INZERCE

Úvod Blog

Poslanci dnes klíčovou novelu energetického zákona neprojednali. Ohrožují tím její včasné schválení

Už to skoro vypadalo, že se poslanci v pátek dostanou k hlasování o podobě komplexní novely energetického zákona zvané Lex OZE III. Byl to další bod na programu jednání poslanecké sněmovny. Avšak blížila se druhá hodina odpolední, a tak poslanci dali přednost brzkému odjezdu do svých domovů. K projednání této zásadní novely, která výrazně ovlivní podobu české energetiky, se vrátí až v úterý 3. prosince.

Tento laxní přístup zákonodárců kritizuje ředitel Asociace pro akumulaci energii AKU-BAT Jan Fousek. „Současný stav projednávání Lex OZE III je zcela alarmující. Původním smyslem této novely energetického zákona bylo konečně po letech legislativně zakotvit akumulaci energie a zavést agregaci flexibility, což jsou klíčové prvky pro modernizaci naší energetiky. Kvůli dalším průtahům hrozí České republice miliardové pokuty ze strany Evropské komise,“ uvedl Jan Fousek.

Šéf sdružení AKU-BAT kritizuje také „naprosto nesmyslné“ pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury, jež z této novely učinily nástroj namířený proti majitelům solárních elektráren. „Tyto pozměňovací návrhy společně se zhruba 50 dalšími zcela odchýlily současnou debatu a původní záměr zákona. Ta spočívala v transpozici evropské legislativy, kterou mělo Česko implementovat již před čtyřmi lety. Jsme poslední unijní zemí, která tak stále neučinila,“ varuje Jan Fousek a dodal, že pokud novela nebude schválena do konce letošního roku, tak je ohroženo třeba čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.

Piráti varují před znehodnocením investic

Stanjurovy kontroverzní přílepky kritizuje také Česká pirátská strana. „Za Piráty jsme pro aktualizaci podmínek pro podnikání v energetice a férové nastavení dotační podpory pro nové výstavby fotovoltaik, nikoli ale pro zpětné zásahy do celého odvětví, které podrývají důvěru v právní stát, odrazují investory a povedou k arbitrážím. Firmy, které investovaly do solárů a mají na to nasmlouvané úvěry u bank, teď mohou být v minusu, a to by odradilo další investice do obnovitelných zdrojů,“ komentuje plánované hlasování ve sněmovně předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„České republice ujel v oblasti obnovitelných zdrojů vlak a namísto snahy jej dohnat, jsme svědky stavění dalších a dalších překážek. Loni jsme z obnovitelných zdrojů vyrobili pouhých 15 procent elektřiny, ale přitom deklarujeme cíl do roku 2030 instalovaný výkon solárních elektráren ztrojnásobit na 9,1 GW. Jak toho dosáhnout v prostředí právní nejistoty a nestabilního investičního prostředí, nevím. Tento návrh ministra financí jen uškodí, je třeba šetřit a příjmy do děravého rozpočtu hledat jinde,“ doplnila místopředsedkyně Pirátů Hana Hajnová.

„Další třetí čtení, další kolo obstrukcí. Lex Ukrajina, Lex OZE a další budou opět přeloženy na jindy, protože ANO se rozhodlo zase blokovat jednání,“ postěžoval si na sociální síti X poslanec Tomáš Dubský (STAN). Naráží tím na skutečnost, že dnešní program sněmovny svým dlouhým a zmatečným projevem narušil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

Zpoždění ve sněmovně tak ohrožuje plánované schválení novely energetického zákona, známé pod označením Lex OZE III, ještě v tomto roce tak, aby navržené změny mohly platit již od počátku roku 2025. I když poslanci 3. prosince novelu schválí, na souhlas senátu a podpis prezidenta bude zbývat pouhých 28 dní do konce roku.

Co všechno obsahuje novela Lex OZE III

Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, je návrh novely energetického zákona v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Týká se to části novely o akumulaci energie, agregaci a flexibilitě. Česká republika v této věci doslova zaspala – příslušné změny měla do národní legislativy převést nejpozději v lednu roku 2021.

Bateriová úložiště či agregace malých energetických zdrojů do propojeného bloku již dnes fungují, ale takříkajíc v právním vakuu. Novela stanovuje podmínky jejich činnosti. Nově se bude jednat o licencovanou činnost, příslušné licence bude vydávat Energetický regulační úřad. Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že ukládání energie nesmí podléhat dvojímu zpoplatnění, co se týká síťových plateb.

Novela Lex OZE 3 dále obsahuje několik opatření, která mají za cíl lépe ochránit zákazníky – třeba co se týká informační povinnosti pro dodavatele energií. Novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s dodavatelem, který nemá seriózní obchodní strategii. Předmětem sporů je naopak výše smluvní pokuty za předčasnou výpověď smlouvy s cenovou fixací. Až poslanci ve třetím čtení rozhodnou, zda maximální výše pokuty bude 30 nebo 40 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu do konce smlouvy.

Spor o Stanjurovy přílepky

Situace se dále zdramatizovala poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) spolu s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) na konci října představili balík návrhů s cílem omezit platby majitelům solárních elektráren z let 2009 a 2010. A propašovali je do sněmovny jako přílepek k novele Lex OZE 3. Kontroly se dotknou zhruba 3000 subjektů, mezi kterými nejsou zdaleka jen velcí solární investoři. Vzhledem k nešťastně zvolené hranici 30 kW budou každoročnímu posuzování ziskovosti podléhat třeba i města a obce, které mají fotovoltaiku na střechách škol, radnic či jiných budov.

Solární asociace již dříve před negativním dopadem vládních záměrů, důrazně varovala. Výsledkem schválení těchto vládních návrhů bude téměř jistě smršť soudních sporů a arbitráží proti České republice. První poškození investoři již tento krok avizovali. Ani samotní poslanci nemají jasno v tom, zda Stanjurovy přílepky podpoří.

David Tramba

Propagace zdravého životního stylu špičkovými sportovci je účinná, ZPMV zlepší i zadávání veřejných zakázek

Propagace zdravého životního stylu a sportu prostřednictvím známých sportovců má mnoho výhod, říkají zástupci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Reagují tak na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a informace médií o zakázkách se sportovci Martinou Sáblíkovou, Ester Ledeckou nebo Adamem Ondrou a dalšími. Význam prevence zdravotních rizik prostřednictvím zapojení špičkových sportovců do marketingových kampaní podtrhla i nedávná mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, jíž se zúčastnili přední lékaři, ministři, ekonomové i novináři z několika evropských zemí.

NKÚ vadí, že pojišťovna některé zakázky zadávala tak, aby se nemuselo konat nadlimitní výběrové řízení. Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) u specifické poptávky ale mnohdy vede k různým právním či nejednoznačným výkladům ohledně volby druhu zadávacího řízení. „Zadavatel mnohdy v danou dobu, tedy v době, kdy se rozhodne konkrétní veřejnou zakázku zadat, nemusí mít vůbec vědomost o tom, že v budoucnu vyvstane potřeba zadání obdobné zakázky a nelze tak v danou chvíli hovořit o funkčním propojení,“ řekl České justici advokát Zdeněk Krampera z AK Hlaváček & Krampera.

O tom, že výklad ZZVZ může být nejednoznačný, svědčí i bohatá judikatura Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a také postupný legislativní vývoj. Tyto problémy se často projeví například u zakázek, kdy chce zadavatel zajistit propagační akci se známými sportovci či umělci. „Zásadní otázkou pro posouzení volby druhu zadávacího řízení je problematika určení předpokládané hodnoty jednotlivé zakázky, přičemž v tomto ohledu je třeba vždy posuzovat, zda v době zadání veřejné zakázky jsou jednotlivé zakázky zadávány v určité časové souvislosti a zda tvoří určitý funkční celek,“ vysvětluje advokát Zdeněk Krampera.

Ten také upozorňuje, že pro zadavatele není vždy snadné se v takové situaci zorientovat. A to například v situaci, kdy ještě neví, že v budoucnu na kampaň například se známými sportovci naváže další podobnou propagační akcí. Zpětně už však způsob zadávání logicky změnit nelze. „Obecně lze konstatovat, že volba druhu zadávacího řízení v podobně specifických případech je vždy obtížnější disciplínou, neboť zadavatel má jednak ztížené vstupní parametry pro stanovení předpokládané hodnoty plnění a jednak nemusí zadavatel v danou chvíli mít povědomí o tom, že v budoucnu vyvstane potřeba zadání obdobné zakázky, v důsledku čehož by zadavatel měl volit jiný druh zadávacího řízení, než zvolil ve chvíli, kdy o této budoucí potřebě nemá povědomí,“ uvedl Zdeněk Krampera.

NKÚ ve svém šetření uvedl, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra zaplatila několik milionů korun za akce, které propagovaly zdravotní životní styl se známými sportovci a některé zakázky rozdělila tak, aby nemuselo proběhnout výběrové řízení. „Spolupráce se sportovci je dlouhodobá, má kontinuitu a vychází z dlouhodobé marketingové strategie. Vzhledem k části klientů, kteří pracují s potřebou velkého fyzického úsilí, má smysl inspirovat je lidmi, kteří také zvládají silnou fyzickou zátěž. Za období let jsme spolupracovali například se sportovkyněmi a sportovci jako Petr Čech, Vavřinec Hradílek, Martina Sáblíková, Ester Ledecká, Adam Ondra, našimi biatlonisty a dalšími,“ vysvětluje ředitelka odboru kanceláře generálního ředitele Martina Brzobohatá.

Časová tíseň a opatření proti nemoci Covid-19

NKÚ Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra vytkl několik zakázek z let 2020 až 2022. Pojišťovna ve čtyřech případech nezadala veřejnou zakázku, ale rozdělila ji na dílčí plnění, kdy nemuselo dojít k veřejné soutěži. Jednalo se o dvě zakázky v hodnotách 2 miliony a 3,4 milionu, celkově 5,4 milionu. Jedna zakázka byla zadána ve zjednodušeném podlimitním řízení a druhá jako veřejná zakázka malého rozsahu. Částka 3,4 milionu byla stanovena jako maximální, nikoliv pevně daná. A to s ohledem na možné zvýšení ceny sportovců kvůli zimním olympijským hrám. Kontrolní skupina pojišťovny konstatovala, že hodnoty obou veřejných zakázek měly být sečteny a zakázka měla být vysoutěžena v podlimitním režimu (podlimitní veřejná zakázka s limitem mezi 2 mil a 5,6 mil).

„Co se týče finančních limitů, tak k navýšení limitní částky u ZPŘ jsme přistoupili z důvodu konání ZOH v zimě 2022 v Tokiu, kde čeští sportovci získali medaile, čímž se opět zvýšila jejich cena/hodnota značky/jména. Limitní částku jsme tedy navýšili tak, aby byl dodržen limit a zároveň zde byl prostor pro případně zdražení, které bylo navázané na náklady spojené s preventivními opatřeními proti Covid 19, které bylo nutné dodržet,“ uvedla pojišťovna v rámci oficiálního zdůvodnění. Nešlo o opakující se chyby, protože jiné zakázky podobného typu prošly standardní soutěží.

Podle závěrů NKÚ pojišťovna porušila zásadu transparentnosti. Zástupce pojišťovny tak ostrá kritika propagace zdravého životního stylu známými sportovci zaskočila. I tak ale po výtkách přistoupila u podobných akcí k veřejné soutěži. „V rámci nápravných opatření byla zaměstnancům stanovena výslovná povinnost dodržování příslušného zákona. Také došlo k posílení Oddělení interního auditu a kontroly,“ dodává Martina Brzobohatá.

Od propagace zdravého životního stylu známými sportovci ale pojišťovna ustoupit ani po závěrech NKÚ nehodlá. „Když známí sportovci mluví o důležitosti sportu a zdravé výživy, přitahuje to pozornost médií a veřejnosti. Tím se zvyšuje povědomí o významu tělesné aktivity a správné stravy pro celkové zdraví, což můžeme považovat za jasnou prevenci. Důkazem je například pořádání odborných konferencí za účasti vrcholových sportovců, kde se na tomto shodnou i zástupci z řad vládních činitelů a dalších odborníků,“ upozorňuje Brzobohatá s odkazem na nedávnou mezinárodní konferenci „Ekonomika prevence“, kde promluvil například nejlepší střelec fotbalové reprezentace ČR Jan Koller.

Všechny pojišťovny v dnešní době spolupracují se známými sportovci a influencery. Oslovovat známé tváře a zvát je do kampaní, je i podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jednou z cest, jak zlepšit celkové zdraví lidí. „Druhou možností je udělat tvrdá analytická data a na jejich základě se soustředit na to, aby mladí lidé, kteří se mohou hýbat, měli kde sportovat,“ řekl Válek i loni na konferenci Ekonomika prevence, kde se rovněž představili známí sportovci. Upozornil, že je načase konat, protože pokud se nepodaří změnit systém veřejného zdraví, systém se zhroutí.

