INZERCE

Úvod Blog Strana 41

Síkela míří do Bruselu. Jeho působení v roli ministra průmyslu příliš slavné nebylo

Problémy moc neřešil a často je nechával „vyhnít“, vyhýbal se novinářům a měl napjaté vztahy s kolegy ve vládě. Tak zdroje Ekonomického deníku popisují končícího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, kterého dnes nahradil ve funkci místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Síkela se přesune do Bruselu, kde je kandidátem na pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství.

Jozef Síkela se stal ministrem průmyslu na konci roku 2021 vlastně náhodou. Hnutí STAN původně do funkce navrhovalo svého místopředsedu Věslava Michalika. Média však začala propírat jeho kauzy, týkající se firem v daňových rájích a podivných sponzorských darů pro STAN. Michalik se funkce na poslední chvíli vzdal a v časové tísni před jmenováním vlády navrhl do ministerské funkce svého známého – manažera Erste Bank Jozefa Síkela.

Co se týká Síkelova fungování v české vládě, lze říct, že nebyl zrovna v kolektivu oblíbený. Hlavním důvodem bylo to, jak poučoval ostatní ministry; napjaté vztahy měl hlavně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Hlavní důvod, proč vláda navrhla Síkelu do funkce eurokomisaře, byl podle zdrojů Ekonomického deníku to, že se ostatní ministři chtěli svého neoblíbeného kolegy zbavit.

Kde byl ministr, když jsme ho potřebovali?

Zdroje Ekonomického deníku popisují Jozefa Síkelu jako nejistého a váhavého manažera, na kterého měla značný vliv jeho šéfporadkyně Eva Hanáková. Svérázný byl také vztah Síkely z novinářům a odborné veřejnosti. Na odborné konference nechodil, rozhovory médiím až na pár výjimek nedával. Častěji se vyskytoval pouze v České televizi v pořadu Události, komentáře, kde se proslavil ostrými střety se svým hlavním rivalem, bývalým ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem z hnutí ANO.

Síkelovu pozici u odborné i širší veřejnosti navíc nabouraly některé nešťastné výroky a přeřeknutí. Legendární je dodnes jeho vyjádření ze srpna 2022, kdy v době vrcholu energetické krize použil opakovaně místo termínu závěrné elektrárny (tj. plynové elektrárny s rozhodujícím vlivem na tržní cenu elektřiny) sousloví „závětrné elektrárny“.

Dobře informované zdroje zmiňují slabé pracovní tempo Síkely ve chvíli, kdy se hrálo o něco důležitého. Konkrétně třeba pasivitu v jednání s korejským zájemcem o stavbu gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku; asijský investor přitom na projev politického zájmu z české strany marně čeká. Nebo laxní přístup v době vrcholící energetické krize v létě roku 2022, kdy se Síkela probral až ve chvíli, kdy mu začali „fušovat do řemesla“ vládní kolegové, a to včetně ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). V té době dokonce začala některá média spekulovat, zda nebude ministr průmyslu odvolán z funkce a nahrazen někým jiným.

Příspěvek na síti X, kterým se Jozef Síkela rozloučil s funkcí ministra průmyslu: Zdroj: X, účet Jozefa Síkely

Síkela se často vyhýbal také řešení personálních otázek. Například vládní agentura podporující příliv zahraničních investic CzechInvest zůstala po dlouhé dva roky bez řádně jmenovaného ředitele, což ohrozilo její fungování. Síkela to napravil až letos v dubnu, kdy do funkce jmenoval Jana Michala. Pětičlenná Rada Energetického regulačního úřadu fungovala celý loňský rok ve čtyřech členech a letos od ledna do srpna jen ve třech lidech, protože Síkela nebyl dlouho schopen vyhlásit výběrové řízení a vybrat nové radní.

Na rozdíl od jiných médií naopak autor tohoto článku nehodnotí tak kriticky odkup strategicky významných společností státem. Koupit provozovatele podzemních zásobníků Gas Storage CZ a majitele páteřních plynovodů NET4GAS je v současné nejisté době rozumné. Sporná je však výše kupní ceny za předlužený a ztrátový NET4GAS. Kritici jsou však mimo, když Síkelovi vyčítají odkoupení sítě čerpacích stanic Robin Oil. Kupujícím bylo ČEPRO, kde akcionářská práva vykonává ministerstvo financí (a navíc se jednalo čistě o iniciativu vedení podniku ČEPRO).

Zásadový postoj měl, ale ne vždy to stačí

Ministerstvo průmyslu a obchodu za éry Jozefa Síkely představilo celou řadu strategií a koncepcí, jejich schvalování však v praxi vázne. Stačí zde připomenout osud nové Státní energetické koncepce, která měla ukázat cestu k moderní, nízkoemisní energetice budoucnosti. Vláda ji měla schválit v červenci, avšak ministři se zalekli emocí, které vypukly poté, co někteří komentátoři koncepci včetně souvisejících materiálů označili za „český Green Deal.“ Výsledek je takový, že nová energetická koncepce nebyla dodnes schválena.

