Klub zemí, které provozují aspoň jednu jadernou elektrárnu, se v tomto týdnu rozrostl na 33. Rozšířil jej na první pohled nepravděpodobný kandidát – stát Bangladéš. První jadernou elektrárnu mu „na klíč“ postavil ruský Rosatom, avšak ani na jihu Asie se výstavba neobešla bez zpoždění a jiných komplikací.

Jak uvedl web deníku The Business Standard, první blok jaderné elektrárny Rooppur zahájil ve středu 17. listopadu zkušební dodávky elektřiny do celostátní sítě. Výkon zatím dosahuje 300 až 350 megawattů, postupně naroste až na maximálních 1200 MW. Bangladéšská vláda předpokládá, že plný komerční provoz zahájí první blok do února příštího roku.

Na plný výkon od února

Jak dále bangladéšská média uvádí, premiér Tarique Rahman pogratuloval všem zúčastněným k tomuto „mimořádnému úspěchu“. Při prvním zkušebním připojení blok dodával do přenosové sítě elektřinu jen po dobu několika hodin. Jednalo se o test s cílem prověřit výkon turbíny, generátoru a dalších zařízení, stejně jako jejich stabilitu při spolupráci s elektrickou sítí.

Až po dokončení provozních testů vydá Bangladéšský úřadu pro regulaci jaderné energie (BAERA) povolení k dalším fázím zkušebního provozu a navyšování výkonu až na 1200 MW. „Tento proces bude pokračovat, pravděpodobně po celý prosinec a leden. Poté, postupnými kroky na přelomu ledna a února, by měl být zahájen komerční provoz při plném výkonu 1200 MW,“ doplnil ministr pro vědu a technologie Faqir Mahbub Anam.

Mohlo by vás zajímat

Představitelé bangladéšské vlády během slavnostního spuštení 1. bloku v Roopuru. Foto: web Jaderné elektrárny Roopur

Podezření z korupce

Bangladéšané podepsali závaznou dohodu s Rosatomem o stavbě dvou 1200megawattových bloků v Roopuru na konci roku 2015. Výstavba začala prvním betonováním základů o dva roky později. Podle původního plánu měl první blok vyrábět elektřinu od roku 2023 a druhý o rok později. Výstavbu však protáhly mimo jiné zmatky během koronavirové pandemie. První blok tak zahajuje provoz se zhruba tříletým zpožděním.

Celý projekt doprovázely také obvinění z korupce. Provize od Rusů měla dostat mimo jiné bývalá premiérka Šajch Hasína Vadžídová (Sheikh Hasina Wazed) a její rodina. I když byla Vadžídová neblaze proslulá svou zkorumpovaností, konkrétní důkazy o jejím zbohatnutí na jaderném projektu dodnes chybí. Otázkou zůstává i to, zda bude chudá jihoasijská země řádně splácet Rusům úvěr na stavbu elektrárny ve výši 11,4 miliardy dolarů (250 miliard korun).

Turci to letos nestihnou

Svůj první jaderný blok chtěli letos nastartovat také Turci, ale téměř jistě už to nestihnou. Generální ředitel korporace Rosatom Alexej Lichačov se v tomto týdnu v podnikovém časopise vyjádřil, že v prosinci začne zavážení paliva do reaktoru. „Turecko získá tuto dlouho očekávanou elektřinu z jaderného zdroje v průběhu ledna či února,“ dodal Lichačov.

Elektrárna Akkuyu o výkonu 4800 MWe v jižní provincii Mersin bude první tureckou jadernou elektrárnou. Foto: Rosatom

Turci se dohodli s Rusy na stavbě jaderné elektrárny již v roce 2010, výstavba začala v dubnu roku 2018. Ve vybrané lokalitě Akkuyu na jižním pobřeží Turecka staví Rosatom celkem čtyři 1200megawattové bloky typu VVER-1200. První blok měl podle původních plánů začít vyrábět elektřinu v roce 2023, ale také zde stavba nabrala více než tříleté zpoždění. Rosatom si stěžoval na zpoždění ze strany některých dodavatelů dílů a zařízení. Vliv měly také mezinárodní sankce na Rusko přijaté po útoku na Ukrajinu.

V Turecku tento jaderný projekt doprovázejí četné námitky a kontroverze. Ať už jde o výstavbu v seismicky neklidné zemi, dopad na turistický ruch v regionu Mersin či posílení politických a ekonomických vazeb na agresivní ruský režim. Turecko navíc odsouhlasilo výkup elektřiny z elektrárny Akkuyu za pevnou cenu 12,35 amerických centů za kilowatthodinu po dobu 15 let. Tato hodnota výrazně překonává běžnou cenu elektřiny na tureckém velkoobchodním trhu.