INZERCE

Úvod Blog Strana 64

Od zakladatelů do Faitova fondu a teď šup k Japoncům. Úspěšný podnik Tedom podruhé mění majitele

Tedom, největší a nejznámější český výrobce kogeneračních jednotek, změní majitele. Od investičního fondu Jet 2 vedeného byznysmenem Igorem Faitem jej koupí japonský koncern Yanmar. Pojďme si připomenout pozoruhodný příběh firmy Tedom, kterou začal budovat její zakladatel Josef Jeleček po roce 1990 od nuly. Dnes se jedná o úspěšnou firemní skupinu s globální působností a tržbami až 8 miliard korun za rok.

Kogenerační jednotku si lze přestavit jako velký plynový motor, který s vysokou účinností spaluje zemní plyn či bioplyn a vyrábí z něj elektřinu a teplo. Pořizují si je teplárenské firmy, ale také průmyslové podniky, hotely, nákupní centra, akvaparky či nemocnice. Tedom má v nabídce kogenerační jednotky s elektrickým výkonem od 20 kW do 4,5 MW a za dobu své existence jich zákazníkům dodal více než devět a půl tisíce.

Zakladatel firmy Josef Jeleček se nejprve zaměřil na malé domácí elektrárny založené na spalovacím motoru ze Škody Favorit. Vyrobená elektřina směřovala do sítě, teplo mohla domácnost využít pro svou spotřebu. Prvním zákazníkem, u kterého se zařízení testovalo, byl Jelečkův tchán, vzpomínal zakladatel firmy při rozhovoru s autorem článku v roce 2013. Název firmy Tedom byl ostatně zkratkou sousloví „teplo domova.“

Společný podnik Tedom + ČEZ

Původně se jednalo spíše o koníček, Jeleček současně pracoval jako operátor sekundárního okruhu v dukovanské elektrárně. Přednost však dostalo podnikání. Po skromných začátcích se výroba rozjela v roce 1994, kdy Tedom začal nabízet větší kogenerační jednotky určené pro teplárenské firmy. Výrobní podniky vyrostly ve Výčapech u Třebíče a ve středočeských Hořovicích.

K dalšímu růst přispělo navázání partnerství s lídrem elektrárenského byznysu – společností ČEZ. Tedom vlastnil podíl ve společném podniku ČEZ Energo až do roku 2020, kdy jej výhodně prodal za 1 miliardu korun (s hrubým ziskem 648 milionů korun). Jejich obchodní spolupráce nicméně běží dodnes. Růst Tedomu podpořila také expanze na zahraniční trhy, například do Německa, Ruska a na Slovensko.

Kogenerační jednotka na výrobu elektřiny a tepla na sídlišti v Jablonci nad Nisou. Zdroj: tisková zpráva ČEZ ESCO

Samozřejmě, že ne všechno vyšlo. Tedom zkoušel prorazit také na trhu s autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn, ale po sedmi letech jejich výrobu ukončil. Zpočátku to vypadalo nadějně, ale příchodu krize na podzim roku 2008 zájem o tyto autobusy klesl a jejich výroba se stala ztrátovou. Konec jejich produkce nastal v lednu roku 2012, do té doby vznikly zhruba dvě stovky autobusů značky Tedom.

V letech „před koronavirem“ se jednalo o úspěšný podnik se více než 500 zaměstnanci a tržbami okolo 2 miliard korun za rok. Původní vlastníci Josef Jeleček a Ivo Poukar, kteří vlastnili 55 procent akcií, se však v roce 2019 rozhodli své podíly prodat – prý kvůli únavě po desetiletích v byznysu. Média včetně Ekonomického deníku v té době informovala o sporech mezi akcionáři, konkrétně mezi Jelečkem a Markem Rosenbaumem, který prostřednictvím kyperské „schránkové“ firmy vlastnil zbývajících 45 procent akcií.

Levně koupit a draze prodat

Kupujícím byl brněnský investor Igor Fait, přesněji řečeno jím vedený investiční fond Jet 2. Fait má pověst experta na transakce typu „levně koupit a draze prodat“ s klasickým, zhruba pětiletým investičním horizontem. V květnu 2019 získal v Tedomu majoritu, v polovině roku 2020 dokoupil zbývajících 45 procent od Marka Rosenbauma. Podle zveřejněných finančních výsledků postihlo firmu v letech 2021 a 2022 zdražení zemního plynu, které omezilo zájem o kogenerační jednotky na evropských trzích.

V poslední době se Tedomu opět daří. „Tržby skupiny s tisícovkou zaměstnanců a závody nebo pobočkami v Česku, Německu, Polsku, Slovensku, USA, Británii a Kazachstánu se v roce 2024 očekávají na úrovni cca 8 miliard korun,“ uvedla investiční společnost Jet v tiskové zprávě o prodeji Tedomu.