Jozefa Síkelu naopak můžeme pochválit za zásadový postoj v hodnotových otázkách. Vždy měl jasno v tom, že Putinovo Rusku představuje zlo, které nesmíme podporovat nákupem ropy, plynu či jaderného paliva. Opakovaně podpořil demokratickou Ukrajinu v jejím boji o přežití. Razil názor, že česká energetika má postupně ukončit provoz uhelných elektráren a že její budoucností je kombinace jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a vyrovnávacích zdrojů na plynná paliva. Podpořil také nástup komunitní energetiky ve chvíli, kdy se jej nepřející zájmové skupiny pokusily zablokoval.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v diskusi se svým protějškem těsně před podpisem memoranda o spolupráci s Ukrajinou. Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Mnohé úspěchy posledních tří let lze přičíst vládě jako celku a těžko lze v procentech vyjádřit podíl jednotlivých ministrů. Do této kategorie patří potvrzení korejské KHNP v roli preferovaného dodavatele velkých jaderných bloků, investice do posílení ropovodu TAL z italského Terstu či získání podílu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a v chystaném terminálu ve Stade u Hamburku, ale také získání prestižní investice do výroby mikročipů v Rožnově pod Radhoštěm, za kterou stojí americký koncern onsemi.

Jozef Síkela se má po odchodu z české vlády stát eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. Jak Ekonomický deník informoval v polovině září, Síkela má mít na starosti dohled nad mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporu koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž investiční program Global Gateway na podporu rozvoje infrastruktury v zahraničí.

David Tramba

Šéf Svazu průmyslu: Vláda musí ohlídat podíl českých firem na stavbě nových Dukovan

0

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj dnes na sněmu svazu v Brně apeloval na vládu Petra Fialy, aby požadovala po vítězi tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, korejské společnosti KHNP, závazky, že do procesu zapojí české vědce a firmy. Vládu za dotažení tendru Rafaj ve svém projevu ocenil.

Vyzval ji také k realistickému přehodnocení takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a vyčetl politikům, že od revoluce nepostavili přehradu Nové Heřminovy na Bruntálsku, která mohla zabránit škodám při zářijových povodních. Sněm Svazu průmyslu a dopravy se koná na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně.

„Díky za uskutečnění tendru století, tedy naprosto klíčového kroku k dostavbě, doufejme že nejen, Dukovan. Nejdůležitější bude konečná cena pro spotřebitele i firmy a zejména to, zda budou do dostavby reálně zapojené české firmy. Je třeba zapojit vlastní vědu a průmysl, což samozřejmě není v zájmu dodavatele, a proto memoranda nestačí, je třeba mít podepsané závazky. Pokud toto vláda nedokáže pohlídat, bude to z historického hlediska prohra,“ prohlásil Rafaj.

Podnikatelské svazy dlouhodobě požadují, aby se české firmy na jaderném tendru podílely ze 60 procent. O smlouvě na výstavbu nových jaderných reaktorů nyní společnosti ČEZ a KHNP jednají, podepsat by ji měly do konce března příštího roku.

Rafaj na sněmu ocenil odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z konce září kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení. „Pokud byste k tomuto kroku sám nepřistoupil, vyzval bych vás k němu dnes,“ obrátil se přímo na premiéra.

Ocenil rychlou reakci vlády na pomoc firmám na severu Moravy po povodních v září, ale upozornil na to, že katastrofě mohla zabránit přehrada Nové Heřminovy, kterou stát podle něj nedokáže 27 let postavit. „Vodní dílo Nové Heřminovy by jen letos zabránilo škodám větším, než by byla cena za jeho vybudování,“ uvedl prezident Svazu průmyslu.

Vládu zkritizoval za to, že se od letošního roku zvýšily poplatky za energie pro energeticky náročné firmy. Hrozí, že porostou i nadále, což brání konkurenceschopnosti českých firem. Požádal ji také o revizi Green Dealu. „Některé nápady přímo popírají přírodní zákony, je třeba se odklonit od nerealistických ambicí. Jsme pro udržitelnost, ale ne za cenu toho, že se upapírujeme, to je horší než plastová víčka na lahvích,“ podotkl Rafaj.

(čtk)

Fialova vláda má dva nové ministry. Místní rozvoj povede Kulhánek a průmysl Vlček

Prezident Petr Pavel dnes ráno na Pražském hradě jmenoval ministry pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) a průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN). Vláda Petra Fialy je tak opět kompletní. V pátek skončí bez náhrady ministr pro legislativu Michal Šalomoun nominovaný Piráty, jeho agendu převezme agendu převezme ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Vlček ve vládě nahradil Jozefa Síkelu (STAN), který by se měl stát novým českým eurokomisařem. Kulhánek nastoupil na ministerstvo pro místní rozvoj po končícím předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi, který ve vládě skončil ke konci září. Premiér Fiala jej navrhl odvolat, protože podle něj Bartoš nebyl schopný manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení. Resort dočasně vedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Předseda vlády Petr Fiala poté Lukáše Vlčka uvedl do úřadu ministra průmyslu a obchodu. Mezi jeho hlavní priority patří naplňování nové Hospodářské strategie České republiky, dotažení jednání o tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů v Dukovanech a dalších strategických projektů, práce na modernizaci energetiky, ochrana spotřebitele a férové prostředí pro podnikání včetně snižování administrativní zátěže.

„Před panem ministrem jsou priority, které je potřeba zvládnout, ať je to poslední krok k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, zjednodušování administrativy a funkční digitalizace základních procesů pro podnikatele. Důležitá je i aktivní role českého ministra průmyslu v Evropské unii, aby hájil zájmy ČR. Měl by se podílet na tom, aby EU byla v budoucnu racionálnější a nedělat rozhodnutí, která ohrožují naši konkurenceschopnost,” uvedl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci.

Vlček se zaměří na energetiku i novou hospodářskou strategii

Nový ministr průmyslu a obchodu Vlček bude usilovat o rychlé projednání a schválení aktualizované Státní energetické koncepce (SEK). Podle něj je brzké dokončení dokumentu klíčové pro další rozvoj tuzemské energetiky. Na úřad chce přivést odborníky z makroekonomie a socioekonomie. Více se chce věnovat také výjezdům do regionů. Vlček to dnes řekl novinářům po uvedením do funkce ministra.

„Chci poděkovat svému předchůdci Jozefu Síkelovi za spoustu práce, kterou na Ministerstvu průmyslu a obchodu odvedl. Své působení nevnímám jako prostor na to jen věci dotahovat. Moje vize jsou mnohem pestřejší a mají přesah do dalšího volebního období a mým cílem je dostat Českou republiku do top 10 ekonomik v Evropě,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Dodal, že tento ambiciózní pomůže plnit i nová Hospodářská strategie, kterou v posledních měsících ve spolupráci s ministerstvem připravoval. „Strategii ještě dnes představíme na Mezinárodním strojírenském veletrhu a v nejbližších dnech ji předložíme ke schválení vládě. Jedná se o dlouhodobou vizi pro rozvoj českého hospodářství s důrazem na vysokou přidanou hodnotu, která je základem prosperity každé ekonomiky. Hospodářská strategie, kterou přední čeští ekonomové oceňují, nesmí jen zůstat na papíře, ale od prvního dne ve funkci ji začnu naplňovat.”

Premiér Petr Fiala ve společnosti nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka a končícího Jozefa Síkely. Foto: MPO (tisk. zpráva)

V oblasti energetiky bude nový ministr pokračovat v důležitých jednáních o diverzifikaci dodávek plynu a dokončení nových jaderných bloků v Dukovanech. Klíčovou oblastí dále bude modernizace přenosových a distribučních soustav pro stabilní energetickou infrastrukturu a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Ministr Vlček plánuje prosadit další novelu energetického zákona, která zavádí nová moderní pravidla pro trh s elektřinou, jako je akumulace, flexibilita a její agregace. „Zaměřím se také na přivedení nových investic s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například polovodiče, umělá inteligence či elektromobilita, a rád bych investory přivedl především do hospodářsky a sociálně vyloučených regionů. Nezapomenu ani na podporu podnikatelů i malých a středních podniků, aby mohli dále růst a inovovat,” dodává ministr Vlček, který má dále v plánu věnovat se ochraně spotřebitele, boji s monopoly a oligopoly, větší dostupnosti bydlení díky moderním stavebním normám i otevřené a srozumitelné komunikaci s veřejností.

Lukáš Vlček je od října 2021 poslancem, v roce 2022 byl zvolen prvním místopředsedou Starostů a nezávislých (STAN), kde má jako ekonomický expert na starosti hospodářské otázky. Ve Sněmovně byl členem rozpočtového výboru a výboru pro životní prostředí. Vedl Stálou komisi pro hybridní hrozby. Před působením v celostátní politice pracoval 15 let jako starosta města Pacov. Při práci vystudoval politologii a sociologii, regionální rozvoj a veřejnou správu na Masarykově univerzitě v Brně.

Kulhánek se bude věnovat obnově po povodních a bydlení

Vedle problémové digitalizace stavebního řízení se nový ministr pro místní rozvoj Kulhánek musí urgentně věnovat vytvoření komplexní strategie obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby. Priority včetně přípravy nového evropského programového období vyjmenoval premiér Fiala na tiskové konferenci po uvedení ministra do funkce. Končícímu hejtmanovi Karlovarského kraje popřál do nové role, aby úřad co nejdříve přešel z krizového do standardního režimu. Komunální politik s dlouholetými zkušenostmi z krajské politiky má podle předsedy vlády zkušenosti na to, aby složitou situaci zvládl.

Kulhánek nastoupil na ministerstvo pro místní rozvoj po předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi, který ve vládě skončil ke konci září. Fiala jej navrhl odvolat, protože podle něj Bartoš nebyl schopný manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení. Resort dočasně vedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Petr Kulhánek se právě stal novým ministrem pro místní rozvoj. Foto: Kancelář prezidenta republiky

Končící karlovarský hejtman představil své priority prezidentu Petru Pavlovi v pondělí, dnes ráno ho prezident na Pražském hradě jmenoval. Po schůzce s hlavou státu Kulhánek zopakoval, že se ještě dnes chystá odjet na Jesenicko, s tamními politickými představiteli bude řešit pomoc po nedávných povodních. Už ráno s politiky z povodněmi poškozených regionů konzultoval situaci na on-line poradě. „Představovali jsme investiční a neinvestiční programy na pomoc, potřebovali jsme zpětnou vazbu,“ řekl.

Kulhánek chce při řízení MMR sázet na otevřenou a intenzivní komunikaci. „Poprosil jsem všechny šéfy sekcí a další kolegy, aby byli maximálně sdílní. Na zítra a další dny mám naplánované schůzky se všemi vrchními řediteli sekcí a dalšími kolegy,“ řekl dnes novinářům.

Ministerstvu chce věnovat stejnou energii, jakou dosud dával vedení Karlovarského kraje. Ke svému jmenování ministrem Kulhánek přistupuje jako ke ‚křtu ohněm‘. „Nemám zkušenost s vysokou politikou, ale to myslím, ani není moje mise. Ta je velmi věcná, aby se skutky, které jsou očekávány, naplnily,“ uvedl Kulhánek. Zároveň dodal, že se bude snažit rozeběhnuté procesy urychlit a nastartované projekty spustit co nejdříve.

(red, čtk)

Česko osvobodí od daně paliva či elektřinu pro ozbrojené síly cizího státu  

Od spotřební daně budou osvobozeny výrobky dodané z jiného členského státu Evropské unie do České republiky pro ozbrojené síly státu, se kterým ČR uzavře mezinárodní smlouvu. Smlouva musí být součástí českého právního řádu a osvobození v ní zakotveno. V současnosti jde o smlouvu s USA o umístění ozbrojených si na území ČR z roku 2023 a o Partnerství pro mír.

Až doposud byly od spotřební daně osvobozeny vybrané výrobky dopravené do ČR pro ozbrojené síly jiného členského státu Evropské unie nebo pro ozbrojené síly státu NATO. Nově se osvobození bude týkat i ozbrojených sil státu, se kterým ČR uzavře smlouvu, která je součástí českého právního řádu. Pokud výrobky nakoupí obrana a cizím ozbrojencům je prodá, má ministerstvo nárok na vratku daně.

Vyplývá to z novely zákona o spotřebních daních, který je předložen v poslanecké sněmovně. Úplný návrh novely, kterou rozpočtový výbor doporučil ke schválení bez zásadních pozměňovacích návrhů, je zde.

Podle důvodové zprávy se pro tyto ozbrojené síly jiného státu navrhuje zcela nová právní úprava, a to osvobození od daně u výrobků, které jsou dovezeny do ČR. Tak je tomu už u ozbrojených sil států EU a NATO. Právním základem má vždy být mezinárodní smlouva.

V současnosti jde o smlouvu o umístění vojsk USA na území České republiky ze září 2023 a o smlouvu Partnerství pro mír, která je smlouvou mezi státy NATO a jinými zeměmi. Členy smlouvy Partnerství pro mír jsou bývalé sovětské republiky včetně Ukrajiny, ale také například Rakousko či Irsko. Rusko a Bělorusko mají pozastavené členství.

Dovoz jen s čestným prohlášením vysílajícího státu

Výrobky pro tyto ozbrojené síly mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo s jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, uvádí k tomu důvodová zpráva novely zákona o spotřební dani.

Například smlouva o umístění ozbrojených sil na území ČR z roku 2023 uzavřená mezi ČR a USA už ustanovení o daních obsahuje „Osvobození od daní z přidané hodnoty (DPH), prodejních daní, daní z užívání, spotřebních daní anebo podobných či nástupnických daní se uplatní na nabytí zboží, materiálu, zásob, služeb, vybavení a dalšího majetku ozbrojenými silami USA nebo pro ně (a) nabytých pro konečné použití ozbrojenými silami USA; (b) určených ke spotřebě při plnění smlouvy s ozbrojenými silami USA nebo jejich jménem; anebo (c) určených k začlenění do předmětů nebo zařízení používaných ozbrojenými silami USA. Ozbrojené síly USA poskytnou příslušným českým orgánům příslušné osvědčení, že takové zboží, materiál, zásoby, služby, vybavení a další majetek jsou určené pro ozbrojené síly USA,“ uvádí mimo jiné smlouva.

Na dovezené nebo dopravované vybrané výrobky pro použití ozbrojenými silami na základě smlouvy NATO SOFA se osvobození od spotřební daně vztahuje už nyní.

Když obrana přeprodává, požádá o vrácení daně

Novela rovněž detailně upravuje mechanismus, jakým se spotřební daně budou vracet. V případě ozbrojených sil jiných států koná správce daně prostřednictvím ministerstva obrany. Podle nového ustanovení vznikne nárok na vratku spotřební daně namísto ozbrojeným silám cizí země ministerstvu obrany, pokud pro ně vybrané výrobky nakoupí a pak jim je předá. „Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami,“ uvádí se v novele.

Podle důvodové zprávy vychází cíl tohoto ustanovení z aplikační praxe. „V případě, že Ministerstvo obrany nakoupí například od Státních hmotných rezerv zdaněné vybrané výrobky a dále je poté prodá ozbrojeným silám jiného státu pro jejich použití, je nově oprávněno požádat o vracení daně z titulu použití těchto vybraných výrobků ozbrojenými silami jiného státu. Tento nárok na vracení daně však nevzniká Ministerstvu obrany pro použití ozbrojenými silami České republiky,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Nový druh vrácení daně se bude vztahovat i na příslušníky ozbrojených sil a členy jejich rodiny.

