INZERCE

Paroplynová elektrárna skupiny SUAS ve Vřesové na Sokolovsku. Foto: Sokolovská uhelná

Sokolovská uhelná loni vytvořila rekordní zisk přes 2 miliardy korun a vyplatila svého akcionáře

Sokolovská uhelná zaznamenala v loňském roce skokové navýšení své ziskovosti. Zatímco v roce 2021 vytvořila ztrátu 99 milionů korun, loni již měla zisk ve výši 2,285 miliardy korun. Konsolidované tržby celé firemní skupiny vzrostly meziročně o 35 procent na 12,45 miliardy korun. Vyplývá to z nedávno zveřejněné výroční zprávy Sokolovské uhelné.

Vykázaný zisk představuje rekord v dosavadní historii Sokolovské uhelné, který překonává i dosud nejlepší rok 2008 (čistý zisk 2,27 miliardy korun). Loňský výsledek sice zlepšily mimořádné vlivy, hlavně rozpuštění opravné položky k hodnotě Elektrárny Tisová, ale i tak je jisté, že se Sokolovská uhelná zařadí mezi vítěze energetické krize, kteří dokázali na loňském chaosu vydělat (článek o nich vydal Ekonomický deník na konci června).

Konsolidované výsledky zahrnují též dceřiné společnosti Sokolovské uhelné. Svou ziskovostí byla loni výjimečná Elektrárna Tisová s výdělkem 698 milionů korun před zdaněním. To je na více než 60 let starou uhelnou elektrárnu na konci životnosti výjimečný výsledek. Zisk dalších dceřiných firem již byl v řádu jednotek či nízkých desítek milionů korun.

Sokolovská uhelná loni vytěžila 3,8 milionu tun hnědého uhlí, což je o 16 procent víc než v roce 2021, avšak výrazně méně než v předchozích letech. Prodej elektrické energie z vlastních elektráren loni klesl na 1,35 TWh, v předchozích letech se prodej pohyboval okolo 3 TWh. Zatímco uhelné bloky fungovaly, paroplynová elektrárna ve Vřesové byla po celý rok odstavena kvůli vysokým cenám zemního plynu. Ekonomiku provozu naopak podpořilo poskytování služeb systémové rovnováhy pro ČEPS.

Odchodné ve výši 5,4 miliardy korun

Výroční zpráva též přináší informaci o tom, jakou formou v létě loňského roku proběhlo vyrovnání s Jaroslavem Rokosem. Tento dlouholetý spoluvlastník prodal svých téměř 43 procent akcií přímo společnosti Sokolovská uhelná. Za podíl by měl dostat celkem 5,4 miliardy korun, z toho 3 miliardy mu firma vyplatila již v loňském roce.

Odcházející akcionář Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos (vlevo) se správcem majetku rodiny Štěpánkových Pavlem Tomkem. Foto: Sokolovská uhelná

Rokos se stáhl také z vlastnické struktury skupiny SUAS Group, která postupně od Sokolovské uhelné přebírá „neuhelné“ podnikání. Konkrétně se jedná o plány na stavbu solárních a větrných elektráren, bateriových úložišť energie, ale také stavební, strojírenské a dopravní firmy či nemovitosti. Za loňský rok tato nová firemní skupina vykázala tržby 1,14 miliardy korun a čistý zisk 34,5 milionu korun.

Majitelé Sokolovské uhelné před víc než rokem oznámili ambiciózní program přechodu od těžby a spalování hnědého uhlí k perspektivnějším oblastem podnikání. Do roku 2028 chtějí postavit v Karlovarském kraji větrné a solární elektrárny o výkonu 235 megawattů. Zapojit se chtějí i do boomu okolo lithia a velkých baterií. Tyto nové aktivity jsou zastřešeny novou firemní skupinou SUAS Group.

Akcionářem Sokolovské uhelné i SUAS Group dál zůstává Svěřenský fond Františka Štěpánka vedený svěřenským správcem Pavlem Tomkem. Beneficientem fondu jsou dvě bývalé manželky zemřelého Františka Štěpánka a jejich děti.

David Tramba