Kraje, města i obce v České republice čeká po více než dvou dekádách velká změna, která se týká způsobu jejich financování. Vládou schválená předloha zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) ale upřednostňuje pouze některá města a na další nemyslí, upozornil na to předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ladislav Okleštěk (ANO) na akci s názvem Perspektivy Česka – debata o strategii hospodářského a sociálního rozvoje České republiky, kterou pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník.

Novelu zákona o rozpočtovém určení daní schválila vláda letos na začátku května, aktuálně norma čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Jejím cílem má být podle ministerstva financí posílení daňových příjmů krajů a vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry nového propočtu mezi jednotlivé kraje podle dřívějšího vyjádření resortu respektovaly návrh Asociace krajů České republiky.

Podle Oklešťka, který v nadcházejících krajských volbách kandiduje na post hejtmana Olomouckého kraje, ale norma postrádá koncepčnost a nezohledňuje ani některé ze zásadních investic v dopravě. „Mám pocit, že tady si prostě zasedla Asociace krajů České republiky, udělala nějaký návrh, většinově to schválili, šli diskutovat do vlády a vláda teď něco předkládá,“ uvedl Okleštěk.

Problém je podle něj i to, že zvýhodňuje pouze některá města. Z koláče sdílených daní v České republice má díky takzvanému koeficientu navýšení nárok na větší díl čtveřice měst – jde o Prahu, Brno, Plzeň a Ostravu. S podobnou zátěží, jako mají zmiňované metropole, se ale musejí vypořádat i další města a ta už takovou podporu ze strany státu nemají. Podle Oklešťka je to i případ Olomouce.

„V krajských městech se centralizuje kultura, zdravotnictví i školství. Je tam větší zátěž na silnicích, ale zohledňuje se to jen u některých, kteří si to prosadili,“ konstatoval Okleštěk. Dodal, že systém je potřeba nastavit spravedlivěji, vycházet má sice z počtu obyvatel, ale není možné u hranice deseti tisíc obyvatel posunout koeficient úplně jinam.

Podle další účastnice debaty, výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové, byla zmíněná čtveřice měst historicky určená jako regionální centra, otázkou ale je, zda kromě Prahy tuto funkci mají pouze ona. „U Prahy je to neoddiskutovatelné, protože je to hlavní město. Sídlí v ní mnoho státních institucí a plní hlavní funkci,“ podotkla. Funkci regionálních center ale podle ní určitě netvoří pouze tři další vybraná města. „V každém kraji máme své regionální centrum, které plní v podstatě obdobné funkce,“ doplnila. Vladyková i Okleštěk v debatě uvedli, že ale obecně změnu zákona o rozpočtovém určení daní vítají.

Nová kritéria rozpočtového určení daní by podle vládního návrhu měla zohledňovat vedle počtu obyvatel délku silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet žáků středních škol a také urgentních příjmů v nemocnicích. Zároveň také novela zákona mění zdroj dat pro stanovení počtu obyvatel České republiky. Ten dosud vychází ze stavu uvedeného 1. ledna každoročně v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem, nově bude jeho zdrojem registr obyvatel. „A na to doplatí menší městečka a obce v řádech milionů korun,“ upozornil Okleštěk.

Kritéria také podle něj také sice zohledňují v krajích počty kilometrů silnic II. a III. třídy, neřeší už ale například mosty, které je potřeba opravit a které si z krajských rozpočtů ukrajují velký podíl financí. Podle Oklešťka se navíc ani neřeší šířka silnic.

Více zodpovědnosti ze neadekvátní ohodnocení

Okleštěk zároveň zmínil přenesenou působnost obcí a krajů, které podle něj vykonávají práci za stát, ten jim na to ale nepřidělí dostatečné finance. S tím souhlasila také Vladyková. „Stát se snaží v poslední době přenášet více a více zodpovědností a aktivit právě na města nebo na kraje, ale už k nim nedává adekvátní finanční ohodnocení,“ poznamenala.

Například v Rakousku se podle Vladykové pro města a obce pravidelně vyjednávají rozpočty tak, aby pokrývaly jejich potřeby. „Mají tam i dohodu s vládou, že pokud stát zadá nějaké povinnosti městům a obcím, tak je také adekvátně zaplatí,“ upozornila.

Dodala, že se často argumentuje tím, že rostou veřejné výdaje ve městech a obcích a narůstá státní správa, málokdy se ale k tomu dodává, že jde o finance, které musejí obce a města vydávat například na transformaci školství či inkluzi, anebo například na zajištění povinnosti pro předškoláky docházet do mateřských škol.

 „Jsou to povinnosti, která stát uvalil na města a obce a ty s tím mají spojené zvýšené výdaje,“ poznamenala Vladyková. Potřebná je tak podle ní nejen kompletní revize financí, ale i revize přeregulovanosti České republiky a s ní spojené právě nutnosti vydávat peníze na agendy, které stát ukládá. „Zda je nastavená regulatorní zátěž prospěšná, anebo jestli naopak není spíše blokující pro rozvoj území měst, obcí a krajů,“ sdělila Vladyková.

