Ministerstvo dopravy by mělo podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 v následujícím roce hospodařit s částkou 139,4 miliardy korun. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ale bude muset část rozpočtu ještě projít další debatou. Upřesnil, že se jedná o Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). „Procházíme upřesněním aktuálního stavu přípravy staveb, tedy jejich možnosti realizace,“ sdělil Ekonomickému deníku.
První návrh rozpočtu podle něj přináší nárůst prostředků na investice do dopravní infrastruktury a umožňuje navýšení prostředků SFDI nad letošních 150 miliard. „To je zásadní pozitivní zpráva a předpoklad pro udržení tempa příprav a aktuální rozestavěnosti,“ zmínil mluvčí.
Dotace pro SFDI představují největší část prostředků, které ministerstvo dopravy získá. Jde o 117,4 miliardy korun, z toho dotace pro společné programy Evropské unie a České republiky představují objem 37,4 miliardy korun.
Návrh rozpočtu pro ministerstvo dopravy počítá s tím, že kapitálové výdaje, z nichž majoritní podíl tvoří investiční transfery pro SFDI, vzrostou oproti rozpočtu roku 2024 o 49,2 miliardy korun, tedy o 116 procent. Včetně zdrojů z Evropské unie jde o 91,5 miliardy korun.
Z výdajů na drážní a kombinovanou dopravu je podle návrhu 12,9 miliardy vyčleněno na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, z toho 8,4 miliardy korun činí výdaje na dopravní obslužnost v objednávce státu a částka 4,5 miliardy korun představuje dotace krajům a hlavnímu městu Praha na financování regionální dopravy.
V návrhu rozpočtu se uvádí, že v rámci ostatních výdajů spojených s dopravní politikou státu, které jsou rozpočtovány v celkovém objemu 9,1 miliardy korun, jsou alokovány například dotace na slevy jízdného ve výši 5,6 miliardy korun či výdaje na kosmické aktivity.
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery ministerstva dopravy mají být v roce 2025 podle návrhu rozpočtu 38,5 miliardy korun a z rozpočtu Evropské unie jde 37,5 miliardy korun.
Maximum možného
Jako „maximum politicky možného“ okomentoval rozpočet pro dopravu předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. Udržet dynamiku financování výstavby dopravní infrastruktury bude podle něj v nejbližších letech zásadním tématem pro každou vládu. Část rozpočtu je také podle Sechtera kryta úvěrem SFDI.
„Bude-li i v dalších letech české hospodářství přešlapovat kolem recese a zvyšovat takzvané mandatorní výdaje rozpočtu, čímž bude omezena schopnost splácet dluh, tedy i dluh SFDI, může mít dopravní výstavba problémy,“ upozornil.
Dalším problémem jsou podle Sechtera ceny energií, které se výrazně promítají do cen materiálů. Dodal, že v Evropě ani v České republice není patrná vůle ceny energií snižovat, na energetickém trhu tak panuje nadále velká nejistota.
Kladně navržený rozpočet pro ministerstvo dopravy hodnotí poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (STAN). „Dlouhodobě se nám daří snižovat dluh na dopravní infrastruktuře napříč celým Českem a nejinak tomu bude i v následujícím roce. Právě splácení dlouhodobého dluhu na dopravní infrastruktuře bude pokračovat i v roce 2025, jelikož je doprava jednou z priorit této vlády,“ uvedl. Nejde podle něj pouze o záležitost jednoho rozpočtu, ale několikaleté systematické řešení.
„Jsme si zároveň vědomi finanční náročnosti a hledáme i jiné cesty financování jako jsou například PPP projekty nebo také dluhopisy,“ dodal. Plán výstavby dopravní infrastruktury, který sahá do roku 2033, je podle Lochmana velmi ambiciózní, ale s využitím alternativního financování realistický.
„Již brzy tak nebudou naše dálnice o dílčích přírůstcích, ale o kompletním systému, který nabídne napřiklad plnohodnotnou alternativu k D1, nebo dokončená všechny zásadní meziregionální spojení,“ dodal.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který poslalo poslední srpnový den ministerstvo financí k projednání vládě, počítá pro příští rok se schodkem 230 miliard korun. Příjmy rozpočtu by podle návrhu měly být ve výši 2,086 bilionu korun, meziročně se tak mají vzrůst o sedm a půl procenta. Výdaje rozpočtu jsou plánované na 2,316 bilionu korun.
Při využívání advokátních úschov by nově měla platit desetidenní lhůta, o kterou by banka byla povinna odložit provedení příkazu k výplatě peněz z úschovního účtu. Stojí to v pozměňovacím návrhu k novele zákona o advokacii poslankyň Heleny Válkové a Zuzany Ožanové (obě ANO). Podle zástupců realitních kanceláří je takový požadavek problematický a mohl by znemožnit provádění úschov. K transparentnosti úschov navíc podle tajemníka Asociace realitních kanceláří Jana Borůvky nepřispěje. „Naopak, klientům může přinést potíže – pořízení nemovitosti by se jim mohlo prodražit, čerpání hypoték zkomplikovat a celý realitní proces se může prodloužit a neúměrně zbyrokratizovat i pro realitní kanceláře,“ míní Borůvka.
Česká advokátní komora (ČAK), ministerstvo spravedlnosti a další subjekty přes léto intenzivně vyjednávalio tom, jak by mohla nová pravidla pro lepší bezpečnost úschov vypadat. Úschovy se současně dají dělat u bank, u notářů nebo u advokátů. Pověst těch advokátních ale výrazně poškodila kauza stíhané advokátky Hany Sukové, která údajně podvedla 44 klientů a způsobila jim škodu přes 153 milionů korun. Škoda může být ještě větší.
Na prospěšnosti většiny změn se shodují všechny subjekty.
Problematické je ale podle zástupců realitních kanceláří zavedení desetidenní karenční doby při vyplácení úschov. Klient by tak musel na finální přesun prostředků čekat 10 pracovních dní. Podle Asociace realitních kanceláří povede ke zbytečnému nárůstu administrativy a zkomplikuje situaci lidem, kteří čerpají hypotéku.
Bankám se změny prodraží, zaplatí to klient
Při jednání s bankami se také ukázalo, že by peněžní ústavy musely vyvinout ve svých systémech nové funkce, což by se jim prodražilo. Náklady na takové úpravy by podle tajemníka Asociace realitních kanceláří Jana Borůvky promítly do cen svých služeb a produktů. Navržená úprava dle jeho názoru navíc nikdy nemůže zcela zabránit kriminálnímu jednání.
Tajemník Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka Foto: ARK
„Naopak může nadto ještě simulovat šedou zónu české ekonomiky k nabízení provádění úschov různými ´uschovatelskými domy´, které se nebudou muset řídit žádnými, natož pak zákonnými předpisy,“ dodává tajemník.
Česká advokátní komora už dříve uvedla, že advokáti provedou ročně desetitisíce úschov v řádech miliard korun a notáři či banky je v takovém množství nebudou schopni nahradit.
Návrh poslankyň Válkové a Ožanové v podstatě přebírá do zákona stávající úpravu práv a povinností advokátů již obsaženou ve stavovském předpisu Komory. Jde například o povinnost advokáta zřídit pro úschovu peněz každého klienta zvláštní samostatný účet, vedení Elektronické knihy úschov a také notifikace banky klientům o pohybech na úschovním účtu.
Energetická skupina Veolia postavila ve Fakultní nemocnici Olomouc kogenerační jednotku a také v Česku zatím unikátní technologii tepelné sterilizace zdravotnického odpadu. Nové zařízení zbaví nemocniční odpad nebezpečných vlastností, Veolia jej poté spálí v multipalivovém kotli v přerovské teplárně. FN Olomouc jen v pvních osmi letech ušetří přes 30 milionů korun, dalším přínosem je snížení objemu emisí oxidu uhličitého o více než 9000 tun ročně.
Obchodní ředitel společnosti Veolia Energie Jakub Tobola a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík dnes nové zařízení představili zástupcům médií včetně Ekonomického deníku. Kogenerační jednotka od českého výrobce Tedom i jednotka tepelné sterilizace zdravotnického odpadu od italské firmy EcoSyst Service jsou již na svém místě a brzy bude spuštěn jejich zkušební provoz.
Právě technologický postup propojující sterilizační linku s kogenerační jednotkou je v rámci České republikyvýjimečný, Kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 999 kW bude vyrábět elektřinu pro provoz sterilizační komory a také elektřinu (v rozsahu okolo 4900 MWh) a teplo pro nemocniční areál. Dodávky tepla z kogenerační jednotky pokryjí až 20 % potřeby v areálu FN Olomouc. Celá investice vyšla na zhruba 60 milionů korun a financovala ji Veolia Energie ČR.
Sterilizační jednotka vyčistí okolo 900 tun zdravotnického odpadu ročně, ten pak následně skončí v kotli přerovské teplárny (později jej chce Veolia spalovat v olomoucké teplárně). To představuje značný pokrok oproti dnešnímu stavu, kdy FN Olomouc musí nemocniční odpad odvážet až do spalovny nebezpečného odpadu v Ostravě. A také finanční úsporu, kterou zástupci Veolie a olomoucké nemocnice vyčíslili na 3,8 milionu korun ročně (včetně výhod z posílené výroby elektřiny a tepla v areálu nemocnice).
„Nakládání se zdravotnickými odpady je velmi specifickou oblastí s mnoha úskalími při sběru, manipulaci, přepravě a odstraňování. Společně s Veolií jsme našli ekonomicky i ekologicky výhodnější cestu, jak odpady bezpečně zlikvidovat a navíc energeticky využít v našem regionu. Vlastní výroba elektřiny je pro nás neméně důležitá, čili těch přínosů je hned několik,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
Sterilizační zařízení, které umožní využít zdravotnický odpad jako palivo v teplárně. Foto: FN Olomouc
„Fakultní nemocnice Olomouc je naším dlouholetým a významným obchodním partnerem. Společně hledáme synergie i v dalších oblastech kromě dodávek tepla a cirkulární ekonomika patří mezi ně. Podařilo se nám uskutečnit výjimečný projekt a postavit moderní technologii první svého druhu v ČR. Je to další posun v rozšiřování spektra našich služeb zákazníkům,“ uvedl Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava společnosti Veolia Energie.
Mezi další partnerské firmy, které se do projektu zapojily, patří Recovera ze skupiny Veolia. Ta bude zajišťovat sběr a svoz odpadu v nemocničním areálu. Autorem projektu je firma Damaris. Její jednatel Marek Šarlej upozornil na zvýšené nároky, které souvisely s umístěním zařízení v historicky chráněném objektu. „Jak jsme se s kolegy shodli, kromě nálezu letecké bomby a římského tábora jsme museli řešit snad všechny možné problémy,“ uvedl v nadsázce Marek Šarlej.
Fakultní nemocnice Olomouc s 1200 lůžky patří mezi největší lůžková zařízení v České republice. Je součástí sítě devíti fakultních nemocnic přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Je největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji a šestou největší nemocnicí v zemi. Historie druhého největšího zaměstnavatele v Olomouckém kraji sahá až do roku 1896.
Veolia Energie patří mezi největší energetické skupiny a je největším distributorem tepla v ČR. Prostřednictvím jedné z nejrozsáhlejších sítí dálkového tepla ve střední Evropě (1550 km) dodává teplo a teplou vodu do 580 tisíc domácností. Energiemi zásobuje také více než 300 průmyslových podniků a 1 800 zařízení v terciálním sektoru, například nemocnice, školy atd. ve více než 30 městech a obcích. Roční tržby celé skupiny Veolia v Česku, která zahrnuje energetické a vodárenské společnosti a podniky z oboru odpadového hospodářství, dosahují 54 miliard korun ročně.
Lidé na vozíku, kteří chtějí cestovat a použít při dopravě letadlem vlastní vozík, mají zatím smůlu. Současná evropská legislativa totiž nedává osobám s pohybovým postižením právo se dopravit na vlastním vozíku do a z letadla. Letištní asistenční služba může přistavit pouze obyčejný vozík, ze kterého ale hrozí nebezpečí pádu. Změnit se to snaží organizace Cerebrum 2007 ve spolupráci s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL).
„Chceme, aby právo dopravit se na vlastním invalidním vozíku až do a z letadla bylo nezcizitelným právem všech osob se zdravotním postižením,“ uvádí předsedkyně správní rady společnosti Cerebrum 2007 a advokátka Nataša Randlová, která má sama syna na vozíku.
Zdechovský se v srpnu obrátil na Evropskou komisi s dotazem, zda plánuje revizi stávajících právních předpisů a také zavedení práva dopravit se na vlastním invalidním vozíku až do letadla. „Mám pocit, že se na osoby, které potřebují svůj vozík se speciálními funkcemi, aby se jim nestal úraz, trochu zapomnělo. Je to nespravedlivé, proto to chceme změnit,“ říká lidovecký europoslanec, který chce vtáhnout do problematiky i další organizace jak z České republiky, tak i Evropské unie.
Cílem je prosadit, aby právo na přistavení vlastního vozíku k letadlu bylo nezabavitelným právem každé osoby se zdravotním postižením, která ho vzhledem ke svému fyzickému handicapu nezbytně potřebuje, a aby tyto osoby nebyly nuceny usedat na běžné letištní vozíky, které jim přiveze asistenční služba a které mohou být pro jejich zdraví nebezpečné.
Postižený syn Nataši Randlové. Foto: Cerebrum
„Osoba z vozíku (bez jeho speciální úpravy) může přepadnout, sjet nebo se jinak zranit. Samozřejmě je na to nutné myslet předem a nechat vozík označit speciálně už při odbavení, tzv. „Return to aircraft door“,“ popisuje problém Randlová. Podle její zkušenosti se bohužel dnes stává poměrně často, že vozík není k letadlu doručen s odůvodněním, že taková povinnost pro letiště neexistuje. „Vozík pak jezdí na páse jako ostatní kufry nebo ho osoba musí vyhledat v nadměrných zavazadlech,“ přibližuje své zkušenosti.
„Věřím, že to změníme. Musíme jen napnout síly a zatlačit na Komisi, aby to napravila. Konečně se nebudou muset bát lidé na vozíku vyrazit letecky do zahraničí. Pojďme jim umožnit bezpečně cestovat,“ dodává Zdechovský s tím, že podle neoficiálních odhadů se to týká jen v České republice kolem 15 tisíc osob.
Cerebrum je pacientská nezisková organizace působící od roku 2007, která sdružuje občany, kteří utrpěli poškození mozku (cévní mozkové příhody, traumata, nádory mozku či jiné poškození), a také jejich rodinné příslušníky i pečující. Hlavním cílem je poskytovat v této oblasti poradenství a zvyšovat tak povědomí veřejnosti o širokém spektru následků poranění mozku a možnostech rehabilitace.
(red)
Článek původně vyšel na webu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Ve světle rostoucích statistik o sexuálním zneužívání nezletilých řeší Evropská unie, jak děti efektivně ochránit, a to především v online prostředí. Ve hře je zvyšování minimálních promlčecích lhůt napříč EU, kriminalizace dětské pornografie vygenerované za pomoci umělé inteligence (AI), ale také skenování soukromého online obsahu.
Podle statistik Evropské komise se obětí sexuálního zneužívání stane v dětství asi pětina dívek a desetina chlapců. Jeden ze tří z nich se o své zkušenosti nikdy nikomu nesvěří. Případů sexuálního zneužívání dětí navíc rok od roku přibývá, a to především v online prostředí.