Plyn, pevná paliva a elektřina pro ozbrojené síly a jejich jídelny

V souvislosti se smlouvami o ozbrojených silách zemí EU, NATO a se smlouvami jiných zemí dochází rovněž od ledna 2025 k novele zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Na seznam subjektů, kterým jsou odpuštěny spotřební daně z plynu, paliva a elektřiny, přibydou ozbrojené síly členských zemí EU, NATO a států, se kterým ČR uzavře smlouvu.

V případu cizích ozbrojených sil pak správce daně nebude zkoumat, zda jsou splněny podmínky platné pro ostatní příjemce tohoto benefitu: Zda je dovozce plynu bezúhonný, zda není v insolvenci nebo zda mu nebylo povolení nabýt plyn zrušeno. Vrácení daně náleží i příslušníkovi ozbrojených sil a členovi rodiny.

Totéž se týká nákupu pevných paliv a elektřiny. „Od daně je osvobozena elektřina určená k použití nebo použitá ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly,“ uvádí se v předmětné novele.  Tatáž formulace se opakuje u plynu a pevných paliv.

Irena Válová

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

ČEZ a Framatome modernizují jeden z klíčových řídicích systémů v Dukovanech

Skupina ČEZ pokračuje v modernizaci Jaderné elektrárny Dukovany, která je v provozu už skoro čtyři desetiletí. Po třech letech příprav spouští rozsáhlý projekt modernizace řídicího systému Spinline, dostane jej na starost jeho původní dodavatel – francouzská společnost Framatome. Jak ČEZ uvedl v tiskové zprávě, modernizace systému nijak naruší provoz jaderné elektrárny.

Celkové náklady na výměnu všech modulů dosáhnou 781 milionů korun, práce odborníci naplánovali na tři roky. „Spinline je modulární digitální systém kontroly a řízení jaderného bloku, využívaný ve více než stovce jaderných elektráren na celém světě. Je speciálně navržený pro implementaci bezpečnostních funkcí včetně systému ochran reaktoru reaktoru, které zajišťují například jeho bezpečné automatické odstavení v případě nesouladu údajů,“ vysvětluje člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.

V praxi odborníci v několika krocích aktualizují, případně nahradí některé ze stávajících modulů. Jde o systémy, z nichž většina je fyzicky oddělena nejen mezi sebou, ale i od všech vnějších sítí. „Přestože jde o upgrade systému, nikoliv o jeho úplnou výměnu, je pro nás prvořadá bezpečnost a dlouhodobá spolehlivost. Práce navíc plánujeme tak, aby se nijak nedotkly provozu Dukovan,“ doplnil Bohdan Zronek.

Systém Spinline dodavatel instaloval v Dukovanech v letech 2002 až 2009. „Tato modernizace není o řešení akutních potřeb, ale děláme ji s ohledem na řízení životnosti a plánovaný nejméně šedesátiletý provoz,“ dodává k tomu ředitel dukovanské jaderné elektrárny Roman Havlín. Objevily se už úvahy, zda by dukovanské bloky po modernizaci nemohly fungovat 70 či 80 let.

Společnost Framatome patří mezi zavedené dodavatele společnosti ČEZ. Před týdnem například obě společnosti oznámily, že budou spolupracovat na vývoji nového typu jaderného paliva.

(rov)

Výrobce baterií HE3DA je jednou nohou v insolvenci kvůli neuhrazeným mzdám

0

Nad společností Magna Energy Storage, která se snaží rozjet ve velkém výrobu baterií HE3DA, visí hrozba insolvenčního řízení. Návrh na jeho zahájení v minulém týdnu podala zaměstnankyně firmy, které zaměstnavatel neproplatil mzdu za červenec a srpen. Magna Energy Storage následně uvedla, že dlužnou mzdu uhradila.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení obdržel Městský soud v Praze ve středu 2. října. Soud o den později zahájil insolvenční řízení a vyzval věřitele dlužníka, aby podali přihlášku svých pohledávek ve lhůtě do rozhodnutí soudu o úpadku. O zahájení insolvenčního řízení následně informovaly Hospodářské noviny.

Podle posledních informací situace tak dramaticky nevypadá. Firma Magna Energy Storage vše označila za nedorozumění a poslala soudu zprávu, že dlužnou mzdu ve výši 45 tisíc korun zaměstnankyni Marii P. uhradila. Nikdo jiný do dnešního dne svou neuhrazenou pohledávku nepřihlásil. Marie P. nicméně ve svém insolvenčním návrhu uvedla jména třech dalších zaměstnanců, kterým prý firma mzdu také nevyplatila.

Tržby 8 milionů za rok, ztráta 120

Aktuální dění je dalším v řadě důkazů, že s výrobcem „převratných a unikátních“ baterií HE3DA není něco v pořádku. Jak Ekonomický deník uvedl na začátku září, tržby podniku Magna Energy Storage jsou až zoufale nízké – méně než 8 milionů korun za celý rok 2023. Hospodaření této firmy loni skončilo se ztrátou 119,6 milionu korun.

Společnost Magna Energy Storage dlouhodobě drží údaje o svém hospodaření v tajnosti. Tentokrát však výsledky „provalil“ správce daně z příjmů. Jak lze dále vyčíst z účetní závěrky, Magna Energy Storage loni v průměru zaměstnávala 43 lidí.

