V České republice se má od ledna příštího roku rozšířit okruh zpoplatněných dálničních úseků. Počítá s tím návrh vyhlášky ministerstva dopravy. Některé kraje a Svaz měst a obcí České republiky využily možnosti připomínkového řízení k materiálu a žádají o vyjmutí části dálnic z platby časového poplatku. Jedná se zejména o úseky, které podle nich plní funkci okruhů měst.
Ministerstvo dopravy už dříve Ekonomickému deníku sdělilo, že je přijetí návrhu nezbytné kvůli změnám v rozsahu dálnic s plánovaným zprovozněním v druhé polovině roku 2024 a případně i v první polovině roku 2025. Návrh se týká komunikací D3, D4, D49 a D55 a zpoplatnění dosud vyjmutého úseku dálnice D4 Radobytce – Třebkov (exity 77–84).
A právě k nově zařazeným úsekům D3 mezi obcí Roudné a Kamenným Újezdem (exity 141–148) padly výhrady ze strany Svazu měst a obcí České republiky. Dálnice D3 plní u Českých Budějovic podle svazu úlohu obchvatu města a snižuje dopravní zatížení města a přilehlých obcí.
Pokud podle něj dojde ke zpoplatnění úseku Roudné – Kamenný Újezd, budou řidiči, kteří dálnici využijí pro ulehčení dopravy v centru města směrem k jeho jižní části, mířit do okolních obcí. „Tímto se místní doprava opět zahustí a nestane se bezpečnější. V mnohých částech není kapacita komunikací dostatečná již nyní,“ varuje v připomínkách svaz.
Nově navrhované úseky komunikací určené pro zpoplatnění. Zdroj: Důvodová zpráva návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem
Část úseků dálnice D3 okolo Českých Budějovic je už prozatím ze zpoplatnění dočasně vyjmutá. Do seznamu nejsou zahrnuty úseky Úsilné – Pohůrka – Roudné. Návrh aktuálně u D3 počítá se zpoplatněním u částí komunikace mezi Kamenným Újezdem a Dolním Třebonínem (exity 148–151) a Dolním Třebonínem a Kaplicemi u nádraží (exity 151–159).
Středočeský kraj chce v rámci úprav vyhlášky požádat o změnu placeného úseku dálnice D11, která je už je aktuálně zpoplatněna v úseku Jirny – Jaroměř-sever (exity 8–113). „Chtěli bychom požádat o změnu spočívající v prodloužení neplaceného úseku dálnice D11 až po exit 18, a to až do chvíle vybudování obchvatu Nehvizd a stavby exitu 11 v souvislosti s realizací VRT (vysokorychlostní železniční trať pozn. red.) v oblasti,“ zmiňuje v připomínkách.
Podle dopravních studií úsekem projede podle Středočeského kraje 12 až 14 tisíc vozů denně. Dodává, že řidiči z východní části oblasti kraje, tedy z Poděbradska, Nymburska, Českobrodska a okolí Čelákovic projíždí přes samé centrum Nehvizd na neplacený úsek, aby se vyhnuli tomu placenému. „Pokud by se podařilo prodloužit neplacený úsek na exit 18, zůstali by jen řidiči z oblasti Čelákovice a okolí, což by provoz znatelně zredukovalo,“ uvádí v připomínkách Středočeský kraj.
Navrhuje také harmonogram, podle kterého by se postupovalo. Úsek dálnice D11 by měl být podle kraje osvobozen od poplatku v úseku exit 8 až 18, v procesu je stavba obchvatu Nehvizd, dojde ke stavbě exitu 11, který bude podle kraje nezbytný pro realizaci místního dopravního terminálu k vysokorychlostní železniční trati, následuje zavedení časového poplatku v úseku exit 11 – exit 18, poté zavedení mýtného na silnici II/611, čímž by se podle kraje omezil provoz kamionové dopravy na silnici a změny zakončuje výstavba terminálu VRT a samotné VRT.
Vyhláška by měla vyjít na podzim
Zásadní připomínku k návrhu vznesl také Jihomoravský kraj. Z už zpoplatněných úseků navrhuje vyjmout část dálnice D1 mezi exity 226 a 230 a dálnice D46 mezi exity 1 a 7, tedy v části kolem města Vyškov.
„Návrh odůvodňujeme požadavkem města Vyškova, kdy dálnice D1 a dálnice D46 v uvedených úsecích de facto nahrazují obchvat města. Z dopravní analýzy vyplývá, že D1 v km 226-230 a D46 v km 0-7 plní funkci obchvatu Vyškova a obdobně jako v případě města Kroměříž (D1) a města Prostějov (D46) by uvedené úseky D1 a D46 u Vyškova měly být vyjmuty ze zpoplatnění,“ žádá Jihomoravský kraj.
Mluvčí resortu dopravy Jan Jakovljevič v srpnu uvedl, že úřad po skončení připomínkového řízení vyhodnotí připomínky a pošle vyhlášku ke zveřejnění do Sbírky zákonů. K tomu by mělo dojít v září nebo v říjnu.
Loňský odchod ředitele státní zbrojovky VOP CZ Marka Špoka se řeší podle informací Ekonomického deníku dodnes. Jádrem sporu je služební mobilní telefon a pokuta za jízdu bez dálniční známky. Spor se dokonce dostal před soud.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) odvolala začátkem prosince ředitele státního podniku VOP CZ Marka Špoka, který byl dlouhodobě kritizován zaměstnanci podniku. Důvodem byly podle ministryně dlouhodobé neutěšené výsledky podniku i problémy v komunikaci. Státní podnik je klíčovou zbrojovkou pro modernizace armádní techniky, vývoje, ale i přezbrojení na bojová vozidla pěchoty CV90 ze Švédska. Podnik je zaměřený na opravy vojenské techniky a strojírenskou výrobu pro armádu i civilní sektor. Zaměstnává zhruba 600 lidí.
Odchod ředitele státní zbrojovky Špoka se řeší podle informací Ekonomického deníku dodnes. Jádrem sporu je služební mobilní telefon a pokuta za jízdu bez dálniční známky. Spor se dokonce dostal před soud, jak zní informace Ekonomického deníku zevnitř státní zbrojovky.
„Bývalý ředitel VOP CZ Marek Špok nevrátil iPhone a podnik, který vedl, se s ním kvůli tomu soudí. Do 29. 12. 23 měl Špok vrátit do VOP CZ iPhone 13Pro 128Gb v hodnotě 14 990 korun a zaplatit pokutu za nepoužití dálniční známky na Slovensku ve výši 2 475,50 korun. Do toho termínu nic nevrátil ani neuhradil, tak VOP CZ k 20. 3. 24 podal žalobu k Okresnímu soudu ve Frýdku Místku sp. zn. 14C95/2024 o zaplacení částky, včetně příslušenství, což jsou zákonné úroky. 26.4. 24 Špok uhradil dálniční známku bez úroku proto jsme 3. 5. 24 vzali částečně žalobu zpět a trváme na mobilu a úrocích. 24. 7. 24 přišlo od soudu usneseni, že se řízení částečně zastavuje, ale nadále bude předmětem řízení telefon a úroky. Na soudu pracuje bývalá žena Marka Špoka,“ zní informace ze státního podniku VOP CZ.
Otázky Ekonomického deníku na státní podnik VOP CZ. Foto: Jan Hrbáček
Mobilní telefon Apple iPhone 13 128GB Green. Ilustrační snímek. Foto: SBazar
Zbrojovka se k věci vyjadřovat nechce.
„Dobrý den, pane redaktore: K otázkám 1.-5. vám mohu pouze sdělit, že po dobou probíhajícího řízení nebudeme poskytovat žádný komentář k této věci. K otázce č. 6 vás odkážu na příslušný soud. Děkuji a přeji hezký den,“ zareagoval po urgenci absentujících odpovědí mluvčí VOP CZ Rostislav Rožnovský.
Ekonomický deník se s identickými otázkami obrátil i na bývalého ředitele VOP CZ Marka Špoka.
„iPhone jsem vrátil a mám od vracení protokol. Pokutu jsem nezaplatil, protože jsem byl na Slovensku služebně a služebním vozidlem. Ano, s VOP se soudím, ale chci vše vyřešit smírnou cestou a klidně i zaplatit nějakou hodnotu, kterou po mě budou představitele VOP požadovat. Přijde mi to rozumnější než dlouhé soudy. Snad Vám taková odpověď bude stačit,“ začal svou odpověď Marek Špok.
Když jej Ekonomický deník požádal o kopii protokolu o vrácení mobilu uzavřel komunikaci větou: „Já jej teď u sebe nemám. Originál má právník, který mě zastupuje. Ale pokusím se najít… …Nejde mi to vložit (do přílohy e-mailu – pozn. red.). Pokusím se zeptat právníka, jestli mi to může poslat.“
K otázce, zda jeho bývalá žena pracuje na frýdecko-místeckém soudu se Špok nevyjádřil vůbec.
Špoka odvolala Černochová i její předchůdce Metnar
Marek Špok vedl VOP CZ dvakrát. Poprvé jej z funkce odvolal ministr obrany za hnutí ANO Lubomír Metnar, podruhé jeho nástupkyně Jana Černochová. „Podnik má dlouhodobé problémy, které se bohužel panu řediteli Špokovi nedařilo řešit tak rychle, jak bychom potřebovali, i když zde udělal obrovské množství práce. Chceme VOP postavit na nohy, proto se nebudeme bát potřebných opatření, přestože právě ta personální nejsou vždy příjemná,“ uvedla loni v prosinci ke Špokově odvolání ministryně.
Podle ní se tehdy podnik nenacházel v dobré kondici a proto očekávala vedení, které přinese nové nápady. „Podnik není v jednoduché hospodářské situaci a je potřeba, aby do jeho čela přišel někdo s novými nápady. Je potřeba podnik stabilizovat ekonomicky i personálně, aby byl připraven na výrobu BVP a na další strategické projekty. Cílem není maximální zisk, ale efektivní podnik pro zajištění obranyschopnosti ČR,“ uzavřela odvolání Špoka Černochová.
Situace ve státní zbrojovce byla vyhrocená delší dobu a Marek Špok čelil obvinění zaměstnanců kvůli svému chování a nepřiměřený nátlak. Předseda odborů VOP CZ Tomáš Sýkora a dvě místopředsedkyně kvůli tomu složili funkce. Konkrétně šlo o to uzavření dohody o snížení osobního ohodnocení zaměstnanců podniku. To však státní podnik odmítal.
Loni v říjnu proto ministerstvo obrany zahájilo ve VOP CZ kontrolu. Situací se zabývala také vojenská policie. Špok tehdy uvedl, že se na vojenskou policii obrátil kvůli šíření nepravdivých informací.
Špok se stal ředitelem VOP CZ v létě 2022, předtím ho řídil v letech 2014 až 2019, kdy ho odvolal bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Odvolání tehdy zdůvodnil nespokojeností s fungováním vedení firmy a komunikací podniku. V roce 2022 se stal Špok znovu ředitelem, a to bez výběrového řízení. Výjimku ze zákona ministerstvo odůvodnilo nutností obsadit pozici urychleně kvůli strategickým zakázkám, u kterých se předpokládá zapojení státního podniku.
Nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Metnar na sociální síti X uvedl, že se Špok do čela podniku nikdy neměl vrátit. „Opakovaně jsem na toto upozorňoval a poukazoval na situaci, do které se VOP CZ dostal v roce 2019,“ tweetoval Metnar.
Podle Metnara byl na tom podnik v roce 2019 tak špatně, že neměl na výplaty. „Novému vedení trvalo přes dva roky, než se mu podařilo otočit směr a vyvést VOP CZ z červených čísel. Důvodem opětovného instalování tohoto ředitele nemohla být jeho dobrá práce a toto jsou výsledky personální politiky ministryně obrany,“ dodal.
Dlouhodobé smlouvy o nákupu elektrické energie, vyřazení plynu jako cenotvorného faktoru na trhu s elektřinou či redukce daní a poplatků, které neúměrně prodražují cenu pro koncové spotřebitele. I taková řešení problematiky drahých energií zmiňuje ve své dlouho očekávané zprávě o konkurenceschopnosti Evropské unie bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Důležitost tématu energetiky dokládá fakt, že v podrobnější Draghiho zprávě má kapitola o energetice první místo a solidní délku: 40 stran textu. Hned v úvodu varuje, že není dlouhodobě udržitelné, aby ceny elektřiny pro průmyslové podniky byly v zemích EU o 150 procent vyšší než ve Spojených státech a v Číně. Zemní plyn je dokonce čtyřikrát dražší než na severoamerickém trhu (rozdíl oproti východní Asii zde není tak propastný).
Příčin, proč je elektřina v Evropě o tolik dražší než v USA, je celá řada – vyšší investice do nových elektráren a sítí, platby za emisní povolenky, dražší paliva, vyšší daňová zátěž a další. Draghi naznačuje, že ostatní dodavatelé zneužívají výpadku dodávek plynu z Ruska a cenu plynu neúměrně navyšují. Například za zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA platíme v Evropě dvojnásobnou cenu oproti nákladům na těžbu, zkapalnění a přepravu plynu do evropských přístavů.
Mezi originálnější myšlenky patří snížení daní
Jako řešení Draghi nabízí změnu tvorby ceny elektřiny tak, abychom vyřadili plynové elektrárny z pozice závěrných elektráren se zásadním vlivem na výslednou cenu. Doporučuje také uzavírat dlouhodobé smlouvy s producenty plynu namísto obchodování za ceny na spotovém (tedy krátkodobém) trhu. Jenže podle zdrojů z energetiky je problém v tom, že například norští těžaři požadují u dlouhodobých smluv ještě vyšší cenu, než jaká je na evropském spotovém trhu.
Jinak Draghiho zpráva nabízí jen obecně známé rady a doporučení – urychlit povolovací procesy pro nové „zelené“ zdroje energie, posílit přeshraniční propojení zemí EU, uzavírat dlouhodobé kontrakty na dodávku zelené elektřiny (PPA), posilování lokální výroby energie pro vlastní spotřebu a tak podobně. Mezi „odvážnější“ návrhy patří doporučení redukovat daně a poplatky, které prodražují cenu elektřiny pro koncové spotřebitele. Otázkou je, zda má něco takového v době rozpočtových deficitů a vysokého zadlužení většiny zemí EU šanci projít.
Opatrně, ale spíš pozitivně se Draghiho zpráva staví k jaderné energetice. Podporuje prodlužování životnosti stávajících jaderných bloků, které je nákladově efektivní, posílí energetickou bezpečnost a přispěje ke snížení cen elektřiny. Co se týká nových jaderných bloků, tady zpráva varuje před vysokými náklady na elektřinu (cca 180 dolarů/MWh v cenách roku 2023). „Aby byla jaderná energie nákladově efektivní zdroj, je nutné mít náklady pod kontrolou,“ uvádí Draghiho zpráva, která také doporučuje podporovat výzkum a vývoj v oboru malých a středních jaderných reaktorů.
Závěr je poměrně skeptický: ve střednědobém horizontu zůstanou ceny energií v Evropě vyšší než u hlavních konkurentů, naděje na změnu je až ve vzdálenější budoucnosti. „Bez odpovídajících opatření bude horší konkurenceschopnost EU přetrvávat nebo se zvětšovat. Způsobeno je to nedostatkem levných domácích paliv a omezeným rozsahem fiskálních zdrojů. Dekarbonizace energetického systému je příležitostí ke snižování závislosti na fosilních palivech s cílem zajistit konkurenceschopnost, cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek. Bude však chvíli trvat, než využijeme všech výhod energetické tranzice,“ uvádí se v Draghiho zprávě.
Balík 170 návrhů, jak dát EU do pořádku
Ta celkem obsahuje zhruba 170 návrhů, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie. Evropa by měla podle bývalého šéfa ECB, který si svým rázným působením vysloužil přezdívku „SuperMario“, zvýšit podíl investic, zaměřit se na odklon od fosilních paliv i na technologický sektor, zmiňuje také společné financování. Evropská komise vedené Ursulou von der Leyenovou si zprávu objednala asi před rokem; cílem je najít recept, jak posílit pozici Evropy v době zhoršené bezpečností situace, ale i v kontextu ekologické a digitální transformace.
Základní sdělení zní: pojďme se z krize proinvestovat. Konkrétně by podle Draghiho měla Evropa zvýšit svůj podíl investic na HDP o asi pět procentních bodů. Tedy na úroveň, na kterou se Evropa naposledy dostala v padesátých a šedesátých letech minulého století. Více o projevu Draghiho a jeho návrzích se dočtete ve zprávě na webu Česká justice zde.
Počet cestujících největšího českého železničního dopravce v letošním prvním pololetí opět vzrostl. České dráhy za prvních šest měsíců přepravily 81,6 milionu cestujících, meziročně o 3,2 procenta více. Tito cestující na železnici ujeli celkem 3914 milionů kilometrů, což je oproti loňskému pololetí o 8,5 procenta navíc, uvedly České dráhy v tiskové zprávě.
„První polovina letošního roku potvrzuje dlouhodobý trend rostoucího zájmu o železniční dopravu na dálkových linkách. Ve srovnání s první polovinou roku 2023 jsme přepravili zhruba o 2,5 milionu cestujících více a přepravní výkon je vyšší o 305 milionů oskm. Výrazně narostla přepravní vzdálenost na 48 kilometrů. Největší nárůsty – až v desítkách procent – sledujeme především u mezistátních dálkových linek, které spojují Prahu s Vídní, Berlínem, Hamburkem a Drážďany,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel ČD.
Co se týká domácích spojů, roste poptávka na linkách v dálkové dopravě i v regionální dopravě. „V dálkové dopravě jde především o linky spojující Prahu s Českou Třebovou, Olomoucí, Ostravou, Brnem a Českými Budějovicemi. V regionální dopravě evidujeme růst počtu cestujících například v Olomouckém kraji, kde v průběhu roku došlo k nasazení nových vozidel, ke zvýšení cestovní rychlosti a zkrácení cestovních časů,“ doplnil Michal Krapinec.
Vedle počtu cestujících výrazně narostl přepravní výkon a průměrná přepravní vzdálenost se prodloužila o 2,4 kilometru. Přírůstek cestujících a přepravních výkonů je úspěchem i s ohledem ke změně dopravce na frekventované příměstské lince P1 jih na Plzeňsku. Reálně je tak růst počtu zákazníků na srovnatelném území ještě o něco vyšší.
V poptávce po cestování trvá pocovidový trend práce z domova nebo pracovních videokonferencí, který ovlivňuje poptávku po dojíždění do zaměstnání a na služební cesty. Naopak České dráhy sledují trvající větší zájem o volnočasové cestování. To se projevuje například v pravidelném posilování spojů pro fotbalové a hokejové fanoušky nebo v zájmu o mezistátní turistické cesty.
České dráhy si pochvalovaly rostoucí počet cestujících již na počátku roku. Tehdy oznámily, že v roce 2023 meziročně přepravily o pět procent více cestujících. Konkrétně šlo o 164,4 milionu pasažérů, kteří ve spojích národního dopravce najezdili více než osm miliard kilometrů. Průměrná přepravní vzdálenost byla 49,1 kilometru.
Odkrývání okolností deblokace ruského dluhu, projekt identifikace obsoletní legislativy v českém právním systému nebo tvorba zákona o korespondenční volbě. Nejen za těmito aktivitami stojí odborníci z AK Mazel.
„Podíleli jsme se i na tvorbě zákona o podpoře podnikatelů zasažených proticovidovými opatřeními a zákona o odškodnění obětí policejních zákroků proti demonstrantům roku 1969. V současné době spolupracujeme na tvorbě krizové legislativy. Vedli jsme úspěšně několik sporů, kde jsme ochránili zájmy soukromých zemědělců proti šikaně ze strany veřejné správy. Jindy jsme úspěšně ochránili značné prostředky soukromých klientů proti podvodníkům,“ vypočítává úspěchy advokátní kanceláře Mazel a partneři její zakladatel Michal Mazel.
AK Mazel a partneři založil v roce 2019 Mgr. Michal Mazel, právník, historik a politolog. Ve své právní praxi navázal na rozsáhlé zkušenosti z vedení bezpečnostních odborů ministerstev vnitra a obrany, členství v Legislativní radě vlády, vedení sekretariátu Ústředního krizového štábu a z činnosti soudního znalce pro oblast společenských věd. Jeho znalecké posudky sehrály významnou roli v kauzách rozpuštění Dělnické strany nebo odsouzení Vítkovských žhářů.
Zakladatel advokátní kanceláře Michal Mazel je známý svými znaleckými posudky Foto: Prezentace AK Mazel
V oblasti normotvorby se podílel na tvorbě legislativy proti terorismu, organizovanému zločinu a korupci, zákona o policii, legislativy v oblasti ochrany svědků, regulaci zbraní a střeliva a soukromých bezpečnostních agentur, krizové legislativy, podpoře bezpečnostní ochrany cestovního ruchu, regulaci domácího násilí, ochrany dětí před sexuálním zneužíváním, právní úpravy v oblasti boje proti lichvářům, kriminality v sociálně vyloučených lokalitách či právní úpravě sociálního bydlení. Společensky závažným tématům se AK Mazel věnuje nadále, přičemž poskytuje i komplexní soukromoprávní služby, ať už se jedná o sporovou a smluvní agendu, právo veřejných zakázek, právo IT, trestní právo či rodinné právo, a v poslední době také právo životního prostředí. Kancelář má pobočky v Čechách i na Moravě.
Úspěchy u ÚS i u ÚOHS
Čím kancelář Mazel a partneři vyniká? „U klientů jsme známí svou kreativitou, kdy hledáme všechny cesty, i ty neprozkoumané či právní praxí opomíjené, jak klientovi pomoci. Dosáhli jsme tak například úspěchu u Ústavního soudu v kauze, kdy jsme klientovi pomohli ve sporu proti svědectví čtyř vzájemně se podporujících policistů. Prostřednictvím několika úspěchů v řízeních před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže týkajících se soutěžení veřejných zakázek se nám povedlo přispět k otevření a kultivaci trhu na poli prostředků městské hromadné dopravy,“ říká Michal Mazel.
AK Mazel a partneři také zajišťovala podporu pro realizaci raritního inovačního partnerství v rámci projektu destinačního managementu na území Hlavního města Prahy nebo navrhla pro klienta parametry veřejné zakázky s využitím principů odpovědného veřejného zadávání a zadavateli se tak podařilo vysoutěžit vysoce kvalitní produkt při zachování důležitého sociálního aspektu plnění a podpoře strukturálně postižených regionů. Advokáti při své práci využívají všechny dostupné moderní technologie a nástroje včetně AI.
Početný právní tým AK Mazel se vedle generální agendy blíže zaměřuje na rozličné oblasti práva. Michal Mazel se specializuje na veřejnou správu, Lukáš Šimeček na spory a veřejné zakázky, Jan Potoček na stavební právo, právo IT a veřejné zakázky, Martin Dostál na trestní, obchodní a rodinné právo, Michaela Bauerová na veřejné zakázky a tvorbu legislativy v oblasti ochrany veřejného zájmu, Matěj Resl na sporovou agendu, Štěpán Vršťala na veřejné zakázky a trestní právo a Eva Manová na pozemkové právo a legislativu. „Naše kancelář si zakládá na tom, že vytváří vstřícné pracovní podmínky pro rodičovství a osobní život a dává široký prostor pro osobní i profesní růst všech zaměstnanců,“ vysvětluje Michal Mazel. Důležitá jsou proto nejen různá školení, ale i čas strávený mimo kancelář v rámci mimopracovních aktivit umožňujících poznání kolegů i z jiné než čistě pracovní stránky.
