Už je to tady! Solární a větrné elektrárny vyrobily v zemích Evropské unie během prvního letošního pololetí 30 procent celkového množství elektřiny. Překonaly tak prvně v historii fosilní zdroje, jejichž podíl na výrobě klesl na 27 procent. Elektřina je zelenější než kdy dříve, a to i díky vysoké výrobě ve vodních elektrárnách. Vyplývá to z analýzy společnosti Ember o trendech v energetice v zemích EU.
Větrné a solární elektrárny v součtu za první pololetí vyrobily 386 TWh elektřiny. Fotovoltaické zdroje oproti prvnímu pololetí loňského roku vyrobily o 21 procent více, přičemž růst výkonu i produkce elektřiny se týká prakticky všech zemí EU. Výrazný skok se odehrál v Maďarsku (+49 %) a Polsku (+37 %), ale do žebříčku zemí s nejvyšším růstem proniklo i Česko. Výroba ve větrných elektrárnách narostla o 9,5 procenta, zasloužilo se o to hlavně Německo a Nizozemsko.
Naopak podíl fosilních zdrojů v energetickém mixu dál prudce padá, k výraznému poklesu přitom došlo už v loňském roce. V letošním prvním pololetí se v zemích EU snížil objem výroba elektřiny z uhlí o 24 procent a ze zemního plynu o 14 procent. Největší pokles výroby elektřiny z fosilních paliv zaznamenal Ember v Německu, Itálii, Španělsku, Belgii a Francii.

Výsledkem je rychlý pokles emisí skleníkových plynů v sektoru energetiky. Podle analýzy týmu Ember došlo ke snížení o 31 procent během pouhých dvou let – z 394 milionů tun CO2 v prvním pololetí roku 2022 na 271 milionů tun v první polovině letošního roku.
Mohlo by vás zajímat
Dlužno dodat, že evropské země měly letos velké štěstí. Po letech sucha víc pršelo, což umožnilo vyšší výrobu ve vodních elektrárnách. Ta meziročně vzrostla o 21 procent, což znamenalo 33 TWh zelené elektřiny navíc. Výroba ve vodních elektrárnách dosáhla nejvyšších hodnot od roku 2018, skokový růst se projevil hlavně v jižní Evropě – konkrétně v Itálii, Španělsku a Portugalsku.
Ember dále připomíná, že po letech útlumu vzrostla v letošním lednu až červnu spotřeba elektrické energie – meziročně o 0,7 procenta. Výsledky jednotlivých zemí jsou však značně nevyrovnané. Zatímco v Dánsku, Finsku nebo Řecku roste spotřeba doslova čínským tempem (o 7 až 10 procent za rok), jiné země vykazují pokles spotřeby. Hlavně v případě Slovinska, Belgie a Portugalska platí, že pokles nelze zcela vysvětlit vlivem mírných teplot v zimních měsících.

Zajímavé změny se letos odehrály také v českém energetickém mixu, jak Ekonomický deník informoval před deseti dny. Roste podíl energie z jaderných elektráren, který již přesahuje 42 procent. Naopak podíl parních elektráren, které spalují hlavně uhlí a v menší míře biomasu, klesl v prvním pololetí na 40 procent. Třetí místo patří fotovoltaice, která už zajišťuje skoro 6 procent celkové výroby elektřiny.
Podle dat společnosti ČEPS a webu Electricity Maps už letos neplatí, že Česko je vždy vývozcem elektřiny. Pozice Česka můžeme označit jako oportunistickou. Když k nám směřují přebytky zelené energie z Německa za výhodnou cenu, tak ČEZ a další producenti omezují výrobu a část elektřiny dovážíme. Když počasí nepřeje provozu větrných a solárních elektráren, tak naopak vyvážíme do okolních zemí.
David Tramba