Eva Paseková

Železniční historie v akci: Legendární Bardotky potáhnou rychlíky po Slovácku

Legendární lokomotivní řada bývalé řady T 478.1, později 751 a po modernizaci také 749 (přezdívaná Bardotka dle francouzské herečky či Zamračená – pozn. red.), slaví 60 let od postavení prototypu. Při této příležitosti nasadí České dráhy od 22. do 24. listopadu lokomotivu T 478.1001 do vybraných linkových vlaků na jižní Moravě.

Motorová lokomotiva řady 751 (do roku 1988 T 478.1) je skříňová čtyřnápravová dieselelektrická lokomotiva s uspořádáním pojezdu Bo´ Bo´. V provozu se jí přezdívá Zamračená či Bardotka. Jedná se o jednu z nejzdařilejších lokomotiv, které opustily brány pražské lokomotivky ČKD. Vyráběla je v letech 1964–1971.

Lokomotiva má elektrický stejnosměrný přenos výkonu. Maximální povolená rychlost lokomotivy je 100 km/h, trvalá tažná síla lokomotivy činí 120 kN, maximální pak 220 kN. Hmotnost lokomotivy je 75 tun. U některých lokomotiv této řady bylo v 90. letech parní zařízení pro vytápění vlaků nahrazeno zařízením pro elektrické vytápění vlaků a lokomotivy byly přeznačeny na řadu 749.

Bardotka bude zařazena do vlaků některých slováckých rychlíků, a to zejména na neelektrifikovaném úseku mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm a Luhačovicemi, a také do dvou rychlíků spojujících Staré Město s Brnem.

Lokomotivy s maximální rychlostí 100 km/h a výkonem 1 103 kW (1 500 k) měly elektrický pohon. Byly vybaveny motorem K 6 S 310 DR. Výroba probíhala v závodě ČKD v pražské Libni. Prototyp T 478.1001 opustil továrnu v listopadu 1964.

V letech 1967-1971 probíhala sériová výroba.

Celkem bylo vyrobeno 230 lokomotiv vybavených parním generátorem PG 500 pro vytápění osobních vlaků a dalších 82 lokomotiv určených výhradně pro nákladní dopravu bez generátoru tepla. Dostaly označení T 478.2 a později 752.

Zejména v 90. letech bylo mnoho lokomotiv tohoto typu modernizováno. Dostaly například elektronické regulátory nebo elektrické topení, které nahradily parní generátor.

Některé lokomotivy byly zakoupeny i soukromými provozovateli a v provozu jsou k vidění dodnes.

Národní dopravce České dráhy disponuje pěti lokomotivami současné řady 749 s elektrickým ohřevem a čtyřmi lokomotivami řady 751 bez elektrického ohřevu, které jsou ve sbírce Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka a slouží k nostalgickým a turistickým jízdám.

První prototyp T 478.1001, nyní 751.001-9, se designem a tvarem liší od druhého prototypu a dalších sériových lokomotiv. Vyráběl se v ČKD Praha pod číslem 6436. Když byl v roce 1966 představen veřejnosti na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, získal Zlatou medaili. Lokomotiva byla v pravidelném provozu u ČSD a ČD až do roku 1986, kdy byla vyřazena z provozu.

Po dalších opravách na vozovně v Brně byla obnovena do provozuschopného stavu a v roce 2002 byla vyhlášena chráněnou památkou. V současné době se jedná o muzejní stroj, o který se starají fanoušci z parní lokomotivní stanice v Tišnově. O tuto partu nadšenců se stará od roku 2013. Díky jejich úsilí byly odstraněny následky poruchy motoru v roce 2019. Od roku 2021 je opět uveden jako pojízdný s původním šestiválcovým motorem s výrobním číslem 2619/1963.

V pátek 22. listopadu

  • SP 1767 Brno hl.n. (13:28 h) – Staré Město u Uherského Hradiště (15:26 h)

V sobotu 23. listopadu

  • Č 892 Veselí nad Moravou (7:00) – Staré Město u Uherského Hradiště (7:20)
  • Č 883 Staré Město u Uherského Hradiště (8:33) – Luhačovice (9:20)
  • Č 888 Luhačovice (10:31) – Staré Město u Uherského Hradiště (11.20 h) 20 h)
  • R 887 Staré Město u Uherského Hradiště (12:33 h) – Luhačovice (13:20 h)
  • R 884 Luhačovice (14:31 h) – Staré Město u Uherského Hradiště (15:20 h)

V neděli 24. listopadu

  • Č 885 Staré Město u Uherského Hradiště (10:33 h) – Luhačovice (11: 20 h) R 886 Luhačovice (12:31 h) – Staré Město u Uherského Hradiště (13:20 h)
  • Č 889 Staré Město u Uherského Hradiště (14:33 h) – Luhačovice (15:20 h)
  • (nik)

Poslanci schválili novelu zákona o obchodování s povolenkami. Malé zdroje emisí zatím nezpoplatní

Poslanecká sněmovna v pátek schválila v závěrečném třetím čtení novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Jedná se návrh ministerstva životního prostředí, který jen zčásti převádí do české legislativy změny přijaté na úrovni Evropské unie. V novele tak zcela chybí politicky citlivé zavedení emisních povolenek na spotřebu benzinu a nafty i na spalování uhlí a zemního plynu v menších zdrojích, jako jsou kotle v domácnostech.

Právě tuto skutečnost kritizovali poslanci opozičního hnutí ANO. „Tento zákon, když šel do mezirezortního připomínkového řízení, tak šel ořezán o část směrnice. V evropské směrnici máte jak EU ETS1, tak EU ETS2. Protože se blížily volby, tak jste dali jenom EU ETS1,“ připomněla poslankyně Berenika Peštová (ANO) a obvinila vládní koalici z toho, že chce nepopulární krok nechat až na příští vládu. Následně varovala před důsledky, mezi něž bude patřit pokuta pro Českou republika za opožděnou implementaci směrnice EU do českého práva.

Na tato slova později reagoval předkladatel novely zákona o povolenkách, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle jeho slov připraví jeho resort v nejbližších měsících novelu obsahující zpoplatnění menších emisních zdrojů povolenkami z nového systému EU ETS2, tak i legislativu ohledně využití vybraných peněz. Ty mají být určeny na finanční pomoc lidem, podnikatelům a malým firmám, na které bude růst výdajů za energie významný dopad.

To nejcitlivější v zákoně chybí

Zavedení systému EU ETS2 může být i přínosem, uvedla pirátská poslankyně Klára Kocmanová. „Právě v tuto chvíli máme možnost udělat něco, co může těmto lidem pomoci. Pokud by byl systém ETS2 nastaven správně, mohl by přinést prostředky na řešení těchhle problémů. Princip je jednoduchý: čím víc někdo znečišťuje, tím víc zaplatí. Tyhle peníze pak můžeme využít na financování řešení, která pomohou lidem rostoucí náklady zvládat. Například za Piráty by řešením mohl být takzvaný klimatický bonus, který funguje už od roku 2022 v sousedním Rakousku,“ řekla Kocmanová.

Po delší debatě nakonec novela zákona třetím čtením ve sněmovně prošla. Pro hlasovalo 89 poslanců vládní koalice, proti bylo jen 21 (hlavně z řad SPD). Většina přítomných poslanců hnutí ANO a Pirátů se zdržela hlasování.

Poslanci odhlasovali přijetí také komplexního pozměňovacího návrhu, který mimo jiné od příštího roku zavádí povinnost vykazovat emise skleníkových plynů z menších zdrojů znečištění. Samotné zpoplatnění emisí z motorových paliv, uhlí a zemního plynu v novém systému EU ETS, které má nastat od roku 2027, návrh neobsahuje. Podle slov ministra Hladíka na tom není nic divného, stejně totiž postupovaly i jiné země Evropské unie.

Do tohoto mimořádně citlivého a nepopulárního kroku se logicky nikomu nechce. Zdražení to bude poměrně citlivé, na domácnosti, podnikatele a malé firmy dopadne zřejmě od ledna roku 2027. Ministerstvo životního prostředí loni odhadlo, že tyto nové emisní povolenky zdraží maloobchodní ceny hnědého uhlí o zhruba 30 procent, zemní plyn o 10 a benzin či naftu o 8 procent.

Na doporučení výboru pro životní prostředí vložila Sněmovna do zákona ustanovení, které vychází z kauzy zkrachovalých hutí Liberty Ostrava. Uvedené opatření umožní ministerstvu životního prostředí omezit účet s volnými emisními povolenkami tak, aby mohly být použity pouze na vyúčtování vypuštěných emisí. Podniky by je v takovém případě nemohly prodat, což se mimochodem stalo právě v případě ostravských hutí.

Novela se řeší už rok a půl

Schvalování novely zákona o obchodování s povolenkami bylo poměrně zdlouhavé. Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení příslušný návrh loni v červnu. Vedle zpoplatnění letecké a námořní dopravy dalo do návrhu podmínku, že výnos z prodeje povolenek bude příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a že bude směřovat výhradně na opatření v oblasti klimatu a dekarbonizace ekonomiky. Převod až poloviny výnosu do státního rozpočtu už totiž dle nových unijních pravidel není možný.

Hraje se tu o velký balík peněz. Jak ministerstvo uvedlo v hodnocení dopadu novely (tzv. RIA), s průměrnou cenou povolenky 80 eur za tunu CO2 vychází výnos pro Českou republiku v letech 2021 až 2030 na celkem 193 miliard korun. Možná i proto se o část peněz přihlásila další ministerstva, zejména financí, průmyslu a obchodu a dopravy. Výsledkem bylo velmi bouřlivé připomínkové řízení; na vypořádání námitek potřebovalo ministerstvo vedené Petrem Hladíkem půl roku. Vláda novelu o povolenkách schválila po řadě odkladů až letos v květnu.

Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou měly členské země zakotvit do své legislativy do konce loňského roku. Už v tuto chvíli má Česko skoro roční zpoždění.

(dtr)

Správa železnic: Ke schválení studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha v centrální komisi by mělo dojít v lednu

Definitivní schválení studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha v Centrální komisi ministerstva dopravy očekává Správa železnic v lednu příštího roku. Na akci Konference Železniční dopravní cesta 2024 to uvedl náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb. Připomněl, že se v rámci modernizace uzlu počítá s přesunem regionální dopravy „pod zem“, a to ve dvou trasách. Studie v hlavním městě zohledňuje i zavedení vysokorychlostních tratí.

Výbor studie proveditelnosti k Železničnímu uzlu Praha, ve kterém je zastoupená Správa železnic, ministerstvo dopravy i představitelé hlavního města, se v říjnu ze tří možných variant přiklonil k takzvané variantě N2, ale s doplněním zastávek Florenc a Karlovo náměstí.  Vznikla tak úplně nová varianta s názvem N2FK. Ta počítá s tím, že pro příměstskou dopravu budou v podzemí metropole postaveny dvě samostatné železniční tratě. Propojí stanici Praha-Vršovice s Negrelliho viaduktem a stanici Praha-Smíchov s Prahou-Libní.

Tratě se budou zároveň mimoúrovňově křížit v podzemí nedaleko hlavního nádraží. Jak Ekonomický deník informoval v minulosti, investiční náročnost všech tří původních variant se pohybuje okolo hodnoty 200 miliard korun.

Nejezchleb na konferenci zmínil v souvislosti s modernizací pražského železničního uzlu také stavbu takzvaného Libeňského přesmyku, jde o křížení tratí u libeňského nádraží, který má ulevit přetíženým tratím v hlavním městě. Stavbu prosazuje Středočeský kraj a organizátoři dopravy Ropid s IDSK. Podle Nejezchleba je stavba důležitá zejména z hlediska nákladní dopravy. „Těžko bojujeme, máme napadeno územko (územní rozhodnutí pozn. red.), ale věříme, že se to nějak pohne, protože tato stavba je zcela nezbytná i ve vztahu k celkové koncepci dopravy v pražském železničním uzlu,“ konstatoval Nejezchleb.

Shrnul i další stavby, které už jsou v rámci pražského uzlu v procesu, jde o dokončený Branický most, postupující modernizace Masarykova nádraží a smíchovského nádraží či modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště. Mezi chystané významné stavby patří podle Nejzchleba i Vyšehradský most. „Samozřejmě nekonečný příběh z hlediska památkové ochrany. Snažíme se postupovat vpřed, ale ten postup není příliš rychlý a je poplatný okolí,“ zmínil.

Jednou ze strategických staveb je příprava trati z Prahy do Kladna, s odbočkou na letiště. Foto: Město Kladno

Správa železnic podle Nejezchleba pracuje také na spojení Praha, Kladno a Letiště Václava Havla, dokončuje se stavba Kladno-Ostrovec, připravená je stavba mezi Ruzyní a Kladnem, tam je v současnosti spuštěný tendr na zhotovitele, nabídky je možné podávat do 3. prosince. „Věříme, že to dobře dopadne a že se podaří podepsat v jarních měsících příštího roku smlouvu,“ podotkl Nejezchleb. Z hlediska přípravy je podle něj přichystán i úsek Výstaviště – Dejvice.