Doplnila, že je k tomu nutné dodat, že máme v Česku pouze jedny veřejné finance. „Státní rozpočet a územní rozpočty jsou z hlediska pohledu třetích stran na Českou republiku v jednom balíku a právě rozpočty územně samosprávných celků, měst a obcí jsou ty, které vylepšují bilanci České republiky z hlediska světového porovnávání,“ zmínila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Aktuální novela zákona nemění stávající systém rozdělení sdílených daní obcí. V současnosti se pro ně ale snaží Svaz měst a obcí se Sdružením místních samospráv vyjednat navýšení z příjmové daně fyzických osob se závislou činností.

Ministerstvo financí ale podle Vladykové požaduje, aby byl návrh rozpočtově neutrální. „Bude po nás chtít, aby klesl podíl z rozpočtového určení daní tak, jak ho momentálně máme,“ uvedla Vladyková a dodala, že se musí najít vyváženost mezi nárůstem z podílu daní a případným poklesem.

Kritéria nezohledňují reálnou mobilitu v krajích

Podle předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory Jana Sechtera by ale měla být debata ohledně rozpočtového určení daní nadále otevřená a například kritéria, jako je délka silnic či počet obyvatel, by měla projít diskuzí.

Ohledně zatížení silnic se odkázal na příklad Středočeského kraje, přes který denně projíždí do hlavního města až 300 tisíc lidí. „Ani v jednom kritériu, tedy počtu obyvatel a délce silnic, není obsaženo to, co kraj musí zvládnout v objednávané veřejné dopravě,“ podotkl Sechter. Uvedl, že obecně ale snahu vytvořit nová kritéria a nastavení rozpočtového určení daní vítá. Přesto je podle něj potřeba kritéria zpřesnit a podívat se na reálnou mobilitu v krajích.

Dalším kritériem je také počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby či počet urgentních příjmů I. typu v nemocnicích daného kraje. Podle ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka je ale problém v tom, že vlastně nevíme, čeho chceme dosáhnout. Jaké chceme mít zdravotnictví například za deset nebo dvacet let a řešíme ho proto spíše reaktivně, než koncepčně.

Můžeme sice podle něj diskutovat o počtech urgentních příjmů nebo záchranné služby, ale máme si vzít příklad z vyspělejších ekonomických systémů v severní Americe nebo západní Evropě. „Náš počet těchto jednotek je dlouhodobě neudržitelný personálně. Takže jedna věc je, co chceme a co bychom měli mít, ale druhá je racionálně si říct, co budeme schopni za deset let zajistit kvalitními odborníky dominantně tedy lékaři,“ řekl v diskuzi. Doplnil, že bude muset dojít k určité redukci, restrukturalizaci a využití moderních technologií, které nahradí zdravotnický personál, ať už komunikačně na dálku, anebo jakkoliv jinak.

Správně nastavená koncepce zdravotnictví

Podle předsedy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu Ladislava Oklešťka je potřeba mít správně nastavenou koncepci zdravotnictví, pak je možné jinak nahlížet také na parametry výjezdových záchranných stanic. Aktuálně si záchrannou službu zajištují kraje každý podle svého, a to může být i nevýhoda. Jinak vypadají například vozy záchranné služby. „Není tam taková nahraditelnost, zastupitelnost, protože jsou z jiného kraje, z jiné oblasti. Myslím si, že by to mělo být synchronizováno,“ uvedl.

K počtu výjezdových stanic záchranné služby se vyjádřila také výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková a odkázala se na Romana Havlíka. Jednat se podle ní nemá reaktivně, ale preventivně. Kritériem by tak v oblasti zdravotnictví měla být například nižší nemocnost. „Měli bychom se zamýšlet nad tím, jak se dívat dopředu. Uvědomit si, kde chceme mít zemi za deset až dvacet let a podle toho k tomu napínat peníze a lidské zdroje,“ myslí si Vladyková. Stát by si měl podle ní vytvořit koncepci a v ní mít jasně zasazenou roli krajů, a to, co od nich do budoucna očekává.

A jaké možnosti mají samotné obce, města a kraje podpořit hospodářský rozvoj na svém území? Ekonomickou prosperitu krajů je možné podle Oklešťka poznat ze samotné stavby rozpočtu na konkrétním území, protože kraje sice mají příjmy ze strany státu, ale mohou podpořit rozvoj jednotlivých území mimo jiné dotační politikou.

Pokud chtějí kraje udržet v regionu například mladé lidi, je pro to podle něj potřeba vytvářet podmínky. Může to být například i budování sportovišť. Zásadní roli také hraje i infrastruktura a hromadná doprava.

Hlavní nástroj, který obce a města mohou využít pro svůj rozvoj, je podle Radky Vladykové územní plánování. Potřeba je podle ní mít i jasnou strategii, nejlépe takovou, na které by byla shoda napříč politickými stranami, aby přesáhla jedno volební období. Je to ale i o tom, jak dokáží vyvážit rozvoj území se zachováním rozvoje kvality života. „Aby tam mladší generace zůstávala a vychovávala děti, aby byla zachována péče o starší generaci a město a obec se neustále rozvíjely a žily,“ uvedla. Pro to je potřeba připravit v rámci strategického plánování plochy pro bydlení i rozvojové a ekonomické aktivity, aby udržely lokální ekonomiku funkční.

Důležitou roli má i kvalitní připojení na vysokorychlostní internet, který lidem umožňuje práci z domova, anebo sportovně relaxační a kulturního vyžití. A to vše je podle Vladykové potřeba mít zahrnuté v koncepci.

Tereza Čapková