INZERCE

Úvod Blog Strana 67

U policie i s cukrovkou? Vnitro snižuje zdravotní limity pro službu v bezpečnostních sborech

Inzulínová injekce v kapse zatím znamená, že její vlastník nemůže být zároveň držitelem služebního průkazu policie nebo dalších bezpečnostních ozbrojených sborů. To by se ale mělo brzy změnit. Ministerstvo vnitra totiž podobně jako nedávno armáda navrhuje zmírnění přísných zdravotních limitů, které musí příslušníci a členové sborů splňovat. 

Kromě cukrovky by tak neměl znamenat automatickou stopku pro policisty, celníky, členy vězeňské služby nebo příslušníky tajných služeb v některých případech ani třeba syfilis nebo některé druhy nádorů.

Vyplývá to z návrhu novely příslušné vyhlášky o zdravotní způsobilosti k výkonu služby, který v uplynulých dnech poslalo ministerstvo vnitra vedené šéfem STAN Vítem Rakušanem do meziresortního připomínkového řízení.

„Cílem byla úprava vyhlášky tak, aby umožňovala v některých případech zmírnění zdravotních požadavků na uchazeče o vstup k bezpečnostnímu sboru a dále udržení stávajícího personálu v případě změny zdravotního stavu u některých diagnóz,” uvádějí Rakušanovi úředníci v důvodové zprávě. 

Nepřijatelné omezování

Navrhované změny jsou podle nich reakcí na nezadržitelný pokrok medicíny, a to v oblasti diagnostiky, ale i samotných léčebných metod. Bezpečnostní resort upozorňuje na to, že lékaři se s některými problémy dokáží dnes vypořádat na takové úrovni, že příslušné diagnózy nejsou v jakémkoliv rozporu s výkonem služby, jak tomu bylo doposud.

„Je nepřijatelné, aby jak žadatelé, tak i stávající příslušníci byli zdravotně omezováni při výkonu služby, jestliže riziko, že by s danou diagnózou mohlo dojít při výkonu služby k poškození jejich zdraví, či jakékoliv újmě na straně zaměstnavatele, je zanedbatelně malé nebo téměř žádné,” konstatuje ministerstvo vnitra. 

Mezi nejdůležitějšími změnami, respektive rozvolněním stávajících nepřekročitelných mantinelů, pak resort zmiňuje právě jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob, tedy cukrovku. 

„Zatímco ve stávající právní úpravě i u formy dlouhodobě kompenzované dietou a inzulínem nebo formy dobře kompenzované režimovými opatřeními nebo léčbou perorálními anti diabetiky, jen s mírným snížením výkonnosti organismu, znamenal pro službu konajícího příslušníka de facto konec služebního poměru, nově navrhovaná právní úprava při těchto formách výkon služby umožní,” stojí v důvodové zprávě. 

Podle ministerstva se taková úprava pozitivně propíše do stabilizace bezpečnostních sborů, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí. 

„Ročně musí právě kvůli onemocnění cukrovkou řada příslušníků svoji službu ukončit. Bylo tak na místě zohlednit moderní lékařské metody a moderní způsoby léčení cukrovky,” poznamenávají představitelé resortu vnitřních věcí.

Nevadí už ani zohavení těla po úrazu

Vyhláška přesně stanovuje, jaké diagnózy jsou slučitelné s jakými pozicemi ve sborech a také s jakou úrovní a náplní práce. Zatímco u některých je služba možná například s určitými omezeními, u jiných je pak vyloučená úplně. Právě v tomto duchu se katalog v několika oblastech posouvá, ať od absolutní stopky k pouhým omezením v práci, nebo i od „osekané” služby k činnosti bez jakýchkoliv omezení. 

Zmírnění se podle zveřejněného dokumentu bude týkat například některých druhů nebo stádií virových onemocnění nervové soustavy, epilepsií nebo tuberkulózy. 

Měnit se mají ale také limity pro případy následků zranění nebo dalších vnějších příčin. Nově tak nebude práci u bezpečnostních sborů bránit zohavení těla, což stávající znění vyhlášky zapovídá. 

Nově také vyhláška upravuje možnosti sĺužby v případě nádorových onemocnění. Obtížně léčitelné formy nebo ty spojené s rozsáhlými metastázemi službu u sborů vylučují, nicméně méně závažné a léčitelné nádory v některých konkrétně definovaných případech naopak práci u ozbrojených sborů umožňují. 

Psychotropní látky? U nich naopak zpřísnění

V některých bodech, respektive diagnózách, jde ale novelizovaná vyhláška opačným směrem a stávající podmínky naopak zpřísňuje. To se týká například oblasti duševních poruch a poruch chování vyvolaných účinkem psychotropních látek.

Vnitro v důvodové zprávě připomíná, že vyhláška byla v uplynulých letech novelizovaná jen formálně, nicméně zdravotní klasifikaci nemocí, vad nebo dalších zdravotních problémů žádná z novel neřešila. 

„Z tohoto důvodu je znění přílohy již v mnoha ohledech překonané a nereflektuje současný pokrok a trendy v moderní medicíně a ani posudkově neodpovídá pohledu specialistů na některá onemocnění,” upozorňuje Rakušanův úřad. 

Absenci klíčových změn v posledních letech ministerstvo vysvětluje časovou náročností takové práce a potřebě zahrnout do legislativních příprav také lékařské experty, které sám resort ve svých zdravotnických zařízeních nemá. 

Minima pro uznání schopnosti sloužit v armádě snižuje od září také ministerstvo obrany. 