„Schopnost společnosti pokračovat nepřetržitě ve své činnosti je závislá na realizaci plánů přijatých a schválených vedením společnosti. Dle těchto plánu by v následujících letech mělo dojít k výraznému nárůstu produkce a tržeb a dosažení zisku. Management společnosti věří, že tyto plány jsou realistické a že jejich splnění je vysoce pravděpodobné,“ uvedlo představenstvo firmy na konci účetní závěrky.

Čtyři roky od dokončení závodu

Podivné je, že firma Magna Energy Storage slavnostně dokončila výrobní závod v průmyslové zóně u Horní Suché na Karvinsku už v září roku 2020. V té době hovořila o spuštění výroby akumulátorů značky HE3DA na počátku roku 2021. V první fázi měla firma vyrábět baterie o kapacitě 1,2 gigawatthodiny za rok, v dalších fázích slibovala růst výroby baterií až na 15 gigawatthodin za rok.

Zveřejněné finanční výsledky však tomu neodpovídají. Největší tržby za vlastní výrobky a služby měla firma Magna Energy Storage v roce 2021, a sice 15,7 milionů korun. To znamená, že se reálná výroba baterií HE3DA pohybuje pod úrovní jedné megawatthodiny za rok, což je méně než jedna tisícina avizovaného rozsahu výroby.

David Tramba

ACRI: České firmy si přivezly z veletrhu InnoTrans zakázky za více než miliardu korun

České firmy získaly během nedávného mezinárodního veletrhu InnoTrans v Berlíně, který je zaměřený na železnici, zakázky za více než miliardu korun. Úspěchy si na akci připsaly například společnosti AŽD, Škoda Group nebo Bonatrans a VÚKV. Informovala o tom Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). „Získání nových zakázek za více než miliardu korun je výtečnou zprávou pro další rozvoj českého železničního průmyslu, coby jednoho z evropských lídrů inovací na železnici,“ zhodnotila akci generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.

Česká republika se podle ní stala jedním z nejúspěšnějších účastníků letošního ročníku. Největší pozornost podle Vopálenské přitahovaly například soupravy ComfortJet pro České dráhy stavěné na rychlost 230 kilometrů za hodinu, mezinárodně oceněná tramvaj pro německý Bonn nebo duální lokomotiva Dual Shunter 2000.

Cenou Red Dot Design Award 2024 ověnčenou tramvaj Škoda ForCity Smart pro Bonn přivezla na veletrh společnost Škoda Group. „Tramvaje pro Bonn jsou skvělým příkladem našeho odhodlání posouvat technologie a design kupředu. Více než dvě stě dvacet našich tramvají bude brzy v provozu v deseti německých městech, což dokazuje naši silnou přítomnost na trhu,“ citovala Škoda Group na LinkedInu svého generálního ředitele Petra Novotného. Společnost během veletrhu podepsala také opci v hodnotě 25 milionů eur, v přepočtu 633 milionů korun, na prodloužení tramvají, které jezdí ve finském Tampere.

Škoda Group se zároveň podílí také na výrobě železničních souprav ComfortJet, které byly na veletrhu k vidění a na akci předvedla i své digitální a signalizační technologie.

Společnosti AŽD se na veletrhu podařilo uzavřít smlouvu o strategické spolupráci s australskou firmou Downer EDI Rail Pty. Cílem kontraktu jsou dodávky zabezpečovacího zařízení pro železnice v Austrálii a na Novém Zélandu. ACRI informovala také o tom, že se v rámci akce uskutečnila jednání s vedením maďarských, polských a srbských železnic. „Na veletrhu proběhla i další jednání, která otevírají AŽD příležitosti pro budoucí zahraniční spolupráci,“ uvedla ACRI.

Společnost VÚKV se u nově získaných zakázek podle Asociace podniků českého železničního průmyslu dostala na objem okolo 30 milionů korun. Zákazníci jsou z Evropy, ale také Asie. Firma Bonatrans si zajistila na veletrhu nové zakázky za přibližně 400 milionů korun. „Realizovali jsme přibližně 250 jednání se zákazníky a dodavateli z více než 50 zemí z celého světa,“ informovala firma, která se zaměřuje na výrobu železničních dvojkolí a jejich částí.

Pro rok 2025 uzavřela kontrakty také organizace SVÚM, která funguje jako výzkumné a testovací centrum materiálů. Během letošního veletrhu podepsala smlouvy za přibližně 1,5 milionu korun a projednala zakázky v objemu dalších zhruba jeden milion korun.  

Českou expozici na veletrhu InnoTrans, který se konal od 24. do 27. září, otevíral ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Český železniční průmysl je podle něj jedním z klíčových sektorů ekonomiky České republiky, který nejen drží krok se zahraniční konkurencí, ale v mnoha ohledech ji i předčí.

„Naši výrobci se aktivně zapojují do vývoje nejmodernějších technologií, systémů a komponent, které se uplatňují jak na domácím, tak na zahraničních trzích. Díky vlastnímu výzkumu a vývoji se české firmy podílejí na vzniku inovativních řešení, která splňují ty nejpřísnější standardy současné dopravy,“ uvedl.

Čeští výrobci podle něj hrají významnou roli i v přípravě tuzemské vysokorychlostní železnice. „Jejich schopnost nabízet pokročilé technologie nám umožňuje být na špici nejen v rámci Evropy, ale i na globálním trhu,“ konstatoval Kupka.