„Od akvizice v roce 2019 se nám podařilo rozvinout Tedom Group ve skutečně globálního hráče. Tedom je tak nyní nejenom dodavatelem kogeneračních jednotek a poskytovatelem jejich servisu, ale i dodavatelem komplexních energetických řešení,“ říká Oldřich Šoba, projektový ředitel Jet Investment. Skupina Tedom dnes zahrnuje například firmu Tedom energie, která patří díky vstřícným cenám mezi nejrychleji rostoucí dodavatele elektřiny a plynu na českém trhu.

Kupní cenu zatajili

Kupujícím je japonský Yanmar Group, který není v Česku příliš známý. Jedná se však o významnou průmyslovou skupinu založenou již v roce 1912. Dnes se zabývá výrobou motorů různých typů a velikostí, zemědělské techniky a zařízení, stavebních strojů, energetických systémů, námořní techniky a obráběcích strojů. Celá firemní skupina má více než 20 tisíc zaměstnanců a tržby v přepočtu okolo 170 miliard korun za rok.

K podpisu smlouvy o koupi Tedomu došlo ve středu 4. září, transakce bude dokončena po schválení ze strany příslušných antimonopolních orgánů. To může trvat několik měsíců. Zúčastněné strany se dohodly, že detaily transakce včetně kupní ceny nebudou nezveřejňovat. Podle informací v účetních závěrkách vyšlo fond Jet 2 (respektive projektovou firmu Jet 2 Alpha) ovládnutí Tedomu v letech 2019 a 2020 na celkem 2,52 miliardy korun.

David Tramba

Hledá se investor. Tendr na první český PPP projekt na železnici chce stát spustit před Vánoci

Zapojení soukromého sektoru do rozvoje dopravní infrastruktury má v České republice stále větší váhu. Po dostavbě úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou PPP projektu, která se chýlí ke konci, následuje první takový projekt na železnici, modernizace trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. Ministerstvo dopravy a Správa železnic plánují vyhlásit výběrové řízení na koncesionáře ještě před Vánoci letošního roku. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 27,5 miliardy korun.

Projekt modernizace, jehož součástí je i výstavba multimodálního terminálu Dlouhá Míle a nové zastávky Praha-Liboc, představilo ministerstvo a Správa železnic zájemcům o PPP projekt ve čtvrtek v rámci investorského dne.

„Základní parametry projektu budou vycházet z úspěšné realizace dálnice D4 formou PPP, se zohledněním železničních specifik. Investoři tak mohou předpokládat, že dostanou kvalitně připravený projekt podle mezinárodních standardů,“ uvedl na akci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Připomněl také, že výstavba dálnice D4 by měla být dokončena v prosinci letošního roku.

Vizualizace zastávky Praha-Liboc. Zdroj: Správa železnic

Zadávací řízení pro projekt modernizace úseku z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha začne kvalifikační fází, kde budou muset uchazeči doložit zejména své zkušenosti s obdobnými projekty. Následně zadavatel vyhodnotí předloženou kvalifikaci a vybere postupující do dalšího kola.

Advokátka z advokátní kanceláře Portos Kateřina Šveřepová upřesnila, že půjde o čtyři uchazeče. Požadován bude dostatek zkušeností s PPP projekty a preferováni budou zájemci se zkušenostmi s PPP projekty na železnici. Disponovat by také měli dostatečným obratem. Až 95procentní váhu bude mít při výběru vítěze podle Šveřepové ekonomicky nejvýhodnější nabídka NPV plateb za dostupnost. Vedlejší kritérium budou kvalitativní aspekty nabídky. Váhu budou mít pět procent. Výběrové řízení se uskuteční ve formě soutěžního dialogu.

Náměstek generálního ředitele Správy železnic pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb na akci uvedl, že se projekt spojení z Prahy na letiště plánuje už 30 let. Celková délka úseků, kde se počítá s PPP projektem, je 14,5 kilometru.

„Naším cílem je, aby v roce 2030 bylo možné dojet vlakem z centra Prahy až na Letiště Václava Havla. Chceme tak zlepšit dopravní obslužnost, snížit hluk i emise oxidu uhličitého a tomu podřizujeme veškeré kroky, včetně hledání alternativních zdrojů financování,“ poznamenal Nejezchleb. Podle plánovaného harmonogramu Správy železnic by mělo dojít k zahájení stavby do září roku 2026.

K dispozici mají být evropské finance

Na projektu se podílí také Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která stála za tendrem na výběr konsorcia na zajištění externích poradenských služeb. Vítězem se staly společnosti Deloitte, Česká spořitelna, advokátní kancelář Portos, AFRY a jimi nominovaní odborníci, kteří nyní pomáhají s výběrem koncesionáře.

Podle ředitele odboru poradenských služeb PPP z EBRD Marcose Martineze má účast banky na poradenství pro Správu železnic přispět k transparentní soutěži, která přiláká široké portfolio dostatečně kvalifikovaných uchazečů. Ti by měli prokázat schopnost realizovat projekt po technické stránce a zajistit pro něj i financování.