Samostatnou kapitolou pak jsou projekty, které by měly být financovány formou PPP projektu. Jde o modernizaci trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. „Ve velmi krátké době vypíšeme tendr na výběr koncesionáře,“ uvedl Nejezchleb. Ten by měl trvat zhruba dva roky a stavby by mohla začít na jaře roku 2027.

Hradec Králové, Česká Třebová a Brno

Nejezchleb hovořil také o dalších významných modernizacích železničních uzlů v České republice, konkrétně Hradci Králové a České Třebové. „Běží tendry na zhotovitele. Věříme, že se v dohledné době podaří stavby dostat do realizace,“ konstatoval. Finančně a technicky jsou podle něj velmi náročné. Postupuje i modernizace brněnského železničního uzlu. „Chystáme se do procesu EIA a chystáme některé předstihové stavby,“ přiblížil Nejezchleb. V přípravě jsou také uzly na Moravě, které by podle něj měla mít na starosti Stavební správa vysokorychlostních tratí, protože velmi úzce souvisí s vysokorychlostními tratěmi Moravská brána, jde o úsek Prosenice – Ostrava-Svinov.

Čtěte také. Na železnice poplyne rekordní suma, začne výstavba rychlejších tratí. Modernizace čeká Českou Třebovou

Nejezchleb na akci zdůraznil, že se Správa železnic zaměřuje na akce související s transevropskou dopravní sítí (TEN-T), tedy evropskou jádrovou sítí. A na ně navazují právě zmiňované železniční uzly a zavádění evropského jednotného zabezpečovače (ETCS). Uvedl také, že se Správa železnic zaměřuje zejména na akce související s transevropskou dopravní sítí (TEN-T), tedy evropskou jádrovou sítí. A na ně navazují právě zmiňované železniční uzly a zavádění evropského jednotného zabezpečovače (ETCS). Začíná se podle něj s modernizací tratí v rámci Rychlých spojení. Jmenoval trať mezi Brnem a Přerovem, konkrétně úseky Nezamyslice – Kojetín a Kojetín – Přerov.

Hodně se podle něj pracuje také na rameni Brno – Havlíčkův Brod a skončila sedmiměsíční výluka u Vlkova u Tišnova. „Na trati Brno Havlíčkův Brod chystáme do roku 2030 k realizaci asi kolem deseti staveb, které bychom chtěli dokončit. Aktuálně ještě dokončujeme Přibyslav,“ zmínil také náměstek generálního ředitele Správy železnic pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.

Tereza Čapková

Přehledně: ODS chce přidat zaměstnancům v justici, opozice chce více pro policisty či na školství

Celkem 113 pozměňovacích návrhů na přesun zhruba 224 miliard korun podali poslanci při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jen samotná opoziční SPD Tomia Okamury podala 35 návrhů na přesun 124 miliard korun. Opozice požaduje zejména posílení podpory bydlení, školství, sportu, výzkumu a vývoje či platů policistů a hasičů. Vládní ODS chce přidat zaměstnancům v justici.

Při jednání došlo také na kritiku nadhodnocených příjmů a naopak podhodnocených výdajů rozpočtu. Třetí, závěrečné čtení nejdůležitějšího zákona, by pravděpodobně mohlo proběhnout 4. prosince. Celkové příjmy rozpočtu ve výši 2086 miliard a výdaje 2327 miliardy, a tedy schodek 241 miliardy korun, jsou na příští rok už pevně dané, poslanecká sněmovna je schválila v prvním čtení.

Jak při představování vládního návrhu státního rozpočtu před poslanci uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), původní návrh rozpočtu měl pět základních priorit, kvůli povodním k nim ale přibyla priorita šestá. I přesto ale podle něj státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí „což potvrdil svými říjnovými výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení,“ řekl Stanjura. Dále uvedl, že vláda kladla při přípravě rozpočtu velký důraz na posun ke znalostní ekonomice, což se projevuje výrazným navýšením přídělů na vědu, výzkum a inovace a že navržené kapitálové výdaje jsou rekordní stejně jako i podíl národních investic.

I přesto se ale objevily i pozměňovací návrhy ze strany vládní ODS. Například na přesun 533 milionů korun z peněz na platy soudců a státních zástupců na platy zaměstnanců v justici.

Opozice navrhuje víc peněz na vědu a výzkum

Hlavní opoziční strana ANO, jejíž lídři vystoupili krátce po ministrovi financí, však mají za to, že výzkum, vývoj a inovace jsou v rozpočtu naopak podceněné.  Proto – kromě jiného – požaduje také posílení rozpočtu Grantové agentury, Akademie věd a technologické agentury v celkové výši 1,936 miliardy korun přesunem z vládní rozpočtové rezervy. Dále ANO navrhlo převést z vládní rozpočtové rezervy a z obsluhy státního dluhu dvě miliardy na mzdy ve vysokém školství, k tomu dvě miliardy na výzkum na vysokých školách, další 2,4 miliardy na soukromé regionální školství a 1,43 miliardy na nákup učebnic a školních pomůcek pro žáky.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová Foto: ANO

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš poslance seznámil s návrhem na snížení rozpočtu Úřadu vlády ČR (ÚV ČR) o 400 milionů korun a přesun těchto prostředků do oblasti sportu, tedy do kapitoly Národní sportovní agentura. Tento návrh posléze odůvodnila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová, která kritizovala zvýšení počtu zaměstnanců ÚV ČR, interních i externích, výdaje na více služebních vozů a řidičů či nájemné za pronajímané kancelářské prostory mimo budovu Strakovy akademie.

Nutnost zvýšit příděl Národní sportovní agentuře v reakci na to zpochybnil člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jakub Janda (ODS), který expremiérovi namítl, že Sportovní agentura není schopna se svěřenými prostředky řádně hospodařit.  Připomněl rok 2021, kdy agentura dostala předěleno 11,2 miliardy, ale vyčerpala z nich jen asi čtyři či pět miliard. Navíc, řekl, Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o hospodaření agentury v letech 2019 – 2022 uvedl, že agentura nepostupovala transparentně a v souladu s právními předpisy.

Více na školství a podporu bydlení

Mnoho poslaneckých pozměňovacích návrhů směřovalo k posílení finančních toků do podpory bydlení či školství. Piráti chtějí přesunou 4,66 miliardy korun mimo jiné na podporu bydlení, rodičovský příspěvek, dětské skupiny, platy učitelů či boj proti korupci.

Na podporu bydlení cílí také poslanecké návrhy SPD. Místo na dotace na obnovitelné zdroje energie by SPD chtělo 13,5 miliardy korun z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu převést do kasy ministerstva práce a sociálních věcí na podporu bydlení. Dalších 10 miliard by podle SPD mělo jít místo odvodů do rozpočtu Evropské unie na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a další miliarda z vládní rozpočtové rezervy na nákup učebnic a pomůcek pro žáky a šest miliard by SPD v rozpočtu kapitoly ministerstva školství místo na inkluzi rádo vidělo na podporu regionálního školství.

„Celkem SPD navrhuje transfery, tedy úspory na zbytných výdajích a přerozdělení za necelých 140 miliard korun, které bychom vzali primárně americkým zbrojařům, Bruselu, solárním baronům, ukrajinskému režimu a jako tradičně také zahraničním a domácím organizacím s ideologickým politickým programem, tedy takzvaným neziskovkám,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.

Ivana Pečinková

Nové pravomoci pro Michla a spol. ČNB bude moci pozastavit obchodování s komoditními deriváty

Trh s komoditními deriváty bude zřejmě podléhat větší kontrole ze strany České národní banky (ČNB). V případě mimořádných situací se na něm bude muset zastavit obchodování. Ke zvýšení stability finančního trhu s komoditními deriváty má přispět rozšíření informační povinnosti o komoditních derivátech a zavedení mechanismů pro mimořádné situace, včetně pravomoci ČNB pozastavit obchodování.

Nová legislativa reaguje na nedostatky odhalené během energetické krize v roce 2022. „Pokud by opět přišla nějaká nečekaně znepokojivá informace – říká se tomu černá labuť – tak se podle zmiňované novely bude moci pozastavit obchodování, aby situace dále neeskalovala. V opačném případě se totiž může vše negativně dotknout všech, tedy bank, podniků, institucí a v konečném důsledku i běžných spotřebitelů,“ řekl Ekonomickému deníku zemský ředitel finanční společnosti 4fin Vratislav Jůza.

Chystaná novela zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zavádí povinnost pozastavit obchodování na regulovaných komoditních trzích v případě nadměrných výkyvů cen a do rukou České národní banky dává coby pojistku pravomoc tak učinit v případě, že by tak neučinil organizátor trhu. Novela, která je implementací novely evropské směrnice MiFID II a reaguje na novelizaci evropského nařízení MiFIR, také odstraňuje některé administrativní požadavky a naopak přidává nové informační povinnosti u komoditních derivátů.

Důvodem novely je transpozice směrnice 2024/790, novelizující směrnici 2014/65/EU (MiFID II), a nařízení 2024/791, nahrazující nařízení 600/2014 (MiFIR) Evropského parlamentu a Rady (EU). Obě pozměňovací normy byly v EU přijaty 28. února 2024. „Návrh zákona přináší modernizaci a harmonizaci české legislativy v souladu s unijními pravidly. Zjednodušuje některé věci, například má zvýšené požadavky na konsolidaci obchodních informací a snížení povinnosti zveřejňovat málo využívané informace a tím posiluje transparentnost. Dále zvyšuje efektivitu a stabilitu kapitálových trhů,“ řekl Ekonomickému deníku Vratislav Jůza.

„V novele zákona tedy jde o to, aby se kvůli informaci, která by měla potenciál destruovat ceny na trhu, mohly na nějaký čas pozastavit obchody. Aby se v mezidobí koupil čas na nalezení řešení a jeho vysvětlení, a aby tak převládl ekonomický fundament a nikoliv emoce strachu, že se blíží konec světa,“ podtrhuje Jůza s tím, že jde obecně o to, aby se pak velké výkyvy kapitálového trhu nepřelily do reálné ekonomiky.

Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu by měla vstoupit v platnost v září 2025.

Ivana Pečinková

Opatovice, Komořany, Mělník i Třebovice. Tady vyrostou plynové teplárny s podporou státu

Teplárny skupiny EPH v Opatovicích a v Komořanech, první fáze paroplynového zdroje Skupiny ČEZ v Mělníku nebo nový zdroj v teplárně Ostrava-Třebovice, za kterým stojí Veolia Energie ČR. To jsou někteří z 37 úspěšných uchazečů o provozní podporu od státu na nové teplárenské zdroje. Téměř všichni zvolili jako palivo zemní plyn.

Dlouho očekávanou Zprávu o vyhodnocení nabídek na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla zveřejnilo na svém webu ministerstvo průmyslu a obchodu. Tři menší zdroje byly ze soutěže vyřazeny kvůli nedostatečné bankovní záruce. Další čtyři zdroje skončily „pod čarou“ kvůli vyčerpání maximálního limitu ve výši 1280 megawattů elektrického výkonu a relativně vysoké výši požadované podpory.

Mezi úspěšnými uchazeči početně převažují kogenerační jednotky s výkonem od 1,5 do 15 megawattů. Co se týká podpořeného elektrického výkonu, tady naopak dominuje několik velkých zdrojů. Tím vůbec největším je nový paroplynový zdroj v Elektrárnách Opatovice o výkonu 390 MW. Až na druhém místě je projekt Skupiny ČEZ, a sice první etapa paroplynové elektrárny nedaleko Mělníku o výkonu 280 MW. Přehled největších podpořených projektů naleznete v tabulce níže.

Kdo uspěl v aukci podpory pro plynové teplárny

společnostlokalitacena (Kč/MWh)výkon (MWe)dokončení
Elektrárny Opatovice (EPH)Pardubicko41753908/2029
Energotrans (ČEZ)Mělnicko4183,62801/2029
United Energy (EPH)Mostecko4170205,66/2029
Veolia Energie ČROstrava418210012/2029
Plzeňská teplárenskáPlzeň418097,31/2029
ČEZ TeplárenskáChomutovsko4183,7503/2028
zdroj: výsledek aukce podpory na webu MPO

Co se týká požadované výše provozní podpory vyrobené elektřiny, ta je u úspěšných uchazečů poměrně vysoká. Až na pár skromnějších firem se pohybuje v rozmezí od 4095 do 4184,50 koruny za megawatthodinu. Jen těsně neuspěla Plzeňská teplárenská, která pro svůj zvažovaný nový zdroj o výkonu 199 megawattů požadovala cenu 4185 korun/MWh. Na podezření, že soutěž neprobíhá zrovna férově, před deseti dny upozornil zpravodajský portál Seznam zprávy.

