci a dodržování dvoustranných dohod i smluv s EU, zmiňuje také návrh mechanismu pro odejmutí či pozastavení rozvojové pomoci v případě porušení těchto dohod.
Střet se španělskou vládou
Iniciátorem usnesení byla skupina ECR. Iratxe García Pérezová ze Španělska, předsedkyně skupiny S&D, požadovala, aby poslanci vyjádřili se španělskou vládou solidaritu. „Pokud se budou snažit zneužít otázku Ceuty k útokům na španělskou vládu, dojde ke střetu,“ uvedla Pérezová.
„Pravice a krajní pravice přejímají účelový narativ těch, kdo tuto situaci způsobili. Tedy tvrzení, že za to, co potkalo Španělsko, může jeho migrační politika,“ dodala.
Spolupředsedkyně skupiny ECR Nicola Procacciniová pak reagovala tvrzením, že není možné hromadně legalizovat pobyt migrantů v Unii, jak to provádí španělská vláda. „Osobně vyzývám španělského premiéra k rezignaci. To by bylo nejlepším řešením pro všechny,“ prohlásil další z lídrů frakce ECR Patryk Jaki z Polska.
Brusel odmítá kritiku
Podle evropského komisaře pro migraci Magnuse Brunnera krize v Ceutě představuje „zkoušku odolnosti evropského systému“. Jelikož se většina osob, které do exklávy vstoupily, vrátila do Maroka, zůstala integrita schengenského prostoru zachována.
Ujištění o tom, že Komise situaci zvládá, přišla i od komisařky pro oblast Středomoří Dubravky Šuicové. Prohlásila, že je „od prvního dne v neustálém kontaktu s marockým ministrem zahraničí Násirem Búrítou. Podle ní neexistují žádné důkazy o tom, že by situaci zneužívali nebo ji využívali jako nástroj nátlaku.
Uznala nicméně oprávněnost požadavků frakce ECR. „Naše dohoda o strategickém partnerství je v současné době pozastavena. Chceme vědět, že jsou skutečně odhodláni a ochotni nám při řešení této záležitosti pomoci,“ uvedla.
