Co popřejeme České republice k Vánocům? Třeba to, aby „do roka a do dne“ byla nezávislá na odběru ruské ropy. Přesně to slibuje správce ropovodů na českém území, společnost MERO ČR. Na jaře příštího roku začne pracovat na posílení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu, do konce příštího roku má být projekt hotový.
Jak uvedlo MERO ČR, projekt TAL+ umožní po téměř šedesáti letech ukončit odběr ruské ropy z potrubí Družba. Dodatečné čtyři miliony tun ropy přepravené z italského přístavu v Terstu přes Alpy do Bavorska, budou určeny pro české rafinérie. Díky této modernizaci, kterou zajišťuje MERO ČR společně s konsorciem TAL, se ropovod TAL stane jedním z nejvýkonnějších v rámci celé Evropy, maximálních průtok se zvýší ze současných 6400 m3/hod až na 7500 m3/hod.
„Ropovod čekají rozsáhlé změny. Masivní proměnou projde celý přečerpávací systém, bude instalováno 20 nových čerpadel, 12 motorů a 2 frekvenční měniče, počítá se s kompletní výměnou průtokoměrů, vymění se oběžná kola na dvou čerpacích stanicích, posílí se všechny bezpečnostní systémy,“ přiblížil plánované investice Karoslav Pantůček, předseda představenstva společnosti MERO ČR.
MERO ČR počítá s tím, že už na konci příštího roku dosáhne evropský ropovod TAL maximálních výkonů a přepravní kapacity, která zajistí Česku nezávislost na ruské ropě z ropovodu Družba. Práce na projektu TAL+ tím ale nekončí. V roce 2025 jsou v plánu další navazující investice, například úprava Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi nebo instalace záložních čerpadel.
Podle dřívějších informací dosahuje investice do posílení ropovodu TAL 42 milionů eur (zhruba 1 miliard korun). Několik miliard korun bude muset investovat společnost Orlen Unipetrol do úprav v litvínovské rafinerii, aby technologicky zvládla přechod na výhradně neruské druhy ropy. V říjnu se uskutečnil třítýdenní test, během kterého litvínovská rafinérie prvně ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu.
Odběr ropy odjinud se „propsal“ i do statistik zahraničního obchodu. Jak uvedl Ekonomický deník před dvěma týdny, třetím největším dodavatelem ropy do Česka se v říjnu stala Guyana a pátým největším Irák. Právě ropu z těchto zemí Orlen Unipetrol v říjnu testoval místo té ruské. Její podíl na celkovém dovozu tak v říjnu klesl pod 50 procent.
Podíl dodávek z Ruska se v letech 2019 až 2021 pohyboval na 50 procent. Problém je, že loni po ruské agresi na Ukrajině se trend otočil nepříznivým směrem. Podíl importu ropy z Ruska se loni zvýšil na 56 procent, kvůli potížím s exportními trasami se naopak snížil dovoz z Kazachstánu. V období od ledna do srpna letošního roku se do Česka dovezlo 4,911 milionu tun ropy, z toho pocházelo z Ruska 3,136 milionu tun – tedy 64 procent.
(dtr)