Od zájemců o pozice určené pro boj bude armáda podle novelizace „vojenské” vyhlášky i nadále vyžadovat velmi dobrý zdravotní stav, nicméně například u kancelářských pracovníků na štábech, v logistice nebo v IT  by se mohli nově uplatnit lidé například až se šesti dioptriemi nebo s protézou končetiny.

Na rozdíl od policie a dalších bezpečnostních sborů ale v armádě například ani nadále nebudou moci sloužit vojáci – diabetici, kteří si musí aplikovat inzulin.

Tomáš Svoboda

ČEZ zlevní elektřinu a plyn, ale až od ledna. Konkurenti zlevňují už během podzimu

Největší tuzemský dodavatel elektřiny pokračuje ve zlevňování. ČEZ Prodej následuje své konkurenty – E.ON, Pražskou energetiku, MND a další firmy – a snižuje ceny u nefixovaných smluv. Elektřina na dobu neurčitou zlevní od ledna příštího roku o téměř 6 procent, plyn na dobu neurčitou přibližně o 10 procent. Otázkou zůstává, zda to bude stačit na zastavení odlivu zákazníků ke konkurenci.

V letošním roce ČEZ Prodej zlevňoval nefixované produkty již dvakrát – na začátku roku a následně v létě. Po dalším zlevnění v lednu 2025 klene cena plynu na dobu neurčitou na 1346 Kč/MWh (1629 Kč/MWh včetně DPH). Elektřina pro nejběžnější sazbu D02 bude od ledna za 3388 Kč/MWh bez DPH (4099 Kč včetně DPH). Zlevnění se vztahuje jak na stávající, tak na nové zákazníky, upozornil ČEZ Prodej v tiskové zprávě.

ČEZ má v současné době pověst poměrně drahého dodavatele a část zákazníků od něj odchází. Jak Ekonomický deník uvedl před týdnem, ČEZ Prodej za posledních dvanáct měsíců ztratil přes 57 tisíc zákazníků, tedy zhruba 2 procenta z celkového počtu odběratelů elektřiny. ČEZ ESCO, které dodává energie velkým zákazníkům, ztratilo za rok 8109 odběrných míst, tedy přes 6 procent portfolia z loňského léta.

Ztrátu tržního podílu potvrzuje také nedávno zveřejněná pololetní zpráva Skupiny ČEZ. Ta ukazuje na značný, více než desetiprocentní pokles objemu dodávek elektřiny koncovým zákazníkům v České republice. V případě zemního plynu meziroční pokles dodávek dosahuje 17 až 27 procent; část poklesu zde nicméně souvisí s mírnou letošní zimou. Čísla za celou skupinu, zahrnující firmy ČEZ Prodej a ČEZ ESCO, shrnuje následující tabulka.

Kolik energie dodala skupina ČEZ zákazníkům v 1. pololetí 2024

skupina zákazníkůdodávka elektřinydodávka plynu
velkoodběratelé4945 GWh (-13,9 %)1816 GWh (-16,7 %)
domácnosti3663 GWh (-9,5 %)1904 GWh (-17,4 %)
ostatní maloodběratelé1287 GWh (-11 %)940 GWh (-27,4 %)
zdroj: Pololetní zpráva ČEZ

Co se týká hlavních konkurentů, Pražská energetika (PRE) šla s cenou dolů od počátku září. Nová cena elektřiny bude pro většinu zákazníků, kteří nemají cenovou fixaci, dosahovat 3200 korun za MWh (bez DPH). Zlevnění tržní části ceny energie tak bude až 20procentní, na druhou strana však PRE zákazníkům navýšila stálý měsíční poplatek. Základní ceníková sazba v případě zemního plynu pro domácnosti klesla o 16 procent na 1450 korun za MWh (bez DPH).

Před pár dny oznámila snížení cen zemního plynu E.ON Energie. Nižší ceny se budou od 1. října týkat zhruba 150 tisíc zákazníků, kteří mají nefixované ceny. Vzhledem k tomu, že k plošnému snižování cen plynu přistoupil E.ON letos už podruhé, ceníky poklesnou ve srovnání se začátkem roku až o čtvrtinu. Ceníková sazba za dodaný plyn bude od října 1450 korun za MWh (1755 korun včetně DPH).

David Tramba

Westinghouse u ÚOHS napadl zadání jaderné zakázky Korejcům s použitím bezpečnostní výjimky

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes blíže komentoval stížnosti napadající postup společnosti Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ při výběru dodavatele stavby nových jaderných bloků. Za těmito stížnostmi stojí dva neúspěšní uchazeči o prestižní zakázku za stovky miliard korun – společnosti Westinghouse Electric Company a Électricité de France (EDF),

Jak ÚOHS uvedl v tiskové zprávě, návrh EDF směřuje primárně proti rozhodnutí o výběru preferovaného dodavatele, tedy jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power Co. (KHNP). EDF požaduje, aby Úřad konstatoval porušení zadávacích podmínek a zrušil úkony zadavatele související s posouzením nabídek.

Společnost Westinghouse vznáší svůj návrh zejména proti postupu zadavatele mimo režim zákona na základě tzv. bezpečnostní výjimky. Dále zmiňuje údajné porušení základních zásad veřejného zadávání a pochybení při výběru preferovaného dodavatele. Podle návrhu Westinghouse by měl český antimonopolní úřad zrušit rozhodnutí zadavatele z letošního ledna o vyzvání KHNP a EDF a nevyzvání Westinghouse k účasti v další fázi výběrového řízení, a to včetně všech navazujících úkonů zadavatele.

„V obou věcech byla zahájena správní řízení, jejichž délku není v současné době možno s ohledem na věcnou i procesní složitost předvídat. Až do vydání prvoinstančních rozhodnutí nebude Úřad k průběhu těchto správních řízení poskytovat žádné další informace,“ uvedl k tomu ÚOHS.

