Sokolovská uhelná zveřejnila jako jedna z posledních velkých energetických skupin v Česku výsledky hospodaření za loňský rok. Výsledky odrážejí klesající ziskovost výroby elektřiny z uhlí. Konsolidovaný čistý zisk se meziročně snížil o 61 procent na 885 milionů korun, tržby celé firemní skupiny klesly o 12 procent na 10,96 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Sokolovské uhelné, vložené ve Sbírce listin obchodního rejstříku.
S jistou nadsázkou lze říct, že loňské výsledky zachránila dceřiná firma Elektrárna Tisová s čistým výdělkem 946 milionů korun. To je na více než 60 let starou uhelnou elektrárnu na konci životnosti solidní výsledek. Naopak mateřská společnost sama vytvořila čistý zisk ve výši pouhých 143 milionů korun. Příspěvek dalších dceřiných firem byl zanedbatelný.
Po předloňském rekordním zisku jsou tak loňské výsledky výrazně slabší. „V průběhu roku 2023 v důsledku tržního vývoje na energetickém trhu dochází k poklesu poptávky a snižování využívání uhlí v energetice. Tento trend, jak naznačuje tržní situace, bude pokračovat i v následujícím roce,“ uvedla společnost ve výroční zprávě.
Sokolovská uhelná loni vytěžila 3,36 milionu tun hnědého uhlí, což bylo o 12 procent méně než v roce 2022. Prodej elektrické energie z vlastních elektráren loni klesl na 798 GWh (plus 686 GWh z Elektrárny Tisová). Většinu z toho vyrobily uhelné bloky, paroplynová elektrárna ve Vřesové u Sokolova fungovala kvůli vysokým cenám zemního plynu jen v omezeném rozsahu. Vedle prodeje elektřiny na velkoobchodním trhu společnost také poskytuje služby výkonové rovnováhy pro ČEPS.
Hlavním akcionářem Sokolovské uhelné zůstává Svěřenský fond Františka Štěpánka vedený správcem Pavlem Tomkem. Beneficientem fondu jsou bývalá manželka a děti zemřelého Františka Štěpánka. Fond vlastní 69,48 procenta akcií, dalších 20,78 procenta drží přímo Sokolovská uhelná. Zbývajících 9,74 procenta akcií loni odkoupil podnik Carbounion Bohemia byznysmena Petra Pauknera.
Mezi akcionáři se naopak už neobjevuje Jaroslav Rokos, který spolu Františkem Štěpánkema Janem Kroužeckým Sokolovskou uhelnou koupil od státu v roce 2005. Svůj podíl ve výši 43 procent akcií prodal v létě 2022 přímo společnosti Sokolovská uhelná. Za podíl má Rokos podle informací uvedených ve výroční zprávě za rok 2022 dostat celkem 5,4 miliardy korun.
Nezávisle na Sokolovské uhelné dnes funguje skupina SUAS Group, která v minulých letech převzala vedlejší aktivity s delší perspektivou podnikání. Konkrétně se jedná o plánovanou stavbu solárních a větrných elektráren, bateriových úložišť energie, ale také stavební, strojírenské a dopravní firmy či nemovitosti. SUAS Group zatím výsledky za loňský rok nezveřejnila.
Radní Jihomoravského kraje dnes schválili zahájení výběrového řízení na pořízení nových hybridních vlakových jednotek, které by měly obsluhovat regionální železniční tratě. Předpokládané pořizovací náklady na nákup vlaků jsou přibližně 8,8 miliardy korun. Kraj je ale nebude přímo kupovat, náklady za jejich pořízení bude budoucímu dopravci hradit i spolu s ostatními náklady na zajištění železniční dopravy po dobu přibližně třicet let.
Podle tiskové mluvčí Jihomoravského kraje Martiny Žídkové by se mohlo jednat až o 48 hybridních jednotek, a to v závislosti na zvoleném vozidlovém konceptu. Ekonomickému deníku sdělila, že jsou přípustné tři vozidlové koncepty, a to s vozidly o kapacitě přibližně 145 míst k sezení nebo 175 míst k sezení, anebo 175 a 115 míst k sezení. Dopravní model počítá se spojováním jednotek. Nasazení jednotek předpokládá kraj podle tiskové mluvčí v prosinci 2029.
Hybridní jednotky by měly jezdit například na trasách Brno – Zastávka u Brna – Třebíč, Brno – Ivančice / Mor. Krumlov – Miroslav, Brno – Kyjov – Staré Město u Uh. Hradiště či Bzenec – Moravský Písek.
„Zavedení hybridních jednotek je důležitý milník pro zlepšení kvality železniční dopravy v Jihomoravském kraji. Nejenže přineseme ekologicky šetrnou dopravu, ale také zvýšíme komfort pro cestující na regionálních tratích. Investice nám umožní zmodernizovat vozový park a zároveň zajistit spolehlivou a udržitelnou dopravní obslužnost,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Jiří Crha (ODS).
Nové hybridní vlaky budou podle Jihomoravského kraje kombinovat elektrický pohon s bateriovou technologií, a to umožní jejich provoz i na neelektrifikovaných tratích s minimálními dopady na životní prostředí.
„Tato moderní technologie také přispěje k výraznému snížení emisí, což je v souladu s dlouhodobou strategií kraje na podporu ekologicky udržitelné dopravy,“ informoval kraj.
Vláda stále ještě neschválila návrh Státní energetické koncepce a Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Nejistota roste a postupně přibývají hlasy zájmových skupin, které si přejí tyto strategické materiály upravit či přepsat. Teď se k nim přidali zástupci oceláren, chemického průmyslu, sléváren a výrobců stavebních hmot.
Zástupci energeticky náročných odvětví průmyslu tvrdí, že vládě chybí jasná studie budoucí potřeby elektrické energie nutné k dekarbonizaci energeticky náročného průmyslu, a to včetně řešení, jak budou rostoucí nároky pokryty stabilními zdroji energie. Volají také po zpracování dopadové studie na český průmysl a jeho konkurenceschopnost.
„Koncepce a vize NKEP tak nejsou založené na realistických možnostech Česka pro dekarbonizaci. Bez důkladného zhodnocení skutečných podmínek v odvětvích nemohou být jeho závěry reálné,“ uvádí se ve společném prohlášení, které podepsaly Ocelářská unie, Svaz sléváren ČR, Svaz kováren ČR, Svaz chemického průmyslu ČR, Svaz výrobců stavebních hmot, Asociace českého papírenského průmyslu a Svaz výrobců vápna.
Průmyslníci varují před deindustrializací, tedy zavíráním či omezování výroby a případnému stěhování výroby do zahraničí. K takovému vývoji už dnes dochází v hutnictví, kde se projevil krach ocelárny Liberty Ostrava. Výroba surové oceli za první pololetí letošního roku dosáhla 1,27 milionu tun, což představuje nejhorší výsledek v historii samostatné České republiky. Oproti loňskému pololetí se výroba oceli snížila o více jak 600 tisíc tun.
V souladu s klesající výrobou surové oceli se rovněž snižuje výroba konečných výrobků. Vyjma kolejnic, tlustých plechů a štětovnic, jejichž produkce stagnovala, se propadla výroba všech ostatních konečných výrobků, uvedla v září Ocelářská unie. Vývoz hutních výrobků z Česka v prvním pololetí klesl o 450 tisíc tun, dovoz naopak vzrostl.
Vláda měla na programu schvalování nové Státní energetické koncepce, NKEP a Politiky ochrany klimatu v červenci, avšak jednání o nich odložila. Přednost dostalo rozhodnutí o výběru dodavatele nových jaderných bloků. Současně se zdá, že ministry nepříjemně překvapila negativní odezva, kdy řada kritiků začala vládní plány v energetice hanlivě označovat za „český Green Deal.“
Jak uvedl Ekonomický deník na konci července, kritika tehdy cílila třeba na návrh aktualizované Politiky ochrany klimatu v České republice, který vypracovalo ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem. Kritikům z jiných ministerstev i části odborníků vadí, že návrh POK počítá s vyšší redukcí emisí skleníkových plynů, než požaduje Evropská unie.
Zavedení přechodného období v podobě širokého bypassu k problematickému Portálu stavebníka. To považuje za zásadní Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Takové řešení by umožnilo podávat žádosti na stavební úřady a dotčené orgány, včetně projektové dokumentace, i datovými schránkami či jinou elektronickou formou.
Portál stavebníka je od začátku července jediným nástrojem pro povolování a kolaudaci staveb. Problémy s jeho funkčností, potíže s Informačním systémem stavebního řízení (ISSŘ) či Národním geoportálem územního plánování negativně ovlivňují efektivitu českého stavebnictví. Úpravy, které ČKAIT navrhuje, jsou zapotřebí k tomu, aby se povolování staveb skutečně zjednodušilo, urychlilo a neprodražilo. S těmito návrhy na zákonné úpravy se vedení Inženýrské komory zúčastnilo jednání nového týmu na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), které proběhlo v pondělí 7. října.
„ČKAIT požaduje širší bypass než ten základní, který byl předložen na pondělním jednání. Nestačí zjednodušit práci úředníkům na stavebních úřadech. Přechodné období musí platit pro všechny. Není možné diskriminovat stavebníky, kteří neměli dostatečný čas přizpůsobit se požadavkům nových prováděcích vyhlášek vydaných až letos v květnu a červnu. S obdobným požadavkem zde vystupovali i zástupci Hospodářské komory a Svazu měst a obcí,“ uvedl předseda ČKAIT Robert Špalek v tiskové zprávě.
Hlavně kvůli manažersky nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení navrhl premiér Petr Fiala prezidentu Petru Pavlovi odvolání Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Bartoš ve funkci skončil k 30. září.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj
Zavedení přechodného období pro užívání Portálu stavebníka však není jediným zásadním požadavkem inženýrské komory. ČKAIT navrhuje také přistoupit k revizi všech stávajících přechodných ustanovení nového stavebního zákona a také k novelizaci vyhlášky o dokumentaci staveb. To jsou tři hlavní body, s nimiž se ČKAIT jako nejsilnější profesní organizace ve stavebnictví obrací na ministra dopravy Martina Kupku a bude se také obracet na nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka.
Stavebník se musí od července procesně řídit novým stavebním zákonem. Z toho mimo jiné vyplývá povinnost podat kompletní projektovou dokumentaci opatřenou elektronickým autorizačním razítkem autorizované osoby nejpozději s žádostí vždy prostřednictvím Portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací, a to jak pro posouzení a rozhodnutí stavebními úřady, tak pro vyjádření všech dotčených orgánů.
Tato zdánlivě drobná změna celý proces získání povolení záměru pro stavebníky významně komplikuje, prodlužuje a prodražuje. V některých specifických případech přímo znemožňuje povolit nebo dokonce kolaudovat stavbu. „Podat žádost je nyní pracnější, trvá to déle a prodražuje cenu projektové dokumentace. Stavebníci i úředníci se v Portálu stavebníka většinou ztrácí. Proto by mělo přechodném období být na rozhodnutí stavebníka, zda použije tento systém nebo podá listinnou žádost i projektovou dokumentaci,“ vysvětluje místopředseda ČKAIT František Konečný.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje jako řádné členy autorizované inženýry a autorizované techniky. Je to stavovská organizace se sídlem v Praze, založená v roce 1992. Členskou základnu Komory dnes tvoří více než 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti.
Zápletka připomíná americký seriál Boj o moc, ale tohle drama se u našich severních sousedů odehrává ve skutečnosti. Jeden z nejbohatších Poláků Zygmunt Solorz-Żak nechal odvolat své syny z vedení energetických a telekomunikačních společností, které většinově ovládá. Jedná se o odvetu za to, že synové prohlásili, že otec je vážně nemocný a že přístup k němu blokuje jeho nová manželka Justyna.
Střet mezi Zygmunt Solorz-Żak a jeho syny, Piotrem Żakem a Tobiasem Solorzem se stal v posledních dnech oblíbeným tématem polských médií. Podrobně se mu věnoval třeba ekonomický portál Parkiet.com, z jehož článků vychází následující text. Solorz-Żak nechal své syny Piotra a Tobiase odvolat z představenstev a dozorčích rad společností, které má pod kontrolou.
Předmětem spekulací je zdravotní stav 68letého Solorze-Żaka. Parkiet uvádí, že na příslušné valné hromady nepřišel osobně, ale účastnil se jim na dálku. „Byl v lepší formě než v pondělí. Usmál se na kameru a o chvíli později fotku zveřejnil na sociálních sítích,“ uvedl Parkiet k průběhu valné hromady elektrárenské společnosti ZE PAK. Advokát Paweł Rymarz zastupující právě odvolaného Tobiase Solorze následně právoplatnost valné hromady zpochybnil.
Miliardář, který chce stavět jadernou elektrárnu
Napětí mezi otcem a syny se negativně promítlo do hodnoty akcií společností, v nichž má Zygmunt Solorz-Żak většinový podíl. Akcie Cyfrowy Polsat ztratily za poslední měsíc 13 procent ze své hodnoty, ZE PAK na varšavské burze klesl o 4 procenta.
Tak jako obvykle i zde jde hlavně o peníze. Týdeník Wprost loni označil Zygmunta Solorz-Żaka za šestého nejbohatšího Poláka s majetkem ve výši 8,5 miliardy zlotých (50 miliard korun). Je většinovým vlastníkem společností Polsat Plus Group (do níž patří mobilní operátor Polkomtel či televizní stanice skupiny Polsat), ZE PAK, Port Praski, Elektrim, Plus Bank, Premium Mobile, Eleven Sports a Jet Story. Má také podíly ve společnostech ATM Grupa a Asseco Poland.
Z českého pohledu je zřejmě nejzajímavější elektrárenská společnost ZE PAK. Ta dnes zahrnuje hnědouhelné elektrárny u středopolských měst Pątnów, Adamów a Konin, avšak má větší ambice. V konsorciu s největší polskou elektrárenskou společností PGE připravuje stavbu jaderné elektrárny u města Patnów. Dodavatelem dvou jaderných bloků o celkovém výkonu 2800 megawattů má být korejská KHNP (ano, ta co má stavět nové bloky v Dukovanech). Podle posledních zpráv se však tento projekt zadrhl; pro novou polskou vládu nemá takovou prioritu jako výstavba prvních jaderných bloků s americkým Westinghousem.
Pozoruhodný příběh pana Zygmunta
Životní příběh Zygmunta Solorz-Żaka je také pozoruhodný. Narodil se v roce 1956 v Radomi do prosté dělnické rodiny. Původně se jmenoval Zygmunt Józef Krok, nové příjmení postupně převzal od své první a druhé manželky. S tou první, Ilonou Solorz, se v 80. letech usadili v Mnichově a podnikali v obchodě a dopravě. V roce 1988 se Solorz-Żak vrátil do Polska a využil příležitostí, které se nabízely po obnovení soukromého podnikání a při privatizaci státního majetku.
V prohlášení zaslaném Polské tiskové agentuře v listopadu 2006 Solorz připustil, že v roce 1983 podepsal závazek spolupracovat s ministerstvem vnitra totalitního polského režimu. Bezpečnostní služba ho po roce a půl vyřadila ze seznamu svých agentů a označila ho za „neužitečného“.
Solorz-Żak je potřetí ženatý. Z prvního manželství s Ilonou Solorz má syna Tobiase. V letech 1992 až 2014 byla jeho manželkou Małgorzata Żak, s níž má syna Piotra a dceru Aleksandru. Třetí manželku Justynu Kulku si vzal „na stará kolena“ letos v březnu. Děti z předchozích manželství považují Justynu za „zlatokopku“, která má v úmyslu využít nemoci a stáří Zygmunta Solorz-Żaka a převzít jeho miliardové majetky.
Stovky měst po Evropě již zavedly nějakou formu nízkoemisních zón. Oproti tomu v Česku k tomuto kroku nepřistoupilo ani jedno. Mezi důvody často padají přísné podmínky, které musí obce splnit, aby takovou zónu mohly vytvořit. Ministerstvo životního prostředí chce nyní pravidla rozvolnit, z měst přesto zní, že změny spíše neplánují.
Nízkoemisní zóny jsou oblasti ve městech, kde je omezen nebo zakázán vjezd vozidlům, která nesplňují určité emisní normy. Tato opatření jsou zavedena s cílem snížit znečištění ovzduší a zlepšit kvalitu života ve městech.
„Měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík na konci června, když chystaná novela zákona o ovzduší prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Právě zákon o ovzduší v Česku upravuje pravidla pro zavádění nízkoemisních zón. Zákon v současnosti obcím nařizuje třeba to, že pokud takovou zónu ve městě vytvoří, musí zajistit objízdnou trasu po komunikaci stejné nebo vyšší třídy. Kromě toho mají města také povolit plošnou výjimku pro rezidenty a nařídit označování aut fyzickými emisními plaketami.
To má novela změnit. „Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec,” uvedl Hladík. Jinými slovy: pravidla si obce určí samy.
Obce: V plánu to zatím není
Obce přesto se zaváděním nízkoemisních zón příliš nepočítají. Alespoň zatím. „Do současné doby nám studie, které pořídilo město, ukázaly, že zavedení restrikcí v dopravě ať již stanovením nízkoemisní zóny nebo zákazem vjezdu nákladní dopravy, by si vyžádalo nezanedbatelné finanční náklady s ohledem na marginální snížení množství emisí. Proto ani po novele zákona o ochraně ovzduší nebudeme zavedení nízkoemisní zóny iniciovat,“ uvedla třeba mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
Ministr životního prostředí Petr Hladík. Foto: Radek Čepelák
„O zavedení nizkoemisních zón zatím neuvažujeme, právě s ohledem na komplikace s objízdnými trasami a potížemi v zásobování a obsluze v místě bydlících obyvatel. Samotné centrum města máme zohledněno pěšími zónami,“ řekla zase mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.
Jinde to do budoucna nevylučují, zatím to však není na programu dne. „V Českých Budějovicích tuto možnost v budoucnu zvažujeme, ale aktuálně nic takového pro řidiče nechystáme. Důvodem je i historicky nedokončený dopravní skelet města, který se nyní snažíme realizovat společně s krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic,“ uvedl náměstek primátorky Lubomír Bureš.
Mluvčí Prahy Vít Hofman uvedl, že v současné podobě jsou nízkoemisní zóny prakticky nerealizovatelné, mimo jiné kvůli nutnosti označovat auta plaketami. „Chystaná novela Ministerstva životního prostředí asi skutečně umožní městům zřídit nízkoemisní zóny moderním bezpapírovým systémem, ale tato novela je teprve v přípravě a bez schváleného zákona nejsme schopni cokoli připravovat,“ řekl.
Ekologické hnutí Duha poukazuje na to, že zákon nestačí. Klíčová je politická vůle. „Novela dle našeho názoru pomůže obcím, které mají zájem ovzduší řešit. Stále však bude platit, že klíčové je prosadit nízkoemisní zóny v dané obci politicky, protože vždy budou odpůrci a budou hlasití. Cestou je trpělivě vysvětlovat, zapojit občany do přípravy a projednávání zóny, ale zároveň upřednostnit zdraví lidí před neomezeným automobilismem,“ uvedla tisková mluvčí organizace Eva Pernicová.
Stovky nízkoemisních zón po Evropě
Zatímco v Česku o nízkoemisní zóny zájem není, v řadě evropských měst fungují již roky. Analýza společnosti Stadler Consultants jich v roce 2022 napočítala 320. Od roku 2019 jich přibylo skoro o stovku a do roku 2025 se odhaduje na 500 takových měst. Naposledy zavedla nízkoemisní zónu třeba Varšava. Do části města tam od letošního 1. července nesmí vjet dieselová auta starší osmnácti let a benzinová auta starší 27 let. Za dva roky se pravidla ještě zpřísní.
Ne všude vypadají nízkoemisní zóny stejně. Někde platí zákaz vjezdu vozidel s nízkou emisní třídou. Jinde, třeba v centru Milána, musí za vjezd lidé platit, pokud nepoužívají elektrické či hybridní vozidlo. V některých částech Paříže zase platí koncept „nedělí bez aut“.
Někde jsou nízkoemisní zóny dokonce nařízené zákonem. Třeba ve Francii budou muset města, která porušují standardy kvality ovzduší, omezit nejpozději v roce 2025 vjezd vozidel nesplňujících normu Euro 4 a Euro 5A pro dieselové motory.
Karolína Novotná
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) podepsalo se sdružením v čele s MI Roads smlouvu na stavbu úseku dálnice D11 z Trutnova na hranici s Polskem. Stavba za 11,7 miliardy korun bez DPH začne v pátek 11. října. Na síti X to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Spory v tendru zahájení zdržely o deset měsíců.
Zahájení stavby, která patří k největším v historii ŘSD, plánovalo ŘSD již loni v prosinci. Vše ale zbrzdily spory o vítězství v tendru na stavební firmu. Zásadní posun nastal minulý týden, kdy antimonopolní úřad potvrdil vyloučení polské společnosti Budimex z tendru a potvrdil výběr sdružení MI Roads. Po nabytí právní moci rozhodnutí antimonopolního úřadu mohly ŘSD a sdružení MI Roads podepsat smlouvu.
Ministerstvo dopravy podpis smlouvy označilo za zlomení prokletí. „Všechny komplikace se podařilo zvládnout v rekordním čase. Hotovo bude v roce 2027,“ uvedl úřad na síti X. Připomněl, že 21 kilometrů dlouhý úsek bude mít 28 mostů, dva tunely, tři mimoúrovňové křižovatky a deset protihlukových stěn. Bagry a další technika vyjedou nejdřív na zhruba tříkilometrový úsek u hranic, po němž by se řidiči měli svézt už na jaře roku 2026.
„Posun zahájení projektu způsobil všem zúčastněným včetně nás velké komplikace. Teď je důležité maximálně využít zbývající čas do zimy, kterého již není mnoho,“ uvedl ke stavbě předseda správní rady MI Roads Zdeněk Ludvík.
Úsek D11 z Trutnova na hranici naváže na polskou rychlostní silnici S3 otevřenou k českým hranicím loni v září a v celé trase až k Baltskému moři letos v létě.
Tendr na stavbu úseku Trutnov – hranice původně vyhrál polský Budimex, ale jeho vítězství po námitkách firmy MI Roads zrušil antimonopolní úřad. ŘSD následně Budimex z tendru letos v květnu vyloučilo. Budimex se pak obrátil k ÚOHS, ale neuspěl. Důvodem vyloučení Budimexu z tendru bylo podle ÚOHS to, že u stavby tunelů nesplnil požadavky na předložení referenčních zakázek. Budimex v tendru nabídl cenu 11,35 miliardy korun bez DPH.
Sdružení vedené MI Roads nabídlo v soutěži druhou nejnižší cenu, a to 11,71 miliardy korun bez DPH. Předpokládaná cena před soutěží byla 13 miliard korun. MI Roads patří přes společnost Metrostav Infrastructure do skupiny Metrostav. Dalšími členy sdružení jsou společnosti Doprastav, Metrostav TBR, Subterra a Duna Aszfalt.
D11 z Prahy do Hradce Králové a na hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978, první devatenáctikilometrový úsek z Prahy do Bříství byl otevřen v říjnu 1984. Zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových 113 kilometrů. Od prosince 2021 dálnice končí na severním okraji Jaroměře.
ŘSD připravuje i stavbu úseku D11 z Jaroměře do Trutnova. V pondělí ŘSD na stavbu získalo nepravomocné stavební povolení. Se zahájením stavby počítá v roce 2025 a s uvedením do provozu v roce 2028. Tím by byla celá D11 hotová.
Ministerstvo vnitra uzavřelo rámcovou dohodu na dodání protiúderových přileb s ochrannou maskou pro policisty. Strop zakázky, tedy nejvyšší pořizovací cena, je na více než 100 milionech korun s DPH. Do výběrového řízení se přihlásil přihlásil jediný uchazeč. Jedna přilba vyjde na 36 137 korun.
Ministerstvo vnitra uzavřelo před časem rámcovou dohodu na dodání protiúderových přileb s ochrannou maskou pro policisty. Strop zakázky, tedy nejvyšší pořizovací cena, je na 108 413 580 korunách s DPH. Vítězem výběrového řízení se stala česká společnost s ručením omezeným EuroFire. Tři tisíce přileb obdrží 14 krajských ředitelství policie. Jedna přilba vyjde na 36 137 korun.
Zakázka byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek a dokumentace k zakázce byla zveřejněna na profilu zadavatele v Národním ekonomickém nástroji (NEN) jako otevřené nadlimitní zadávací řízení.
„Zakázky se zúčastnil jeden uchazeč, konkrétně společnost EuroFire, spol. s r.o. Nabídková cena uchazeče byla 108 413 580,- včetně DPH,“ uvedl k dotazům mluvčí Policejního prezídia Ondřej Moravčík.
Výběrová komise se podle Moravčíka skládala celkem z 12 členů. „Jednalo se o 2 zástupce odboru veřejných zakázek, 1 zástupce odboru správy majetku, 1 zástupce pořádkové policie Policejního prezidia ČR a po 1 zástupci ze speciálních útvarů z 8 krajských ředitelství Policie ČR,“ doplnil Moravčík.
„Uzavřené smlouvy s jednotlivými dodavateli je možné veřejností dohledat na internetových stránkách Registru smluv. Policejní prezidium ČR s vybraným dodavatelem dle dostupných informací nemá jinou uzavřenou smlouvu viz výstup z registru smluv níže,“ zareagoval Moravčík na otázku, zda společnost Eurofire již policii dodávala.
Faksimile profilu společnosti EuroFire z Registru smluv. Foto: Ondřej Moravčík
Společnost EuroFire dodávala v minulosti jiný sortiment armádě, Hasičskému záchrannému sboru či městům.
EuroFire, spol. s r.o. byla založena počátkem roku 2001 jako výrobně-obchodní firma se zaměřením na oblast ochrany zdraví a života jednotlivce.
„Základní filozofie společnosti se zakládá na komplexním poskytování kvalitních, ale cenově dostupných prostředků osobní ochrany. Chceme poskytnout maximální ochranu v kritických situacích ohrožujících život a zdraví. Důležitým prvkem pro zabezpečení vysoké kvality poskytovaných služeb je i odborná připravenost pracovníků připravených poskytnout odborné poradenství, což se odráží i ve výsledcích naší firmy. V současné době patří EuroFire mezi vedoucí firmy v oblasti řešení a realizace osobní bezpečnosti na Českém trhu s expanzí do zahraničí,“ uvádí o společnosti na jejím webu její jednatel Josef Liška.
V rámci rozšiřování komplexních služeb získala společnost EuroFire v roce 2003 zastoupení renomované německé firmy MSA AUER, která je významným světovým leaderem v oblasti výroby speciálních prostředků ochrany dýchacích cest, těla, zraku sluchu a hlavy. Tyto ochranné prostředky jsou určeny především pro potřeby hasičských záchranných sborů, vojenských záchranných útvarů, policie armády a široké oblasti průmyslu. Společnost MSA je též významným výrobcem na poli detekční a stacionární techniky.
„Mezi naše přední zákazníky patří například Ministerstvo vnitra ČR, Armáda ČR, HZS a SDH měst a obcí, HZÚ podniků tak jako i nesčetné množství průmyslových podniků a drobných firem,“ dodává Josef Liška.
Působení privátních bezpečnostních služeb v České republice připomíná léta tak trochu „pole neorané“. Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem. Navíc nikdo přesně neví, kolik subjektů se poskytováním privátních bezpečnostních služeb živí. Některé agentury poskytují nekvalitní služby, leckteré vyplácí svým pracovníkům malé výplaty, v horších případech jsou některé privátní služby zneužívány k různým politicko-zpravodajským hrám. Vládou před nedávnem bez větší pozornosti veřejnosti prošel soubor opatření, které by měly džungli bezpečnostních agentur poněkud zcivilizovat. Nepůjde ale o samostatný zákon. Ministerský materiál nejspíš nepotěší bezpečnostní agentury, které se snaží léta poskytovat kvalitní služby s dobrým renomé a dlouhou dobu volají po zmiňované úpravě legislativy.
Materiál Soukromé bezpečnostní služby-aktuální problémy a jejich možná řešení stručně popisuje problémy z oblasti soukromých bezpečnostních služeb, které dlouhodobě identifikuje ministerstvo vnitra. Jedná se zejména o problémy spojené s bezpečností dodavatelských řetězců pro kritikou infrastrukturu, bezpečnost měny při zpracování tuzemské hotovosti, kriminalitu podnikatelů a jejich zaměstnanců v této oblasti, problematiku veřejných zakázek na fyzickou ostrahu a neefektivně nastavené podmínky pro získání koncese k provozování soukromých bezpečnostních služeb.
Přestože experti léta volají po zákonu, který by činnost agentur jasně vymezoval, řešení zmíněných problémů podle resortu Víta Rakušana vyžaduje jen buď důslednější vymáhání stávajících právních předpisů nebo drobné legislativní změny předpisů v gesci jiných ministerstev.
Jak už bylo zmíněno výše, oblast soukromých bezpečnostních služeb se dlouhodobě potýká s celou řadou problémů. Jejich hlavní příčinou jsou velmi nízká kritéria bezúhonnosti a odborné způsobilosti jak pro vstup do podnikání v soukromé bezpečnosti, tak pro zaměstnance bezpečnostních agentur.
Ministerstvo vnitra se v minulosti opakovaně pokoušelo upravit působení soukromých bezpečnostních služeb samostatným zákonem. Opakovaně předkládané návrhy však podle vnitra dostatečně neřešily identifikované a popsané problémy a předpokládaly enormní nárůst administrativní zátěže, a tedy nákladů jak na straně státu, tak na straně podnikatelů.
„V průběhu vyjednávání se z předložených návrhů vždy stal především návrh regulace soukromého podnikání, aniž by jím byla dostatečně efektivně řešena bezpečnostní rizika popsaná v tomto materiálu. Regulace soukromého podnikání věcně ministerstvu vnitra nepřísluší,“ tvrdí ministerstvo vnitra v materiálu vládě.
Bezúhonnost a a odborná způsobilost především
Základním řešením je podle Rakušanových úředníků úprava bezúhonnosti a odborné způsobilosti v rámci živnostenského zákona pro získání příslušné koncese, a to v těsné spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu.
„S ohledem na ochranu významných bezpečnostních zájmů České republiky považujeme za žádoucí upravit nástroj pro bezpečnost dodavatelského řetězce v rámci zákona upravujícího odolnost subjektů kritické infrastruktury. Drobnou úpravu navrhujeme do zákona o obcích k zamezení nežádoucí privatizace bezpečnosti. Navrhovaná opatření jsou jednoduchá, efektivní, nezvyšují administrativní zátěž podnikatelů a nepřináší vyšší náklady pro státní správu. Ostatní negativní jevy spojené s oblastí soukromých bezpečnostních služeb je možné řešit za stávající legislativy jejím důslednějším vymáháním. Z výše uvedených identifikovaných problémů z oblasti soukromých bezpečnostních služeb jsou ty stěžejní již v řešení. Ministerstvo průmyslu a obchodu avizuje rozsáhlejší novelu živnostenského zákona. Ministerstvo školství rozeslalo novelu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání do mezirezortního připomínkového řízení. Ministerstvo vnitra předložilo vládě návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. S ohledem na výše uvedené nejsou na základě tohoto materiálu navrhovány žádné úkoly a slouží pouze pro informaci,“ stojí v ministerském materiálu, který nejspíš nepotěší bezpečnostní agentury, které se snaží poskytovat kvalitní služby s dobrým renomé a léta volají po zmiňovaném zákonu.
Aktualizované programové prohlášení vlády z března 2023 předpokládá přípravu moderního legislativního vymezení činnosti soukromých bezpečnostních agentur, a to na základě odborné debaty. V předkládaném materiálu byly v oblasti soukromých bezpečnostních služeb identifikovány tyto příležitosti k posílení vnitřní bezpečnosti: a) Posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců u subjektů kritické infrastruktury z hlediska významných bezpečnostních zájmů České republiky. b) Posílení zabezpečení měny při zpracování tuzemské hotovosti soukromými bezpečnostními službami. c) Kriminalita podnikatelů a zaměstnanců v oblasti soukromých bezpečnostních služeb. d) Veřejné zakázky na bezpečnostní služby za dumpingovou cenu. e) Soukromé bezpečnostní služby a privatizace výkonu veřejné moci, a neefektivně nastavené podmínky odborné způsobilosti k získání koncese.
„Tyto aktuální výzvy jsou blíže popsány v předkládaném materiálu. Moderní přístup se promítá především ve skutečnosti, že navrhovaná nelegislativní i legislativní opatření nezvyšují administrativní zátěž podnikatelů a nepřináší vyšší náklady pro státní správu. V tomto směru předkladatel zohlednil východiska uvedená v návrhu prorůstových opatření Národní ekonomické rady vlády. Materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením. K materiálu bylo uplatněno celkem 31 zásadních připomínek. Připomínková místa v zásadě nepovažují navrhované dílčí změny předpisů v jejich gesci za nezbytné,“ konstatuje ministerstvo vnitra.
Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou považují za dostatečné a systémové řešení při ochraně významných bezpečnostních zájmů České republiky ustanovení § 14 v návrhu zákona o kritické infrastruktuře (bezpečnost dodavatelského řetězce, pravomoc ministerstva vnitra k vydání varování, omezení, stanovení podmínek nebo zákazu činnosti problematického dodavatele ve prospěch subjektu kritické infrastruktury). „Toto ustanovení pokryje v případě ohrožení významných bezpečnostních zájmů větší penzum subjektů finančního trhu, včetně zpracovatelů hotovosti,“ tvrdí vnitro.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době pracuje na komplexnější novele živnostenského zákona (včetně otázky obecné bezúhonnosti podnikajících osob).
V současné době se v mezirezortním připomínkovém řízení nachází rozsáhlá novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ke které ministerstvo vnitra uplatnilo připomínky.
Ministerstvo vnitra na základě uplatněných připomínek a jejich vypořádání upravilo text předkládaného materiálu a změnilo jeho charakter jen „na informativní“.
Přetrvávají rozpory s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Svazem měst a obcí, Svazem místních samospráv a Unií zaměstnavatelských svazů. Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy odmítají materiál jako celek, vymezují se i vůči jednotlivým návrhům řešení. Spolu s Unií zaměstnavatelských svazů odmítají úpravu bezpečnosti dodavatelských řetězců v rámci návrhu zákona o odolnosti kritické infrastruktury. Svazy měst a obcí a místních samospráv odmítají, že by si obce najímaly soukromé bezpečnostní služby k plnění úkolů, které jsou ze zákona svěřeny obecní policii a odmítají navrhované řešení.
Řadu dříve fyzických činností dnes zastane elektronika. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay
Co s dumpingovými cenami?
V registru smluv je možné najít celou řadu smluv vzešlých uzavřených na základě veřejných zakázek na bezpečnostní služby, jejichž hodinová cena nedosahuje součtu minimální hodinové zaručené mzdy a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ministerstvo vnitra obecně popsalo shora uvedené ve Zprávě o situaci v oblasti soukromých bezpečnostních služeb v ČR za období 2016-2022 z 31. března 2023 a ilustruje situaci na dvou konkrétních příkladech veřejných zakázek s cenou hluboko pod náklady.
Zdroj: Ministerstvo vnitra
Hlavními příčinami tohoto jevu jsou podle ministerstva vnitra jednak sami zadavatelé veřejných zakázek na bezpečnostní služby, jejichž jediným kritériem je cena, bez ohledu na požadavky plynoucí z pracovněprávních předpisů o minimální zaručené mzdě a v druhé řadě jsou to subjekty, které jsou schopny takové ceny dosáhnout rozsáhlým zneužíváním státní politiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zadavatel zaplatí za veřejnou zakázku vítěznému subjektu, který aby dosáhl vítězné ceny, pobírá dotaci na osoby zdravotně postižené. Vítězná cena je sice nejnižší, stát však v součtu vysoutěženou cenou a dotací na osoby se zdravotním postižením v souhrnu za nakoupené služby zaplatí více, než by zaplatil vítěznému dodavateli v rámci férové soutěže.
Řešením tohoto komplexního problému by podle vnitra mělo být efektivnější vymáhání již platných právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, pracovněprávní vztahy a zaměstnanost. Podle informací ministerstva vnitra se profesní skupiny z oblasti soukromých bezpečnostních služeb zapojily do aktivit souvisejících s projektem Strategie odpovědného zadávání veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj. To v současné době připravuje minimální standardy odpovědného zadávání včetně důstojných pracovních podmínek osob podílejících se na veřejných zakázkách, i s ohledem na specifika bezpečnostních služeb) a metodická doporučení v této oblasti.
„Práce na minimálních standardech odpovědného veřejného zadávání se zaměřují mimo jiné na problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny a možnosti efektivnějšího vymáhání již platných právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, pracovněprávní vztahy a zaměstnanost,“ zmiňuje ministerstvo vnitra.
Soukromé bezpečnostní služby a privatizace výkonu veřejné moci?
Ministerstvo v materiálu zmiňuje také situaci v některých obcích, které namísto nebo vedle zřízené obecní policie, najímají k ochraně veřejného pořádku soukromé bezpečnostní služby. Přitom náplní činnosti soukromých bezpečnostních služeb, jakožto soukromoprávních subjektů, není a ani nemůže být výkon povinností a oprávnění svěřených výhradně do kompetence orgánů veřejné moci.
„Na tomto místě je nutno připomenout, že obec je veřejnoprávní korporací, která je mimo jiné i oprávněna podnikat. Z tohoto titulu tedy nic obci nebrání v tom, aby si zřídila soukromou bezpečnostní službu především za účelem ochrany majetku obce, a to i za využití tzv. Pultů centralizované ochrany. Zmíněné problémy se však nemusí týkat pouze obcí, ale i jiných orgánů veřejné moci (například vyšší územní samosprávné celky). Zákon o obecní policii zakazuje obcím využívat k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku soukromé bezpečnostní služby, nicméně tento zákaz se vztahuje na výkon činností svědčících pouze obecní policii,“ tvrdí vnitro a navrhuje řešení: „V rámci změny zákona o obcích stanovit výslovný zákaz obcím svěřit (v rámci spolupráce s fyzickými a právnickými osobami podle § 54 zákona o obcích) činnosti spadající do působnosti orgánů veřejné moci fyzickým (včetně podnikajících) a právnickým osobám. Navrhujeme upravit znění ustanovení § 54 zákona o obcích a doplnit jej o výše uvedený zákaz a do příslušných ustanovení doplnit sankci za jeho porušení. Ostatní v úvahu přicházející případy plně pokrývá ustanovení § 328 trestního zákoníku-přisvojení pravomoci úřadu. Tímto zákazem by však nebylo dotčeno právo obce najmout si soukromou bezpečnostní agenturu za účelem ostrahy vlastního majetku.“
Neefektivně nastavené podmínky odborné způsobilosti k získání koncese a švarcsystém
Podmínky odborné způsobilosti k získání koncese bezpečnostní agentury jsou aktuálně nastaveny neefektivně, což je jednou z příčin džungle na trhu. Národní ekonomická rada vlády podle ministerstva vnitra připravila návrh prorůstových opatření nejen z oblasti trhu práce. Jedno z navrhovaných opatření je snížení rozsahu a míry certifikace, kdy prvním krokem k realizaci tohoto opatření je posouzení certifikačních požadavků na výkon profesí. Pro obor soukromých bezpečnostních služeb existuje v Národní soustavě kvalifikací celá řada profesních kvalifikací, o které není dlouhodobě zájem a tyto profesní kvalifikace nereflektují potřeby trhu.
Ke konci roku 2022 existovalo 6 profesních kvalifikací bez autorizovaných osob a 10 profesních kvalifikací bez jediného vydaného osvědčení o profesní kvalifikaci.
Zdroj: Ministerstvo vnitra
Největší zájem je o základní profesní kvalifikace, které jsou podmínkou pro získání koncese, respektive podmínkou pro zaměstnání; podle živnostenského zákona.
„Profesní kvalifikace dlouhodobě bez autorizovaných osob a bez vydaných osvědčení by bylo vhodné revidovat s ohledem na potřeby trhu práce a po této revizi buď vhodně upravit nebo jako nadbytečné zrušit,“ míní resort Víta Rakušana (STAN).
Ministerstvo vnitra dlouhodobě vnímá nedostatky v systému odborné způsobilosti pro koncesované živnosti ostraha majetku a osob a služba soukromého detektiva. Odborná způsobilost pro koncesované živnosti je stanovena přílohou č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), kde jsou u jednotlivých koncesí stanoveny požadavky na vzdělání a délku praxe v oboru pro získání koncese.
Odborná způsobilost může být, mimo jiných způsobů, prokázána také dokladem o uznání odborné kvalifikace podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). U koncesované živnosti Ostraha majetku a osob je minimální požadavek na profesní kvalifikaci Strážný (68-008-E). U koncesované živnosti Služby soukromých detektivů je to minimálně profesní kvalifikace Detektiv koncipient (68-009-M).
Odborná způsobilost může být, mimo jiných způsobů, prokázána také dokladem o uznání odborné kvalifikace podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). U koncesované živnosti Ostraha majetku a osob je minimální požadavek na profesní kvalifikaci Strážný (68-008-E). U koncesované živnosti Služby soukromých detektivů je to minimálně profesní kvalifikace Detektiv koncipient (68-009-M).
„Výše uvedený minimální požadavek pro získání koncese je úplně stejný jako požadavek odborné způsobilosti pro zaměstnance podnikatele. V praxi tak dochází k tomu, a data Českého statistického úřadu to dlouhodobě potvrzují, že počet podnikatelských subjektů neustále roste, zatímco počet zaměstnanců v oboru setrvale klesá. Na jedné straně lze tento trend zčásti přisoudit rozvoji technologií (vzdálený dohled, autonomní vrátnice apod.), z větší části však půjde o přechod mnoha podnikatelských subjektů na takzvaný švarcsystém, tedy nelegální zaměstnávání,“ domnívá se ministerstvo.
V současnosti připadají podle dat ČSÚ průměrně dva zaměstnanci na jednu soukromou bezpečnostní službu.
Další prohloubení výše popsaného trendu lze očekávat v souvislosti s přijetím tzv. transpoziční novely zákoníku práce, který zpřísnil parametry pro práce konané mimo pracovní poměr.
Nově zákoník práce zaručuje zaměstnancům pracujících na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti mimo jiné právo na dovolenou, příplatky za práci v ve svátek, v noci, v sobotu a neděli a ve ztíženém pracovním prostředí.
„Práce konané mimo pracovní poměr jsou u soukromých bezpečnostních služeb velmi využívané a v souvislosti s již popsanými negativními jevy v oblasti soukromých bezpečnostních služeb lze očekávat, že mnohé podnikatelské subjekty budou více hledat způsoby, jak zachovat současný stav věci. Pro úplnost je na místě uvést, že držitelů osvědčení Strážný je nyní více než 140 000, tedy více než 140 000 případných držitelů koncese ostraha majetku a osob,“ analyzují Rakušanovi úředníci.
Co ministerstvo vnitra navrhuje?
„V duchu navrženého prorůstového opatření Národní ekonomické rady vlády č. 4 Snížení rozsahu a míry certifikace pro výkon profese navrhujeme provést ve spolupráci s ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy revizi profesních kvalifikací v působnosti ministerstva vnitra týkající se soukromých bezpečnostních služeb s ohledem na aktuální potřeby trhu práce v této oblasti. Novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení. Na podkladě výše uvedeného vyhodnocení profesních kvalifikací iniciovat novelu živnostenského zákona tak, aby nebylo možné na základě nejnižší profesní kvalifikace získat koncesi k provozování živnosti,“ uzavírá ministerstvo vnitra.
Krize, slovo, které zaznělo v souvislosti se současným vývojem v evropském automobilovém průmyslu během dnešní schůze Evropského parlamentu v podstatě v každém projevu europoslanců. Jak by se ale měla situace řešit, vidí zástupci jednotlivých stran i skupin naprosto odlišně. Kritika v projevech převládala. „To, čeho jsme svědky nyní, není transformace automobilového průmyslu v Evropě, je to jeho řízená likvidace. Likvidace pod hlavičkou Green Dealu a pod taktovkou Evropské komise,“ uvedl například český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Výrobci podle Vondry prchají před drahými energiemi a „šílenými regulacemi“ do Ameriky, Číny a Indie. Miliony zaměstnanců podle něj jsou a budou na dlažbě. Automobilovému průmyslu podle Vondry nepomohou ani cla, která se chystá uvalit Evropská unie na dovoz čínských elektromobilů. Uvedl, že vše jen zdraží.
„Když něco nefunguje, musíme to změnit, musíme bez odkladu revidovat Green Deal, musíme rychle odložit pokuty, které mají začít nabíhat příští rok a jsou pro autoprůmysl doslova likvidační, musíme zrušit zákaz spalovacích motorů a umožnit konkurenční řešení na bázi technologické neutrality. To je jediná cesta, která může umožnit autoprůmyslu tady v Evropě přežít,“ řekl před europoslanci Vondra. Po jeho projevu následoval potlesk.
Dalším českým europoslancem, který vystoupil v Evropském parlamentu s kritikou, byl Filip Turek (Motoristé sobě) z uskupení Patrioti pro Evropu. Green Deal podle něj poškozuje jak automobilový průmysl v Evropě, tak i průmysl samotný. Automobilový průmysl je v Evropské unii podle Turka v historicky nejhorším stavu.
Varoval například před nákupy baterií do elektromobilů z Číny nebo takzvanými flotilovými emisemi. „Regulace, jako například cíle pro flotilové emise z roku 2025, to zabíjí náš průmysl. Hrozí nám, že ohrozíme výrobu dvou milionů ziskových vozidel, anebo že zaplatíme v pokutách 15 miliard eur čistě proto, že lidé nechtějí kupovat elektromobily, to je šílené,“ uvedl Turek. Dodal také, že místo každé továrny, kterou zavřeme v Evropě, se dvě otevřou v Číně.
Dopadne Evropa jako Detroit?
Na plénu Evropského parlamentu vystoupil také český europoslanec Jan Farský (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP), který naopak vidí řešení krize autoprůmyslu ve větší dostupnosti levných evropských elektromobilů, které by mohly konkurovat čínským importům. „Evropa by se měla zaměřit na inovaci. Naše ekonomika zůstala pozadu. Firmy přenášely svou produkci do Číny, převedly tam svůj know-how, čínští výrobci to zlepšili a teď jsou před námi a předběhli Evropu,“ podotkl Farský.
Také on zmínil flotilové emise. Ignorování pravidel se podle něj nesmí vyplatit, i přes obavy, že výrobci nesplní limity a budou muset platit pokuty. „Naše společnost závisí na tom, abychom respektovali pravidla, nepotřebujeme je ohýbat, potřebujeme dostupné evropské elektromobily,“ poznamenal. Bez nich bude podle Farského Evropa zaplavena levnými čínskými importy a dopadne jako americký Detroit.
Silně kritický byl k elektromobilům naopak slovenský europoslanec Milan Uhrík (Hnutie Republika) z frakce Evropa suverénních národů. Proslov odstartoval slovy, že když si kupoval automobil, byl buď benzínový nebo dieselový, a když si bude vybírat další vůz, bude opět dieselový. „Nebudu si na sílu kupovat elektrické vozidlo, které má krátký dojezd a nemám ho kde nabít,“ zmínil. Doplnil, že nejsou proti prodeji elektromobilů, ale jsou proti tomu, aby byly povinně vnucovány občanům, podnikatelům a automobilkám. „Zákaz spalovacích motorů od roku 2035 se musí přehodnotit a zrušit a evropské automobilky nesmí být pokutovány za nesmyslné zelené nápady, které tady vymýšlejí kolegové, kteří jsou úplně odtržení od reality,“ uzavřel.
Francouzský europoslanec Christophe Grudler z frakce Renew Europe Group varoval před tím, že je evropský automobilový průmysl před kolizí a dodavatelské řetězce se zadrhávají. Je na to podle něj třeba reagovat. „Právě proto potřebujeme obnovenou strategii pro automobilový průmysl v prvních sto dnech nové Komise,“ zmínil.
Průmysl také podle něj potřebuje přehlednost, aby mohl investovat, aniž by se pravidla měnila každou chvíli. Zmínil i Operační program Spravedlivá transformace, který by se měl zaměřit na podporu nejvíce postižených regionů. Potřeba jsou finanční pobídky a daňový systém, který by byl příznivý pro energie. „Potřebujeme rozhodně reagovat tváří v tvář mezinárodním konkurentům, kteří zasypávají svůj průmysl dotacemi, a kteří nám nekale konkurují,“ sdělil Christophe Grudler.
Německý europoslanec Peter Liese, člen Křesťanských demokratů, uvedl, že automobilový průmysl je jedním z pilířů evropského hospodářství. Otázkou podle něj je, v čem je problém. V Německu podle něj lidé hovoří o chybách samotného daného odvětví, ale i chybách samotných členských států a chaotické politice. „Neznamená to ale, že bychom se měli vzdávat klimatických cílů. Musíme ale změnit metodu postupu. Potřebujeme technologickou neutralitu, musíme zrušit zákaz spalovacích motorů, je možné spalovací motor provozovat klimaticky neutrálně. Je to možné s klimaticky neutrálními palivy, takzvanými e-palivy,“ upozornil.
Dnes odpoledne také čeští europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Alexandr Vondra společně informovali o dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, který podepsali poslanci z 23 členských zemí Evropské unie a pěti frakcí. V dopise upozorňují na problematické nastavení regulací i stanovené normy oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky.
„Jsme hluboce znepokojeni hrozbou mnohamiliardových pokut pro výrobce automobilů, kteří v příštím roce nedodrží stanovená pravidla a také cíle pro rok 2035, který bude fakticky znamenat konec automobilového průmyslu se spalovacími motory v Evropě,“ uvedl Krutílek. Komisi vyzývají, aby přijala opatření a co nejdříve přišla s revizí nařízení.
Na urychlení revize konce spalovacích motorů v roce 2035 a přehodnocení emisních limitů chce tlačit také český premiér Petr Fiala (ODS) společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Začátek října oznámili, že budou zároveň usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie Evropské unie. Některé současné cíle EU jsou podle nich nereálné a ohrožují konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. Stejný přístup chce ministerstvo dopravy prosazovat i při revizi emisních cílů pro těžká nákladní vozidla.
