Pátek, 21. ledna, 2022

Sokolovská uhelná už nechce být uhelná. Investuje miliardy do zelené energetiky

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Přišel čas loučení se starou Sokolovskou uhelnou, jež provozovala hnědouhelné lomy a elektrárny. Postupně ji nahradí nová značka SUAS Group, která se zaměří na perspektivnější a ekologicky přijatelnější obory podnikání. Jeden konkrétní příklad: během nejbližších sedmi let chce firma postavit větrné a solární elektrárny o výkonu 235 megawattů.

Do zelené transformace se Sokolovská uhelná chystá investovat bezmála 10 miliard korun. Co se týká větrných a solárních elektráren, vyrůst mají hlavně na rekultivovaných plochách po těžbě uhlí v širším okolí Sokolova a Chodova, ale také u vznikající průmyslové zóny v Horním Sedle. Doplní je bateriové úložiště energie u paroplynové elektrárny ve Vřesové. „Zdroje chceme budovat tam, kde už podobné jsou nebo kde je dovedeme instalovat tak, že krajinu nenaruší,“ vysvětluje manažer skupiny SUAS Group Miroslav Rohla.

Podobný plán transformace původní Sokolovské uhelné do nové, moderní firemní skupiny chtějí top manažeři a vlastníci podniku představit na tiskové konferenci, která se uskuteční v úterý 11. května v Sokolově. „Nově založená společnost má ambici být moderní skupinou, jejíž podnikání je založeno na pilířích energetiky, oběhové ekonomiky, realitní, stavební a developerské činnosti za využití stávajících kapacit,“ uvádí se v pozvánce pro média. Základní obrysy chystaných změn – včetně výše zmíněné stavby větrných a solárních farem – však firma sama předem zveřejnila v časopise SUAS Nová energie.

Starosti se ztrátovým hospodařením

Podle posledních známých údajů za rok 2019 vytvořila Sokolovská uhelná konsolidované tržby přes 7 miliard korun a hospodařila se ztrátou 104 milionů korun. V uvedeném roce firma vytěžila 5,97 milionu tun hnědého uhlí, z toho více než polovinu spálila ve vlastních uhelných elektrárnách. Do majetku firmy patří stará uhelná teplárna a moderní paroplynový zdroj ve Vřesové a také zastaralá Elektrárna Tisová, kterou Sokolovská uhelná převzala v lednu 2017 od společnosti ČEZ. Firma též vyrábí teplo pro odběratele na Karlovarsku a Sokolovsku.

V první polovině minulého roku se Sokolovská uhelná dostala, hlavně kvůli zdražujícím emisním povolenkám, pod tlak. Původní technologie výroby elektřiny z uhelného plynu ve Vřesové již nebyla ekonomicky a ekologicky udržitelná. Paroplynová elektrárna proto v srpnu přešla na spalování zemního plynu. Vzhledem ke změně technologie a souvisejícímu omezení těžby uhlí přijde v regionu o práci 800 až 1000 lidí.

Vedle útlumu uhelné energetiky musí podnik řešit také otázku nástupnictví po Františku Štěpánkovi, bývalém dlouholetém generálním řediteli a vlastníkovi 57 procent akcií Sokolovské uhelné. Jak již dříve Ekonomický deník uvedl, správy Štěpánkova majetku se po jeho úmrtí ujal jeho dlouholetý spolupracovník, právník Pavel Tomek. Funkci předsedy dozorčí rady převzal Jaroslav Rokos, který je s 43 procenty akcií druhým spoluvlastníkem Sokolovské uhelné.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter