Sobota, 27. listopadu, 2021

Sokolovská uhelná v době pouhelné. V plánu má i zpracování lithia a výrobu baterií

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Šéfové Sokolovské uhelné hledají nové byznysové příležitosti, kterými nahradí během tohoto desetiletí těžbu hnědého uhlí a jeho spalování v elektrárnách. Zapojit se chtějí do boomu okolo lithia a velkých baterií a vytvořit tím v regionu až 7 tisíc pracovních míst. Další rozvojové projekty se týkají investic do větrných a solárních elektráren, využití komunálního odpadu, strojírenství, dopravy a developerské výstavby.

Své plány a záměry představil top management Sokolovské uhelné na dnešní tiskové konferenci. Firma nabízí, že lithium vytěžené jinými společnostmi v oblasti Cínovce a Horního Slavkova zpracuje ve svém areálu ve Vřesové na Sokolovsku. Usilovat chce také o závod na výrobu velkokapacitních lithiových baterií v průmyslové zóně Nové Sedlo. „V celém lithiovém řetězci by podle našeho odhadu mohly vzniknout tři tisíce přímých pracovních míst, včetně nepřímých okolo sedmi tisíc,“ řekl člen představenstva SUAS Group Pavel Poc.

Pavel Poc patří mezi personální posily nově vznikající skupiny SUAS Group, která od původní Sokolovské uhelné přebírá většinu aktivit s výjimkou těžby a spalování uhlí. Pavel Poc tak přechází z politiky do byznysu. V minulosti zastával jako člen ČSSD pozici místostarosty Mariánských Lázní, v letech 2009 až 2019 byl poslancem Evropského parlamentu. Později si založil konzultační firmu. V rámci SUAS Group bude mít Poc na starosti oblast strategického rozvoje, zemědělství a oběhové ekonomiky.

Jak Ekonomický deník informoval před týdnem, velké plány má SUAS Group také v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Během nejbližších sedmi let chce postavit větrné a solární elektrárny o výkonu 235 megawattů. Vyrůst mají hlavně na rekultivovaných plochách po těžbě uhlí v širším okolí Sokolova a Chodova. Doplní je bateriové úložiště energie u paroplynové elektrárny ve Vřesové.

Předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos. Zdroj: Sokolovská uhelná

Naopak byznys založený na uhlí je na rychlém ústupu. Ještě v roce 2019 Sokolovská uhelná vytěžila 5,97 milionu tun hnědého uhlí, z toho více než polovinu spálila ve vlastních uhelných elektrárnách ve Vřesové a Tisové. Letošní objem těžby uhlí už bude jen zhruba poloviční. Značný podíl na tom má převedení paroplynové elektrárny ve Vřesové ze spalování uhelného plynu na zemní plyn v srpnu loňského roku. Původní technologie již nebyla ekonomicky a ekologicky udržitelná.

Podle původních zpráv mělo kvůli snížení těžby uhlí přijít o práci 800 až 1000 lidí. Podle dnešního vyjádření místopředsedy dozorčí rady Pavla Tomka se nakonec podaří většinu pracovních pozic udržet. Okolo 700 zaměstnanců Sokolovské uhelné má v polovině letošního roku přejít do dceřiných firem SUAS Group zaměřených na strojírenství, dopravu a další činnosti. Jak dodal předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos, konec těžby a spalování hnědého uhlí v případě této společnosti nastane zřejmě již mezi lety 2025 a 2030.

Vedle útlumu uhelné energetiky musel podnik řešit také otázku dědictví po Františku Štěpánkovi, bývalém dlouholetém generálním řediteli a vlastníkovi 57 procent akcií Sokolovské uhelné. Správy Štěpánkova majetku se po jeho úmrtí ujal jeho dlouholetý spolupracovník, právník Pavel Tomek. Funkci předsedy dozorčí rady převzal Jaroslav Rokos, který je s 43 procenty akcií druhým spoluvlastníkem Sokolovské uhelné.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter