Dostupnost lékařské péče v regionech zůstává problémem a řešení nejsou jednoduchá. Povolání musí být dostatečně atraktivní, tedy dobře ohodnocené, avšak ani špičkově vybavená ordinace od města nebo kraje v odlehlé oblasti, kde nic není, lékaře nepřitáhne.

Důležitá je proto celková systémová podpora těchto oblastí, nikoliv jen selektivní podpora vzniku nových ordinací. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká radní pro zdravotnictví Jihomoravského kraje Karel Podzimek (ODS). Rozhovořil se též o spolupráci s univerzitami nebo o změně ve financování záchranné služby.

Jaká je dostupnost zdravotní péče v Jihomoravském kraji? Brno má špičkové nemocnice včetně superspecializovaného Masarykova onkologického ústavu, kde hledají péči pacienti z celé České republiky, ale jak je na tom dostupnost zdravotní péče v odlehlých regionech?

Dostupnost zdravotní péče je poměrně dobrá, ale rozhodně není ideální, jelikož se potýkáme s obdobnými problémy jako zbytek České republiky. Naší výhodou je právě Brno a jeho obrovská kapacita, jelikož do Brna dojíždí za prací, případně studiem, značná část kraje a jako „bonus“ je zde právě i zastoupena superspecializovaná péče, která dotváří špičku zdravotního systému. Tato nasávací kapacita Brna ale samozřejmě láká i lékaře a ti nám pak částečně mohou chybět v regionu. Dostupnost praktického lékaře pro děti a dorost či stomatologické péče v okrajových či hůře dostupných lokalitách ale není ideální a vzhledem ke stárnutí lékařů se může ještě zhoršovat.

Kraj poskytuje dotace na vznik nových ordinací či jejich vybavení. Jak se vyvíjí tento program a podpora lékařů v odlehlých oblastech?

Jako kraj významnou systémovou podporu v této oblasti nemáme, nicméně to neznamená, že bychom na tyto jednotlivé projekty nepřispívali individuálně či v rámci programu rozvoje venkova. Dané programy určitě mohou pomoci a mají smysl, ale nejsou všespásné a je třeba se na celý problém dívat obecněji. Stále máme oblasti (ať už jako kraj, tak celá republika), odkud se nám lidé stěhují pryč, máme vyloučené lokality a podobně. Místa, kde není práce, nenajdete kvalitní školu či školku pro děti, jsou špatně dopravně dostupné – zjednodušeně místa, kde lidé nechtějí žít – a zde i když postavíte novou špičkovou ordinaci, dáte ji zdarma, nabídnete byt a podobně, tak budete lékaře lákat velmi obtížně. Obráceně, a promiňte mi moje slova, proč by v těchto oblastech chtěl někdo žít, když zde nic není? Je to začarovaný kruh, těžko se hledá příčina a následek a důležitá je tak systémová podpora těchto oblastí, nikoliv jen „selektivní“ podpora vzniku nových ordinací.

Jak to vypadá s lékárnami? Má váš kraj programy i na podporu dostupnosti tohoto druhu zdravotní péče?

Systémovou podporu pro lékárny nemáme, ale i tyto subjekty mají možnost zažádat o individuální dotaci a je na nás, jako vedení kraje, jak se k této žádosti postavíme.

Jak vnímáte návrh Jihočeského zastupitelstva na zavedení tzv. sdíleného vedoucího lékárníka? Věříte, že by to pomohlo zlepšení dostupnosti lékárenské péče?

Jsem rád za snahu Jihočeského kraje otevřít toto téma a přijít alespoň s nějakou možností řešení. Systémové změny v této oblasti jsou potřeba. Vedoucí lékárník je velmi zodpovědná a náročná funkce a bez dalších systémových změn, které mu usnadní práci, či z něj sejmou část odpovědnosti, je tato myšlenka sama o sobě nerealizovatelná. Pokud by ale došlo k dalším změnám, proč ne. Otázkou by také byla realizace této pozice – umím si představit sdílenou pozici v rámci dvou malých lékáren v jednom městě kousek od sebe, ale jak by tato pozice fungovala například v rámci velkých řetězců s působností po celém kraji nebo malých lékáren ale se sídlem na opačných koncích kraje? Zde jistě není žádoucí, aby tuto pozici zajišťovala jedna osoba.

Jak daleko jsou krajské nemocnice s rámcovými dohodami s VZP na dalších 5 let? Bude se měnit struktura poskytované zdravotní péče krajskými nemocnicemi?

Dohody ještě nejsou uzavřeny, a ještě nějaký čas budou jednání trvat. Nicméně důvodem není to, že bychom se nedokázali někde dohodnout či měli s VZP zásadní rozpor. Ale spíše organizační, je léto a čerpají se dovolené a žádný ze subjektů není tak flexibilní jako v průběhu roku, nám na krajích se blíží volby a řeší se tak i jiné otázky, VZP naopak přes léto uzavírá mj. vyúčtování předchozího roku a podobně. Ale představu a návrhy máme a jsme více méně dohodnutí. Zásadní změny ve struktuře lůžkového fondu v krajských nemocnicích nejsou v plánu a žádné oddělení se nebude uzavírat (i když se samozřejmě nedají vyloučit z důvodu nenadálé události), jedná se spíše o kosmetické změny a optimalizaci fungování v určitých oblastech. Dále se samozřejmě přesmlouvávají i jednotlivé výkony.

Jak podporuje kraj modernizaci a investice v krajských nemocnicích?

Ve zdravotnictví se potýkáme s velkým investičním vnitřním dluhem, a i když se snažíme investovat, co to jde, stále nejsme ve stavu, kdybychom si řekli, že je vše ideální. V tomto by nám mohla výrazně pomoci změna rozpočtového určení daní, jelikož Jihomoravský kraj je dlouhodobě značně podfinancovaný a nový systém by nám měl přinést až skoro tři miliardy korun ročně, které můžeme právě investovat. Další důležitá věc, která může pomoci tento stav zlepšit, je využívání dotační zdrojů. Nicméně dlouhodobě máme pocit, že v rámci spousty dotačních programů vůbec nemáme možnost se o ně, jako kraj nebo krajské organizace, ucházet.

Největší krajskou nemocnicí je znojemská. Jak to vypadá s její rekonstrukcí?

Daná rekonstrukce se připravuje a plánujeme ji v dalších letech realizovat. Jedná se o investici za cca 1,5 miliardy korun a proto je velmi náročné celou věc naprojektovat a připravit. Možná ještě složitější je ale připravit a upravit na to celý provoz nemocnice, jelikož rekonstrukce bude probíhat za provozu. Z toho důvodu probíhá spousta přípravných prací tak, aby bylo možné samotnou velkou rekonstrukci efektivně provést.

Od srpna je v platnosti novelizovaný zákoník práce, který nově upravuje systém ohodnocování lékařů za přesčasovou práci. Co to znamená pro chod a rozpočty krajských nemocnic?

Samozřejmě je to další finanční a administrativní zátěž pro nemocnice, se kterou si musíme poradit. Na nějaké přesné dopady je ale ještě poměrně brzy, jelikož novela neplatí ještě ani měsíc. Než samotný dopad změny ale vnímám problém nepředvídatelnosti jednotlivých změn a určité kontinuity. V průběhu roku, pokud se nepletu, se jedná již o třetí novelu zákoníku práce a další je ještě před námi.

Je známo, že nejen v Jihomoravském kraji je nedostatek zdravotnického personálu. Co může do budoucna pomoci?

Tento problém je třeba rozdělit do dvou rovin. Jednou je, nazývejme ji třeba atraktivita povolání, prostě to, aby bylo personálu více – ať už se jedná o určitou prestiž pro zdravotnický personál, dobré finanční ohodnocení či dobře fungující systém vzdělávání. Druhou rovinou je, nazývejme to třeba efektivním využíváním lidských zdrojů. Je třeba efektivně využívat kapacity, které už máme. V tom může pomoci elektronizace zdravotnictví, změna kompetencí jednotlivých zdravotnických pracovníků, možná revize personální vyhlášky či využívání nezdravotnického personálu při provozu nemocnice.

Vidíte jako jedno z řešení i větší zapojení ukrajinských zdravotníků do péče?

Určitě, pokud zde máme zkušené profesionály z jiných zemí, je třeba je využít k tomu, co umí. Pokud se k nám dostane zdravotník například z Ukrajiny, je nutné využít jeho potenciál na maximum, a ne jej nechat utéct úplně mimo obor.

Nedostatek personálu a z něj vyplývající údajné přetěžování stávajících lékařů se stalo příčinou neshod na chirurgických odděleních brněnských městských špitálů Úrazové nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří. Jak se kraj snaží přispět ke zmírnění tohoto napětí? Angažuje se v tom nějak? Nebo to vnímáte jako problém zřizovatele, tedy města?

Primárně se jedná o problém personál – nemocnice – zřizovatel. Jihomoravský kraj v tomto nehraje žádnou roli a nemůže do tohoto aktivně zasahovat. V případě zájmu jsme ale připraveni o problému diskutovat a hledat možnosti spolupráce či řešení. Jakékoliv problémy mohou ve výsledku dopadnout na pacienta a ten je i občanem kraje, a proto nás tato záležitost zajímá. S nedostatkem personálu se potýká celé české zdravotnictví a pokud nedojde k nějaké systémové změně, můžou obdobné problémy nastat i v jiných zařízeních napříč republikou. Troufnu si tvrdit, že nastávají již teď, jen nedosáhly těchto rozměrů.