Jak Ekonomický deník uvedl před týdnem, Westinghouse tvrdí, že návrhy designů korejských reaktorů APR1000 a APR1400 využívají licencovanou technologii systému Westinghouse 80 generace II. Společnost KHNP tudíž nemá právo stavět takové reaktory v zahraničí bez souhlasu Westinghouse. Ten se svých práv domáhá cestou soudních sporů a arbitráží.

Velké vítězství s otazníkem

Dlouho očekávané rozhodnutí o dodavateli nových jaderných reaktorů padlo v polovině července. Vláda tehdy rozhodla, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská KHNP, která získá také opci na dva další bloky v Temelíně. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech posuzovaných kritériích,“ řekl Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Za příjemné překvapení označil premiér Fiala nabídkovou cenu, která se pohybuje (v dnešních cenách) okolo 200 miliard korun za jeden 1050megawattový blok.

Neuspěla tak konkurenční nabídka, kterou předložila francouzská společnost EDF. Té nepomohlo ani silné lobbování, do kterého se v březnu při návštěvě Prahy zapojil také prezident Emmanuel Macron.

Tendr na nový jaderný blok v Dukovanech byl oficiálně zahájen v březnu 2022. Předběžné nabídky podali tři uchazeči – Westinghouse, EDF a KHNP – v listopadu téhož roku a závazné loni v říjnu. Letos na konci ledna vláda rozhodla o vyřazení americké společnosti Westinghouse, jejíž nabídka nesplnila požadavky tendru. Westinghouse se tehdy údajně odmítl zavázat ke konkrétní ceně a termínu dokončení.

(rov, dtr)

Síkela se má stát eurokomisařem pro energetiku. Mnohým se ulevilo, že to nebude Riberová

Novým eurokomisařem pro energetiku se má stát český ministr průmyslu a obchodu Josef Sikela. Pokud se zákulisní informace, kterou dnes přinesl německý deník Die Welt potvrdí, bude to pro většinu zájmových skupin v energetice velká úleva. Ještě před pár dny se totiž zdálo, že by tento post mohla obsadit španělská politička Teresa Riberová, známá razantním prosazováním zelené agendy i odporem k jaderné energetice.

Proti Riberové v roli eurokomisařky pro energetiku se v minulých dnech vyslovila řada českých europoslanců. „Její podpora současného směřování, které není prospěšné ani pro ekonomiku EU, ani pro globální klimatické cíle, je velkým problémem,“ řekl webu Euractiv.com europoslanec Ondřej Knotek (ANO/Patrioti pro Evropu). Riberovou kritizovala také česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS/ECR), obavy z jejího jmenování zmínila dokonce i Markéta Gregorová (Piráti/Zelení).

Kontroverzní španělská kandidátka se nicméně v návrhu nového obsazení křesel v Evropské komisi objevuje také. Bude odpovědná za otázku ekonomické transformace jako výkonná viceprezidentka. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová bude mít celkem čtyři viceprezidenty. Jak dodává web Euractiv.com, proces výběru eurokomisařů stále není hotový a vše se může ještě během tohoto týdne změnit.

Pokud se Síkela eurokomisařem opravdu stane, bude muset opustit funkci ministra průmyslu a obchodu v české vládě. Podle dřívějších informací médií uvolněnou pozici nejspíš obsadí místopředseda hnutí STAN, poslanec Lukáš Vlček.

Kdo další získá v nové Komisi důležité posty? Jasné už delší dobu je, že novou šéfkou unijní diplomacie se stane bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, která už získala potřebnou podporu prezidentů a premiérů zemí EU. Jedním z místopředsedů EK a zároveň komisařem pro hospodářství a obnovu po pandemii koronaviru by se pak měl podle Die Welt stát Ital Raffaele Fitto ze strany Bratři Itálie nynější premiérky Giorgie Meloniové.

Někdejší lotyšský premiér Valdis Dombrovskis se zřejmě jako místopředseda komise ujme témat rozšíření unie a obnovy Ukrajiny. Francouz Thierry Breton má vést oblast průmyslu a strategické autonomie a eurokomisařem pro obchod bude zřejmě Nizozemec Wopke Hoekstra. Zkušeného slovenského diplomata a dlouholetého člena EK Maroše Šefčoviče si von der Leyenová vybrala jako komisaře pro odbourání byrokracie a meziinstitucionální otázky. Poláka Piotra Serafina pověří podle německého listu rozpočtovými záležitostmi.

Budoucí komisaři budou muset ještě absolvovat slyšení (známé jako „grilování“) před příslušnými výbory Evropského parlamentu, které mohou některé z kandidátů odmítnout. O celém týmu pak plénum EP hlasuje jako o celku.

(dtr, knn, čtk)

EIA potvrzena. Příprava dvou úseků Pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí může pokračovat

Stavba Pražského okruhu má za sebou další zásadní milník, dva úseky číslo 518 a 519 mezi Ruzyní a Březiněvsí získaly od ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko EIA, Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) tak může pokračovat v jejich přípravě. Celková délka obou úseků činí 15,1 kilometru. Předpokládané náklady jsou 16 miliard korun. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2027 a její dokončení na rok 2030.

„Dle závěrů v dokumentaci EIA provedeného posouzení lze předpokládat, že přínosy spojené s převedením tranzitní dopravy na novou dálniční komunikaci převáží nad zápory, které jsou spojené s vedením nové komunikace dnes relativně klidovým územím,“ zmiňuje se v dokumentaci EIA. Za její přípravou stál tým firem Pragoprojekt, Afry a externích specialistů.