Podle vyjádření Teplárenského sdružení ČR však bude výsledná cena nižší. „Ta vysoutěžená cena není to, co budou úspěšné projekty ve skutečnosti dostávat, protože se to bude každý rok přepočítávat. Ministerstvo vypsalo výzvu na historických hodnotách ceny elektřiny 3580 Kč/MWh a ceně plynu 1357 Kč/MWh. K těmto hodnotám se vztahují vysoutěžené referenční ceny, ale v případě poklesu ceny plynu bude výsledná hodnota pro daný rok zásadně nižší,“ vysvětluje legislativní expert Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Jak Ekonomický deník informoval na konci května, Evropská komise po řadě odkladů a průtahů schválila státní podporu moderních tepláren s vysokou účinností v České republice. Odhadovaný rozpočet zmíněného podpůrného programu je 3,2 miliardy eur (75 miliard korun). Výše bonusu bude stanovena prostřednictvím aukcí, která není určena pro malá zařízení do výkonu 1 MW. Schvalování podpory pro české teplárny se protáhlo na dva a půl roku. 

První aukci vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku července, termín pro podání nabídek skončil k 30. září. Cílem je podpora vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) v nových nebo modernizovaných teplárnách formou oboustranné smlouvy typu „Contact for Difference“. Mezi podporovaná paliva patří zemní plyn, biomasa, bioplyn a důlní plyn. Úspěšní uchazeči mít právo čerpat aukční bonus po dobu 15 let od uvedení výrobny do provozu nebo od dokončení její modernizace.

Podle rozhodnutí Evropské komise může Česká republika celkem podpořit nové teplárenské zdroje v rozsahu 3090 megawattů. Prvních 1280 MW je již rozdělených, zbývajících 1810 MW ministerstvo vysoutěží ve dvou aukcích, které se mají konat během příštího roku.

David Tramba

Nejsou ajťáci. Provoz webů pro obranu zajišťuje privátní firma za 30 milionů

Ministerstvo obrany nemá dostatek specialistů na IT. Provoz webů ministerstva obrany a Armády ČR proto kvůli outsourcingu služeb zajišťuje privátní společnost s ručením omezeným Be a Future. Ekonomický deník na toto zjištění narazil v registru smluv, kde se před časem toto smluvní ujednání objevilo. Cena za službu, poskytovanou v horizontu necelých 5 let, činí maximálně včetně DPH 31 334 160 korun. Dodavatel se do soutěže přihlásil jako jediný.

Ministerstvo obrany i Generální štáb vysvětlují najmutí privátní firmy nedostatkem specialistů v IT. „Resort ministerstva obrany se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu v oblasti ICT a vzhledem k možnostem získávání personálu se rozhodl tuto činnost outsourcovat,“ odpovědělo shodně ministerstvo obrany s Generálním štábem.

Smlouva je k dispozici ZDE.

Společnost Be a Future se přihlásila jako jediná. „Složení výběrové komise resort obrany tají. Jména členů výběrové komise zveřejňovat nebudeme,“ zareagovalo ministerstvo na jednu z otázek Ekonomického deníku.

Na další z dotazů, zda někdo z firmy Be a Future nepůsobil na ministerstvu obrany, resort odvětil: „Ne, nikdo z firmy Be a Future v resortu MO nepůsobil.“

Účelem zmiňované smlouvy je podle dikce smlouvy zabezpečení technické podpory a maintenance (subskripcí) a zajištění bezchybného chodu webových prezentací resortu ministerstva obrany a efektivní provozování a využívání služeb v oblasti práce s informačním obsahem na základě požadavků provozních orgánů domény army.cz.

„Rozsah činností smlouvy č. 24121000761 (Technická podpora webů resortu MO – podpora práce s IO) je ve zmíněné smlouvě podrobně definován v příloze č. 1, která je dostupná jak na portále smlouvy.gov.cz, tak i na portále nen.nipez.cz. Ale nad rámec uvádíme, že se jedná o webové prezentace druhého řádu na doméně army.cz (v souladu s usnesením vlády nově na jednotné státní doméně mo.gov.cz) a na doménách nižších řádů, kterých je v resortu MO více jak 100. V neposlední řadě uvedená smlouva zabezpečuje provoz webových prezentací a služeb, jež jsou využívány pro interní potřeby resortu MO (např. interní komunikační portál – IKP),“ vysvětlují ministerstvo a Generální štáb.

Webové prezentace ministerstva obrany jsou provozovány na CMS (Systém pro správu obsahu) WebToDate a Drupal, u kterých jsou využívány na míru zákazníka (resortu MO) customizované šablony.

„Bezchybný chod webových prezentací spočívá v perfektním odladění operačního systému, na kterém CMS běží, na chodu samotného CMS a na míru vytvořených šablonách, včetně využívaných CMS doplňků a potřebných konektorů. Zároveň se jedná i nasazování bezpečnostních záplat, tak aby nedošlo k poškození dobrého jména resortu MO, jako se to stalo v roce 2013, kdy díky neaktualizovanému CMS došlo k nabourání do systému a zobrazení informací, které neměli s resortem MO nic společného. V rámci smlouvy č. 24121000761 je dále hrazena subskripce pro CMS WebToDate (komerční CMS), samotné práce technické podpory jsou čerpány v člověkohodinách jako nákladové položky, kdy hodinová sazba činní 1 950 korun,“ odvětila na další dotazy Ekonomického deníku mluvčí Generálního štábu Magda Dvořáková.

Máme podepsanou mlčenlivost, tvrdí firma

„Popis plnění je obsahem Přílohy č.1 smlouvy, která byla zveřejněná a kterou jste mi poslal jako přílohu. Stručně se jedná o kombinaci SW subskripcí a SW maintenance k např. k redakčním systémům apod. (viz. seznam ve smlouvě) a poskytování služeb technické konzultační a servisní podpory k uvedených MO portálům (jako je např. army.cz,  IKS portál, dsm apod.), Větší technický detail (než je uveden ve smlouvě) bohužel s ohledem na naši smluvní povinnost mlčenlivosti dle smlouvy nemůžeme poskytnout. Pokud byste potřeboval větší detail, doporučuji Vám se případně obrátit přímo na zadavatele. Popis služeb, SW maintenance a detail požadovaných SLA (SLA = service level agreement, zajištění provozu nebo dostupnosti služby v garantovaných parametrech) je také obsahem Přílohy č.1 smlouvy, která byla zveřejněná a kterou jste mi poslal. Větší detail bohužel s ohledem na naši smluvní povinnost mlčenlivosti dle smlouvy nemůžeme poskytnout. Doporučuji Vám se případně obrátit přímo na zadavatele,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Petr Šindelář ze společnosti Be a Future.