Jednotlivé úseky modernizace železniční trati z Prahy na letiště. Zdroj: Správa železnic

Dalším, kdo se na přípravě PPP projektu podílí, je i společnost Deloitte Advisory. Podle vedoucího partnera firmy Miroslava Linharta je záměr unikátní tím, že jsou do přípravy zapojeny právě i EBRD a Evropská investiční banka (EIB). Zástupci obou zmíněných institucí v rámci investorského dne upozornili, že jsou jejich služby k dispozici všem zájemcům, ne jednomu specifickému.

Operativní vedoucí PPP z EBRD Martin Janeček přiblížil, že se projekt modernizace trati z Prahy na letiště skládá z 11 samostatně připravených úseků, které směřují z centra Prahy do okrajové části. Tři z nich jsou již hotové a jeden je ve výstavbě. Na jeden z úseků se také ještě řeší EIA.

Kromě vlastního úseku trati, který bude mít koncesionář na starosti, budou v jeho plné odpovědnosti podle Janečka také nově vybudované stanice. Počítá se s tím, že bude moci pro své potřeby využívat také retailové prostory. Úřady ale budou mít podle něj možnost nastavit určitá omezení, vzniknout v nich tak nebude moci například kasino. Doba předpokládané výstavby je čtyři roky a dalších pětadvacet let by se staral o provoz koncesionář.

Nové zastávky i parkoviště

Na celé trati z Prahy na letiště a do Kladna se počítá s výhradním provozem vlaků v režimu jednotného evropského zabezpečovače (ETCS). Současně je také trať připravována jako dvoukolejná a elektrizovaná střídavou napájecí soustavou.

Z pražského Masarykova nádraží by po dokončení modernizace mělo mířit na Letiště Václava Havla Praha a naopak v intervalu po pětadvaceti minutách šest párů vlaků za hodinu. Z Masarykova nádraží do Kladna a naopak pak čtyři páry vlaků po 29 minutách. Na trati také dojde k odstranění železničního přejezdu a vniknou nové stanice a zastávky u Letiště Václava Havla Praha, Dlouhá Míle, Veleslavín, Bubny, Dejvice či P+R parkoviště u nádraží.

Železniční spojení z Prahy na Letiště Václava Havla Praha není jediným PPP projektem v přípravě. Ministr Kupka na akci zmínil, že se předpokládá zavedení modelu PPP projektu také u dalších infrastrukturních staveb, jako jsou vybrané úseky vysokorychlostní železnice na Moravě a další úseky dálniční sítě, konkrétně část Pražského okruhu a dálnice D55.

Tereza Čapková

MOL zahájil výrobu zeleného vodíku v největším závodě ve střední Evropě

Maďarská Skupina MOL oficiálně zahájila výrobu v největší továrně na zelený vodík ve střední a východní Evropě, která se nachází v rafinérii v Százhalombatta. Největší závod MOL na výrobu zeleného vodíku ve střední a východní Evropě má kapacitu 10 megawattů. Zařízení ročně vyrobí 1 600 tun čistého, uhlíkově neutrálního zeleného vodíku, který se používá při výrobě paliva.

Emise oxidu uhličitého z dunajské rafinérie se tak sníží o 25 000 tun, což jsou roční emise CO2 téměř 5 400 průměrných automobilů. Tento krok je v souladu s firemní strategií Skupiny MOL SHAPE TOMORROW, jejímž cílem je učinit region udržitelnějším, konkurenceschopnějším a soběstačnějším.

Skupina MOL v dubnu slavnostně otevřela svůj nový závod v Százhalombattě, kde americká společnost Plug Power vyrábí se svou jednotkou o výkonu 10 MW přibližně 1600 tun čistého, uhlíkově neutrálního zeleného vodíku. V poslední době byly provedeny úkoly nezbytné pro uvedení zařízení do výroby: mimo jiné byly provedeny nezbytné tlakové zkoušky, řízení systému řízení procesu, vložení a připojení článků elektrolyzéru k systému a uvedení systému úpravy vody do provozu.

Elektrolyzér společnosti Plug Power využívá elektřinu z obnovitelných zdrojů k štěpení vody na vodík a kyslík. Nevznikají tedy vůbec žádné znečišťující vedlejší produkty, navíc při výrobě 1 tuny vodíku závod vyprodukuje 8-9 tun čistého kyslíku. Americká společnost nabídla MOL inovativní a spolehlivou technologii: téměř 50 let provozních zkušeností s používáním vodíkových generátorů optimalizovaných pro výrobu čistého vodíku.

„Zelený vodík je čistý a všestranný zdroj energie, který i dnes využíváme při výrobě paliv ke snížení naší uhlíkové stopy, ale brzy ho plánujeme vidět přímo v sektoru dopravy. Výroba a využití zeleného vodíku pomůže inovativním způsobem dosáhnout chytré zelené transformace, která je základním cílem strategie MOL. Po elektrárně Százhalombatta plánujeme podobné závody v Bratislavě a Rijece, přičemž druhá jmenovaná by mohla zahájit provoz v roce 2026,“ uvedl Ádám Horváth, ředitel nových a udržitelných obchodních jednotek Skupiny MOL.

Očekává se, že nový závod, postavený za 22 milionů eur, sníží uhlíkovou stopu dunajské rafinérie o více než 25 000 tun oxidu uhličitého ročně. Nová technologie postupně nahradí výrobní proces založený na zemním plynu, který v současné době představuje jednu šestinu celkových emisí oxidu uhličitého Skupiny MOL.

(nik)

Novým finančním ředitelem skupiny Siemens v České republice je Christian Diel

Christian Diel (44 let) byl jmenován novým finančním ředitelem (Chief Financial Officer) společnosti Siemens Česká republika a finančním ředitelem divize Digital Industries. Ve svých pozicích odpovídá za strategické finanční řízení a pokračující digitální transformaci finančních oddělení a procesů firmy.

Christian Diel má rozsáhlé a dlouholeté zkušenosti v oblasti finančního řízení v rámci globálních struktur koncernu Siemens.

Ve společnosti působí od roku 2000, dlouhodobě se zaměřuje především na oblast finančního řízení a prodeje. Do České republiky přichází z pozice finančního ředitele Innomotics Low Voltage se sídlem v čínské Šanghaji, předtím zastával pozici finančního ředitele výrobního závodu Siemens ve britském Congletonu.

První zkušenosti s českým trhem a prostředím získal Christian Diel v roce 2006, kdy pracoval závodě Siemens Mohelnice. Ve funkci nahradil Jense Frankeho, který se stal finančním ředitelem Siemens Smart Infrastructure v Číně.

Siemens Česká republika patří mezi největší technologické firmy v České republice a již více než 130 let je nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou inovativních a udržitelných technologií. Se svými více než 10,5 tisíci zaměstnanců se řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku.

Portfolio Siemens pokrývá řešení pro průmysl, distribuované energetické systémy, veřejnou infrastrukturu a technologie budov.

Odděleně vedené společnosti Siemens Healthineers a Siemens Mobility a Innomotics působí na trhu energetiky, zdravotnických technologií, kolejové dopravy a pohonů. Český Siemens je průkopníkem v oblasti průmyslové digitalizace a automatizace a inteligentní infrastruktury, v jejichž rámci přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby.

(rov)

Antimonopolní úřad pokutoval Bartošův resort kvůli digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil ministerstvu pro místní rozvoj České republiky (MMR) pokutu ve výši jednoho milionu korun za zadání veřejné zakázky s názvem Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Rozhodnutí je zatím nepravomocné a může být proti němu podán rozklad. Úřad o rozhodnutí informuje v souvislosti se zájmem médií.

Jednací řízení bez uveřejnění je svou povahou nejméně transparentním postupem při veřejném zadávání, který prakticky vylučuje hospodářskou soutěž a je nejméně formalizovaný a kontrolovatelný.

Zákon proto taxativně stanovuje podmínky, za kterých lze tohoto výjimečného postupu využít. Jednou z možností je použití jednacího řízení bez uveřejnění v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, tyto podmínky musí být splněny kumulativně.

Jedná se o události výjimečné povahy, havarijní, krizové, které ohrožují životy a mohou způsobit závažné škody na majetku (například v případě živelních událostí). Další podmínkou dovozenou z rozhodovací praxe Úřadu a soudů je podmínka uzavření smlouvy v nezbytném rozsahu na nezbytně nutnou dobu.

„V uvedeném případě však zadavatel vznik krajně naléhavé okolnosti způsobil sám a podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění tedy nebyly splněny,“ zdůvodnil úřad.

Chronologie zadávacích řízení na digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo v souvislosti s přípravou informačních systémů souvisejících se stavebním zákonem již v roce 2021 dva soutěžní dialogy.

V květnu 2022 však zadavatel revidoval dosavadní koncepce a architekturu digitálního stavebního řízení a v lednu 2023 zrušil výše uvedené soutěžní dialogy. V následném novém zadávacím řízení na veřejnou zakázku Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ) z března 2023 pak postupoval v rozporu se zákonem, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Úřad toto zadávací řízení zrušil z důvodu nezákonně stanovených zadávacích podmínek – zadavatel nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení a dodavatelé tak objektivně nemohli připravit nabídku, která by mohla reflektovat použití konkrétního standardního software, kalkulaci skutečných nákladů a lhůty plnění.

MMR následně uzavřelo dne 3. 11. 2023 se společností InQool, a. s., smlouvu o prováděcím projektu, vývoji a implementaci informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení.

Na základě obdržených návrhů rozhodl úřad v březnu 2024 o uložení zákazu plnění této smlouvy, a to z důvodu jejího uzavření bez předchozího oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení, jakož i bez uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu, ačkoliv to je dle zákona povinností zadavatele.

Současně úřad stanovil lhůtu čtyř měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím bude plnění smlouvy zakázáno.

Rozhodnutí úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím jeho předsedy letos květnu.

Na základě informací zjištěných v řízení o návrhu na zákaz plnění smlouvy následně úřad zahájil řízení o přestupku zadavatele, ve kterém nyní uložil výše uvedenou sankci.