ŘSD informovalo, že dokument o 127 stranách doplňuje oba záměry o podmínky stanovené ministerstvem životního prostředí. Na stavby severní části Pražského okruhu se nyní bude zpracovávat projektová dokumentace pro vydání společného povolení stavby (DUSP), na jejíž vyhotovení jsou již podle státního podniku uzavřeny smlouvy. Kromě úseků z Ruzyně do Suchdola a ze Suchdola do Březiněvsi se řeší také posudek pro stavbu úseku z Březiněvsi do Satalic.

Stavba úseku Ruzyně – Suchdol začíná u Přední Kopaniny a končí u mimoúrovňové křižovatky Rybářka. Na trase jsou plánovány tři tunely o celkové délce 3,4 kilometru, tři mosty, pět nadjezdů, čtyři mimoúrovňové křižovatky a šest protihlukových stěn.

Úsek Suchdol – Březiněves začíná před mostem přes Vltavu za křižovatkou Rybářka a končí na mimoúrovňové křižovatce Březiněves. Měly by na něm být tři tunely o celkové délce 1,2 kilometru, tři mosty, pět nadjezdů či jedna lávkou pro pěší. Součástí stavby jsou i tři mimoúrovňové křižovatky a pět zemních valů s celkovou délkou 5,4 kilometru.

PPP projekt na část okruhu

V souvislosti s výstavbou severní části Pražského okruhu už dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že by byl rád, kdyby se jí podařilo vybudovat formou PPP projektu.

Proti stavbě okruhu se postavila s různými výhradami řada městských částí. K omezení negativních vlivů stavby na okolí v minulosti Kupka uvedl, že se například ponížila nivelita (pomyslná čára udávající výškové poměry a podélný sklon liniové stavby – pozn. redakce), upravila se křižovatka u přivaděče Rybářka tak, aby se napojovací větve nepropojovaly nad úrovní terénu, ale pod ním. Některé křižovatky se odsunuly od intravilánu (zastavěné plochy obcí – pozn. redakce) a snížila se niveleta i v prostupu územím tak, aby dálnice vedla v hlubším zářezu.

„To jsou všechno změny, kterými vedení okruhu prošlo v minulých letech. A i na základě doporučení architektů, urbanistů, se podařilo zmírnit její negativní dopady na nejbližší okolí,“ konstatoval už dříve v rozhovoru pro Ekonomický deník Kupka.

Jednotlivé úseky Pražského okruhu. Zdroj: Pražskýokruh.cz

Dodal, že i přesto, že se do území vstoupí novou dopravní tepnou, tak by v něm měly být zachovány původní dopravní vztahy.

Pražský okruh patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Po dokončení vzájemně propojí devět komunikací dálničního typu směřujících z Prahy a spojujících hlavní město s okolními regiony a státy. Zároveň rozvádí jak tranzitní, tak i příměstskou dopravu po okraji města. V současnosti je z 83 kilometrů plánovaného okruhu hotová přibližně polovina.

Kromě v úvodu zmiňovaných úseků se řeší i úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Na stavbu nepřišel na Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) žádný rozklad proti vydanému stavebnímu povolení, nabylo tak právní moci. Na úsek o délce 12,6 kilometru je aktuálně vypsáno výběrové řízení na zhotovitele. Předpokládaná cena tendru je více než 15 miliard korun.

Čtěte také: Za nevybudovaný Pražský okruh kompenzace. Hlavní město letos získá od SFDI 298 milionů korun

(teč)

Spalovna odpadu v Komořanech u Mostu se už staví. Jak jsou na tom další projekty se zkratkou ZEVO?

Společnost United Energy ze skupiny EPH odstartovala na konci srpna výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu teplárny Komořany u Mostu. Dostala se tím do čela pomyslného závodu o to, kdo v Česku postaví páté zařízení, které z komunálního či jiného odpadu vyrábí elektřinu a teplo. Zatím v Česku fungují pouze čtyři ZEVO, a sice v Praze-Malešicích, Brně, Plzni a Liberci.

Projekt známý pod názvem EVO Komořany počítá s energetickým využitím až 150 tisíc tun komunálních odpadů ročně. Mezi přínosy projektu patří snížení spotřeby hnědého uhlí, které je silně zatíženo emisními povolenkami, a také omezení skládkování odpadu v Ústeckém kraji. Předpokládaná výroba ZEVO je až 600 TJ tepla a 60 GWh elektřiny za rok podle způsobu provozování zařízení.

Jak Ekonomický deník již dříve uvedl, výstavba ZEVO na Mostecku vychází na téměř 5,4 miliardy korun bez DPH. Vítězné sdružení, které tvoří Slovenské energetické strojárne (SES), Metrostav DIZ a I&C Energo, nakonec v soutěži podalo nabídku jako jediné. Samotná výstavba spalovny má probíhat do konce roku 2026, v únoru či březnu 2027 by pak měl začít zkušební provoz.

Dodavatele ZEVO vybrala také Skupina ČEZ, jedná se o záměr umístěný v areálu Elektrárny Mělník. Výstavbu zajistí konsorcium společností Metrostav DIZ a Subterra, hodnota zakázky dosahuje 507,5 milionu eur (12,35 miliardy korun). ČEZ příslušnou smlouvu podepsal v září loňského roku, avšak výstavba ZEVO Mělník začne až v příštím roce. Provoz spalovny s kapacitou až 320 tisíc tun odpadu za rok má začít na počátku roku 2028.

