Blokáda Hormuzského průlivu odřízla svět od pětiny globálních dodávek ropy. Vyhnala ceny černého zlata nad sto dolarů za barel. Spojené království, Francie a Evropská unie připravují ambiciózní námořní operaci, která má klíčovou trasu otevřít. Pokud se ale dopravu nepodaří do podzimu obnovit, hrozí EU propad HDP o 1,5 procenta. Česká vláda kvůli drahým palivům zvažuje úpravu DPH.
Evropa a její spojenci připravují strategii, jak opět otevřít Hormuzský průliv svobodné námořní plavbě. Sestává z několika kroků: z politického tlaku, obranné námořní síly a z ekonomických opatření. Úspěch bude záviset na tom, jak rychle dokáže Unie proměnit své plány v činy. Výsledek ovlivní také to, zda bude pro Írán pokračování v blokádě nákladnější než kompromis se Spojenými státy.
Drahá ropa i plyn
Írán uzavřel průliv na začátku americko-izraelských úderů proti Teheránu koncem února. Blokáda vedla k tomu, že se na světové trhy nedostane 20 procent celosvětových dodávek ropy.
Ceny ropy i zemního plynu v Evropě se zvýšily o desítky procent. Severomořská ropa Brent se v pátek prodávala za 103 dolarů za barel, na konci února to bylo 72 dolarů. Stále se nedaří uzavřít dohodu mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení konfliktu, i když více než měsíc platí příměří a k přímým útokům nedochází.
Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že se dohoda s Teheránem přiblížila. Hormuzský průliv se má do 30 dní otevřít obchodním plavidlům. Írán ale zdůraznil, že si chce nad touto klíčovou úžinou udržet určitou suverenitu.
Aktivita Londýna a Paříže
Spojené království a Francie už v polovině května předsedaly mezinárodnímu summitu, který má připravit cestu pro „nezávislou a striktně obrannou mnohonárodní misi na ochranu obchodních lodí a uklidnění provozovatelů komerční lodní dopravy“. Londýn a Paříž se chtějí podílet na obnovení klíčové trasy „jakmile to dovolí podmínky uzavření dohody o udržitelném příměří“.
Vojenská plavidla, drony a letectvo se mají použít v případě, že Teherán nebude dodržovat příměří. Přípravy již značně pokročily.
Británie se zavázala k nasazení vojenské techniky, které zahrnuje autonomní čluny pro hledání min, prostředky pro boj s drony, stíhačky čtvrté generace Eurofighter Typhoon a protiletadlový torpédoborec HMS Dragon.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že bojové letouny Eurofighter, které v regionu operují ve spolupráci s Katarem, jsou připraveny provádět letecké hlídky nad Hormuzským průlivem.
Francouzská chlouba: Letadlová loď Charles de Gaulle
Francie chce nasadit nejsilnější námořní sílu, kterou má k dispozici. Svou jedinou letadlovou loď Charles de Gaulle s jaderným pohonem. „Francie disponuje robustní námořní silou ve východním Středomoří a v Rudém moři. V čele s letadlovou lodí Charles de Gaulle, kterou doprovází řada fregat a několik obojživelných lodí s vrtulníky,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Klíčovým bodem bude odminování celého průlivu, který si stále nárokuje Teherán. Obchodní doprava včetně tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem se plně neobnoví, dokud úřady pro námořní bezpečnost neprohlásí průliv za bezpečný pro civilní dopravu.
Mohlo by vás zajímat
Několik evropských zemí již do oblasti Perského zálivu přesouvá specializovaná plavidla na odminování námořních tras. Belgie nabídla minolovku s názvem Primula. Německo přesunulo svou minolovku Fulda a zásobovací loď Mosel do Středozemního moře, „aby v průlivu umístilo potenciální německé kapacity pro možnou operaci“. Dvě minolovky přislíbila také Itálie.
Rozšíření mise z Rudého moře
Samotná Evropská unie hovoří o rozšíření operace Aspides. Jedná se o námořní misi, která od roku 2024 chrání obchodní lodní dopravu v Rudém moři, Indickém oceánu a Perském zálivu.
„Operace Aspides již zásadně přispívá k ochraně lodní dopravy v Rudém moři, ale její aktivity by se mohly rozšířit i do Hormuzského průlivu,“ oznámila v uplynulém týdnu šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Rozšíření působnosti operace ale musí odsouhlasit členské země sedmadvacítky.
Tři scénáře ekonomických dopadů
Ekonomické dopady konfliktu mezi USA a Íránem jsou obrovské. Globální poradenská společnost Wood Mackenzie představila tři scénáře. Rychlý mír, to znamená ukončení války a otevření Hormuzského průlivu do června, povede k poklesu ropy Brent zhruba na 80 dolarů za barel.
Pokud by se podařilo urovnat konflikt během léta, bude to znamenat citelné omezení dodávek LNG ze zemí Perského zálivu. V případě, že se nepodaří obnovit dodávky fosilních surovin z oblasti do čtvrtého kvartálu, pak to meziročně sníží HDP evropské sedmadvacítky o 1,5 procenta.
Uvěznění námořníci
Hormuzský průliv stále kontrolují íránské Islámské revoluční gardy. V Perském zálivu zůstává prakticky uvězněno přes dvacet tisíc námořníků na dvou tisících plavidlech, uvedla agentura Reuters. Mnozí z nich nemohou opustit loď, trpí nedostatkem potravin a pitné vody. Federace zastupující námořníky varuje před katastrofálními podmínkami.
Současné úsilí Evropy a jejích spojenců je zatím nejambicióznější námořní operací za poslední generaci. Její výsledky budou mít dopady nejen na globální obchod, ale také na budoucnost hojně diskutované strategické autonomie EU.
Trh si se situací sám neporadí
Česká ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že situace na trhu s fosilními palivy není kvůli konfliktu s Íránem normální a trh si s ní sám neporadí. Česká vláda zatím kontroluje ceny pohonných hmot, ale pokud bude konflikt pokračovat, je možné, že kabinet upraví také výši DPH u paliv. Ministerstvo může také přistoupit k odložení splatnosti daní nebo k jejich prominutí.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozornil, že pokračování konfliktu na Blízkém východě může výrazněji zasáhnout obory, které jsou citlivé na ceny energií, jako je logistika a doprava. Zemědělci zase varují před růstem cen hnojiv.