„Pozorujeme nové trendy, ať už to je živé vysílání zneužívání dětí, dětská pornografie vygenerovaná umělou inteligencí, která je vytrénovaná na skutečné dětské pornografii, nebo využívání umělé inteligence ke groomingu,“ popsala ve středu na jednání výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu švédská eurokomisařka Ylva Johansson, která je v dosluhující Evropské komisi zodpovědná za oblast vnitřní bezpečnosti. Slovo grooming označuje snahy dospělého uživatele navázat důvěrný vztah s dítětem s cílem sexuálního zneužití.
Eurokomisařka Ylva Johansson Zdroj: Evropská komise
„Data ukazují každoroční nárůst výskytu sexuálního zneužívání dětí,“ řekla Johansson. Konkrétně množství materiálu, které zneužívání zachycuje, přibylo za rok o 26 procent, případů groomingu přibylo o více než 300 procent. „Většina problematického materiálu se nachází právě v Evropské unii,“ dodala.
Situaci má pomoci řešit dvojice legislativních úprav. První, revizi zákona z roku 2011, navrhla Evropská komise v dubnu letošního roku. Má stanovit minimální promlčecí lhůty napříč Evropskou unií, aby se oběti domohly spravedlnosti i tehdy, kdy věc začnou řešit až po letech.
Kromě toho má kriminalizovat dětskou pornografii, kterou vytvoří umělá inteligence. Trestné by mělo být i provozování internetových fór pro pedofily nebo online manuály, ve kterých se zločinci dozví, jak postupovat, aby na ně nepřišli rodiče dítěte, nebo jaké jsou nejvíce efektivní metody groomingu. Ty jsou totiž dnes nelegální jen ve třech evropských zemích, a to v Nizozemsku, Belgii a Německu. Návrh také zvyšuje požadavky na podporu obětí včetně národních kompenzačních schémat.
Do hry se vrací plošné skenování on-line obsahu
Revize navazuje na nařízení, které Komise navrhla před dvěma lety a které by ve své původní podobě poskytovatelům on-line služeb nařídilo plošně skenovat internetový obsah včetně soukromých zpráv s cílem nalézt škodlivý obsah.
Podle Johansson na sebe oba návrhy vzájemně spoléhají. Právě zmíněné nařízení však v původní podobě narazilo jak v Evropském parlamentu, tak mezi zástupci národních vlád. Poté, co bylo v červnu na poslední chvíli staženo z jednání Rady EU, se k němu ve středu vrátili velvyslanci jednotlivých států. Ačkoliv nedošlo k dohodě, podle Johansson je kompromis již blízko. Po jeho dosažení bude moct začít vyjednávání národních vlád s Komisí a Parlamentem.
Nařízení, které Evropská komise navrhla v květnu 2022, by ve své původní podobě zavedlo povinnost pro poskytovatele internetových služeb skenovat nahrávaný obsah. Umělá inteligence by měla hledat materiál, jako je dětská pornografie, nebo detekovat případy groomingu. Kontrolou by prošly veškeré soukromé zprávy, ale také obsah nahraný na cloudové služby nebo na sociální sítě. Prvotní kontrolu by provedla umělá inteligence, podezřelý obsah by pak platformy hlásily úřadům.
EP odmítá plošné skenování obsahu
Proti této verzi se vloni postavil Evropský parlament. Ten ve své pozici hovoří o cílených opatřeních na rizikových platformách, plošné skenování odmítá. „Našli jsme právně správný kompromis podporovaný všemi politickými skupinami,“ komentoval tehdy výsledek zpravodaj legislativy, španělský europoslanec Javier Zarzalejos. „Vytvoří jednotná pravidla pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí online, což znamená, že všichni poskytovatelé budou muset posoudit, zda v jejich službách existuje riziko zneužívání, a zmírnit je pomocí opatření šitých na míru. V krajním případě lze příkazy k detekci použít k odstranění škodlivého materiálu, který stále koluje na internetu. Tato dohoda vytváří rovnováhu mezi ochranou dětí a ochranou soukromí,“ popsal pozici Parlamentu.
Poslední známé kompromisy, o kterých jedná Rada, však stále počítají s „moderací nahrávání“ audiovizuálního obsahu. Tedy se skenováním fotek či videí. To by ale znamenalo prolomení takzvaného koncového šifrování komunikace, které používá třeba Messenger nebo WhatsApp. Návrh kritizovala třeba ředitelka chatovací platformy Signal, švýcarská služba Threema zase naznačila, že by v takové situaci nemohla v Evropě nadále poskytovat své služby. Podle kritiků jde o nepřijatelné narušení soukromí všech, tedy i zcela nevinných osob. Zastánci argumentují rostoucími počty dětí, které se stanou oběťmi sexuálního zneužívání, a nutností jednat.
Karolína Novotná
Článek původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Zajištění provozu lékařských pohotovostí nebo dostupnosti lékáren v odlehlých oblastech či podpora místních podnikatelů a projektů s vyšší přidanou hodnotou, anebo třeba slevy na jízdném, to vše jsou oblasti, na které by se měl Plzeňský kraj více zaměřit, v rozhovoru na to upozornil kandidát na hejtmana Plzeňského kraje, poslanec a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).
V nadcházejících krajských volbách kandidujete v Plzeňském kraji na post hejtmana, co byste rád v kraji změnil? Na jaké oblasti je potřeba se zaměřit?
Rozdělím to na dvě části, které spolu souvisí. Za prvé je potřeba zcela změnit pohled na funkci hejtmana. Ten dnes funguje hlavně jako prodloužená ruka vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Podle mě by ale měla být funkce do jisté míry nadstranická. Hejtman má být člověk, který hájí primárně zájmy lidí a ne stávající politické garnitury. Za druhé bych se rád zaměřil na konkrétní kroky, které jsou popsané v programu. Hlavní je zajistit provoz lékařských pohotovostí nebo dostupnost lékáren v odlehlých oblastech. Co se týká dopravy, chtěli bychom zavést slevy na jízdném, které tato vláda seniorům a studentům vzala. Mohl bych takto pokračovat, ale poslední co bych připomněl, je zvýšení bezpečnosti.
Co v Plzeňském kraji v současnosti funguje dobře?
Lidi. V nich je naše ohromná síla. Jezdím po kraji a potkávám spoustu skvělých lidí a podnikatelů, kteří odvádí pro svůj region hodně práce. Setkal jsem se spoustou učitelů, kteří obětují své práci strašně moc bez ohledu na to, že s nimi vláda Petra Fialy za tichého souhlasu našeho hejtmana poměrně vyběhla. Řekl bych, že bohatství kraje spočívá v lidech, kteří ho mají rádi a je chyba, že se jim často nedokáže za jejich nadšení odvděčit. Třeba i tím, že jim pod nohy už nebude házet další klacky.
V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenali zaměstnanci v Plzeňském, a mimo jiné i ve Středočeském kraji, nejvyšší nominální nárůst mezd v rámci celé České republiky. Podle Statistického úřadu se kraj může za toto období pochlubit i čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou v zemi. Co k tomu přispělo? Nakolik se daří podnikatelskému prostředí v kraji?
Máme velkou výhodu v naší poloze, kterou bychom měli ještě více využívat. Naším cílem by už nemělo být jen lákat nové investory za každou cenu, ale měli bychom se starat o to, aby produkovali vyšší přidanou hodnotu. To pak umožní lidem získat vyšší výdělky. Je tu ještě jedna věc, kterou bych chtěl zdůraznit. Často vedení kraje i vláda investují čas a prostředky do zahraničních firem a zapomínají na místní podnikatele. Přál bych si, aby podpora nešla pouze k velkým firmám, ale i k menším, českým, firmám. Ty mají totiž k zemi a místu, kde podnikají, daleko větší respekt, než velké firmy, pro které může být Plzeňský kraj jen dalším špendlíkem na jejich globální mapě.
Co by mohl ještě Plzeňský kraj udělat pro další rozvoj podnikatelského prostředí a firmy v regionu?
Plzeňský kraj má k dispozici studii, která přesně definuje jeho silné a slabé stránky. V minulosti nám do kraje ODS a ČSSD přivedly developery, kteří postavili obrovské sklady a montovny, často na velmi cenné půdě. Práce v těchto skladech často není dobře placená, takže to s sebou přineslo i příliv zahraničních dělníků z rozvojových zemí. K tomu se váže jeden negativní jev – menší pocit bezpečí lidí, kteří v těchto regionech žijí. Jak jsem řekl, osobně vidím budoucnost v projektech s vyšší přidanou hodnotou a hlavně podporou místních podnikatelů. Chci, aby také konečně vzniklo Inovační centrum Plzeňského kraje, kde by se soustředil na jedno místo veškerý inovační potenciál.
Co pro přilákání projektů s vyšší přidanou hodnotou může udělat právě kraj?
Kraj má v tomto směru trochu těžší pozici, ale nikoliv žádnou. Jedna věc je, že musíme tlačit na vládu, aby konečně začala řešit průmysl. Dosavadní výkony ministra Jozefa Síkely ze STAN jsou totiž tragické. Druhá věc, kterou musíme dělat, je být aktivní sami. Pomůžeme městům s vyčleněním brownfieldů a pak je tu ještě jedna věc. Měli bychom tlačit na změnu rozpočtového určení daní tak, aby zohlednila práci starostů. ODS a STAN nyní chtějí sebrat peníze z rozpočtů měst a vesnic ve prospěch krajů. Vůbec tuto jejich úvahu nechápu. Podle mého by města i vesnice měly být motivovány podporovat podnikatele a průmysl výměnou za to, že dostanou část peněz z jejich daní. To bych považoval za logické.
Na jaký typ investic je potřeba se zaměřit?
Nejsem fanoušek podpory jen velkých projektů. Podle mého je třeba mít strukturu vyrovnanou a je třeba podporovat i menší a střední podnikatele a pomoci jim v růstu. Třeba tím, že se postavíme proti zvyšování daní firmám a živnostníkům. Obecně ale říkám, podpořme investice s vyšší přidanou hodnotou a s minimálním dopadem na životní prostředí.
Kraj může pomoci s nasměrováním investic
Jako hospodářsky a sociálně ohrožená území Plzeňský kraj označuje oblast Horažďovic, Sušic a Nepomuku, co pro ně může udělat?
V případě Horažďovicka bych polemizoval s tvrzením, že se jedná o hospodářsky a sociálně ohrožené území. Pokud jde o kraj, tak ten může pomoci s nasměrováním investic v případě, že tam bude připravený jak prostor pro budování nových podniků, tak i tím, že bude reálně tlačit na CzechInvest, aby se na toto území zaměřil.
Plzeňský kraj patří podle materiálu „Program rozvoje Plzeňského kraje 2022+“ ke krajům s nejvyšším počtem obyvatel žijících v obcích s méně než 250 obyvateli, jak lidi v regionu i nadále udržet?
Jsou lidé, kteří chtějí žít ve městě a lidé, kteří žít na venkově. Oběma skupinám musíme poskytnout přiměřené podmínky k jejich stylu života. Na venkově se snažíme s vedením obcí zajistit základní obslužnost. Dotujeme obchůdky, pošty, pomáháme opravovat obecní majetek, stavíme vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod, podporujeme společenský a sportovní život, financujeme hasiče. Klíčové ale je, udržet v menších obcích dopravní obslužnost a infrastrukturu jako jsou třeba školy.
Česká republika letos slaví dvacetileté výročí vstupu do Evropské unie, jak se za tu dobu proměnil Plzeňský kraj? A nakolik mu pomohly právě evropské finance?
Plzeňský kraj se proměnil, to je bez debat a peníze z Evropské unie tomu výrazně pomohly. Podle mého je důležité, že se podařilo zainvestovat do sociálních služeb. Díky těmto financím získal kraj také majetek v hodnotě přes 100 milionů korun. Evropské fondy v kraji pomáhají i v udržení provozu a kapacit sociálních služeb.
Mimo jiné i díky evropskému projektu zprovoznil náš kraj jako první v republice unikátní systém na sledování počtu zájemců o umístění v domovech pro seniory se zvláštním režimem a pro osoby se zdravotním postižením. Tato aplikace, do které zadávají data všichni poskytovatelé těchto služeb na území kraje, umožňuje kraji lépe a adresněji plánovat rozvoj pobytových služeb pro seniory, což vzhledem k očekávanému vývoji křivky stárnutí obyvatelstva bude velmi významné.
Plzeňský kraj v Klatovech buduje nový autobusový terminál, jak obecně hodnotíte kvalitu dopravní obslužnosti v kraji? Je podle vás dostatečná?
Kvalita dopravní obslužnosti v porovnání s ostatními kraji a s ohledem na počet obcí je dobrá. Počet cestujících stoupá a chystáme se na rozšíření autobusové dopravy. Za základní považujeme nutnost odvézt žáky a studenty do a ze škol a lidi do zaměstnání a zpět. Nejen na klatovském terminálu je důležitý i aspekt spolupráce kraje s městy a obcemi. Město Klatovy dotvoří k terminálu místní komunikaci a opraví svoje sítě. Současně bude vytvořenou infrastrukturu udržovat.
Některé kraje, například Středočeský a Liberecký kraj, začínají kvůli nízkému vytížení některých linek hledat alternativy v poptávkové dopravě. Byl by takový doplňkový model vhodný i pro Plzeňský kraj?
Nevím, jestli je to úplně řešení. Podle mého by mělo být naší snahou udržet lidi v hromadné dopravě, protože poptávková doprava je náročnější a dražší na koordinaci. Přesně jste uvedla, že jde o doplňkový model, a tak je potřeba k tomu přistupovat. Představa, že si všichni všechno objednávají přes aplikace nebo přes internet je neskutečně naivní.
Jak hodnotíte aktuální integraci železnice do dopravních systémů Plzeňského kraje? Je pokrytí dostatečné?
Železniční síť je dostatečně silná, problém je spíše v tom, že nádraží či zastávky bývají umístěny buď na okraji obce, anebo dokonce i několik kilometrů od obce a často na nich není prostor pro celodenní parkování. To je určitě něco, na co je potřeba se zaměřit.
Poslanec a člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan. Zdroj: Kamal Farhan
Česká republika se pustila do přípravy vysokorychlostních železničních tratí – trasa přes Plzeňský kraj prozatím v procesu přípravy není, vnímáte to jako problém?
Je to dobrý plán, ale nemyslím si, že je v nejbližší době reálný. Jedná se o investici v řádech stovek miliard korun. Ano, budu to podporovat, ale slibovat lidem budu vždy jen to, co umím zařídit. Musíme podpořit plánování a trvat na zastávce v našem kraji, protože to je určitě velký impuls pro podporu průmyslu.
Na železnici má Plzeňský kraj v plánu do čtyř až pěti let začít využívat na vedlejších tratích elektrické bateriové vlaky. Dávají vám alternativní pohony na regionálních tratích smysl?
Ano, smysl to dává. Jsem velký fanoušek nových technologií, ale zároveň nejsem fanatik. Je třeba říct, že nyní jsme v době rychlého technologického vývoje a je dost pravděpodobné, že dnešní baterie brzy nahradí jejich nějaký nový typ. Nechci udělat ukvapené investice jen proto, že je to nyní módní. Musíme se chovat racionálně.
Měl by mít místo ve veřejné dopravě také vodík?