Předběžná vizualizace zařízení ZEVO Mělník. Foto: ČEZ

Na třetím místě pomyslného závodu je ZEVO Vráto, za kterým stojí městem ovládaná Teplárna České Budějovice. Investor v současné době hledá dodavatele, který spalovnu s kapacitou na využití 160 tisíc tun odpadu ročně postaví. Teplárna České Budějovice počítá se spuštěním provozu ZEVO v roce 2028, část nákladů chce uhradit dotací z programu HEAT Modernizačního fondu. S takovou dotací ostatně počítají prakticky všichni investoři do nových ZEVO na českém území.

Další projekty jsou zatím v různé fázi povolovacích řízení. Jak Ekonomický deník informoval v únoru, C-energy získalo souhlas úředníků ministerstva životního prostředí ke stavbě nového zdroje typu ZEVO. Zdroj v průmyslovém areálu v Plané nad Lužnicí má mít roční kapacitu na spálení 80 tisíc tun odpadu, rovným dílem se má jednat o směsný komunální a dřevní odpad. Dopravní a energetický stavební úřad při ministerstvu průmyslu a obchodu v červenci zahájil řízení o povolení záměru.

Souběžně s povolovacím řízením již C-energy hledá dodavatele stavby za zhruba 2,1 miliardy korun. „Završili jsme kvalifikační fázi výběrového řízení na generálního dodavatele a očekáváme první nabídky uchazečů, kteří touto první fází prošli. Smlouvu s vítězem bychom rádi uzavřeli již na počátku roku 2025,“ uvedl Ivo Nejdl, jednatel společnosti C-energy. Cílem je spustit zařízení do provozu v prvním čtvrtletí roku 2027.

Procesem posouzení dopadu na životní prostředí (EIA) úspěšně prošly ještě tři další záměry na stavbu ZEVO. Jedná se projekt Elektráren Opatovice ze skupiny EPH, které počítají se spalováním 150 tisíc tun odpadu ročně, a také dva menší projekty. Za jedním z nich stojí teplárenská firma Actherm, ta chce v Chomutově místo uhlí spalovat okolo 60 tisíc tun odpadu ročně. S 15 tisíci tunami spáleného odpadu ročně, což představuje zatím nejmenší projekt svého druhu v Česku, počítá projekt firmy CTZ ze skupiny Enetiqa v Uherském Hradišti.

Plánovaná spalovna odpadu (ZEVO) ve Vsetíně nevyšla, tak to MVV Energie (dnes Enetiqa) zkusila jinde. A sice v Uherském Hradišti. Zdroj: MVV Energie CZ

Další dva projekty na stavbu ZEVO nabraly zpoždění kvůli protahujícímu se a stále ještě nedokončenému posouzení dopadu na životní prostředí. Společnost ZEVO Písek, kterou nepřímo vlastní města Písek a Strakonice, chce postavit zařízení s kapacitou 50 tisíc tun odpadu ročně; jedná se přitom již o třetí záměr spalovat odpad v Jihočeském kraji. Menší zařízení o kapacitě 34 tisíc tun odpadu za rok má v plánu postavit ve středních Čechách firma Energo Příbram.

Využití odpadů k výrobě elektřiny a tepla má dlouhou tradici, první takové zařízení bylo spuštěno v Brně již v roce 1905. V současnosti jsou na českém území v provozu čtyři spalovny typu ZEVO v Praze-Malešicích, Brně, Liberci a v Plzni. Podnik Pražské služby v majetku města chystá zvýšení kapacity spalování odpadu, naopak plánovaná investice do třetího kotle ve spalovně SAKO Brno se zřejmě neuskuteční.

Atraktivitu energetického využití odpadu zvýší výrazné omezení pro skládkování odpadu, platné od roku 2030. Podle zákona o odpadech, který byl přijat v roce 2020, navíc postupně do roku 2029 poroste poplatek za ukládání odpadu na skládky. Přednost bude mít materiálové využití odpadu, zhruba jedna čtvrtina odpadu by se měla využít k výrobě elektřiny a tepla.

David Tramba

Kde jsou baterie HE3DA? Výsledky firmy Magna Energy Storage ukazují, že firma skoro nevyrábí

Tajemný výrobce „unikátních“ baterií HE3DA z Horní Suché na Karvinsku loni navýšil tržby z prodeje výrobků a služeb trojnásobně. Navzdory tomu zůstávají tržby podniku Magna Energy Storage až zoufale nízké – méně než 8 milionů korun za celý rok 2023. Hospodaření této firmy loni skončilo se ztrátou 119,6 milionu korun.

Společnost Magna Energy Storage dlouhodobě drží údaje o svém hospodaření v tajnosti. Tentokrát však výsledky „provalil“ někdo jiný. Účetní závěrku za rok 2023 vložil do Sbírky listin obchodního rejstříku správce daně z příjmů. Jak lze dále vyčíst z účetní závěrky, Magna Energy Storage loni v průměru zaměstnávala 43 lidí.

„Schopnost společnosti pokračovat nepřetržitě ve své činnosti je závislá na realizaci plánů přijatých a schválených vedením společnosti. Dle těchto plánu by v následujících letech mělo dojít k výraznému nárůstu produkce a tržeb a dosažení zisku. Management společnosti věří, že tyto plány jsou realistické a že jejich splnění je vysoce pravděpodobné,“ uvedlo představenstvo firmy na konci účetní závěrky.

Obecně není fér kritizovat začínající firmy za nízké tržby a ztrátové hospodaření. V případě firmy Magna Energy Storage je to však namístě. Zmíněná firma slavnostně dokončila výrobní závod v průmyslové zóně u Horní Suché na Karvinsku v září roku 2020. V té době informovala o spuštění výroby akumulátorů značky HE3DA na počátku roku 2021. V první fázi měla firma vyrábět baterie o kapacitě 1,2 gigawatthodiny za rok, v dalších fázích slibovala růst výroby baterií až na 15 gigawatthodin za rok.