Ministerstva i státní podniky
Mezi klienty AK Mazel patří kromě obvyklých fyzických osob a korporací i ministerstva, státní podniky, magistráty, městy či kraji zřizované společnosti, asociace krajů, školy, neziskové organizace, soukromí zemědělci, ale i diplomaté, státní zástupci či policisté. „Zakládáme si na tom, že hlavní je pro nás najít efektivní a rychlé řešení pro klienta, a to ideálně bez nutnosti absolvovat nákladná a zdlouhavá soudní řízení s mnohdy nejistým výsledkem. Tento přístup vyžaduje úzkou a intenzivní komunikaci s klientem, neboť jen tak lze poznat jeho skutečné potřeby, k jejichž naplnění vždy směřujeme. Typické pro nás je, že pokud z kauzy plynou legislativní důsledky, snažíme se dostupnými prostředky dosáhnout změny legislativy a postupně tak zlepšovat právní systém v naší zemi,“ říká Mazel. Právní služby je možné využít i v angličtině či němčině.
Zástupci AK Mazel a partneři Foto: Prezentace AK Mazel
Advokátní kancelář také v rámci aktivit pro bono pomáhá v neziskovém sektoru. Michal Mazel je členem dozorčí rady o.p.s. In Iustitia, která se zabývá ochranou obětí trestných činů. Je zakladatelem nevládní organizace PřesČas, jejímž cílem je využití poznatků z právní praxe s cílem zlepšit legislativu či metodické postupy veřejné správy. AK Mazel je ve veřejném seznamu poskytovatelů právních služeb pro oběti trestných činů i pro zvlášť zranitelné oběti sexuálního zneužívání. „Po napadení Ukrajiny jsme se stali součástí sítě advokátních kanceláří, které poskytují pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. V rámci pro bono činností zajišťujeme dále bezplatnou právní pomoc vybraným klientům, pro které je právní poradenství finančně nedostupné. Pravidelně podporujeme činnost Hospicu sv. Alžběty a Azylového domu Magdalenium. V neposlední řadě se také zajímáme o tvorbu mladých českých umělců a snažíme se je různými způsoby podpořit v jejich činnosti,“ dodává Michal Mazel.
Doporučení od praktického lékaře nebo sociálního pracovníka na aktivity v přírodě je jednou z cest, jak zmírnit úzkostné stavy a zlepšit duševní zdraví populace. Potvrzuje to nová studie několika britských univerzit, která mapovala pilotní projekt sledující dopady různých aktivit spojených s přírodou – od zahradničení, přes cvičení venku nebo možnost rozhovoru v přírodě – na duševní zdraví.
Trávit čas venku v přírodě, a to na základě doporučení odborníků, by se mohlo stát součástí péče o duševní zdraví u lidí, kteří potřebují v této oblasti podporu. Je to způsob, jak prokazatelně zlepšit jejich stav, a to s relativně nízkými náklady v poměru k výsledkům. Ukazuje to nová studie provedená týmy z několika britských univerzit – University of Exeter ve spolupráci s University of Sheffield, Sheffield Hallam University, a University of Plymouth.
Pilotní projekt, jenž lze velmi zjednodušeně označit jako „příroda na předpis“ (Green Social Precription), potvrdil, že konkrétní aktivity v přírodě, které cíleně doporučí praktický lékař či sociální pracovník, mají pozitivní efekt také na duševní zdraví. Tento způsob terapie již systém Národní zdravotnické služby (NHS) oficiálně doporučuje jako součást intervencí s cílem zlepšit fyzický i psychický stav pacientů a také zmírnit tlak, kterému čelí jak zdravotní, tak sociální systém v zemi. A také jsou tyto aktivity nabízeny v různých britských centrech.
„Naše zjištění jsou významná, protože poskytují důkazy, že toto je účinný způsob podpory duševního zdraví,“ uvedla ve zprávě profesorka Ruth Garsideová z University of Exeter, která se na studii podílela. Podle ní je však nezbytné, aby došlo k dalšímu rozvoji těchto projektů, a to napříč zdravotnickým i sociálním systémem za větší podpory vlády. Různé cílené aktivity spojené s pobytem v přírodě podle ní kombinují fyzickou aktivitu s pobytem na čerstvém vzduchu, umožňují rozvoj kreativity a sociálních vztahů s ostatními a také posilují pocit smysluplnosti v životě.
Nákladově efektivní intervence
Zmiňovaná studie sledovala celkem 8339 lidí na sedmi různých místech Anglie (ač byla studie britská a placená britskou vládou, zapojena byla jen centra v Anglii – pozn. red.). Zahrnovala jak děti a mladé lidi, tak zástupce etnických menšit či lidi ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Před vstupem do projektu tito lidé vykazovali horší duševní stav, včetně nižšího pocitu životního štěstí či vyšší míry úzkostnosti než průměrná populace.
Následně jim byly cíleně na základě doporučení odborného personálu, například praktického lékaře, sociálního pracovníka nebo členů týmu z center duševního zdraví, doporučeny různé aktivity spojené s pobytem v přírodě. Například zahradničení, úprava městské zeleně, činnosti spojené s ochranou přírody, sportování venku či možnost terapeutického rozhovoru v přírodě. Výsledky byly napříč zkoumanými skupinami příznivé. Došlo ke zlepšení celkové životní pohody, pocitu štěstí i životní spokojenosti na úroveň národního průměru. Také míra úzkostnosti se vrátila k průměrným hodnotám.
Průměrné náklady na tento způsob terapie byly 507 liber na člověka, tedy asi 15 tisíc korun, což při srovnání s jinými intervencemi, například kognitivně behaviorální terapií, behaviorální aktivací či včasnými zásahy při psychózách nebo kombinovanými přístupy při léčbě deprese, je podle autorského týmu nákladově efektivní. „Už existuje řada důkazů, které potvrzují pozitivní vliv pobytu v přírodě a outdoorových aktivit na psychické i fyzické zdraví. Tato nová zjištění doplňují stávající databázi důkazů, že aktivity spojené s pobytem v přírodě jsou relativně nákladově efektivní způsob, jak podpořit osoby s různými potřebami v oblasti duševního zdraví,“ uvedla Annette Haywoodová, vedoucí ze Sheffield Centre for Health and Related Research.
Pozitivně vnímá výsledky studie také Marion Steinerová, praktická lékařka, která se zapojila do projektu v Bristolu. „Spojení s přírodou je celoživotní zdroj benefitů pro duševní a tělesné zdraví. Může pomoci přerušit negativní generační dopady životních událostí. Ale mnoho z pacientů, které léčím, nemá přístup k přírodě kvůli řadě osobních, sociálních či kulturních bariér. Proto je tento projekt tak důležitý,“ vysvětlila Steinerová. Podle ní má tento způsob cílených intervencí potenciál snížit náklady na farmakoterapii a další léčbu ze strany NHS. Celkové náklady na projekt byly 5,77 milionů liber, tedy zhruba 170 milionů korun.
Ludmila Hamplová
Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) usiloval o to, aby krachující ekonomicky významnou huť Liberty Ostrava po vzoru OKD převzal dočasně stát. V rozhovoru pro Ekonomický deník řekl, že se vláda ale ke kraji a jeho lidem otočila zády. Kraj sám však aktivně podporuje rozvoj podnikání s důrazem na inovační ekosystém pro začínající firmy i pro větší podniky s šancí uspět na mezinárodních trzích. Evropská komise dokonce statistikami dokládá, že Moravskoslezský kraj za posledních 20 let od vstupu Česka do Evropské unie dosáhl jednoho z největších růstů hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele.
Moravskoslezský kraj aktuálně řeší problémy související s jednou z největších firem kraje, Liberty Ostrava. Ostravský úřad práce má pomáhat lidem, kterým hrozí propouštění s vyřizováním nové práce a rekvalifikacemi financovanými z evropských peněz, jak může pomoci kraj a jak pomáhá? Podle odborů by se propouštění mohlo týkat až 2600 z 5000 zaměstnanců.
Zaměstnanci Liberty Ostrava, ale i návazných firem, mají za sebou více než tři čtvrtě roku nejistoty. Všichni si přáli, aby situace v ostravské huti dopadla jinak než oznámením krachu. Lidé věřili planým slibům majitele, že výrobu zase nastartuje. Velmi vlažný přístup české vlády, lépe řečeno její nečinnost, nás tak dostal do situace, kdy nezbývá než pasivně doufat, že se najde vhodný kupec, který výrobu oceli v Moravskoslezském kraji znovu nastartuje a zachová.
Jsem přesvědčen o tom, že krachující huť měl po vzoru OKD dočasně převzít stát. V dopise jsem o to požádal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (ODS). Reakce? Vláda hodila Moravskoslezský kraj přes palubu a otočila se k jeho lidem zády. Byl bych rád, kdyby se alespoň druhovýroba, tedy provoz rourovny a válcovny plochých výrobků, dostala do rukou solidního českého investora.
Výroba oceli v hutích Liberty Ostrava. Foto: Liberty Ostrava
Vstup skupiny CE Industries Jaroslava Strnada do krachující huti a úvěrové financování druhovýroby od října dává určitou naději. Nabídli jsme zaměstnancům Liberty a její dceřiné společnosti LEPO bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun a na určitou dobu jsme zprovoznili informační telefonickou linku, kde jsme volajícím radili, jak postupovat. Kraj jim takto pomohl překlenout náročné období, než jim začal peníze vyplácet Úřad práce. Prostřednictvím Moravskoslezského paktu zaměstnanosti lidem, kteří mají zájem, i nadále poskytujeme a zprostředkujeme profesní, právní, finanční poradenství i psychosociální podporu.
V souvislosti s Moravskoslezským krajem se řeší výstavba gigafactory na výrobu baterií do elektromobilů v Dolní Lutyni. Jak daleko jsou jednání s investorem? A do jaké míry je kraj zapojen do jednání?
V Moravskoslezském kraji je nutné připravit plochy pro strategického investora, který by byl pro kraj impulzem k jeho rozvoji a pomohl zvýšit kvalitu života i průměrnou mzdu. V souvislosti s aktuální situací kolem Liberty Ostrava a blížícího se útlumu těžby uhlí mají lidé obavy z nezaměstnanosti, nový investor by mohl situaci uklidnit. Komunikujeme se státem jakožto většinovým vlastníkem pozemků, přilehlými městy, obcemi, spolky i občany. Komunikace je naprostým základem dobré spolupráce mezi místními občany, obcemi, krajem a státem, jejímž cílem bude co nejlépe zohlednit zájmy každého z nich.
K projektu jsou vytvořeny webové stránky, obce dostaly informační noviny a letáky, ve spolupráci se státem a naší agenturou Moravskoslezské Investice a Developmentjsme pořádali debaty s občany, v obci byl i infostánek. Stále ale preferujeme jiné plochy, brownfieldy, které investorům aktivně nabízíme.
Kraj už dříve sdělil, že není možné komentovat, o jakého investora se jedná, tedy obecněji, co by taková investice pro kraj znamenala? Co by kraji přinesla?
Jde o strategický projekt, znovu ale opakuji, že preferujeme stavbu na brownfieldu. Ze zkušeností s podobnými projekty vyplývá, že by mohl přinést až 200 miliard korun a vytvořit až sedm tisíc kvalifikovaných pracovních míst. Investice zajistí také významný multiplikační efekt, který podpoří rozvoj regionálních dodavatelských řetězců, a vytvoří tak stovky až tisíce dalších pracovních míst. Bude mít vliv i na rozvoj školství – důraz na moderní technické vzdělávání a spolupráci s univerzitami na výzkumu a vývoji.
Naopak, jaká by mohla být negativa takové investice, proti výstavbě gigafactory je v kraji zároveň silná kritika. Místní továrnu v referendu odmítli.
S krajskou agenturou Moravskoslezské investice a development (MSID) mapujeme a připravujeme rozvojové plochy na území kraje a nabízíme investorům. Předně jsou to brownfieldy. Respektujeme výsledek referenda v Dolní Lutyni, občané by měli být informováni napřímo ze státních organizací. Je prvním krokem k debatě, kterou musí stát s občany našeho regionu dále vést, a to dlouhodobě a otevřeně. Společnou prioritou by mělo být nabízení brownfieldů.
Jak kraj podporuje podnikatelské prostředí a zaměstnavatele v regionu?
V kraji je sice čtvrtý nejvyšší počet podnikatelských subjektů v České republice, v přepočtu na obyvatele je však počet ekonomických subjektů jeden z nejnižších v zemi. Stav je do značné míry dán historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. Podpora podnikání a podnikavosti je jednou z našich priorit. V této souvislosti jsme spolu s městem Ostravou a našimi univerzitami v roce 2017 založili Moravskoslezské inovační centrum (MSIC), které se věnuje podpoře inovačního ekosystému. Poskytuje nejen programy začínajícím firmám, ale také zavedeným firmám s inovacemi a průnikem na mezinárodní trh. Zároveň MSIC realizuje programy na rozvoj podnikatelských dovedností pro žáky základních či středních škol.
Z úrovně kraje také podporujeme podnikání od roku 2017 prostřednictvím krajského dotačního programu. V současné době se kraj posouvá směrem k novým technologiím a inovacím. V posledních 10 letech výrazně vzrostl význam automobilového a IT průmyslu, nově se etablují obory průmyslu jako nová energetika či služeb v oblasti chytrého zdravotnictví, tedy medicínské přístroje. Na území kraje vznikají akcelerační a inkubační programy, coworkingová centra a řemeslné dílny. Zvýšení intenzity podnikání v kraji je důležité pro dlouhodobou prosperitu hospodářství Moravskoslezského kraje.
Moravskoslezský kraj je už od roku 2021 příjemcem dotací Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST), který končí v roce 2027. K dispozici by měl mít 18,9 miliardy korun, kolik už jste ze sumy využili?
Moravskoslezský kraj získal z Fondu pro spravedlivou transformaci 726,5 milionu eur. Kvůli přepočtu kurzu se tato suma stále mění v čase, aktuálně reálně hospodaříme s částkou 17,5 miliardy korun. V Moravskoslezském kraji byly doposud vyhlášeny výzvy v objemu 14,2 miliardy korun, z toho byla projektům vydána rozhodnutí o poskytnutí dotace za téměř 11 miliard.
Program je zaměřený na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech České republiky, kromě Moravskoslezského kraje to jsou ještě Ústecký kraj a Karlovarský kraj, co se ve vašem regionu díky programu podařilo realizovat?
Třináct strategických projektů je v různých stádiích příprav. Devět z nich už dostalo od ministerstva životního prostředí poslední razítko k financování. Jako první ho získala Černá kostka, tedy nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, které bude zároveň Centrem digitalizace, vědy a vzdělávání. K dalším schváleným projektům patří třeba TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání, Poho Park Gabriela, Centrum veřejných energetiků, Lerco a Trautom – Kompetence pro 21. století. Zároveň se začínají realizovat i menší neméně důležité projekty v rámci takzvaných tematických výzev. Jde o obnovu pohornické krajiny, řemeslné inkubátory, podporu vzdělávání ve školách, vzdělávání ve firmách nebo například podporu vodíkového údolí či
Pro stavbu gigafactory preferuje Moravskoslezský kraj podle Bělici brownfield. Zdroj: Moravskoslezský kraj
třeba projekt rekonstrukce zámeckých koníren v Karviné za více než 100 milionů korun. Obci Trojanovice byla schválena dotace na přípravu projektové dokumentace a vybudování technické infrastruktury pro projekt Cérka, který má za cíl revitalizovat Důl Frenštát. Právní akty mají také některé střední školy, které modernizují své učebny, a také firmy, které rekvalifikují své zaměstnance.
Na jaké projekty by měly evropské peníze ještě putovat v letošním roce a následujících letech?
Pokud se bavíme OP ST, chystá se spuštění investiční výzvy na podporu neformálního vzdělávání. Bude také vyhlášena výzva pro základní a střední školy s vysokým podílem žáků se sociálním vyloučením. Připravili jsme neinvestiční výzvu pro neziskové organizace na jejich vzdělávání a personální posílení s cílem vytvořitprojekty na klimatickou a transformační osvětu pro veřejnost. Protože je mezi malými a středními firmami velký zájem o bezúročný úvěr Transformace, bude pokračovat s navýšenou alokací i v příštích dvou letech. V novém roce bude spuštěn také Brownfield fond, který umožní za zvýhodněných podmínek financovat revitalizaci brownfieldů pro podnikatelské využití.
Nakolik právě evropské dotace pomohly kraji, aby se ekonomicky posunul?
Při příležitosti 20letého výročí vstupu České republiky do Evropské unie jsme si udělali analýzu, ze které vyplývá, že žadatelé z Moravskoslezského kraje získali 180 miliard korun z evropských fondů. Mezi nejvýraznější projekty v regionu patří například zpřístupnění a nové využití Národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice, výstavba budovy psychiatrické péče v ostravské fakultní nemocnici nebo terminál kombinované dopravy Ostrava–Mošnov.
Mezi nejvýraznější projekty, do kterých se pustil přímo kraj, patří třeba projekt Integrovaného bezpečnostního centra za 669 milionů korun. Evropské dotace byly bezesporu hnací silou proměny našeho kraje. Kromě realizovaných projektů se Moravskoslezský kraj za posledních dvacet let stal z ekonomicky nejslabšího českého kraje krajem, jehož HDP se pohybuje kolem 75 procent evropského průměru. Podle statistik Evropské komise jsme jedním z několika unijních regionů, kteří za 20 let v Evropské unii dosáhli největšího posunu v růstu HDP.
Jaké další investice kraj posunuly podle vás výše?
Kromě evropských fondů jsou pro kraj důležité prostředky soukromých investorů. Pro region byl zásadní příchod automobilky Hyundai do Nošovic v roce 2008, která pomohla rozvinout regionální automotive sektor. V roce 2018 v Ostravě vzniklo výzkumné centrum společnosti Porsche Engineering. V oblasti IT byl klíčový příchod společnosti Tieto do Ostravy, která u nás investuje a podílí se na zvelebování prostoru v centru krajského města. Kraj proto klade důraz na přípravu průmyslových ploch, které by byly pro další investory atraktivní a přinesly ekonomický rozvoj a nová místa pro místní obyvatele. S krajskou agenturou Moravskoslezské investice a development (MSID) proto mapujeme a připravujeme rozvojové plochy na území kraje a nabízíme investorům.
Týká se kraje problém odlivu obyvatel? Jak se snaží rodáky udržet na místě, anebo naopak přilákat nové obyvatele?
Moravskoslezský kraj se podobně jako jiné průmyslově orientované regiony v České republice dlouhodobě potýká s problémem odlivu obyvatel. Zejména pak mladých lidí, kteří odcházejí za lepšími pracovními příležitostmi. Zastavení odlivu obyvatel, takzvaný brain drain, je prioritou kraje. Aby lidé neodcházeli, je nutné jim nabídnou zajímavou, dobře placenou práci. Proto usilujeme o rozvoj pracovních příležitostí, podporujeme příchod nových firem a investorů do regionu, kteří vytvoří kvalifikovaná pracovní místa.
Lidé také potřebují kvalitní a dostupné bydlení. Jedním z řešení problematické situace s bydlením je i podpora měst a obcí v oblasti dostupného nájemního bydlení. K podpoře těchto aktivit zřídil Státní fond podpory investic Regionální centrum pro Moravskoslezský kraj, které má za úkol poskytovat komplexní konzultační služby s cílem rozšíření bytového fondu a infrastruktury dostupného nájemního bydlení. Spolupracujeme se stakeholdery z univerzit a dalších měst. Například Expat Centrum Ostrava pomáhá s hladkým přesunem zahraničních pracovníků do firem v kraji a začleňuje jejich rodiny do zdejší komunity. Pro to, aby se k nám rodáci vraceli či místní zůstávali, je nutné pracovat komplexně na zatraktivnění našeho kraje z pohledu kvalitního vzdělávání, nabídky dobře placené práce, kulturního a společenského vyžití.
Co může kraj nabídnout jak investorům, tak i novým obyvatelům?
Moravskoslezský kraj je barevný region s bohatou průmyslovou historií, který prochází transformací k moderním technologiím a inovacím. Pro investory je atraktivní díky strategické poloze, rozvinutému průmyslu a dostupné kvalifikované pracovní síle. Pro nové obyvatele nabízí kvalitní životní podmínky, dostupné bydlení a bohaté kulturní a rekreační možnosti. Garantujeme jim také podporu při podnikání a zvyšující se kvalitu vzdělávání v regionu pro ně i jejich děti.
Je možné v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami uvést, co se v uplynulém období v rámci rozvoje kraje podařilo a naopak?
Vytyčili jsme si několik cílů, které se daří naplňovat. V Moravskoslezském kraji se nám podařilo nastartovat proces proměny od těžkého průmyslu k moderním technologiím. Zkvalitnili jsme řadu služeb pro občany, investovali nemalé prostředky do vzdělávání, patříme ke krajům s nejlepší kvalitou bezpečnosti a dostupnosti sociálních služeb pro občany kraje. Nedaří se nám zcela změnit image kraje jako černého průmyslového regionu, ale to nejde mávnutím kouzelného proutku.
Restart těžebního průmyslu v Evropě vypadá nadějně. Podle oznámení Evropské komise na výzvu k předložení projektů na posílení produkce strategicky významných surovin (Critical Raw Materials – CRM), jako je lithium, nikl, titan či měď, reagovalo 170 zájemců. Je mezi nimi nejméně jeden uchazeč z Česka – podnik Mangan Chvaletice vlastněný kanadským investorem, který chce produkovat mangan ze starých hald v Polabí.
Podle oznámení kanadské společnosti Euro Manganese, která českou firmu Mangan Chvaletice vlastní, došlo k podání nabídky v srpnu. „Mezi výhody získání statutu strategického projektu patří lepší přístup k financování ze soukromých a veřejných zdrojů. Stav strategického projektu navíc zajišťuje, že povolovací procesy probíhají podle termínů stanovených v evropské legislativě, čímž se snižuje riziko plánování související s povolováním,“ uvedla společnost Euro Manganese v tiskové zprávě (více o projektu v Chvaletic se dočtete zde).
Co se týká dalších uchazečů, známo se pouze několik jmen firem, které se přihláškou do evropské výzvy samy pochlubily. Příkladem může být společnost Terrafame, která má v plánu ve finské lokalitě Kolmisoppi těžit více než 30 různých surovin včetně niklu, mědi a kobaltu. Skandinávie má řadu zatím nevyčerpaných ložisek kovů, jejichž využití však komplikují náročné klimatické podmínky i obavy o škody na životním prostředí.
Hlásí se také švédský státem vlastněný podnik LKAB, který chce těžbu železné rudy u měst Kiruna a Gällivare rozšířit o dobývání a produkci prvků vzácných zemin. Tyto prvky, mezi něž patří cer, neodym či gadolinium, nacházejí široké využití v moderní elektronice, laserech či větrných elektrárnách; problém je v tom, že jejich těžbu a zpracování dnes prakticky kontroluje Čína.
Těžba, zpracování i recyklace
Evropská komise jmenný seznam uchazečů nezveřejnila. Pouze uvedla, že 121 předložených záměrů má být umístěno v členských zemích EU a 49 v jiných zemích. V celkem 77 případech se má jednat o těžbu dané suroviny, v 58 případech o zpracování kovů a ve 30 případech o jejich recyklaci. Další zájemci se mohou hlásit v druhém kole, které bude uzavřeno v prvním čtvrtletím příštího roku.
„Všechny obdržené žádosti nyní projdou kontrolou úplnosti, po níž bude následovat posouzení podporované externími nezávislými odborníky. Na základě těchto hodnocení připraví Komise návrh seznamu vybraných strategických projektů k projednání se zeměmi EU na zasedání Rady CRM. Cílem je dokončit a dodat první seznam strategických projektů do konce letošního roku,“ uvedla Evropská komise ve svém oznámení.
Začínající neboli juniorní těžaře chce podpořit také Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která na kapitálové a kvazi-kapitálové investice do začínajících těžebních firem vyčlenila 150 milionů eur. EBRD se zaměří se na první fázi projektů, financovat bude odborné studie a průzkumné práce. První takové projekty již EBRD podpořila, například loni v létě investovala 6 milionů eur do akcií společnosti European Metals Holdings (EMH), která stojí za ambiciózním projektem na těžbu lithia v českém Krušnohoří.
Nezdravá závislost na dovozu
Evropská komise navrhla novou legislativu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) loni v březnu. Kromě aktualizovaného seznamu kritických surovin, na kterém se nachází bismut, bór, gallium, germanium, grafit, hořčík, kobalt, křemík, lanthanoidy (prvky vzácných zemin), lithium, mangan, měď, nikl, platina, titan a wolfram, zákon definuje následující ambice, kterých mají země EU dosáhnout do roku 2030:
nejméně 10 % roční spotřeby pokrýt těžbou v zemích EU
nejméně 40 % roční spotřeby pokrýt zpracovatelskými závody v zemích EU
nejméně 15 % roční spotřeby EU pokrýt díky recyklaci kovů
maximálně 65 % spotřeby každé strategické suroviny v EU dovážet z jedné dodavatelské země
Nová legislativa má přinést také snížení administrativní zátěže a zjednodušení povolovacích řízení pro projekty z oblasti těžby a zpracování kritických surovin. Konkrétně těžební projekt má být schválený do 24 měsíců a závod na zpracování či recyklaci kovu do 12 měsíců. Vybrané strategické projekty dokonce získají přístup k financování ze strany Evropské unie.
Česku na dostavbu potřebné dopravní infrastruktury chybí peníze. Státní rozpočet na všechny plánované investice nestačí. Stejně jako v zahraničí se budou muset mnohem masivněji zapojit soukromé finanční zdroje v projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jednoznačně musíme posílit vícezdrojové financování výstavby a údržby dopravní infrastruktury, na debatě Ekonomického deníku a České justice – Perspektivy Česka to uvedl kandidát na post hejtmana Olomouckého kraje a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Ladislav Okleštěk (ANO).
Česká republika si naplánovala, že bude mít páteřní síť dálnic včetně Pražského okruhu dostavěnou do roku 2033 a ve výstavbě mají být také první úseky vysokorychlostních železničních tratí. Jediná možná cesta, jak toho dosáhnout, je podle Ladislava Oklešťka vícezdrojové financování. „Státní rozpočet nám signalizuje, kudy cesta povede. Prostředků je málo,“ poznamenal s tím, že se u řady větších projektů řeší varianta PPP projektů, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Za kraje uvedl, že jim je v podstatě jedno, jak se dostavby zásadní dopravní infrastruktury docílí, ale ať je „páteřní síť hotová co nejdříve“.
V Česku je potřeba posílit vícezdrojové financování výstavby a údržby dopravní infrastruktury, říká Ladislav Okleštěk. Na snímku zleva předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ladislav Okleštěk, vydavatel Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. Foto: Radek Čepelák
Kvůli propojení se sousedními zeměmi a páteřní síti jsou podle něj v zemi potřebné i vysokorychlostní tratě, krajům by ale pomohlo na železnici spíše zvýšení kapacity a zdvojkolejnění. „Jednak by se významně zvedla rychlost na dvě stě kilometrů v hodině a zároveň by se urychlilo spojení mezi jednotlivými částmi republiky,“ konstatoval. Zvýšení kapacity železniční sítě by podle něj ulevilo také přetíženým dálnicím a silnicím. V souvislosti s železnicí připomněl Okleštěk i její bezpečnost a instalaci jednotného evropského zabezpečovač (ETCS). „Rychlost na železnici je také závislá na kontrolních mechanismech,“ uvedl. Pokud bude železnice bezpečná, bude i více využívaná, dodal.
Fascinující Polsko
Podle dalšího účastníka debaty, předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory Jana Sechtera, je Česká republika v oblasti vícezdrojového financování „hodně v plenkách“. Není schopná se dostat ke střednědobému plánování, i když ji do toho investiční činnost tlačí. „PPP projekty ukazují, že ten závazek státu si pak skutečně musíte někde vybalancovat na dlouhá léta dopředu, ale myslím, že ve víceletém financování těchto velkých projektů jsme velmi, velmi pozadu,“ konstatoval Sechter. Odkázal se na příklad Polska, jehož schopnost vícezdrojového financování velkých projektů je „fascinující a inspirující“.
Předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ladislav Okleštěk, vydavatel Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. Foto: Radek Čepelák
Okleštěk poznamenal, že se plánování dopravní infrastruktury v Česku významně posunulo. „Vláda má z minulého období tolik připravených staveb, že může na to plynule navazovat. A doufám, že ani ona nepolevuje v tom, že se připravují další dálniční tělesa,“ uvedl.
Souběžně s páteřní dopravní sítí je podle něj potřeba myslet také na síťovou infrastrukturu, kterou je možné budovat spolu s komunikacemi. S tím souhlasí i Sechter, pokud se digitalizace řeší souběžně s výstavbou infrastruktury, snižuje se násobně cena takových síťových projektů.
A kde vidí Okleštěk, který v nadcházejících krajských volbách kandiduje na post hejtmana Olomouckého kraje priority pro zlepšení dopravní infrastruktury konkrétně v Olomouckém kraji? Kraj už podle Oklešťka zainvestoval do silnic II. a III. třídy například na Jesenicku, ale střední Morava, okolí Olomouce, Bouzovsko, Přerovsko směrem k Libavé a okolí obce Konice v okresu Prostějov jsou podle něj lokality, kde má kraj velký dluh. „Celkově se pohybuje někde okolo 30 miliard korun,“ upřesnil sumu. Částka podle něj navíc během let narostla kvůli další amortizaci komunikací i zvýšení cen za stavební práce.
Na snímku zleva výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ladislav Okleštěk a vydavatel Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková v debatě upozornila na to, že by se obecně měla na technickou infrastrukturu a její dobudování napnout většina prostředků, které má Česká republika k dispozici z Evropské unie. Po roce 2027 už podle ní evropské zdroje tak štědré nebudou a prognózy státních financí také podle ní nejsou „nikterak růžové“. K financím z evropských fondů se vyjádřil i Jan Sechter. Uvedl, že je potřeba na projekty páteřní dopravní infrastruktury nahlížet i z evropské perspektivy, tedy tak, aby zabezpečily evropskou konektivitu a zda splňují nějakou evropskou přidanou hodnotu.
Potřeba myslet na budoucnost
Obecně je při plánování dopravní infrastruktury podle Vladykové nutné se nesoustředit pouze na opravy, a to i například s ohledem na nastupující elektromobilitu a větší váhu vozidel, zejména nákladních vozů nebo autobusů hromadné dopravy. „My nemáme dělat prostou opravu toho, co bylo a dávat to do původního stavu. My bychom to měli vylepšovat a posouvat to dopředu,“ poznamenala. Upozornila také, že v krajích jsou ve velké míře v havarijním stavu větší i menší mosty, jejichž opravy si vyžádají zvýšené finanční náklady. Ruku v ruce by s tím měl jít ale podle Vladykové úvahy, co od staveb budeme očekávat za deset až dvacet let.
Podle předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory Jana Sechtera jsme ve financování velkých projektů velmi pozadu. Foto: Radek Čepelák
Vladyková zároveň uvedla, že budování další technické infrastruktury bude velmi náročné kromě elektromobility i v souvislosti se zvyšováním bezpečnosti silničního provozu a přechodem na vodíkovou dopravu.
Jan Sechter v debatě připomněl změny v nastavení povolovacích stavebních řízení a novelu zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Zároveň ale v souvislosti s výstavbou vysokorychlostních železničních tratí upozornil na to, že se s kraji ohledně významných staveb nevede dostatečná diskuze. „Pokud se podíváte na mapu železnice, kterou plánujeme v České republice, tak na jejích čtyřech uzlech debata s kraji a s městy podle mě uspokojivá nebyla,“ uvedl. S výhradami se setkala vysokorychlostní železnice v Ústí nad Labem, Praze, Brně i Ostravě. „Jestliže ve čtyřech uzlech máte čtyřikrát problém toho samého typu, tak něco v pořádku v tom plánování není,“ zmínil.
Účastníci akce Perspektivy Česka – debata o strategii hospodářského a sociálního rozvoje České republiky. Na snímku zleva předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ladislav Okleštěk. Foto: Radek Čepelák
V Ústeckém kraji proti trase vedení vysokorychlostního koridoru Praha – Ústí nad Labem – Drážďany vystoupily desítky občanů a starostů zejména z Litoměřicka. V Praze stovky obyvatel z Dolních Měcholup kritizují, že by měl podle návrhu vysokorychlostní trati z Vršovic do Běchovic městskou část rozdělit vysoký val. Brno zase podle Sechtera řeší, zda má na chystané hlavní nádraží zajíždět každý vlak.
Kraje a města mají podle předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory zájem na tom, aby byla nová infrastruktura přínosná také pro ně, a v současnosti se plánování řeší spíše až od jeho konce. „Sled kroků byl špatně a mnohé regiony si v tom projektu ještě nenašly svůj zájem,“ uvedl. Dodal, že investorské organizace by měly udělat s kraji například stálé pracovní skupiny. Důležité je to i proto, že výstavba infrastruktury podle něj také ovlivňuje ceny pozemků a chování investorů v krajích. V té souvislosti zmínil chystané terminály vysokorychlostní železniční tratě například u Jihlavy nebo Roudnice nad Labem. „To už stojí se tím zabývat,“ doplnil.
Debatu sledovala také šéfredaktorka České justice Eva Paseková. Foto: Radek Čepelák
Dalším aspektem je, že jsou v území plánované ještě ze sedmdesátých let minulého století páteřní koridory pro dálnice a železniční sítě, které nejsou dodnes zrealizované. „Pochybuje se vůbec o tom, zda kdy budou, ale přitom města a obce musí tyto územní rezervy historicky držet,“ sdělila Vladyková. Brání to přitom jejich rozvoji. Stát by si měl podle ní udělat revizi toho, co chce opravdu držet a co nutně potřebuje.
„Česká republika historicky byla, je a bude křižovatkou evropských cest. Klíčové pro stát je, pokud má nějakou svou koncepci, tak ji zrevidovat a říct si, co opravdu chce a k tomu vést naprosto seriózní a otevřenou diskuzi s městy a s obcemi o tom, jakou zátěž v tom území je dobré, aby strpěly, ale jakou jim za to dá stát kompenzaci,“ podotkla. Otevřená transparentní komunikace dopředu je podle ní jediná cesta k tomu, jak odblokovat případné budoucí spory.
Na snímku je redaktorka Zdravotnického deníku Nela Slivková. Foto: Radek Čepelák
Okleštěk v debatě zmínil také, že kraje přijdou o část financí na opravy silnic II. a II. třídy ze Státního fondu dopravní infrastruktury, počítá s tím vládou schválena předloha zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Předloha se ale naopak chystá při rozdělování sdílených daní zohlednit délky silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů. Částka pro kraje se má zvýšit o deset miliard korun včetně čtyř miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Na hlavních železničních koridorech v České republice je stále řada míst, kde se cestující nedovolají ze svých mobilních telefonů a nepřipojí se ani na internet. Změnit to má i dotační výzva Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) „Technické prostředky pro 5G v železničních vozech“, kterou úřad uzavřel na konci srpna. Přihlásili se do ní tři dopravci, zájem mají České dráhy, Leo Express a Regiojet. Podle ČTÚ se dohromady žádosti týkají téměř 670 vozů a alokovaná částka 300 milionů by měla být využitá prakticky celá.
Cíl výzvy zlepšit signál v 350 vlakových vagonech tak bude splněn. Nyní úřad provede hodnocení předložených žádostí a následně vydá rozhodnutí o poskytnutí dotací, informoval ČTÚ. Dopravci mají zájem zejména o takzvané opakovače nebo výměnu oken za propustná pro signál. „Zájem o naši první dotační výzvu předčil naše očekávání a jsme rádi, že v krátké době by měla vést k zásadnímu zlepšení kvality a dostupnosti mobilních služeb pro cestující ve vlacích“, uvedl předseda Rady ČTÚ Marek Ebert.
Výzva se zaměřuje především na vybavení železničních vozů, které se pohybují na železničních koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T). Vedle povinnosti mobilních operátorů zlepšit kvalitu pokrytí tranzitních železničních koridorů sítěmi 5G se jedná o další opatření, který podle ČTÚ pomáhá vylepšit dostupnost mobilních služeb pro cestující v železniční dopravě. Všechny dotované projekty musí být realizovány do konce roku 2025.
České dráhy už vypsaly na vybavení vlaků opakovači mobilního signálu veřejnou zakázku. Zadávací dokumentace předpokládá dodání a instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do všech jednotek Pendolino a InterPanter a 6 jednotek railjet. Předpokládaná hodnota tendru je až 132 milionů korun. Využít chtějí i zmiňovanou výzvu ČTÚ.
„Větší dostupnost hlasových a datových služeb je jednou z našich hlavních priorit ve vztahu ke službám na palubách našich vlaků. Stále se totiž na hlavních koridorech objevuje spousta bílých míst, kde si z vlaku prostě nezavoláte, ani se nepřipojíte na internet. Instalace opakovačů, případně také speciálně upravených oken pro snazší průchodnost signálu do jedoucího drážního vozidla, představuje důležitý krok, kterým tuto situaci ve vlacích výrazně zlepšíme,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.
Dodal, že vlaky se po instalaci pro cestující promění v plnohodnotný train-office, což posílí konkurenční výhodu vlakové dopravy oproti té automobilové. České dráhy takzvané opakovače testovaly poslední dva roky v jedné z jednotek railjet. Jde o zařízení, které je schopné přenášet signál mobilních operátorů do jednotlivých vagónů a výstupní výkon signálu případně zesílit. Eliminuje se tak útlum signálu způsobený vozovou skříní. Míra zesílení se dynamicky nastavuje podle aktuálního pokrytí. Samozřejmostí je podle Českých drah alokace výstupního výkonu jednotlivým operátorům bez rozdílu.
Zařízení se skládá z externí širokopásmové antény podporující přenos GPS informací, samotného opakovače, útlumového filtru GSM-R pro zajištění bezproblémového provozu zabezpečovacího systému na železnici (GSM-R / ETCS) a interní infrastruktury na palubě vlaku zajišťující distribuci signálu.