Jak významné je, že na území Jihomoravského kraje je lékařská fakulta? Spolupracujete s ní nějak?

Jsme velmi rádi, že zde lékařská fakulta je a vzdělává tak lékaře v regionu a je tak velká šance, že následně zůstanou pracovat zrovna u nás v kraji. Nesmíme ale zapomínat i na další fakulty Masarykovy univerzity, jako je farmaceutická fakulta, fakulta sportovních studií, fakulta sociálních studii, příp. další vysoké školy, jako je například Vysoké učení technické v Brně, které může být velmi nápomocné v oblasti inovací a rozvoje asistivních technologií ve zdravotnictví. Spolupráce s univerzitním prostředím je skvělá a daří se nám hledat společné průsečíky. Důkazem spolupráce je také několik projektů a aktivit, které společně řešíme.

Co další zdravotnické školy?

Celá republika se potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, proto jsem rád, že se nám v této oblasti také spolupráce daří a aktivně tuto složku posilujeme, jelikož je to potřeba. Studenty se snažíme motivovat proplácením praxe k nástupu do našich nemocnic. Dále vznikla nová zdravotnická VOŠ v Břeclavi a od září 2025 by měla vzniknout zdravotnická VOŠ i v Kyjově. Uvědomujeme si důležitost této oblasti.

Kraje mají v kompetenci lékařskou záchrannou službu. Jak jste spokojeni se systémem jejího financování? Je nastaven správně?

Skvělou zprávou bylo zavedení tzv. epizody péče, kdy se podařilo, alespoň částečně, narovnat financování mezi krajem a zdravotní pojišťovnou. Záchranná služba poskytuje zdravotní péči a tu by měla hradit zdravotní pojišťovna. To je fakt. Nicméně si uvědomujeme limity systému a finanční možnosti zdravotních pojišťoven. Také, jak bylo řečeno, ZZS jsou krajské organizace, takže jsme připraveni je financovat a byl bych rád, aby se nastavený systém financování cca půl na půl udržel a nevrátili se k výrazné převaze financování ze strany kraje.

Jak vidíte v kraji nová pravidla pro pohotovosti? Co očekáváte od návrhu Ministerstva zdravotnictví?

Jsme rádi, že povinnost zajistit pohotovost má přejít z kraje na zdravotní pojišťovnu. Sekundárním efektem je, že nám to uvolní finanční prostředky, které do této aktivity dáváme, a budeme je moci naopak investovat do rozvoje nemocnic, primárně jde ale o to, že zdravotní pojišťovna má mnohem účinnější možnosti, jak dané služby zajistit. Kraj v této oblasti možnosti nemá téměř žádné a byla to pro nás velká komplikace. Otázkou je, od jakého data tato změna nastane. Nejsem si jist, že legislativně je možné vše stihnout od 1. ledna 2025, tak jak avizuje Ministerstvo zdravotnictví, a proto se připravujeme na možnost, že tato povinnost i pro příští rok zůstane na krajích.

Blíží se krajské volby. Co se vám v uplynulém období povedlo a co nepovedlo? Co byste chtěl prosadit, pokud byste znovu ve volbách získal mandát?

Povedlo se spousta věcí, například se nám daří investovat značné prostředky do rozvoje nemocnic a dalších organizací, podařilo se nám prosadit odměňování studentských praxí v krajských nemocnicích pro některé studenty, podařilo se nám společně s dalšími partnery přijít s projektem na podporu pohybových aktivit žáků základních a středních škol, ale hlavně podařilo se nám zahájit výstavbu rehabilitačního ústavu Sanatorium Pálava a vznikla Jihomoravská zdravotní, a.s., jako servisní organizace pro naše nemocnice. V těchto projektech jistě budeme pokračovat a rozvíjet je, jelikož některé z nich jsou teprve na počátku.

Důležitým bodem bude podpora systémového řízení zdravotnictví a optimalizace procesů v rámci vztahu Jihomoravské zdravotní a nemocnic. Bude třeba se zaměřit na demografický trend stárnutí populace a více pracovat s touto skupinou obyvatel. Připraveny jsou také velké investiční projekty, které budeme realizovat, a to ať už se jedná o celkovou rekonstrukci Nemocnice Znojmo, opravu Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Kyjov či výstavbu urgentních příjmů a další. Nesmíme ani zapomenout na podporu péče o osoby s duševním onemocněním či hospicovou péči.

(fk)

Článek původně vyšel na webu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.