Výsledky českých firem na veletrhu InnoTrans okomentoval také poslanec a místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). „Účast na podobných veletrzích je z pohledu propagace jednotlivých výrobců i celého sektoru železničního průmyslu velice důležitá. Ve svých expozicích kladly firmy důraz na udržitelnost, inovace, digitalizaci a také na produkty určené pro vysokorychlostní železnice,“ poznamenal.

(teč)

Nebezpečné vlny. Národní strážci kyberprostoru ladí pravidla pro ochranu citlivých dat 

Národní úřad pro informační a kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) pokračuje v přepisování klíčové legislativy týkající se ochrany utajovaných informací a také zabezpečení samotné digitální infrastruktury státu. Reaguje tak na dynamický vývoj v oblasti a nové potřeby, které z něj vyplývají. 

Po nedávné změně zákonné definice utajované informace a dalších úpravách příslušného zákona teď úřad připravil návrhy hned čtyř vyhlášek, které upravují některé technické aspekty nakládání s citlivými daty a také mimo jiné stanovují nové požadavky na pracovníky, kteří mají ochranu utajovaných informací přímo na starosti.  

Balík návrhů odeslal NÚKIB koncem září do meziresortního připomínkového řízení. V případě schválení by nové vyhlášky měly začít platit od ledna příštího roku. Jednotlivé normy se týkají zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací, provádění certifikace při zabezpečování jejich ochrany, informační bezpečnosti jako takové a v neposlední řadě pak způsobilosti IT a komunikačních systémů a elektronických zařízení, které mají bránit únikům informací „vzduchem”. 

Změny si vyžádal vznik úřadu

Úpravy první ze zmiňovaných vyhlášek – tedy té o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací – se týkají z větší části spíše používané terminologie, zároveň ale přináší i některé praktické změny týkající se například přezkumu.

„Smyslem změn ve vyhlášce je zohlednit poznatky a zkušenosti z praxe nabyté během trvání účinnosti dosavadních předpisů a také přihlédnout ke značnému technologickému vývoji v oblasti informační bezpečnosti,” uvedla k tomu pro Ekonomický deník mluvčí NÚKIB Alžběta Dvořáková.

Z důvodové zprávy zanesené v elektronické legislativní knihovně vlády vyplývá, že tento návrh vyhlášky například mění předpoklady pro povinné přezkoušení odborného pracovníka kryptografické ochrany a zavádí také způsob označení kryptografických prostředků distribuovaných do České republiky ze zemí EU a NATO.

„Oproti původní vyhlášce se mění předpoklady pro povinné přezkoušení odborného pracovníka kryptografické ochrany, stanovují se náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany, podrobněji se upravují požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany a požadavky na provozní obsluhu některých kryptografických prostředků,” vypočítá pak důvodová zpráva. 

Dvořáková v této souvislosti doplnila, že novinkou ve vyhlášce je také „ochrana kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce bez nutnosti ukládání a dále kategorizace kryptografického pracoviště”.

Stejně jako všechny tři zbývající návrhy vyhlášek reaguje nový předpis mimo jiné i na samotný vznik NÚKIB v roce 2017, který převzal oblast bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). „Tato skutečnost se však dosud nepromítla do příslušné podzákonné právní úpravy a je proto nezbytné přijmout návrh vyhlášky,” doplňují k tomu zástupci NÚKIB v důvodové zprávě. Podle nich přitom nestačí změny v původní vyhlášce, která by se tak stala nepřehlednou, a i proto je tak zapotřebí adaptovat do právního řádu vyhlášku novou. 

Certifikace pro zahraniční systémy

Návrh vyhlášky o informační bezpečnosti podle vyjádření Dvořákové kromě terminologických a drobnějších formálních úprav nově upravuje například proces akreditace informačních systémů cizí moci. „Některé činnosti v rámci certifikace informačních systémů mohou zajišťovat i jiné subjekty nebo orgány, než je NÚKIB, a vyhláška upravuje náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která to umožňuje,” uvádí k tomu důvodová zpráva s tím, že jde většinou o systémy členských zemí NATO a EU. 

„Smyslem procesu akreditace je ověřit, zdali IS cizí moci umístěný na území České republiky splňuje požadavky stanovené příslušnou akreditační autoritou cizí moci na základě příslušných předpisů cizí moci. Toto místní ověření provádí NÚKIB, který posléze o tomto informuje příslušnou akreditační autoritu cizí moci,” popisuje základní princip v tomto směru důvodová zpráva. 

Třetí ze čtyř navrhovaných vyhlášek provádí také i zákonem stanovenou povinnost dodatečného zavádění bezpečnostních funkcí nebo opatření provozovatelem informačního systému v případě nových rizik nebo hrozeb. „Vyhláška dále provádí také novou povinnost provozovatelů samostatných elektronických zařízení hlásit informace o jejich provozování NÚKIB,” přibližuje Dvořáková.

Nosnou koncepční změnou v návrhu vyhlášky o informační bezpečnosti je podle ní změna vnímání informačních a komunikačních systémů a samostatných elektronických zařízení jako různých, striktně oddělených systémů. „A to jelikož tomu tak z hlediska praxe není a nebude,” upozornila mluvčí. 