Smysl má vše, co dokáže nahradit fosilní paliva v případě, že už z jakéhokoliv důvodu nebudou. A my budeme dál vyžadovat služby na nich postavené. Elektřina, vodík, syntetická paliva, bioplyny, cest možného vývoje je spousta a určitě se objeví i další druhy pohonu.
Tradičně strojírenský kraj
Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo v červnu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje, strategií kraje je mimo jiné rozšiřovat nabídku atraktivních oborů mimo hlavní centrum kraje, tedy Plzeň-město. Co pro to může kraj udělat?
Na základě vlastních šetření a požadavků zaměstnavatelů by se kraj měl zaměřit na navýšení kapacit technických oborů a podporu oborově zaměřených lyceí. To musí jít ale ruku v ruce s tím, že musíme lidem vysvětlovat perspektivu jednotlivých typu vzdělávání. Na rozdíl od ministrů vlády Petra Fialy nežiji v představě, že nějaký sociální inženýr řekne, jak to bude a všichni rodiče a studenti se pak podle toho budou chovat.
Na které obory by se měl kraj do budoucna zaměřit?
Plzeňský kraj byl tradičně strojírenský. Byl bych rád, kdyby se nám tuto tradici podařilo vrátit, a udělám proto maximum. Ale dojde k tomu jen tehdy, pokud se k nám přidají i firmy, které studentům nabídnou a ukáží, že tento obor má perspektivu. Zároveň musíme reagovat i na rostoucí zájem o netechnické obory.
Nakolik zásadní je umožnit propojení podnikatelského sektoru se školami? Měl by se na to kraj podílet?
To je samozřejmě zásadní otázka. Proto jsem také na začátku říkal, že důležité je kromě nadnárodních firem zapojit do fungování kraje i menší a střední podnikatele. A nejde jen o to, že tyto firmy poskytnou studentům třeba stipendium. Ona podpora musí být širší, a já jsem rád, že některé firmy to dnes již chápou. Třeba takový Doosan Škoda Power, Streicher, Gerresheimer Horšovský Týn, Lasselsberger nebo takový Aimtec. Těch firem je ale více.
Kde může kraj svůj příspěvek ke školství zlepšit? Kde máte rezervy?
Jsme zpět na začátku, když jsem říkal, že se musí změnit fungování hejtmana. Ten stávající jen sedí a přihlíží tomu, jak ministerstvo školství není schopné už tři roky říct, jaká bude další koncepce vzdělávání. Respektive ministr za STAN oznámil, že udělá změnu, ale neřekl jakou. Kraj tak už roky přešlapuje jen kvůli tomu, že ministr za STAN není schopný říct, co plánuje. To nás strašně brzdí. Ale jsou věci, ve kterých pomáháme již nyní. Třeba jsme pomohli školám s obrovským nárůstem cen energií, ke kterému došlo díky neschopnosti současné vlády. Pomohli jsme i s opravami budov jako je třeba zateplování a modernizace budov. Jen pro představu za poslední tři roky jsme takto investovali více než miliardu korun.
Společnost Letiště Praha chce rozšířit současný model letištní taxislužby. Hledá provozovatele, který by se postaral o cestují, již nechtějí poskytovat žádné osobní údaje. Pro zájemce 3. září vypsala výzvu k účasti na předběžné tržní konzultace. Lhůta běží do konce měsíce. V současnosti zajišťuje oficiální taxislužbu na Letišti Václava Havla Praha společnost Uber. Pro využití jejích služeb je ale potřeba mít buď nainstalovanou aplikaci, anebo například využít speciální přepážku na letišti.
Ekonomický deník o omezeních, která z toho vyplývají, informoval v sérii článků už dříve. Současnou zakázku Letiště Praha vypsalo jako nadlimitní. Provozovatele a zprostředkovatele taxislužeb a taxi dispečinků společnost oslovuje s tím, že je cílem zajistit obslužnost výhradně takzvaných impulsivních cestujících, kteří nechtějí v rámci současné nabídky taxislužby poskytnout žádné osobní údaje. Jde o jméno, příjmení, datum narození, bydliště či emailovou adresu. „Přičemž v takovém případě příslušná právní úprava umožňuje poskytnout taxislužbu výhradně formou jízdy na taxametr,“ uvedla společnost Letiště Praha ve výzvě k účasti na předběžné tržní konzultaci. Dodává, že nové koncesní řízení předběžně plánuje vyhlásit v nejbližším možném termínu.
V rámci předběžných tržních konzultací (PTK) bude Letiště Praha klást důraz zejména na velikost a kvalitu vozového parku, který musí podle výzvy odpovídat vysokým standardům mezinárodního letiště. „Každý zájemce obdrží podrobnější popis agendy PTK a před schůzkou bude vyžadována jeho příprava na dané téma,“ zmiňuje se také ve výzvě.
Mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková k současnému modelu, kde už rok figuruje jako hlavní letištní taxislužba společnost Uber Ekonomickému deníku sdělila, že jsou se službami firmy spokojeni. Dosavadní provoz ale zároveň podle mluvčí ukázal, že určitá minoritní část cestujících na letišti preferuje taxislužbu bez nutnosti poskytovat jakékoliv údaje o své osobě. „Právě proto, abychom pokryli poptávku z tohoto segmentu cestujících, analyzujeme možnosti poskytování takové služby a k tomu účelu nyní vyhlašujeme předběžné tržní konzultace s provozovateli taxislužeb daného typu, tedy na taxametr,“ uvedla.
Dodala, že se jedná o doplňkovou službu stávajícího operátora, která nebude poskytována v prvním pruhu u terminálů. „Tam v souladu se smlouvou zůstává exkluzivně společnost Uber se svými vozy. Přesné místo působení nového partnera je také součástí nastavení optimálního modelu. Veškeré další detaily budou definovány po předběžných tržních konzultacích, které plánujeme uzavřít během září,“ konstatovala mluvčí.
Kritičtí poslanci
Stávající systém si už dříve vysloužil kritiku ze strany některých cestujících. Kritičtí byli i poslanci oslovení Ekonomickým deníkem. Model, kdy je třeba primárně potřeba nainstalovat aplikaci, aby mohl cestující využít službu taxi, není pro řadu lidí příliš komfortní například podle poslance a předsedy sněmovního hospodářského výboru Ivana Adamce (ODS). Cílem by přitom měl být co nejsnazší odjezd z letiště, uvedl v minulosti.
Kritický byl i poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost a člen podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN). „Nerozumím, proč nemohou mít přístup na letiště vozy všech taxislužeb a jejich cena nemůže být omezena městskou vyhláškou. Na letišti mohou být i velké cedule, kde bude v cizích jazycích napsáno, kolik má stát maximálně cesta do centra Prahy,“ uvedl.
Společnost Letiště Praha v minulosti ohledně výběru firmy Uber argumentovala tím, že záměrem tendru na oficiální letištní taxislužbu, ze které Uber vzešel jako vítěz, bylo odstranit z procesu objednání a cenotvorby zmiňovaný prvek taxametru. „Pak nezbývají jiné možnosti, než poskytování služby prostřednictvím elektronické objednávky a smluvní přepravy. Rádi bychom celý proces objednání jízdy zjednodušili, nicméně musíme respektovat příslušnou zákonnou úpravu, která poskytování služby těmito prostředky upravuje. Drtivá většina cestujících objednává službu pomocí aplikace Uberu,“ sdělila už dříve Ekonomickému deníku tehdejší tisková mluvčí firmy Klára Divíšková.
Pokus o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních půjček Fair Credit Czech skupinou okolo kontroverzního severočeského podnikatele Tomáše Horáčka se posunul do další fáze. Finanční úřad v Ústí nad Labem nyní po Horáčkovi vymáhá daňové nedoplatky přesahující 400 tisíc korun. Podnikatel se k této aktualitě nevyjádřil.
O pokusu o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních půjček Fair Credit Czech (FCC) skupinou okolo kontroverzního severočeského podnikatele Tomáše Horáčka napsal Ekonomický hned několik textů, namátkou ZDE či ZDE.
Příběh se nyní posunul do dalšího dějství. Finanční úřad v Ústí nad Labem nyní po svém dlužníkovi Tomáši Horáčkovi vymáhá daňové nedoplatky ve výši 403180, 72 korun. Poddlužníkem je již zmiňovaný Fair Credit, který se Horáček snaží převzít.
„Správce daně přikazuje poddlužníkovi, aby od okamžiku, kdy mu bude doručen tento exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce prováděl ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníkovi, a to až do výše nedoplatku, pro který je exekuce nařízena, včetně příslušejících částek úroku z prodlení a exekučních nákladů, s tím, že dlužníkovi nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 korun,“ stojí v exekučním příkazu z půlky srpna.
Horáček dluží na dani z příjmů fyzických osob podávajících přiznání a DPH.
Podle daňového a občanského soudního řádu je poddlužník povinen částky sražené ze mzdy nebo z jiného příjmu dlužníka vyplácet správci daně na účet jakmile jej shora uvedený správce daně vyrozumí, že tento exekuční příkaz nabyl právní moci.
„Dlužník ztrácí dnem, kdy je poddlužníkovi doručen tento exekuční příkaz, právo na vyplacení té části mzdy nebo jiného příjmu která odpovídá výši srážek,“ lze se dále dočíst v exekučním příkazu.
Ekonomický deník požádal Tomáše Horáčka přes jeho nejbližší spolupracovníky o vyjádření k aktuální exekuci. Ten ale nezareagoval.
Faksimile exekučního příkazu Finančního úřadu v Ústí nad Labem na kontroverzního podnikatele Tomáše Horáčka. Foto: Jan Hrbáček
Není to první exekuce, které Tomáš Horáček v poslední době čelí. Kontroverzní podnikatel ze severních Čech zaplatil své bývalé právničce Nině Rydlové 3 961 eur (dle aktuálního kurzu 97 995 korun) v exekuci. Za účast v korupčním případu odsouzený Tomáš Horáček figuruje jako spolupracující obviněný v hned několika jiných kauzách.
Mimo jiné se účastnil i pokusu o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních úvěrů Fair Credit Czech. Se svou bývalou právničkou Rydlovou má ekonomické spory od doby, co na něj byla uvalena vazba.
Peníze pro právničku Ninu Rydlovou po Tomáši Horáčkovi vymáhalsoudní exekutor Jaroslav Kocinec z Exekutorského úřadu Frýdek-Místek.
Exekutor kvůli exekuci Horáčkovi obstavil mimo jiné obchodní podíl ve společnosti První chráněná dílna, 100 000 kusů kusových akcií na jméno v listinné podobě společnosti CFH investiční fond SICAV, pohledávku za pojišťovnou a mzdu ve Fair Credit Czech.
Kontroverzní podnikatel měl do zaplacení exekučního titulu obstaven tento majetek. Foto: Jan Hrbáček
Protože Tomáš Horáček exekuční titul zaplatil, exekutor Jaroslav Kocinec ji 20. května ukončil.
Stíhání kvůli nepříliš věrohodnému příběhu
Tomáš Horáček s Ninou Rydlovou nejsou dlouhodobě v dobrých vztazích. V roce 2021 za korupci v případě nemocničních zakázek odsouzený podnikatel Horáček stál mimo jiné za trestním stíháním Rydlové pro údajné podezření ze spáchání zpronevěry. Podle Horáčka měla Rydlová údajně vyvést ze dvou společností, které ovládal, 12 milionů korun, v době, kdy byl podnikatel ve vazební věznici.
Horáčkovi se sice podařilo dosáhnout toho, aby byla právnička trestně stíhána. Jenže stíhání bylo v červenci 2022 pravomocně zastaveno.
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem dne 27. 7. 2022 na základě dostupných důkazů vyhodnotil, že se v případě společností Active Vision SE a JTH Group, a. s., nejednalo o fiktivní plnění a fiktivní fakturaci s tím, že fiktivní činnost společnosti JTH Group, a. s., je vyvrácena a podezření, které bylo vyšetřováno, nebylo dáno. Státní zástupce uvedl, že „vznik škody s ohledem na zajištěné listiny není prokázán, přičemž je třeba zohlednit právní postavení poškozené společnosti a JUDr. Niny Rydlové, LL.M. v rámci její akcionářské struktury. Uzavřel pak, že není namístě nadále pro tento skutek vést trestní stíhání obviněné“.
Rozhodnutí přezkoumalo Vrchní státní zastupitelstvím v Praze, které zastavení stíhání advokátky Niny Rydlové potvrdilo.
V usnesení Vrchní státní zastupitelství konstatovalo, že „jednak Bc. Tomáš Horáček, MBA, podal trestní oznámení a lze proto usuzovat, že jako oznamovatel podrobně popsal svoji verzi celého skutkového děje, která se nicméně na základě shromážděných důkazů následně ukázala nepříliš věrohodnou“.
Podle Vrchního státního zastupitelství mělo jednání Rydlové prokazatelně přímou souvislost s rozsáhlým sporem s Horáčkem o to, kdo z nich fakticky ovládá a bude ovládat majetek, resp. byl a je vlastníkem/akcionářem mj. obchodních společností Active Vision SE a HTS Corporate Group SE. Ten byl původně převedený Tomášem Horáčkem na JUDr. Ninu Rydlovou a následně další osoby.
„Tomáš Horáček záměrně vytvořil situaci, kdy nejenže před rejstříkovým soudem předstíral stav, který neměl odpovídat realitě, ale především ani nedisponoval žádným právním titulem, který by mu umožnil předmětné společnosti na sebe převést a nadále s nimi nakládat jako skutečný vlastník. Je tedy zcela zřejmé, že jednání, které bylo předmětem trestního stíhání v rozhodované trestní věci, byl prokazatelně důsledek právě výše uvedeného jednání samotného oznamovatele Bc. Tomáše Horáčka, MBA,“ napsala k tomu Nina Rydlová.
Nina Rydlová stane jako obžalovaná v dohledné době kvůli údajnému maření spravedlnosti před Obvodním soudem pro Prahu 2. Případ opět úzce souvisí s podnikatelem Tomášem Horáčkem. Ekonomický deník tento případ také sleduje.
Spolupracující obviněný, který telefonoval mobilem z „basy“
Zmiňovaný podnikatel Tomáš Horáček je pro orgány činné v trestním řízení známou firmou. Když mu kvůli podnikatelským aktivitám za hranou zákona začalo před časem „téct řádně do bot“, rozhodl se s policií a státními zástupci spolupracovat, aby nestrávil řadu let ve vězení. Jako takřka univerzální svědek, který odsvědčí téměř vše, na co je tázán, funguje zejména pro Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Přestože mu za dřívější ekonomickou trestnou činnost hrozil nemalý trest, získal status spolupracujícího obviněného a odešel po dohodě o vině a trestu s trestem, který pokryl jeho pobyt ve vazbě. A to přesto, že ve vazbě nezákonně používal mobilní telefon, díky kterému v činnosti za hranou zákona pokračoval dokonce se pokoušel i ovlivňovat svědky.
„Tomáš Horáček začínal svou kariéru jako pravá ruka nechvalně proslulého kmotra ČSSD, někdejšího kmotra Teplic, Petra Bendy. Pro něj podle médií organizoval nábory černých duší do severočeské sociální demokracie. Z ústecké buňky ČSSD byl v roce 2009 vyloučen poté, co vyšlo najevo, že byl odsouzen za jízdu bez řidičského oprávnění a čelil obžalobám za podvody. Právě za pojistný podvod při havárii osobního vozu byl v roce 2011 pravomocně odsouzen k osmi měsícům vězení s podmínečným odkladem na dva roky,“ napsal týdeník Euro.
Později se Horáček začal věnovat své firmě První chráněná dílna, jejímž byl stoprocentním vlastníkem a která zaměstnává handicapované osoby. Proto začala firma od roku 2014 získávat desítky veřejných zakázek například od nemocnic nebo úřadů. Organizace Transparency International však již v roce 2015 upozornila na to, že drtivou většinu zakázek řeší firma subdodávkami a handicapovaní se na jejich realizaci nijak nepodílejí. Společnost získala od státu stovky veřejných zakázek za více než miliardu korun, zmínilo Euro.
Za První chráněnou dílnu lobboval mimo jiné tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten se na přelomu let 2017 a 2018 za firmu opakovaně přimlouval na Finančním úřadu Ústeckého kraje, který kritizoval za to, že v Horáčkově společnosti zahájila kontroly na zneužití dotací. Filip vzal podnikatele také na poslaneckou cestu do Kazachstánu, za což dostal od Horáčka 500 tisíc korun. Policie tak nakonec došla k závěru, že o úplatek pro Filipa nešlo. Věc ale předala finanční správě s tím, aby doměřila alespoň daň.
Lhal jako svědek?
V roce 2018 policie zadržela podnikatele Tomáše Horáčka kvůli podezření z korupčních praktik kolem veřejných zakázek ve zdravotnictví. Horáček byl následně obviněn z uplácení a ovlivňování veřejných zakázek, kdy jeho firma měla v minulosti získat zakázky nemocnic Na Bulovce a Na Františku bez výběrového řízení, za což mu hrozil až osmiletý trest odnětí svobody.
V roce 2021 však došlo mezi žalobcem Zdeňkem Matulou z Vrchního státního zastupitelství v Praze a Horáčkem k dohodě o vině a trestu a Horáček tak získal status spolupracujícího obviněného. Šlo konkrétně o trest ve výši šesti měsíců ve vězení, pokutu pět milionů korun a sedmiletý zákaz působení v obchodních společnostech.
Této dohody dosáhl Horáček i proto, že měl ve svých výpovědích označit celou řadu dalších lidí jako pachatele údajné trestné činnosti. Podle serveru iDnes.cz ale z důkazů, které měl server k dispozici vyplývá, že Horáček ve svých výpovědích lhal.
Horáček měl dle iDnes.cz ve výpovědích uvést, že finanční prostředky, které použil na kauci k propuštění z vazby, nepocházely ze společnosti Svět zdraví. Avšak dle Horáčkových odposlechů a výpisů z bankovního účtu Horáčkova advokáta Michala Říhy, které měl server iDnes k dispozici, jasné vyplývá, že Horáček u výslechu nemluvil pravdu.
Výpisy z účtů dokládají finanční převody z notářské úschovy na účet firmy Svět zdraví a následně na účet Horáčkova advokáta Michala Říhy. Ten je následně převedl na účet Vrchního státního zastupitelství a byly tedy použity na zaplacení Horáčkovy kauce.
Finance ve výši 20 milionů korun měly být z firmy Svět zdraví zaslány na základě pokynu Jindřicha Štercla. Ten měl být do firmy dosazen právě Horáčkem. Prostřednictvím odposlechů pak byla zachycena komunikace, kdy Horáčkovi do vazby volal Štercl přímo z banky a informoval ho o tom, že peníze na kauci poslal z firmy Svět zdraví na účet Michala Říhy, advokáta Horáčka.
Tomáš Horáček na dotazy redakce iDnes.cz uvedl, že uvedené zveřejněné důkazy jsou součástí snahy ovlivňovat a zastrašovat jeho osobu v roli svědka prostřednictvím nepravdivých informací. Horáčkův advokát Michal Říha na dotazy iDnes nereagoval.
„Spolupracující svědek je ze zákona povinen vypovědět pravdu a nesmí lhát. V případě, že lže, je jeho důvěryhodnost, a tedy i využitelnost jeho výpovědí u soudu zanedbatelná. Pokud spolupracující obviněný ve svých výpovědích lže, dopouští se protiprávního jednání a hrozí mu další stíhaní za křivou výpověď,“ uzavřel server iDnes.
Ekonomický deník se snaží Tomáše Horáčka kontaktovat přes spolupracovníky s tím, že by rád získal jeho reakce k různým událostem. Bezvýsledně.
Holding EP Infrastructure, který sdružuje část energetických aktiv miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče ve střední Evropě, vytvořil v prvním pololetí čistý zisk pro akcionáře 203 milionů eur (5,1 miliardy korun). V meziročním srovnání je to o 40 procent více. Podle vyjádření společnosti se do výsledků pozitivně promítl vyšší objem přepraveného plynu přes slovenské území.
Tržby celé skupiny EP Infrastructure (EPIF) v pololetí meziročně klesly o 25,5 procenta na 1,826 miliardy eur (46 miliard korun), ještě výrazněji přitom klesly externí náklady – třeba na nákup energií. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl o 25 procent na 741 milionů eur. Při čtení výsledků je zapotřebí vzít v úvahu, že klíčové společnosti nevlastní EP Infrastructure stoprocentně. Například v eustreamu, SPP distribúcii a Stredoslovenské energetice má jen 49procentní podíl, v Plzeňské teplárenské 35 procent. Ve jmenovaných firmách nicméně drží manažerskou kontrolu.
Jak vyplývá z podrobných výsledků skupiny EPIF, zlepšení ukazatelů se týká hlavně segmentu přepravy plynu – tedy společnosti eustream. Ta byla loni v pololetí ztrátová, letos už byla v zisku 104 milionů eur. Slovenský eustream v meziročním srovnání navýšil objem přepravovaného zemního plynu o 18 procent, mimo jiné i díky rostoucím dodávkám původem ruského plynu na český trh.
Stabilní ziskovost si drží společnosti z oblasti distribuce elektřiny a plynu a z oboru skladování plynu. Méně se daří podnikům v oblasti teplárenství, kam spadají české společnosti Elektrárny Opatovice, United Energy a Plzeňská teplárenská. Teplárny jsou pod tlakem kvůli vysokým cenám emisních povolenek, klesajícím cenám elektřiny i kvůli nižšímu odběru tepla v důsledku mírné zimy. Jak Ekonomický deník nedávno upozornil, Elektrárny Opatovice vykázaly za loňský rok ztrátu ve výši 742 milionů korun.
České teplárny mají do roku 2030 přestat spalovat uhlí, jeho roli převezme zemní plyn, biomasa a komunální odpad. EPIF chce do ekologizace českých tepláren investovat zhruba 1,3 miliardy eur (32,5 miliardy korun), z toho nejméně polovinu mají uhradit dotace z Modernizačního fondu. EPIF se bude ucházet také o provozní podporu nových teplárenských zdrojů, kterou v červnu vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Struktura skupiny EPH. Zdroj: prezentace výsledků EPH za rok 2022
Zajímavostí může být, že EPIF sedí na pořádném balíku volné hotovosti. Ke konci června měla „cash“ ve výši 1,46 miliardy eur. Přitom během prvního pololetí holding stihl vyplatit svým akcionářům dividendu ve výši 300 milionů eur a současně snížil hrubé zadlužení o 269 milionů eur.
Výsledky za příští rok může negativně ovlivnit očekávaný konec přepravy ruského plynu přes území Ukrajiny; příslušná smlouva končí letos k 31. prosinci a Ukrajinci ji odmítají prodloužit. „Skupina i nadále pozorně sleduje podmínky na trhu a potenciální geopolitická rizika, aby byla připravena čelit nejistotám, zejména v segmentu přepravy plynu. Cílem Skupiny je zachovat proporční poměr čistého zadlužení v mezích investičního ratingu,“ uvedl EPIF v tiskové zprávě.
Majoritním vlastníkem holdingu EP Infrastructure je Energetický a průmyslový holding (EPH) ovládaný Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem s 69 procenty akcií. Zbývajících 31 procent vlastní sdružení finančních investorů vedené australskou Macquarie. EPH vedle toho vlastní stoprocentně společnost EP Power Europe, pod níž patří rozsáhlé portfolio elektráren v Německu, Itálii, Británii, Francii, Irsku a Nizozemsku. Právě ta je v posledních třech letech hlavním tahounem ziskovosti celé skupiny EPH.
EPH v posledních letech vykazuje vysoké zisky, které se počítají v miliardách eur za rok. Hlavně díky nim postoupil Daniel Křetínský – podle aktuálně zveřejněných žebříčků týdeníku Euro a deníku E15 – na pozici nejbohatšího českého byznysmena. Euro výši jeho majetku odhadlo na 390 miliard korun, deník E15 dokonce na 417 miliard. Výrazně si v žebříčcích polepšil také druhý velký akcionář EPH Patrik Tkáč.
Kraje a obce v České republice zatěžuje silniční nákladní doprava. Upozornit na to mělo i veřejné slyšení v Senátu, které se konalo v úterý. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mají řešení přinést častější kontroly, instalace vysokorychlostních vah i nová silniční inspekce. Zvýšit se má i počet nízkorychlostních vah, a to ze současných 28 na 62, v plánu je také rozšíření mýta na silnice II. a III. tříd.
Kupka v rámci své prezentace v Senátu upozornil na to, že nákladní automobily podle zahraniční studie tvoří obvykle přibližně 10 procent celkové dopravy, jsou ale zodpovědná za přibližně 30 procent všech škod na silnicích a zhruba 70 procent všech škod na mostech.
Poškození pozemních komunikací podle ministra způsobují především vyšší hmotnosti přenášené na vozovku jednotlivou nápravou, nikoliv celá váha vozidla. Právě ale vysoká hmotnost vozidel má zásadní podíl na havarijním stavu silnic podle senátorů. Uvedla to i 1. místopředsedkyně Senátu a senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Stav silnic je podle ní výsledkem jejich trvalého přetížení, které povolují české předpisy. Řešením by podle ní bylo snížení hmotnosti kamionů.
S tím souhlasil i předseda Stálé komise pro práci Kanceláře Senátu a zároveň senátor za Olomoucko Lumír Kantor (KDU-ČSL). „Naše legislativa umožňuje oproti evropským standardům přetěžování. Naším přáním je snížit hmotnost vozidel, a tím i obrovské poškozování silnic přetěžováním. Zároveň hledáme způsob, jak tuto hmotnost kontrolovat,“ uvedl k tomu.
Na výši povoleného limitu hmotnosti upozorňoval na úterní akci také senátor Petr Fiala (KDU-ČSL). Česká republika má podle senátorů v rámci Evropské unie nejvyšší povolený limit hmotnosti nákladu kamionů, jde o 48 tun. Ve většině evropských zemí je limit o osm tun nižší a pět zemí má zaveden limit 44 tun.
Podle prezidenta Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josefa Melzera, který na slyšení vystoupil, by ale naopak snížení hmotnostního limitu znamenalo zvýšení počtu kamionů na českých silnicích. Hovořil také o tom, že náklad o maximální hmotnosti mohou vézt pouze kamiony o šesti nápravách.
Ministr Kupka ke snížení povolené zátěže uvedl, že se řeší na evropské úrovni, stejně jako možnost prodloužení silničních nákladních souprav. „Kdybychom limity zpřísnili a stejně se nedodržovaly, tak to k ničemu nepovede,“ poznamenal. Prioritou je podle něj zajistit dodržování současných limitů.
Váhy i silniční inspekce
Přispět k tomu mají i vysokorychlostní váhy, do konce letošního roku by jich mělo být v provozu 13, v současnosti fungují čtyři. Příští rok v létě také plánuje ministerstvo spuštění Inspekce silniční dopravy, která bude mít pravomoci kontrolovat kamiony v terénu bez nutnosti policejní asistence. „Připravujeme v tuhle chvíli komplex legislativních úprav, které půjdou do Poslanecké sněmovny brzy na podzim, pevně doufám, že může být v září a následně do Senátu,“ upřesnil Kupka. Dodal, že se také mění podmínky pro pokutování zahraničních řidičů. „Zvažujeme citelné zvýšení pokut za odmítnutí vážení,“ uvedl.
Plánovaná výstavba vysokorychlostních vah do konce roku 2024. Zdroj: MDCR
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch pozanmenal, že za loňský rok provedla policie například v oblasti nízkorychlostního vážení více než 17 tisíc kontrol, z toho porušení bylo zjištěno ve více než pěti tisících případech. Lerch ale zároveň upozornil i na limity umisťování nízkorychlostních vah. Podle Lercha je na silnicích II. a III. třídy obtížné najít místa, kde by mohla být část nákladu z přetížených kamionů umístěna na jiný.
Změnu na českých silnicích mají přinést podle ministra Kupky i systémová opatření v oblasti nových nástrojů pro kontrolu stanic měření emisí a STK.
Na slyšení několikrát zaznělo, že Česká republika je tranzitní zemí, a to se projevuje také na zatížení komunikací. „Za obce, které Sdružení místních samospráv České republiky zastupuje, budu ráda, pokud se podaří legislativně ukotvit nejen snížení celkové hmotnosti jízdní soupravy, snížení zatížení jedné nápravy na 10 tun, ale také definici tranzitní dopravy. Právě to, že se bude definovat, co je a co není tranzit, pomůže regulovat průjezd nákladních vozidel nad 12 tun obcemi,“ poznamenala předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky Eliška Olšáková.
Podle ministra Kupky by měla přetíženým silnicím ulevit například i multimodální centra, kde by došlo k přesunu nákladu na železnici. „V tomto směru jednáme s Evropskou komisí a rádi bychom v tomto směru vznik takových multimodálních skladišť podpořili i díky evropským penězům,“ zmínil Kupka. Pomoci má podle něj i budování vysokorychlostních železničních tratí, které by uvolnily kapacitu na běžné železniční síti.
Zásadní je podle něj také dobudování základní dálniční sítě a obchvaty měst a obcí. „V tomto směru i příští rozpočet v tom prvotním návrhu počítá znovu s rekordní sumou 150 miliard korun a budeme usilovat o další navýšení,“ konstatoval Kupka.
Během slyšení v Senátu se řešilo také mýto v České republice. Mýtné sazby jsou podle Kupky diferencovány podle hmotnosti vozidla a počtu náprav. Ke změně výše mýta došlo naposledy letos v březnu zavedením takzvané čtvrté složky mýtného, která se ukládá za emise oxidu uhličitého.
„Zavedený poplatek se na celkovém výběru mýtného podílí zhruba ve výši 15 procent. Za první pololetí roku 2024 se meziročně vybralo na mýtném 8,5 miliardy korun, což je o 13,5 procenta více než tomu bylo loni. Lze předpokládat, že výběr mýtného se bude v letošním roce blížit hranici 17 miliard korun,“ uvedl v prezentaci.
K dalším změnám mýta by mělo dojít od ledna příštího roku a v roce 2026. „K 1. lednu 2025 je navržena úprava plošného navýšení přibližně o pět procent. Tento dodatečný příjem by mohl státnímu rozpočtu přinést další téměř miliardu korun navíc,“ uvedl Kupka. Zmínil také koncepci zpoplatnění pozemních komunikací v Česku po roce 2029, kdy se řeší rozšíření mýta také na silnice II. a III. třídy.