Zajímavostí může být i to, že relativně největší tržby za vlastní výrobky a služby měla firma Magna Energy Storage již v roce 2021, a sice 15,7 milionů korun. To znamená, že se reálná výroba baterií HE3DA pohybuje pod úrovní jedné megawatthodiny za rok (méně než jedna tisícina avizovaného rozsahu výroby). Pro srovnání: Nedávno dokončené bateriové úložiště energie o kapacitě 2,5 MWh a výkonu 2,5 MW, umístěné v areálu vranovské vodní elektrárny na jižní Moravě, vyšlo na zhruba 60 milionů korun.

Radomír Prus (vlevo) při otevření továrny na výrobu baterií HE3DA v Suché na Karvinsku. Vpravo vynálezce baterie Jan Procházka. Foto: Magna Energy Storage

Co se týká aktuální nabídky, Magna Energy Storage se v poslední době snaží uspět na trhu fotovoltaiky v kombinaci s ukládáním energie. Na svém webu nabízí například standardizované řešení pro menší firmy, zahrnující solární panely o výkonu 50 kW a akumulaci energie o kapacitě 100 kWh. Tyto instalace stát mohutně podporuje dotacemi z evropských fondů i bezúročnými půjčkami z Národní rozvojové banky.

Ekonomický deník se v minulých letech dění okolo „technologicky unikátních“ baterií HE3DA opakovaně zabýval. Upozornil na velikášské vize, kterým neodpovídá skromná realita, problematické technické řešení, kauzy hlavních postav za projektem a riziko znehodnocení peněz vložených investory. Například jen investoři sdružení pod firmou Battery Unite vložili do výroby baterií v Horní Suché více než 1,4 miliardy korun.

Hlavním akcionářem společnosti Magna Energy Storage je podnikatel Radomír Prus. Jeho minulé podnikání je však jemně řečeno svérázné. Jeho firma Exelsior Group v minulosti načerpala 303 milionů korun z evropských fondů na inovativní výrobu PET lahví a recyklaci plastů, avšak peníze použila jinak, než uvedla v projektu. Prus se vyhnul zatčení díky tomu, že byl zrovna na dovolené na Seychelách; tamní pobyt si nakonec prodloužil na tři roky.

David Tramba

ERÚ poodhalil nová pravidla cenové regulace. Ta povedou k růstu plateb za distribuci elektřiny a plynu

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh metodiky cenové regulace v energetice pro období let 2026 až 2030. Podle tohoto klíče bude následně počítat regulované platby za sítě a další služby v elektroenergetice a plynárenství. Zatímco regulátor návrh považuje za proinvestiční, z pohledu spotřebitelů energií je rizikový. Otevírá totiž cestu k dalšímu růstu plateb za distribuci energie.

Hlavním ukazatelem, který se v této souvislosti sleduje, je vážený průměrný náklad kapitálu (WACC). Ten udává povolenou míru hrubé ziskovosti distributorů energií. Zatímco dnes je jeho sazba 6,54 procenta pro elektroenergetiku a 6,43 procenta pro plynárenství, od ledna roku 2026 se v obou případech bude jednat o 6,9 procenta. „Ačkoliv ERÚ navrhuje metodiku cenové regulace pro VI. regulační období jako proinvestiční, základní parametr WACC by se měl změnit jen minimálně,“ uvedl úřad.

Jenže to není všechno. ERÚ zavede motivační bonus, který ziskovost distributorů energií dále navýší. Konkrétně to bude o jeden procentní bod, tedy na 7,9 procenta. „Navrhujeme zavést nový prvek motivační cenové regulace, kdy budou regulované společnosti muset plnit řadu konkrétních cílů. Jedním z nich jsou například dodatečné investice do efektivnějšího provozu soustav nebo realizace investic vedoucích ke snížení technických ztrát a rozšiřování digitalizace a automatizace,“ vysvětluje tuto novinku předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Povolená míra výnosnosti neboli WACC se tedy vrátí na poměrně vysokou hodnotu, kterou měla v letech 2016 až 2021. Když vedení úřadu v červnu roku 2020 avizovalo snížení WACC v elektroenergetice z původních 7,95 na 6,54 procenta, vyčíslilo tehdy finanční úsporu pro odběratele za pětileté období na 18,7 miliardy korun. V plynárenství WACC tehdy klesl z 7,94 na 6,43 procenta, což odpovídalo úspoře 6,8 miliardy korun za pět let. Dnes ERÚ o finančním dopadu na spotřebitele energií raději mlčí.

Platby za sítě porostou nejen kvůli vyššímu procentu WACC, ale také s ohledem na rostoucí investice distribučních společností. „Příklon k obnovitelným zdrojům energie a decentralizace energetiky vyvolávají nové požadavky na investice do energetických soustav. Ze zákona totiž provozovatelé soustav musí zabezpečit spolehlivost a bezpečnost dodávek energie a úřad jim pro to musí zajistit podmínky. Předpokládané investice se budou v nadcházejících letech pohybovat v řádu desítek miliard korun každý rok,“ upozornil Stanislav Trávníček.

Do budoucna je podle ERÚ zatřebí navýšit nejen kapacitu elektrických sítí pro připojování nových zdrojů, ale také posílit jejich flexibilitu, aby si sítě dokázaly poradit s čím dál většími výkyvy ve výrobě energie. To obnáší zavádění nových technologií v oblasti provozu i řízení sítí. Společně s digitalizací energetiky pak nabývá na důležitosti zajištění kyberbezpečnosti.

Celý návrh metodiky cenové regulace pro období let 2026 až 2030 je veřejně přístupný na webových stránkách ERÚ. Připomínky je možné zasílat do 20. listopadu. Následující měsíc, tedy do 20. prosince, proběhne veřejné projednání zaslaných připomínek. Finální podobu metodiky chce úřad zveřejnit do konce února 2025, nová pravidla budou účinná od 1. ledna 2026.

David Tramba

Poláci požádali o povolení přípravných prací pro výstavbu jaderné elektrárny

Polská státní energetická společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) požádala vedoucího Pomořanského vojvodství o povolení k zahájení přípravných prací potřebných pro výstavbu první polské jaderné elektrárny. Společnost plánuje mimo jiné zajistit místo budoucího staveniště a geodetické práce, atd.

„Přípravné práce jsme rozdělili do několika etap, čímž minimalizujeme potenciální obtěžování, které je s těmito činnostmi spojeno. Máme zde na mysli zejména místní komunity obce Choczewo a sousedních obcí,“ uvedl předseda PEJ Leszek Juchniewicz.

Žádost společnosti se týká přípravných prací, tj. geodetických prací, nebo oplocení plochy přípravných prací.

Přípravné práce mají být provedeny na ploše cca 300 hektarů ve dvou částech, z toho první na ploše cca 45 procent této plochy.

Jedním z nezbytných úkonů v lokalitě budoucí elektrárny bude odstranění vegetace, kterému budou předcházet zmírňující opatření – včetně výstavby metaplantáží, instalace ptačích budek a netopýrů. Tyto činnosti byly plánovány v souladu s podmínkami stanovenými v Rozhodnutí o podmínkách prostředí pro jadernou elektrárnu.

Spolu se žádostí o povolení přípravných prací předložila společnost zprávu o vlivu projektu na životní prostředí týkající se první etapy plánovaných přípravných prací. Společnost PEJ tak splnila podmínku environmentálního rozhodnutí generálního ředitele pro ochranu životního prostředí ze dne 19. září 2023 pro výstavbu a provoz jaderné elektrárny v obci Choczewo.

Zpráva, která je výsledkem spolupráce společnosti PEJ a společnosti Energopomiar Gliwice, která se specializuje na komplexní znalecké posudky pro energetické investice, analyzuje vliv přípravných prací na životní prostředí. Stejně tak budou zpracovány samostatné zprávy o přehodnocení vlivu projektu na životní prostředí i pro následné etapy prací souvisejících s výstavbou jaderné elektrárny.

Dokud nebudou zahájeny vlastní stavební práce, PEJ plánuje získat jiné stavební povolení (vydané Národní agenturou pro atomovou energii) a stavební povolení (vydané Pomořanským vojvodstvím).

Polskie Elektrownie Jądrowe je společnost odpovědná jiné za přípravu investičního procesu a působení jako investor v projektu výstavby jaderných elektráren o celkovém instalovaném výkonu cca 6 až cca 9 GWe na základě bezpečných, osvědčených, velkokapacitních, tlakovodních jaderných reaktorů generace III(+) a jejich možného budoucího provozu. Společnost také podporuje státní správu v jejím úsilí o implementaci polského programu jaderné energetiky a implementaci dohody mezi polskou vládou a vládou USA o spolupráci při rozvoji programu jaderné energie používané pro civilní účely a civilního jaderného průmyslu v Polsku.

Až 118 miliard zlotých do rozpočtu

Výstavba šesti reaktorů AP1000 společnosti Westinghouse může Polsku přinést více než 118,3 miliardy zlotých (30,2 miliardy dolarů) do hrubého domácího produktu, zatímco jejich následný provoz by generoval HDP ve výši 38 miliard zlotých ročně, zjistila studie společnosti PricewaterhouseCoopers.

Polsko narýsovalo cestu k rozvoji nové jaderné energetiky s cílem vybudovat šest až devět GWe jaderné kapacity s využitím technologie tlakovodních reaktorů. Podle nejnovějšího harmonogramu Polského jaderného programu, který byl zveřejněn v roce 2020, má výstavba první jaderné elektrárny v Pomořansku začít v roce 2026 a uvedení prvního bloku do provozu je plánováno na rok 2033.

V listopadu 2022 vybrala tehdejší polská vláda technologii reaktoru AP1000 společnosti Westinghouse pro první jadernou elektrárnu v zemi, a to v lokalitě Lubiatowo-Kopalino v obci Choczewo v Pomořansku v severním Polsku.

Dohoda, která stanovuje plán na dodávku tří bloků, byla podepsána v květnu loňského roku společnostmi Westinghouse, Bechtel a Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ). Tamní ministerstvo klimatu a životního prostředí v červenci roku 2023 vydalo zásadní rozhodnutí o výstavbě elektrárny PEJ. Cílem je, aby první polský reaktor AP1000 vstoupil do komerčního provozu v roce 2033.

Společnost PricewaterhouseCoopers LLC (PwC) pak vypracovala zprávu s názvem Ekonomický dopad projektu reaktoru AP1000 společnosti Westinghouse v Polsku pro společnost Westinghouse a její vlastníky, společnosti Brookfield a Cameco.

Společnost PwC posoudila pracovní místa, HDP, příjmy z práce a daňové příjmy spojené s projektem AP1000, které vyplývají jak z kapitálových výdajů, tak z probíhajících operací.

Zvážila také širší dopady rozvoje projektu AP1000 a zaměřila se na jeho dopad na dovednosti, odbornou přípravu a rozvoj, podporu místních průmyslových klastrů, příspěvek k úsilí Polska v oblasti změny klimatu a dodržování vysokých bezpečnostních standardů v provozu elektráren.

Studie předpokládá, že dvacetiletá výrobní, inženýrská a stavební fáze šesti bloků AP1000 přinese v Polsku více než 118,3 miliardy zlotých dopadu na HDP a více než 204 990 osoboroků přímé zaměstnanosti.

