Neděle, 28. února, 2021

Bezemisních městských vozidel by mělo přibývat. Pomoci mohou veřejné zakázky i fondy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Do sněmovny zamířil návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím veřejných zakázek. Určí podíl čistých vozidel, které musí obce povinně soutěžit. K přeměně soukromého i veřejného vozového parku chce v následující dekádě přispět i „Koncepce městské a aktivní mobility“. Přestože stát v této oblasti nabízí místním samosprávám a podnikatelům příspěvky a dotace, nad financováním stále visí otazník.

Změny v městské dopravě jdou ruku v ruce se „Zelenou dohodou pro Evropu“, jejímž cílem je udělat z Evropy do roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. Širšímu využívání bezemisních pohonů doposud bránila nejen pořizovací cena vozidel, ale také poměrně chabá infrastruktura dobíjecích a plnicích stanic. Příležitost pro změnu nabízí postupná obnova obecních vozových parků za ekologické alternativy. Pomoci má aktuálně projednávaný zákon o podpoře nízkoemisních vozidel. „Koncepce udržitelné městské mobility“, která se kromě návrhů na podporu veřejné hromadné dopravy a aktivní mobility zabývá i možnostmi přepravy vozidly na alternativní pohony, je nyní v připomínkovém řízení. Ministerstvo dopravy rozhodlo, že do diskuze zahrne i širokou veřejnost. Ta mohla do konce loňského roku zasílat připomínky.

Koncepce sice počítá s pokračováním stávající podpory investic do infrastruktury z rozpočtu SFDI, z rozpočtů konkrétních měst, stejně jako s podporou obnovy vozového parku na alternativní pohon u veřejné hromadné dopravy s využitím evropských fondů, její přijetí ale automaticky negeneruje nárok na financování konkrétních projektů z veřejných zdrojů nebo rozšíření stávajících dotačních programů.

Přes veřejné zakázky k „čistým vozidlům“

Návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících je transpozicí unijní směrnice. Určuje podíl čistých vozidel, kterého musí být ze strany obcí dosaženo při nákupu či pronájmu vozů v rámci veřejných zakázek. V případě České republiky jde o zvýšení podílu na 29,7 procent do roku 2025.

Evropská unie si slibuje, že díky veřejným zakázkám pomohou městské obecní samosprávy k rychlejšímu nástupu vozidel na alternativní pohony, a podpoří tak čistou městskou mobilitu. Aktualizovaná verze směrnice totiž rozšiřuje požadavky na nákup těchto vozů, a to včetně leasingu nebo nákupu formou splátek. Stanovení minimálních cílů ve veřejných zakázkách je tak možnou cestou, jak podpořit zavádění čistých vozidel na trh.

V minulém volebním období Evropského parlamentu byla u aktualizace směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných vozidel, tzv. clean vehicle directive (CDV), stínovou zpravodajkou europoslankyně Kateřina Konečná: „CVD mělo ulehčit a zrychlit nástup tzv. čistých vozidel na trh a silnice tak, že stanovuje členským státům povinnost, že určité procento vozidel nakoupených či pronajatých ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní, respektive mezi směrnicí definovaná vozidla. Hovoříme tak o povinných nákupech aut, dodávek, motorek a mopedů či autobusů na elektřinu, CNG/LPG či vodík veřejným sektorem za použití jak domácích zdrojů, tak fondů EU.“

Europoslankyně Kateřina Konečná v elektromobilu. Zdroj: konecna.cz

Z výsledků jednání byla zklamaná, protože přijetí ambiciózní směrnice bylo tím nejdůležitějším klíčem ke splnění nově stanovených emisních a prodejních cílů pro výrobce lehkých užitkových a osobních automobilů v rámci nařízení o limitech CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla.

„To se ale nestalo. Přijaté znění směrnice je slabé a obsahuje řadu výjimek jak pro lehká, tak pro těžká vozidla. Směrnice není dost přísná, protože povinnost splnit první cíl nákupů čistých vozidel nabíhá členským zemím až ke konci roku 2025,“ vyjmenovává slabá místa Konečná a dodává, že veřejný sektor měl trh svými nákupy rozhýbat, což by v konečném důsledku mělo vést k levnější produkci čistých vozidel díky úsporám z rozsahu. To se ale podle ní v nejbližší době nestane, protože členské státy na tyto nákupy vyčlenily jen velmi málo prostředků, tuto povinnost odsunuli až za rok 2025 a stanovily si do směrnice řadu výjimek, jak se povinnosti nákupů vyhnout.

Bez finanční pomoci to nepůjde

Při pořizování nízkoemisních či bezemisních vozidel doposud Česká republika volila nepřímou podporu a zaměřovala se pouze na podnikatelské subjekty. Stát dále nabízí příspěvky pro kraje a obce a jejich příspěvkové organizace. Naproti tomu řada ostatních zemí EU včetně Rumunska či Slovinska poskytuje dotace i fyzickým osobám.

Nákup nízkoemisních vozidel, zejména elektromobilů, ale i dalších druhů pohonů
z Národního programu Životního prostředí, podporuje Ministerstvo životního prostředí, a to každoročně ve výši 100 milionů korun.

„Vedle nákupu vozidel podporujeme i instalaci dobíjecích stanic, tzv. smart wall boxů, do výše 20 tisíc korun. Z programu Nová Zelená úsporám pak přispíváme na instalaci dobíjecích stanic v bytových domech,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Ministerstvo uvedlo, že plánuje v programu podpory pro veřejné instituce pokračovat. V současné době mají probíhat jednání o tom, z jakých prostředků budou peníze čerpány. Předběžně však počítá s vyhlášením obdobné výzvy v druhé polovině roku 2021.

Počátkem loňského roku mohly firmy získat příspěvek i z ministerstva průmyslu a obchodu. V důsledku pandemie ale ministerstvo další podporu na pořízení elektromobilů zrušilo.

Ze strany rezortu životního prostředí byla poslední výzva na nákup vozidel na alternativní pohony uzavřena ke konci října minulého roku a ministerstvo eviduje 155 schválených projektů, díky kterým se dostane podpory pro nákup 300 vozidel, z toho 201 elektromobilů. Třeba ve Vysokém Mýtě najdou vozidla uplatnění v technických službách, v Kamenici pořídili nový automobil pro domov seniorů.

Obnova vozového parku za vozidla s alternativním pohonem v rámci obcí je jednou
z klíčových oblastí, jak bojovat s emisemi. V rámci připomínkového řízení ke „Koncepci městské a aktivní mobility“ padl mimo jiné návrh na rozšíření bodu týkajícího se podpory pořizování těchto typů vozidel do flotil komunálních podniků provozujících vozidla svozu komunálního odpadu a podobné činnosti při správě veřejného prostoru.

Automobil na údržbu městské zeleně. Repro: www.komunalweb.cz

„Dané opatření z pohledu Sdružení automobilového průmyslu v Koncepci chybělo, proto jsme navrhli jeho doplnění. Rovněž jsme chtěli zajistit provázanost a sladění různých strategických a koncepčních materiálů,“ uvádí manažer komunikace Sdružení automobilového průmyslu Vojtěch Severýn. Zároveň vysvětluje, že vozidla svážející odpad či pohybující se za účelem správy veřejného prostoru mají poměrně vysoké denní nájezdy. Sdružení zde proto vidí vysoký potenciál ke snížení emisí znečišťujících látek ve městech a obcích, snížení emisí skleníkových plynů a hlučnosti.

I v tomto případě je ale třeba myslet na financování nákupu vozidel, což se podle sdružení ukazuje jako problém. „V současné době tato možnost není, čeká se v zásadě na schválení nových programů a nástrojů. Jsme přesvědčeni, že by tato oblast měla být koncepčněji uchopena i v návaznosti na směrnici Evropského Parlamentu a Rady EU 2019/1161 a v současné době projednávaný transpoziční návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel, který zavádí povinné podíly tzv. čistých vozidel při zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících,“ uzavírá Vojtěch Severýn.

Podle dat ministerstva dopravy se emise vlivem dopravy každoročně zvyšují. Zatímco v roce 2015 šlo o více než 19 milionů tun oxidu uhličitého, předloni už se jednalo o více než 21 milionů tun CO², což odpovídá navyšujícímu se počtu registrovaných osobních vozidel a typu spotřebovávané energie ­– benzínu a nafty. Statistiky ale ukazují, že počet registrovaných elektroautomobilů se v posledních letech prudce navyšuje, a to od pouhých jednotek před deseti lety až po 8 180 v roce 2019.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter