Čtvrtek, 15. dubna, 2021

Povinný nákup „čistých“ vozidel podle nového zákona. Města se bojí, že požadavky nesplní. Trh s auty pro údržbu je totiž omezený

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Snahy o snižování emisí v dopravě nejsou v českých městech ničím novým. Kromě autobusů na CNG, elektrobusů či trolejbusů už někde začínají koketovat i s vodíkovým pohonem. Aktuálně projednávaný zákon určí povinný podíl nízkoemisních vozů, které budou muset obce soutěžit v rámci veřejných zakázek. Města i kraje však upozorňují na omezený trh s nízkoemisními auty pro údržbu zeleně či komunikací. Pro tuto kategorii chtějí výjimku.

Evropskou směrnici o podpoře čistých a energeticky účinných vozidel musí Česká republika transponovat do letošního 2. srpna. Návrh zákona aktuálně leží ve sněmovně. Některým městům se soutěžení povinného podílu nízkoemisních či bezemisních vozidel nelíbí. Kritika se snesla i na samotný proces zahrnutí povinnosti do české legislativy. Přestože města vozové parky postupně obnovují a vybírají udržitelnější vozy, upozorňuji na víceméně neexistující trh s auty zejména pro zimní údržbu komunikací.

Málo času na českou verzi

Vláda předložila návrh zákona sněmovně počátkem letošního ledna. Podle některých názorů nebyl na transpozici směrnice do českých podmínek dostatek času.

„Způsob zahrnutí podmínek do národní legislativy je, jako vždy, na poslední chvíli a horkou jehlou. Směrnice je z roku 2019 s povinností pro členské státy od srpna 2021. Jen díky iniciativě Sdružení dopravních podniků ČR prostřednictvím europoslance a eurokomisaře se podařilo transpozici směrnice vztáhnout i na trolejbusy,“ říká náměstek primátora Pardubic Petr Kvaš. Dodává, že původně se legislativa týkala jen silničních vozidel. To by ale města s převážně trolejbusovou veřejnou dopravou ekonomicky poškodilo.

V Jihlavě by v této oblasti uvítali spíše doporučení než přímo povinnost. „Nejsem příznivcem přísných nařízení, která mohou příliš svazovat a komplikovat určitá řešení,“ uvádí k návrhu zákona jihlavský radní pro dopravu Jaroslav Vymazal. Jihlava už nyní zajišťuje přepravu cestujících ze dvou třetin bezemisními trolejbusy.

Naopak v Brně dokáží navržené podmínky z projednávaného zákona splnit už teď. Aktuálně provozují 135 trolejbusů a 160 CNG autobusů. V minulých letech více než polovinu autobusů vyměnili právě za ty na stlačený zemní plyn. A podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla chtějí v tomto trendu pokračovat. „Brněnský dopravní podnik již v současné době provozuje podíl čistých i nízkoemisních vozidel podle návrhu zákona ve vazbě na evropskou směrnici.“

Velký potenciál pro MHD

Města zatím úspěšně nakupují a provozují tato vozidla v rámci městské hromadné dopravy. Zpravidla jde o trolejbusy či autobusy na CNG.

Například Praha aktuálně vybírá dvacet velkokapacitních trolejbusů s dynamickým dobíjením pro linku na letiště.

Praha aktuálně vybírá dvacet velkokapacitních trolejbusů s dynamickým dobíjením pro linku na letiště. Foto: Dopravní podnik hlavního města Prahy

„Letos začneme testovat autobus na vodíkový pohon. V následujících měsících vypíšeme veřejné zakázky na nákup 140 hybridních autobusů, 15 kloubových a 45 bateriových trolejbusů pro elektrifikaci linek na levém břehu Vltavy,“ vypočítává pražský náměstek primátora Adam Scheinherr.

Pardubický dopravní podnik využívá nízkoemisní či bezemisní vozidla z více než poloviny: „V našem vozovém parku je 25 vozidel na CNG a 60 bezemisních, konkrétně konvenčních a parciálních trolejbusů,“ uvádí náměstek primátora Pardubic Petr Kvaš. Doplňuje, že dva elektromobily používají Služby města Pardubic.

Podobně je na tom i Hradec Králové, kde polovinu městské flotily dopravního podniku představují nízkoemisní či bezemisní vozy. Podle slov hradeckého primátora Alexandra Hrabálka usilují také o čisté vozy v oblasti údržby: „Nejde sice o vozy bez emisí, ale dbáme na to, aby odpovídaly emisním nárokům. K vybavení technických služeb patří i dva elektrické komunální vysavače. Není to sice plnohodnotný dopravní prostředek, ale snažíme se zaměřit na efektivnější a životnímu prostředí příznivější formu údržby města,“ dodává primátor.

Omezený trh údržbových vozidel

Návrh zákona se týká i některých vozidel pro správce komunikací. Už v loňském připomínkovém řízení upozornil Jihomoravský kraj na skutečnost, že na trhu nejsou dostupné alternativní vozy kategorie N3 s náhonem 4×4 nebo 6×6, zejména pro zimní údržbu komunikací.

„Ignorace tohoto faktu může vést ke snížení účinnosti zimní údržby a tím k ohrožení bezpečnosti provozu, protože by (ad absurdum) nebylo možno zadat žádnou zakázku na pořízení vozidel zimní údržby,“ uvedl Jihomoravský kraj v připomínkách k zákonu.

Kraj proto navrhl, aby byla vozidla určená pro údržbu komunikací zařazena na seznam výjimek.

V Hradci Králové zatím nenašli jiný typ vozů, který by plnohodnotně nahradil stávající. Foto: Dopravní podnik HK

Obdobný problém už před časem řešili třeba i v Hradci Králové: „V oblastech údržby města jsme se snažili nalézt případnou alternativu. Zatím jsme však nenašli jiný typ vozů, který by plnohodnotně nahradil stávající,“ vysvětluje primátor Alexandr Hrabálek.

A stejnou zkušenost mají i Karlových Varech: „Myslím, že tento způsob pohonu není pro taková zařízení aktuálně dostupný,“ říká karlovarský radní Martin Dušek.

V Jihlavě se zatím také přiklání k názoru, že obdobná vozidla pro údržbu nejsou k dostání. Zajímají se proto spíše o osobní vozy či dodávky pro městskou policii či sociální služby.

Dodavatelé nejsou připraveni

Obavy se však netýkají jen nedostatečné nabídky údržbových vozů. Podobná situace může podle Jihomoravského kraje nastat i u prostředků hromadné dopravy.

„V současné době není infrastruktura ani v nejmenším připravena na překotný rozvoj provozu dopravních prostředků veřejné hromadné dopravy v měřítku, v jakém ji navrhovaný předpis předpokládá,“ uvádí se v připomínkovém materiálu.

Stejně tak se kraj obává, že výrobci dopravních prostředků nebudou schopni dodávat potřebná vozidla v takových množstvích, jaká budou ze strany dopravců poptávána. Podle něj jsou už nyní čekací doby na dodávky konvenčních vozidel velmi dlouhé.

„Z tohoto důvodu panují na straně Jihomoravského kraje obavy, aby unáhlené zavedení nových požadavků nemělo za následek omezení veřejné osobní dopravy, ať už v důsledku nedostatku finančních prostředků na její zajištění, anebo v důsledku nedostatečné infrastruktury a nových vozidel na alternativní pohon.“ To by mohlo naopak vést k nežádoucímu příklonu cestujících k individuální automobilové dopravě se všemi negativními jevy s ní spojenými.

Středočeský kraj v připomínkách uvedl, že nejsou zohledněny náklady na potřebnou infrastrukturu, jako jsou rychlonabíjecí stanice a plnírny vodíku. Stejně tak se neberou v úvahu náklady na vozidla s novými pohonnými médii: „Vzhledem k prvnímu milníku už 2.8. 2021 je zcela nereálné tuto infrastrukturu v potřebné míře a kvalitě vybudovat.“

Samotnou realizaci infrastruktury tak kraj považuje za krok, který by měl celému projektu zavádění čistých vozidel předcházet.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter