Milion mladých lidí v penzijním systému do deseti let – takový je plán státu, který chce zájemce nalákat na dvojnásobný státní příspěvek. Odborníci z Hospodářské komory jsou ale skeptičtí a tvrdí, že pouhá finanční motivace nestačí. Jako efektivnější řešení navrhují zavedení automatického zřizování účtů, které už úspěšně funguje v jiných zemích.
Aktuálně si na penzi spoří přibližně 430 tisíc Čechů mladších třiceti let. Reforma připravená ministerstvem financí má jejich počet více než ztrojnásobit. Stát se proto chystá zvýšit státní podporu penzijního spoření účastníkům do 30 let. Stát nově přidá 400 korun místo dosavadních 200 každému, kdo si na důchod odloží tisícovku měsíčně.
„Vyšší státní příspěvek může pomoci, ale sám o sobě masivní vstup mladých lidí do systému nezajistí. Pokud chceme účast skutečně výrazně zvýšit, musíme změnit samotný vstupní režim a nastavit automatický vstup s možností vystoupení. Ten snižuje bariéru prvního rozhodnutí a zahraniční zkušenosti ukazují, že většina lidí v systému následně zůstává,“ říká člen představenstva ČS penzijní společnosti Libor Vošický.
Jde podle něj o nejefektivnější a vyzkoušenou metodu. Takzvaný opt-out systém v různých variantách funguje například ve Švédsku, v Polsku či na Slovensku. Zaměstnanci v zahraničí obvykle automaticky vstupují do fondu při nástupu do první práce. Ve všech třech zemích tento model zvedl účast mladých ročníků řádově výše, než jakého lze dosáhnout jen zvyšováním státních bonusů.
Rozhoduje hlavně čas, ne výše úložky
Proč by stát měl přitáhnout ke spoření mladé co nejdříve, vysvětlil v debatě Hospodářské komory předseda představenstva AVANT investiční společnosti a poradce prezidenta pro důchodovou reformu Vladimír Bezděk. Výslednou částku, kterou si člověk na penzi naspoří, totiž ovlivňuje především délka spoření a výše částky, kterou si na penzi odkládá.
„Studie kolegů Daniela Pertolda a Filipa Nádvorníka poměrně přesvědčivě ukázala, že z těchto dvou faktorů je důležitější čas. Jinými slovy začít spořit co nejdříve je pro konečný výsledek významnější než výše počáteční úložky,“ uvedl Bezděk.
Právě proto podle něj reforma správně cílí na mladé účastníky. „Čas bude hrát v jejich prospěch. Zároveň ale konstrukce státní podpory může motivovat i k vyšším vkladům. Když stát přispívá 40 procent z vlastní úložky, řada mladých lidí možná nezačne spořit pět set korun, ale rovnou tisíc korun měsíčně. V tom jsem mírným optimistou,“ dodává ekonom.
Reforma kromě vyšších státních příspěvků přináší i další změny. Děti nově moci získají státní příspěvek už při měsíční úložce 100 korun, ke které stát přidá dalších 40 korun. Pokud budete spořit alespoň deset let, můžete si do svých 36 let bez sankce vybrat třetinu úspor třeba na bydlení či studium a se zbytkem peněz pokračovat ve spoření „To může pomoci motivovat k zahájení spoření řadu klientů, které může odrazovat fakt, že bez této možnosti by měli své úspory vázány dlouhou dobu až do svých 60. narozenin,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Mohlo by vás zajímat
Vyšší příspěvky podle expertů nestačí
Jenže právě v motivaci ke spoření podle Vošického reforma v navržené podceňuje. Vyšší státní podpora může motivovat lidi, kteří už o spoření uvažují. Sama o sobě ale nepřivede do systému statisíce nových účastníků.
Pokud by zavedení plnohodnotného opt-out systému nebylo politicky průchodné, navrhuje kompromisní řešení. „Zaměstnavatel by měl povinnost nového zaměstnance na možnost spoření aktivně upozornit, připravit mu základní dokumenty a umožnit mu jednoduché rozhodnutí, zda nabídku přijme, nebo odmítne. Pro firmy by to podle mě nepředstavovalo významnou administrativní zátěž,“ říká Vošický.
Další v zahraničí vyzkoušenou možností je pak to, že by na penzijní spoření lidem povinně přispívali i zaměstnavatelé. Tak funguje například německé podnikové důchodové pojištění, kde zaměstnavatel přispívá ze zákona 15 % částky, kterou si na toto pojištění převede z výplaty zaměstnanec.
V Česku zatím povinně přispívají na penzijní připojištění firmy jen zaměstnancům v rizikových profesích, jako jsou například svářeči nebo hutníci.
Vošický považuje výraznější reformu českého systému penzijního spoření za nezbytnou. „Pokud se nic nezmění, budou muset penzijní společnosti nové klienty dál samy vyhledávat. To má své ekonomické limity a třetí pilíř pak nebude tak robustní, jak si ministerstvo financí přeje,“ upozorňuje.
Stárnutí populace ubírá reformě čas
Podle výkonného ředitele Centra ekonomických a tržních analýz Aleše Roda navíc ubývá čas, kdy je taková reforma vůbec politicky prosaditelná. „Současná snaha se ještě zaměřuje na ekonomicky aktivní lidi, kteří mají čas si na penzi spořit. Této příležitosti je potřeba využít,“ říká Rod.
Česká populace rychle stárne, což se postupně propíše i do preferencí voličů. Brzy dokonce může nastat situace, kdy bude rozhodující volič těsně před důchodem nebo už v důchodovém věku. S tím se změní i priority politických stran vůči důchodovým reformám.
Rod proto podporuje co nejsilnější motivaci k vytváření vlastních úspor. „Pokud budeme chtít udržet současný důchodový systém, budeme na něj v budoucnu vydávat stále větší část toho, co česká ekonomika vytvoří. Pak budeme muset hledat peníze jinde a něco škrtnou. Bude to bezpečnost, doprava, zdravotnictví, nebo školství zadarmo? To nebude jednoduchá debata,“ varuje Rod.
Ministerstvo: Dobrovolnost je nedotknutelná
Ministerstvo financí přesto s razantnějším řešením nepočítá. „Český třetí pilíř stojí ze své podstaty na dobrovolnosti. Preferujeme spíše cestu pozitivní motivace klientů,“ řekl Ekonomickému deníku mluvčí resortu Filip Běhal.
Mimo diskusi je podle něj i zavedení povinných příspěvků na penzijní spoření pro všechny zaměstnavatele. Ministerstvo financí je nyní ochotno jednat už jen o tom, jak aktivně zapojit zaměstnavatele při vstupu zaměstnanců do systému, jak o tom mluvil Vošický. Založení penzijního spoření by tak firmy mohly do budoucna zaměstnancům alespoň usnadnit.
Ani s tím ale nejde počítat hned. „Takový model vyžaduje detailní diskusi se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů nad nastavením konkrétního řešení. Proto není v této fázi součástí návrhu,“ vysvětluje Běhal.
Stát tak zatím sází především na dobrovolnou motivaci Čechů ke spoření. Odborníci ale varují, že pokud chce skutečně získat pro penzijní spoření další milion mladých lidí, dříve či později se debatě o automatickém vstupu do systému stejně nevyhne. „Problém, který státy po celém světě řeší v oblasti penzí, je obrovský dlouhodobý výhled, které lidé neumí pochopit. Pořád mají pocit, že stáří je až za dlouho a že se ještě nějak dokážou zabezpečit, nebo že jim pomůže stát,“ upozorňuje Rod. Jenže tato představa je mylná. Čím déle bude systém spoléhat jen na dobrovolnost, tím dráž ji společnost jednou zaplatí.
