V městském státě na Malajském poloostrově sílí tlak na vodu. Rostou zde obavy o bezpečnost jejích dodávek ze sousední Malajsie. A tak Singapur využívá různé technologie, které mu dostatek vody zajistí.
Každý den po svém ranním běhu se Adam Reutens-Tan sprchuje vodou, kterou zachytává do campingového vaku. Toto pozoruhodné zařízení spotřebuje jen čtyři litry vody a je to jeden z možných způsobů, kterými se Reutens-Tan snaží přispět svou troškou do mlýna snížení spotřeby vody v Singapuru o osm procent do konce příští dekády.
Singapuřané v současné době spotřebují 141 litrů vody na osobu a den. To je poměrně vysoké číslo. Pro srovnání, průměrná spotřeba vody v České republice je asi o osm litrů nižší. Přitom právě Singapur patří mezi pětici měst s nejvyšší rizikem extrémního nedostatku vody kolem roku 2040. Uvedl to portál Thisisplace.org s odkazem na studii amerického World Resources Institute.
Spotřeba vody roste moc rychle
Již dnes asi čtvrtina světové populace spotřebovává vodu rychlejším tempem, než jakým se stačí v přírodě vyčistit. Singapur kryje svou spotřebu vody přibližně z jedné poloviny dovozem ze sousední Malajsie. Dohoda o dodávkách vody mezi oběma státy vyprší v roce 2061, přičemž cena, kterou Singapur svému sousedovi za vodu platí, byla v minulosti již několikrát předmětem dlouhých sporů. Podle malajsijských politiků je tato cena samozřejmě příliš nízká, Singapur je opačného názoru.
Takovéto půtky kolem zásobování vody nejsou v Asii ničím neobvyklým. Je třeba si uvědomit, že asi polovina tamní populace spoléhá na zásobování vodou jen z deseti řek. Existují však odhady, že během příštích padesáti let čtyři z těchto deseti řek vyschnou. Voda se tak stává stále významnějším faktorem pro politickou stabilitu regionu.
Vzhledem k těmto okolnostem Singapur pracuje na tom, aby se zvyšoval podíl dodávek vody z vlastních zdrojů. Pracuje na tom pomocí kombinace kombinaci přísných úsporných opatření, využívání takzvané šedé vody (například zachytávání vody po umytí rukou, s níž se pak splachuje toaleta) a inovativních technologií.
Do nich už Singapur investoval od roku 2006 nejméně 500 milionů dolarů (v přepočtu necelých 12 miliard korun). Vláda zároveň podporuje kampaň, která má za cíl motivovat domácnosti k úsporám vody. „K jakési vodní nezávislosti jsme hodně vzdáleni a stále výrazně spoléháme na dodávky z Malajsie,“ řekl Reutens-Tan portálu Thisisplace.org. „Přitom je pro nás klíčové, abychom nezávislí byli. Nikdo by neměl být vydán na milost a nemilost někomu jinému v dodávkách tak základního a potřebného zdroje,“ dodal.
Čtyři pilíře pro soběstačnost
Navíc se očekává, že během příštích čtyřiceti let se celková spotřeba vody v Singapuru zdvojnásobí s tím, jak se zvětšuje tamní populace. Vláda proto přijala strategii, která hovoří o čtyřech hlavních způsobech, jak si dostatek vody zabezpečit: zachytávání dešťových srážek, recyklace, odsolování mořské vody a dovoz.
Je třeba říci, že budování rezervoárů pro shromažďování dešťové vody není ničím novým. Mnoho prostředků se do jejich výstavby investovalo již v minulosti. Dnes Singapur disponuje sedmnácti nádržemi, které jsou schopny zadržet dešťové srážky ze dvou třetin území. Kromě toho vybudoval pět zařízení pro recyklaci vody, která pokrývají asi čtyřicet procent singapurské spotřeby. Do roku 2060 se má tento podíl zvýšit na pětapadesát procent.
A v neposlední řadě Singapur již tako odsoluje vodu z moře. První odsolovací zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 2005, dnes zde fungují tři, a další dvě mají být dokončena nejpozději v příštím roce. Současná kapacita odsolovacích zařízení dokáže pokrýt až třicet procent spotřeby vody Singapuru. Slabinou odsolování je jeho vysoká energetická náročnost. To je ostatně důvod, proč tato technologie není příliš rozšířená po světě. Proto Singapur současně pracuje na tom, aby zvýšili výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Příliš laciný dovoz
Díky těmto pilířům není nezávislost Singapuru na dodávkách vody už žádným sci-fi. „Když jsme začali, nemysleli jsme si, že by se nám podařilo dosáhnout stoprocentní soběstačnosti v zásobování vodou,“ řekl King Wang Poon, ředitel Centra pro inovativní města na Singapurské technologické univerzitě. „Nicméně vzhledem k tomu, jak technologie postupují dopředu a my jsme schopni získávat více sluneční energie pro další odsolování, jsem přesvědčen, že kolem roku 2060 budeme stoprocentně soběstační,“ dodal.
Největší brzdou rychlejšího tempa na cestě k vodní nezávislosti je stále velice nízká cena dovážené vody z Malajsie. „Podle mě by byl Singapur schopen dosáhnout soběstačnosti již nyní, ale zatím by to nedávalo ekonomicky smysl,“ řekl portálu Thisisplace.org Gabriel Eckstein, prezident Mezinárodní asociace pro vodu. Časy se však mohou rychle změnit.
-zm-