(nik)

Český zájem o investice v Gruzii stoupá, investory láká stabilita i rozvoj cestovního ruchu

Gruzie je podle Světové banky sedmou nejpřívětivější zemí pro investice na světě, zdejší příznivé investiční prostředí přilákalo již řadu podnikatelů a významných českých firem. Ty dokonce patří mezi deset největších zahraničních investorů v Gruzii. Navíc se pro investory otevírají další příležitosti.

„Investovat do nemovitosti v Gruzii? Proč ne, jde o bezpečnou a stabilní zemi“, říká velvyslanec ČR v Gruzii Petr Kubernát. „Ekonomice Gruzie se daří dobře, v pololetí roku 2024 činí meziroční růst HDP 7,5 % a meziroční inflace je 1,8 % p.a.“, přiblížil velvyslanec.

Nejvýznamnější české investice v Gruzii pocházejí z oblasti energetiky. Skupina Energo Pro, kterou vlastní Jaromír Tesař, zde vybudovala řadu vodních elektráren a spravuje distribuční síť pokrývající 85 % území Gruzie. Tím se stala největší společností vyrábějící a prodávající elektrickou energii v zemi. Dalším významným hráčem je skupina MND Karla Komárka, která se zaměřuje na těžbu ropy. MND také investovala do loterijního sektoru a kasin, které jsou v Gruzii velmi populární.

Mezi další úspěšné české firmy působící v Gruzii patří Škoda Auto, Hamé, Kopos vyrábějící kabely pro energetiku a další. Tyto firmy využívají příznivé podnikatelské klima a dlouhodobě nízkou inflaci, která zaručuje stabilní růst jejich investic.

Černomořská Dubaj

Jednou z atraktivních investičních oblastí je turistický ruch, zejména na západě Gruzie, který se pyšní subtropickým podnebím, krásnými písečnými plážemi s léčivým magnetickým pískem a okouzlující přírodou.

Česká firma První investiční a.s. nedaleko Batumi, hlavního městě Adžárie, vybudovala luxusní hotelový komplex Magnetic Beach Resort Kobuleti. Ve spolupráci se skupinou Czech Inn Hotels zde provozuje hotel Miramare Magnetic Beach, který nabízí 129 apartmánů v první linii u moře a láká investory díky výhodným podmínkám a vysokým standardům.

Luxusní hotelový komplex Magnetic Beach Resort Kobuleti. Foto: Magnetic Beach Resort

„Díky luxusnímu provedení, použití kvalitních dovozových materiálů a dodržení standardů běžných v ČR jsou prodejní ceny vyšší, než je běžná nabídka v Gruzii, i tak dosahují pouze 60 % ceny za m2, kterou platí zájemci o byt v Praze“, řekl Petr Zapletal z První Investiční a.s. „Investoři však obdrží 90 % z výnosu hotelu, přičemž v ostatních projektech je obvykle výnos jen 60 až 70 %“, dodal. „Investor si koupí apartmán a pak už se nemusí o nic starat. Všechno včetně veškeré administrativy a zdanění zařídíme my, investoři obdrží jen výnos. Zájem o investici je velký, k prodeji zbývá už jen třetina apartmánů.“

Investice do nemovitostí v Gruzii se jeví jako mimořádně perspektivní. Pokud Gruzie vstoupí do EU, cena místních nemovitostí skokově vzroste, podobně jako tomu bylo v jiných zemích. Díky dohodě o zamezení dvojího zdanění a statusu podniku turistického ruchu jsou výnosy z této investice zdaněny jen pěti procenty. Investoři mají možnost koupit apartmán přímo na pláži a zároveň se nemusí starat o jeho správu – vše zařídí provozovatel hotelu.

Investiční příležitost pro větší investory se naskytne v podzimních měsících roku 2024, kdy bude zahájena výstavba nové hotelové budovy a českého minipivovaru v areálu. Díky zkušenostem českých investorů mají zájemci garantovaný termín dokončení i minimální výnos po dobu prvních tří let.

Batumi, hlavní město Adžárie, které někteří nazývají „Černomořská Dubaj“, je jednou z nejoblíbenějších oblastí pro investice do turistického ruchu. Své hotely zde mají největší světové značky, jako Hilton, Marriott, Radisson Blu a další. Region láká nejen investory z Izraele a Blízkého východu, ale i české firmy, které hledají stabilní a dlouhodobé příležitosti k diverzifikaci svých portfolií. Investice do prémiových nemovitostí v Gruzii přinášejí dlouhodobý a stabilní výnos s perspektivou růstu hodnoty investice.

(rov)

Další prohra pro Budimex. ÚOHS zamítl návrhy firmy na přezkoumání tendru na úsek D11

Polská společnost Budimex neuspěla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ohledně tendru ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) na výstavbu úseku dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla ÚOHS zamítl všechny návrhy firmy na přezkoumání úkonů zadavatele, tedy ŘSD. „Tímto rozhodnutím mimo jiné zamítl námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele, kterým je sdružení vedené společností MI Roads,“ informoval na sociální síti X Mátl.

Tiskový mluvčí ŘSD Jan Rýdl Ekonomickému deníku sdělil, že s vítězem, který se původně v tendru umístil na druhém místě, není ještě možné podepsat smlouvu a začít stavět. „Musíme počkat na rozhodnutí pana předsedy ÚOHS ohledně druhého, rozkladového podání společnosti Budimex,“ uvedl mluvčí. Podání bylo adresováno právě předsedovi antimonopolního úřadu. Rozhodnutí ŘSD očekává podle Rýdla v blízké době.

Dodal také, že stavba „hraničního“ úseku D11 je ze strany ŘSD jako investora plně připravena k okamžitému zahájení realizace již od loňského podzimu.

Budimex původně vzešel z tendru na výstavbu úseku D11 jako vítěz. V soutěži nabídl nejnižší cenu ve výši 11,35 miliardy korun bez DPH. Sdružení vedeného společností MI Roads předložilo sumu 11,71 miliardy korun bez DPH. MI Roads následně proti vítězství konkreční firmy podalo námitky. Argumentovalo nesplněním podmínek technické kvalifikace. Rozhodnutí ŘSD o vítězi antimonopolní úřad poté zrušil a státní podnik polskou firmu vyloučil.

Čtěte také: Dostavba D11 v nedohlednu. Polský Budimex podal rozklad proti rozhodnutí ÚOHS

Následovalo odvolání Budimexu k ÚOHS. Firma ale ani poté podle ŘSD plnění kvalifikačních kritérií přes opakované výzvy nedoložila. ŘSD už dříve po oznámení závěrů ÚOHS oznámilo, že se uskuteční standardní hodnocení účastníků tendru, kteří byli další v pořadí. Nové výběrové řízení se vypisovat nebude. ŘSD podle původních plánů počítalo s tím, že se stavba úseku dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem o délce 21,1 kilometru začne realizovat 19. prosince 2023.

Polská společnost Budimex už dříve uvedla, že o tendr na dostavbu úseku D11 i nadále usiluje a je si jistá, že je její nabídka vysoce konkurenceschopná. Mluvčí firmy Diana Zyglewská také zmínila, že reference jsou v souladu s požadavky projektu D11.

Tereza Čapková

Razantní německý dopravní odborářský boss Claus Weselsky odešel do penze

Více než 12 000 stávkových hodin v Deutsche Bahn má na svědomí odcházející šéf německé dopravního odborového svazu GDL Claus Weselsky. Nyní odchází do důchodu. Zda mohou cestující v budoucnu doufat v menší eskalaci kol železničního kolektivního vyjednávání, závisí také na nové spolkové výkonné radě GDL, která byla zvolena na valné hromadě v Drážďanech.

Se slzami v očích a ovacemi ve stoje se se členy a svou organizací rozloučil dlouholetý předseda Svazu německých strojvůdců (GDL) Claus Weselsky. Za Weselskym stojí 16 let ve funkci předsedy spolkového svazu, 234 pracovních sporů a 12 012 stávek. Často stál cestující nervy. Nyní, ve věku 65 let, odchází do důchodu.

Zda mohou cestující v budoucnu doufat v menší eskalaci kol železničního kolektivního vyjednávání, závisí také na nové spolkové výkonné radě GDL, která byla zvolena na valné hromadě v Drážďanech. V jejím čele stojí Mario Reiß, pro kterého hlasovalo téměř 95 procent delegátů. Doplňují ho dva náměstci Lars Jedinat a Christian Deckert.

Chceme se v budoucnu posunout jako tým, věří svaz

One-man show, kterou GDL pod Weselského vedením často připomínala, byla Reißem po valné hromadě odmítnuta. „To je nový obraz této GDL: Chceme se v budoucnu posunout jako tým,“ zdůraznil. Tak tomu bylo i za Weselského. Struktura týmu by se ale měla v budoucnu stát pro veřejnost viditelnější.

Kromě toho se GDL stává více politickou a bude silněji než dříve zasahovat do otázek železniční politiky. „GDL bude i nadále hlasitě a hlasitě informovat o tomto železničním rozvoji,“ řekl Reiß. Chce také v budoucnu zaujmout poněkud klidnější tón, zdůraznil v narážce na Weselského legendární tirády.

GDL však na svém zasedání nebyla smířlivější. Jednak proto, že Weselského rozloučení není úplné. S odbory zůstává spojen jako čestný předseda – a již oznámil, že se obvyklým způsobem vyjádří i k nadcházejícím kolům kolektivního vyjednávání s Deutsche Bahn. Kromě toho Weselsky slíbil svému nástupci, „že nám bude k dispozici v jakékoli situaci, samozřejmě v poradní funkci,“ řekl Mario Reiß.

GDL pokračuje v konfrontačním kurzu

Ve svých projevech k delegátům dal nový šéf také jasně najevo, že GDL zůstává v důležitých otázkách na konfrontačním kurzu: „Ve společnosti, kde na nás zaměstnavatel útočí ofenzivně a svévolně uplatňuje zákon o jednotě kolektivního vyjednávání, nemůže vzkvétat skutečné sociální partnerství,“ řekl Reiß směrem k personálnímu řediteli Deutsche Bahn Martinu Seilerovi, který byl také přítomen.

Zákon o kolektivní vyjednávací jednotě (TEG) stanoví, že ve společnosti se dvěma konkurenčními odborovými organizacemi se uplatňují pouze kolektivní smlouvy o zastoupení zaměstnanců s největším počtem členů. V případě železnice se ve většině firem jedná o Železniční a dopravní unii (EVG).

Zákon není jen z Weselského pohledu hlavním důvodem, proč je vztah mezi jeho GDL, EVG a Deutsche Bahn do značné míry narušen. „Tento zákon rozděluje pracovní sílu a vnáší do firem neshody,“ vysvětlil na valné hromadě GDL místopředseda spolkového svazu německých státních zaměstnanců (dbb) Volker Geyer. „Tento zákon není zákonem o kolektivním vyjednávání, ale zákonem o kolektivním vyjednávání.“

Nejnepopulárnější Sas

Claus Weselsky věnoval velkou část svého 16letého funkčního období boji proti TEG. Podprahově toto téma ovlivnilo mnoho jeho kol kolektivního vyjednávání se železnicí. Narodil se v Drážďanech, nikdy si nebral servítky a uměl se osobně ohradit proti vedení Deutsche Bahn nebo nepříjemným politikům.

Zatímco v odborech nebyl kontroverzní, jeho pracovní spory a vleklá kola kolektivního vyjednávání v Deutsche Bahn vedly k hněvu a frustraci mnoha cestujících. Saský premiér Michael Kretschmer na valné hromadě řekl, že často sklízel smích výrokem, že Weselsky nyní převzal titul „nejnepopulárnějšího Sasa v celém Německu“ od Waltera Ulbrichta. Chtěl se Weselskému za tento výrok omluvit na Weselského účet. „Ale bylo to dobře přijato,“ uvedl Kretschmer.

Nová federální výkonná rada GDL se pravděpodobně bude chtít vyhnout podobnému srovnávání popularity s bývalými hlavami států NDR.

(nik)

Část rozpočtu musí projít podle ministerstva dopravy další debatou. Řešit se bude SFDI

Ministerstvo dopravy by mělo podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 v následujícím roce hospodařit s částkou 139,4 miliardy korun. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ale bude muset část rozpočtu ještě projít další debatou. Upřesnil, že se jedná o Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). „Procházíme upřesněním aktuálního stavu přípravy staveb, tedy jejich možnosti realizace,“ sdělil Ekonomickému deníku.

První návrh rozpočtu podle něj přináší nárůst prostředků na investice do dopravní infrastruktury a umožňuje navýšení prostředků SFDI nad letošních 150 miliard. „To je zásadní pozitivní zpráva a předpoklad pro udržení tempa příprav a aktuální rozestavěnosti,“ zmínil mluvčí.

Dotace pro SFDI představují největší část prostředků, které ministerstvo dopravy získá. Jde o 117,4 miliardy korun, z toho dotace pro společné programy Evropské unie a České republiky představují objem 37,4 miliardy korun.

Návrh rozpočtu pro ministerstvo dopravy počítá s tím, že kapitálové výdaje, z nichž majoritní podíl tvoří investiční transfery pro SFDI, vzrostou oproti rozpočtu roku 2024 o 49,2 miliardy korun, tedy o 116 procent. Včetně zdrojů z Evropské unie jde o 91,5 miliardy korun.

Čtěte také: Státní fond dopravní infrastruktury čekají změny. Přinést je má novela zákona i debaty o jeho rozpočtu

Z výdajů na drážní a kombinovanou dopravu je podle návrhu 12,9 miliardy vyčleněno na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, z toho 8,4 miliardy korun činí výdaje na dopravní obslužnost v objednávce státu a částka 4,5 miliardy korun představuje dotace krajům a hlavnímu městu Praha na financování regionální dopravy.

V návrhu rozpočtu se uvádí, že v rámci ostatních výdajů spojených s dopravní politikou státu, které jsou rozpočtovány v celkovém objemu 9,1 miliardy korun, jsou alokovány například dotace na slevy jízdného ve výši 5,6 miliardy korun či výdaje na kosmické aktivity.

Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery ministerstva dopravy mají být v roce 2025 podle návrhu rozpočtu 38,5 miliardy korun a z rozpočtu Evropské unie jde 37,5 miliardy korun.

Maximum možného

Jako „maximum politicky možného“ okomentoval rozpočet pro dopravu předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Udržet dynamiku financování výstavby dopravní infrastruktury bude podle něj v nejbližších letech zásadním tématem pro každou vládu. Část rozpočtu je také podle Sechtera kryta úvěrem SFDI.

„Bude-li i v dalších letech české hospodářství přešlapovat kolem recese a zvyšovat takzvané mandatorní výdaje rozpočtu, čímž bude omezena schopnost splácet dluh, tedy i dluh SFDI, může mít dopravní výstavba problémy,“ upozornil.

Dalším problémem jsou podle Sechtera ceny energií, které se výrazně promítají do cen materiálů. Dodal, že v Evropě ani v České republice není patrná vůle ceny energií snižovat, na energetickém trhu tak panuje nadále velká nejistota.

Kladně navržený rozpočet pro ministerstvo dopravy hodnotí poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (STAN). „Dlouhodobě se nám daří snižovat dluh na dopravní infrastruktuře napříč celým Českem a nejinak tomu bude i v následujícím roce. Právě splácení dlouhodobého dluhu na dopravní infrastruktuře bude pokračovat i v roce 2025, jelikož je doprava jednou z priorit této vlády,“ uvedl. Nejde podle něj pouze o záležitost jednoho rozpočtu, ale několikaleté systematické řešení.

„Jsme si zároveň vědomi finanční náročnosti a hledáme i jiné cesty financování jako jsou například PPP projekty nebo také dluhopisy,“ dodal. Plán výstavby dopravní infrastruktury, který sahá do roku 2033, je podle Lochmana velmi ambiciózní, ale s využitím alternativního financování realistický.

„Již brzy tak nebudou naše dálnice o dílčích přírůstcích, ale o kompletním systému, který nabídne napřiklad plnohodnotnou alternativu k D1, nebo dokončená všechny zásadní meziregionální spojení,“ dodal.

Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který poslalo poslední srpnový den ministerstvo financí k projednání vládě, počítá pro příští rok se schodkem 230 miliard korun. Příjmy rozpočtu by podle návrhu měly být ve výši 2,086 bilionu korun, meziročně se tak mají vzrůst o sedm a půl procenta. Výdaje rozpočtu jsou plánované na 2,316 bilionu korun.

Tereza Čapková

Nová lhůta u advokátních úschov pro banky zkomplikuje čerpání hypoték, varují realiťáci

Při využívání advokátních úschov by nově měla platit desetidenní lhůta, o kterou by banka byla povinna odložit provedení příkazu k výplatě peněz z úschovního účtu. Stojí to v pozměňovacím návrhu k novele zákona o advokacii poslankyň Heleny Válkové a Zuzany Ožanové (obě ANO). Podle zástupců realitních kanceláří je takový požadavek problematický a mohl by znemožnit provádění úschov. K transparentnosti úschov navíc podle tajemníka Asociace realitních kanceláří Jana Borůvky nepřispěje. „Naopak, klientům může přinést potíže – pořízení nemovitosti by se jim mohlo prodražit, čerpání hypoték zkomplikovat a celý realitní proces se může prodloužit a neúměrně zbyrokratizovat i pro realitní kanceláře,“ míní Borůvka.

Česká advokátní komora (ČAK), ministerstvo spravedlnosti a další subjekty přes léto intenzivně vyjednávali o tom, jak by mohla nová pravidla pro lepší bezpečnost úschov vypadat. Úschovy se současně dají dělat u bank, u notářů nebo u advokátů. Pověst těch advokátních ale výrazně poškodila kauza stíhané advokátky Hany Sukové, která údajně podvedla 44 klientů a způsobila jim škodu přes 153 milionů korun. Škoda může být ještě větší.

Advokáti například navrhli, aby bylo možné prolomit bankovní tajemství, což by kontrolnímu orgánu ČAK umožnilo získat výpisy z účtů kontrolovaného advokáta. Tato změna se rovněž promítla do zmiňovaného pozměňovacího návrhu.

Na prospěšnosti většiny změn se shodují všechny subjekty.

Problematické je ale podle zástupců realitních kanceláří zavedení desetidenní karenční doby při vyplácení úschov. Klient by tak musel na finální přesun prostředků čekat 10 pracovních dní. Podle Asociace realitních kanceláří povede ke zbytečnému nárůstu administrativy a zkomplikuje situaci lidem, kteří čerpají hypotéku.

Bankám se změny prodraží, zaplatí to klient

Při jednání s bankami se také ukázalo, že by peněžní ústavy musely vyvinout ve svých systémech nové funkce, což by se jim prodražilo. Náklady na takové úpravy by podle tajemníka Asociace realitních kanceláří Jana Borůvky promítly do cen svých služeb a produktů. Navržená úprava dle jeho názoru navíc nikdy nemůže zcela zabránit kriminálnímu jednání.

Tajemník Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka Foto: ARK

„Naopak může nadto ještě simulovat šedou zónu české ekonomiky k nabízení provádění úschov různými ´uschovatelskými domy´, které se nebudou muset řídit žádnými, natož pak zákonnými předpisy,“ dodává tajemník.

Česká advokátní komora už dříve uvedla, že advokáti provedou ročně desetitisíce úschov v řádech miliard korun a notáři či banky je v takovém množství nebudou schopni nahradit.

Návrh poslankyň Válkové a Ožanové v podstatě přebírá do zákona stávající úpravu práv a povinností advokátů již obsaženou ve stavovském předpisu Komory. Jde například o povinnost advokáta zřídit pro úschovu peněz každého klienta zvláštní samostatný účet, vedení Elektronické knihy úschov a také notifikace banky klientům o pohybech na úschovním účtu.

Eva Paseková