Uplynulý rok 2021 přinesl mnoho zajímavých událostí v dopravě. Ekonomický deník Vám níže přináší jejich podrobný přehled.
Leden: Elektronické dálniční známky
Přesně před rokem byl spuštěn prodej elektronických dálničních známek. Díky digitalizaci je jejich pořízení snadnější a skončilo i řidiči nenáviděné odstraňování nálepek z čelního skla. Za uplynulý rok se jich prodalo za více než 5 miliard korun.
Únor: Vysokorychlostní tratě
Klíčové jsou tři projekty vysokorychlostních tratí, z nichž první má už svého projektanta. Nová strategie mobility klade důraz na kombinovanou dopravu, tedy přesun nákladů ze silnic na koleje. Součástí je zdvojnásobení provozu na železničních vysokorychlostních tratích do roku 2030. V dalších dvaceti letech má jít dokonce o trojnásobek. Česká republika zatím bojuje s přetíženou železnicí a bez vysokorychlostních tratí se nepohne z místa.
Evropská směrnice zároveň ukládá České republice, aby do roku 2030 dosáhla nejméně čtrnáctiprocentního podílu obnovitelné energie v dopravě. Česká republika zatím volí povinný podíl biosložky u benzínu a nafty.
V době koronavirové krize směřovala jediná pomoc ze strany státu směrem k zájezdovým dopravcům. Linková autobusová doprava byla opomenuta. Stejně tak železniční dopravci se k finanční pomoci v té době nedostali. O kompenzacích jednají s ministerstvem dopravy.
Březen: koalice proti projektu Dunaj-Odra-Labe
Koalice Spolu představila dopravní priority svého programového prohlášení. Jednou z nich je zastavení kanálu Dunaj–Odra–Labe. Místo toho prosazuje rychlou nákladní železniční dopravu. Na vybraných úsecích dálnic chce zvýšit rychlost až na 150 kilometrů za hodinu.
Snahy o snižování emisí v dopravě. Kromě autobusů na CNG, elektrobusů či trolejbusů se začínají objevovat projekty na vodíkový pohon. Aktuálně projednávaný zákon určí povinný podíl nízkoemisních vozů, které budou muset obce soutěžit v rámci veřejných zakázek.
Správa železnic chce do třiceti let sjednotit trakční vedení. Železniční trakce je v České republice napájena jak stejnosměrným, tak střídavým proudem. Elektrizace střídavou soustavou je nejen levnější, ale také udržitelnější. Správa železnic si proto nechala zpracovat studii proveditelnosti pro přechod 123 tratí na jednotnou střídavou soustavu. Hotovo má být do roku 2050. Součástí jsou i stovky kilometrů nově elektrifikovaných tratí. Organizace předpokládá 80miliardovou investici.
Mohlo by vás zajímat
Duben: Evropský jednotný zabezpečovací systém do všech vlaků (ETCS)
Po třech a půl letech dokončila Správa železnic instalaci evropského zabezpečovače ETCS na více než 204 kilometrech tratí. Vlakový zabezpečovací systém má postupně nahradit všechny dosavadní systémy zabezpečení a do roku 2025 by po koridorech měly jezdit jen vlaky vybavené ETCS. Náklady na jedno vozidlo mohou dosáhnout až osmnácti milionů korun.
Květen: Green Deal ve všech pádech
Ze Zelené dohody pro Evropu se stala mantra. Chytřejší a účinnější doprava, omezení emisí skleníkových plynů na minimum, uhlíkově neutrální Evropa. Česká republika se zaměřuje na kombinovanou dopravu.
Červen: Investice do silniční sítě
Vláda Andreje Babiše potvrdila, že kraje letos dostanou na opravy silnic II. a III. tříd čtyři miliardy ze státního rozpočtu a další dvě miliardy z evropských peněz. Ale částka z operačního programu IROP je nakonec nižší, než s jakou Česká republika původně počítala. Každý operační program totiž musí určitou mírou přispívat k zeleným cílům, což však podle Evropské komise u silnic II. tříd neplatí.
Červenec: Smlouva o splavnění Labe
Ministerstvo dopravy podepsalo s německou stranou smlouvu o splavnění Labe. Podle ministerstva má umožnit provoz ekologické vodní dopravy a zlepšit podmínky pro mezinárodní obchod i cestovní ruch v České republice. Kritici upozorňovali na to, že smlouva je pro Českou republiku nevýhodná a vláda si tak jen připravuje půdu pro vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Srpen: Česko-polská VRT
Poláci začínají s projektovou dokumentací k vysokorychlostní trati z Vratislavi k českým hranicím. Do konce roku 2022 má být hotová i česká studie proveditelnosti.
Správa železnic na přípravě česko-polských přeshraničních úseků spolupracuje se společností CPK od jara 2019, kdy vznikla mezistátní smlouva o vzájemné spolupráci.
Šedesátikilometrový železniční úsek má spojit Żarów ležící jihozápadně od Vratislavi s polsko-českou hranicí.
Září: Rozpočet SFDI na rok 2022
Státní fond dopravní infrastruktury představil rozpočet pro příští rok. Ten vzrostl o 3 miliardy na konečných 130,6 miliardy korun. Největší část – 88,5 miliardy korun má směřovat na investiční výdaje. Narůstající rozpočet SFDI zdůvodňuje jako nezbytný pro splnění cílů výstavby hlavní infrastrukturní sítě silnic a železnic. Peníze půjdou v příštím především na opravy, údržbu, správu a přípravu nových projektů.
Říjen: Krize automobilového průmyslu
Chybějící náhradní díly a růst ceny energií. To jsou hlavní důvody celosvětové krize automobilového průmyslu. V České republice se jich v říjnu oproti minulému roku vyrobilo o 47 procent méně. Výpadky ve výrobě mají velký dopad i na zaměstnanost, Sdružení automobilového průmyslu proto apelovalo na vládu, aby schválila program Antivirus.
Listopad: První lokomotiva na vodíkový pohon
Český výrobce lokomotiv CZ LOKO zahájil vývoj lokomotivy na vodíkový pohon pracovně označený jako HydrogenShunter 1000. Lokomotiva s maximálním výkonem až 800 kilowattů by měla k dobíjení trakčních baterií využívat vodíkové články.
Dva dny v listopadu trvala stávka zkušebních komisařů. Jako důvod protestu uváděli, že ministerstvo dopravy dlouhodobě ignoruje požadavky na změny v procesu vzdělávání a státního dozoru. Ministerstvo dopravy tvrzení asociace komisařů autoškol odmítlo.
Prosinec: Velkolepé otevírání dálnic
Na konci roku zažili čeští řidiči něco nevídaného. Během jednoho týdne se otevřelo téměř 40 kilometrů nových dálničních úseků. Nejprve se otevřel téměř 13 kilometrový úsek dálnice D 35 z Opatovic nad Labem do obce Časy. Následující den byl zprovozněn obchvat Panenského Týnce v Ústeckém kraji, který je součástí dálnice D 7 a týden dálnic uzavřel dlouho očekávaný úsek dálnice D 11, který řidičům umožní projet až do Jaroměře.
Novým ministrem dopravy se stal Martin Kupka z ODS. Jeho prioritami je stavba dálniční sítě v rozsahu čtyřiceti kilometrů ročně a vysokorychlostní tratě.
Jana Bartošová