Na otázku, kolik pracovníků Be a Future se bude na zakázce podílet, pak Šindelář odvětil: „Co se týče služeb viz, výše uvedený popis struktury smlouvy, toto samozřejmě závisí na požadavcích a jejich rozsahu ze strany zadavatele. Na naší straně můžeme případně do plnění této konkrétní smlouvy zapojit cca 10-12lidí s potřebnou technickou znalostí nezbytnou pro poptávané technologie + na plnění spolupracujeme i s naším dalším partnerem, který disponuje obdobně velkou skupinou konzultantů s potřebnou technickou kompetencí v požadovaných SW technologiích.“

Na další dotaz, zda působil někdo z firmy Be a Future na ministerstvu obrany, pak navázal: „Nevím o nikom. Určitě ne bezprostředně před nástupem k nám do společnosti, ale samozřejmě nemohu vyloučit, že někdo ze seniornějších kolegů např. před 20 lety pro ministerstvo obrany pracoval. To bychom museli prozkoumat profesní životopisy všech kolegů.“

Společnost BE a Future podle Šindeláře disponuje více než 70 pracovníky.

„Jako technologický systémový integrátor máme široké zkušenosti jak v oblasti konkrétních technologií (např. HPE, Microsoft, Opentext apod.) tak i oblasti architektury informačních systémů, projektové řízení, business a IT analýza, vývoj a testování SW, provoz informačních technologií, datová analýza, enterprise content management apod. Jako společnost působíme na trhu déle než 7 let. Máme k dispozici velmi zkušený tým s rozsáhlými zkušenostmi z největších globálních IT firmách a velkých IT projektů v ČR i zahraničí,“ doplnil Petr Šindelář.

Šindelář dodal, že společnost dodává i jiné projekty pro ministerstvo obrany a další klienty z veřejného sektoru.

„Naší primární specializací jako integrátora jsou bezpečnostní sbory a klienti z oblasti kritické infrastruktury. Proto jsme i jako firma a velká část jednotlivců držiteli bezpečnostních prověrek NBÚ. Dále pracujeme pro lokální i globální systémové integrátory jako subdodavatel. Všechna smluvní plnění dodávané veřejno-sektorovým klientům jsou veřejně dohledatelná v registru smluv v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ uzavřel Petr Šindelář ze společnosti BE a Future.

Jan Hrbáček

Regulované platby za elektřinu: Domácnosti s malou spotřebou si v roce 2025 připlatí, jiní naopak ušetří

Energetický regulační úřad na konci listopadu oznámí výši regulovaných plateb za dodávky elektrické energie. Jejich očekávaný vývoj lze vyčíst z již zveřejněného návrhu cenového rozhodnutí. Zatímco na přelomu minulého a tohoto roku došlo ke skokovému navýšení plateb, tentokrát není důvod k obavám. Domácnosti s vyšší spotřebou elektřiny výrazně ušetří.

Co se týká nejčastějšího tarifu D02, který mají zhruba tři pětiny domácností, platby za distribuci elektřiny vzrostou maximálně o 4 procenta. Tento nárůst se týká jižní části republiky, kterou pokrývá rozvodná síť EG.D. Růst plateb v síti ČEZ Distribuce dosáhne 2,4 procenta. V hlavním městě Praze dokonce platba za megawatthodinu distribuované energie nepatrně klesne.

Jistou nepříjemností bude nárůst stálé měsíční platby za připojení k síti. To se v případě nejčastější sazby D02 projeví navýšením ročních nákladů na elektřinu až o 360 korun (v případě mimopražských domácností s jističem 3×20 A). Také zde platí, že růst plateb bude v Praze nižší než ve zbytku republiky.

Nevídané: pokles až o 53 procent!

V případě sazby D26, kterou používají často domácnosti s elektrickým ohřevem vody, domácnosti potěší zhruba 10procentní snížení plateb za distribuci ve vysokém tarifu a hlavně více než 50procentní (!) snížení platby v nízkém tarifu – například v síti ČEZ Distribuce z 438 Kč/MWh na 206 Kč/MWh. Tato úspora bude zčásti kompenzována navýšením stálého měsíčního poplatku, které vychází na zhruba 600 korun za rok.

Podobný vývoj nastane také u sazby D57, která je určena pro domácnosti s tepelným čerpadlem nebo s jiným typem elektrického vytápění. Také zde se lidé dočkají více než 50procentního snížení plateb v nízkém tarifu, který zde platí po dobu 20 hodin denně. Ve vysokém tarifu se promítne 30procentní snížení sazby. Například v síti ČEZ Distribuce vysoký tarif klesne z 648,62 koruny na 455,47 koruny/MWh a nízký tarif z 438 na 206 korun/MWh (všechny ceny jsou zde uvedeny bez DPH).

To jsou po cenovém šoku z konce loňského roku docela příjemná zjištění. Pro připomenutí: Od letošního ledna regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti podražila oproti roku 2023 o 66 procent. Za tak vysokým nárůstem stálo hlavně ukončení státních dotací na omezení dopadu energetické krize. Lidé a firmy tak od ledna začaly znovu platit příspěvek na podporované zdroje energie ve výši 495 korun/MWh.

Vypadá to dobře. Aspoň prozatím

Výslednou cenu elektřiny určuje z více než 50 procent tržní složka – tedy platby za odebranou elektřinu a stálé měsíční poplatky zvolenému dodavateli energie. Dodavatelé po celý letošní rok zlevňovali, někteří i opakovaně. Domácnosti, podnikatelé i firmy se tak mohou těšit, že v příštím roce za elektřinu zaplatí méně.

Trochu složitější je situace v případě zemního plynu, kde sice dodavatelé také zlevňují, avšak regulované platby od ledna vzrostou. Z návrhu cenového rozhodnutí ERÚ vyplývá, že síťové platby v případě domácností vzrostou až o 15 procent, což se týká území Prahy. V mimopražských lokalitách se růst pohybuje okolo osmi procent.

Ve všech případech nicméně platí, že se jedná o návrhy cenových rozhodnutí a výsledná čísla, která energetický regulátor oznámí na přelomu listopadu a prosince, se mohou mírně lišit oběma směry. Podle jednoho zdroje Ekonomického deníku lobbují někteří provozovatelé sítí za vyšší tržby v příštím roce; pokud uspějí, regulované ceny pro velké i malé odběratele energií budou vyšší než v cenovém návrhu.

David Tramba