Po uvedení do provozu budou tyto jednotky vytvářet HDP v minimální výši 38 miliard zlotých a podporovat 16 300 pracovních míst ročně. Během minimálního provozního období 60 let se kumulativní nediskontovaná ekonomická stopa odhaduje na 2 282 bilionů zlotých do HDP, 978 000 osoboroků zaměstnanosti, 363 miliard zlotých v příjmech z práce a 981 miliard zlotých v celkových daních v Polsku, pokud vezmeme v úvahu přímé, nepřímé a indukované vlivy. Prodloužený provoz by tyto dopady ještě zvýšil.

Zpráva také uvádí, že polský dodavatelský řetězec může podporovat nové globální nasazení AP1000, což generuje dalších 1,9 miliardy zlotých v HDP na jednotku. Další příležitosti budou k dispozici také díky mikroreaktoru eVinci a malým modulárním reaktorům AP300 v Evropě.

Westinghouse podle serveru World Nuclear News také oznámil výběr sedmi polských dodavatelů pro podporu závodu Lubiatowo-Kopalino a dalších evropských projektů: Polimex Mostostal Siedlce, Baltic Operator (Grupa Przemyslowa Baltic), Mostostal Kielce, Mostostal Krakow, ZKS Ferrum, Famak a Energomontaz-Polnoc Gdynia.

Společnost uvedla, že „výběrové řízení bylo provedeno transparentním a konkurenčním způsobem s ohledem na požadavky na zajištění kvality vztahující se na zařízení jaderného ostrova. Jedná se o součást procesu přípravy realizační fáze projektu v Lubiatowo-Kopalino.“

„Nasazení naší technologie AP1000 v Polsku představuje stoleté partnerství mezi Spojenými státy a Polskem v oblasti energetické bezpečnosti,“ řekl k tomu prezident společnosti Westinghouse Energy Systems David Durham.

Tato studie podle něj dále zdůrazňuje významné a dlouhodobé ekonomické, lidské a klimatické přínosy, které tato technologie může poskytnout zemi, jejím obyvatelům a hluboce zkušenému dodavatelskému řetězci.

„Zapojení předních dodavatelů, jako jsou ti, které jsme dnes oznámili, bude rozhodující pro to, jak Westinghouse postupuje v tomto vizionářském projektu jaderné elektrárny,“ dodal Durham.

(nik)

Začala stavba východního obchvatu Bruntálu. Řeší se od 70. let minulého století

Bruntál v Moravskoslezském kraji se po letech dočkal. Na konci srpna začala stavba 4,5 kilometru dlouhého východního obchvatu města. Projekt za téměř 830 milionů korun má městu pomoci řešit situaci, kdy je zatíženo tranzitní dopravou z hraničního přechodu ve Vysoké-Bartultovicích. Jeho dokončení plánuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) v roce 2027. Úplně vyřešení má ale městu přinést až jeho severní obchvat.

Východní ochvat Bruntálu začne na jeho jižní straně, kde se napojí díky úrovňové křižovatce Bruntál-jih na silnici vedoucí do Olomouce. V křižovatce budou pruhy pro odbočení vlevo. Trasa překoná po mostech železniční trať, čističku odpadních vod a údolí Černého potoka. Dál povede sedlem Zaječího vrchu a po úbočí kopce Kozinec.

Podejde také projektovanou přeložku silnice I/11 Žlutý kopec a povede k obchvatu Oborné, kde se opět napojí na současnou trasu I/45. Kvůli východnímu obchvatu je nutné zbourat dva rodinné domy a čerpací stanici. Součástí úseku jsou mimoúrovňová křižovatka Žlutý kopec, devět mostů a dvě protihlukové stěny dlouhé dohromady 618 metrů. Zhotovitelem stavby je sdružení M-Silnice a Firesta-Fišer.

„Obchvat přesune a zrychlí dopravu, odlehčí situaci ve městě a zmírní dopady negativních vlivů na zdejší obyvatele,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dodal, že silnice I/45 je na trase tranzitu sever-jih, jehož součástí je i hraniční přechod Bartultovice. Parametry silnice podle něj již řadu let neodpovídají svému významu, prochází obcemi a městy, což má negativní dopady na jejich obyvatele.

Mapa stavby bezmála pětikilometrového úseku východního obchvatu města Bruntál. Zdroj: ŘSD

„V centru Bruntálu se navíc propojuje s dalším hodně využívaným tahem I/11. Obě silnice pak ve společné trase obcházejí historické jádro Bruntálu a pokračují v těsné blízkosti obytných domů až na kraj města,“ sdělil ministr.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla centrem Bruntálu denně projede zhruba 14 tisíc automobilů, z toho 2400 kamionů. „Východní obchvat I/45 je první etapou prací, jejichž cílem je zbavit město Bruntál tranzitní dopravy. Definitivní řešení by v budoucnu měl přinést severní obchvat, který vyvede dopravu mimo zástavbu silnici I/11,“ doplnil Mátl.

Kamionů v Bruntále výrazně podle ŘSD přibylo po přelomu tisíciletí, když se hraniční přechod Bartultovice otevřel pro těžkou nákladní dopravu. Jde o největší hraniční přechod v Jeseníkách pro nákladní auta, jejichž značná část projíždí právě Bruntálem. Východní obchvat je největší dopravní stavbou ve městě v jeho novodobé historii, poprvé se o něm začalo mluvit už v 70. letech minulého století.

Podle ministra dopravy Zároveň stavba obchvatu zapadá do mozaiky rozběhnutých investic. Aktuálně v České republice podle něj staví více než 285 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy.

(teč)