Návrh vyhlášky má přinést jasnější uchopení problematiky ochrany utajovaných informací v těchto systémech, snadnější realizaci a efektivnější bezpečnost. Podle Dvořákové byly při přípravě návrhu reflektovány zkušenosti z aplikace původní vyhlášky a byly také opraveny některé nevhodné formulace. “Například bezpečnostní mód vyhrazený byl upraven na dedikovaný, jelikož pojem vyhrazený evokuje stupeň utajení utajované informace,” vysvětlila mluvčí NÚKIB.

Informace i v ústní podobě

Naposledy se pravidla pro nakládání s utajovanými informacemi měnila s novelou zákona z dílny Národního bezpečnostního úřadu, kterou podepsal koncem léta prezident Petr Pavel. Ta má se stejnou účinností jako všechny zmíněné vyhlášky – tedy od začátku příštího roku – zajistit například jasnou definici utajované informace jako takové, ale například i omezení příslušné administrativy při vydávání osvědčení a dokladů o bezpečnostní způsobilosti. 

Novela také do českého právního řádu zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.

Definice utajované informace měnil NBÚ proto, že ta dosavadní už nepokrývá všechny možné podoby citlivých dat. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ vysvětloval to úřad. 

Fyzické osoby i podnikatelé pak získají možnost požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního.

Tomáš Svoboda

Lhůta pět let pro osvobození od DPH při prodeji nemovitosti se mění, česká úprava je protiunijní

Až doposud byly prodeje staveb osvobozeny od platby DPH teprve po pěti letech od kolaudace nebo prvního obydlení. Tato úprava je však proti právu EU. Nově bude daněna tzv. vybraná nemovitost pouze při prvním dodání do dvou let po kolaudaci nebo obydlení. Nebo po podstatné změně, což je například rozsáhlá přestavba za podmínky, že skutečné náklady na podstatnou změnu přesáhnou 30 % hodnoty nemovitosti.

Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o dani z přidané hodnoty, jak je předložena v poslanecké sněmovně.

Úplný návrh včetně důvodové zprávy je zde.

Podle důvodové zprávy k návrhu dochází ve zdaňování nemovitostí „oproti současné úpravě k zásadnímu posunu“. „Zatímco dosavadní úprava stanovuje pětiletý časový test, navržená úprava směřuje k zdanění pouze prvního dodání po dokončení vybrané nemovité věci po jejím dokončení,“ uvádí důvodová zpráva.

Nově bude tato lhůta činit 23 měsíců, ale nikoli vždy, vyplývá z návrhu.

„Tento přístup odráží rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-308/16 Kozuba Premium Selection, z něhož mimo jiné vyplývá, že ke zdanění dodání dokončené nemovitosti má dojít pouze jednou. Poté, co je dokončen proces výstavby a nemovitost je užívána, má být její dodávání osvobozeno od daně; tím ovšem není vyloučena možnost zdanění dodání nemovité věci po její podstatné změně,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Vybraná nemovitost je podle zákona o DPH stavba pevně spojená se zemí, b) jednotka, c) pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo d) právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.

Případ Kozuba: Zdanění budovy po sedmnácti letech V případu polské společnosti Kozuba odpovídal Soudní dvůr EU na předběžné otázky v souvislosti s řízením v Polsku. Firma Kozuba si v roce 2006 zařídila budovu pro účely vlastního podnikání, zapsala ji do svého majetku, rekonstruovala ji za 55% hodnoty nemovitosti a v roce 2009 ji prodala, aniž odvedla DPH, protože nešlo o novou stavbu a firma byla přesvědčena, že prodej je osvobozen od daně. Budova byla postavena v roce 1992 a do majetku firmy ji vložil společník. Polský kontrolní úřad však trval na platbě daně, protože budova dosud nebyla při žádném prodeji zdaněna. Nejvyšší správní soud Polska požádal SDEU…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

Nové Dukovany postaví Korejci, nebo nikdo. Poražení uchazeči se do hry zřejmě už nevrátí

Francouzská společnost EDF i americký Westinghouse jdou tvrdě proti vítězství korejské společnosti KHNP v tendru na stavbu nových jaderných bloků. Jenže každá taková akce vyvolává reakci. Ve Skupině ČEZ i na ministerstvu průmyslu narůstá znechucení z konfrontačního přístupu, který Francouzi a Američané zvolili. Ti tak ztrácejí šanci stát se náhradníky pro případ, že by to s Korejci nevyšlo.

„Nové Dukovany postaví Korejci, nebo nikdo.“ Takový názor se podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku z prostředí energetiky šíří jak na ministerstvu průmyslu a obchodu, tak ve Skupině ČEZ. Odpovědní úředníci a manažeři nelibě sledují sérií žalob a stížností, kterými neúspěšní uchazeči o stavbu velkých jaderných bloků napadají české rozhodnutí o výběru KHNP. Konfrontační styl, který zvolilo EDF i Westinghouse, totiž přímo ohrožuje prioritní záměr současné vládní koalice – tedy rozjet stavbu nových reaktorů.

Pro připomenutí: Oba neúspěšní uchazeči podali stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh EDF směřuje primárně proti rozhodnutí o výběru KHNP jako preferovaného dodavatele nových jaderných bloků. Společnost Westinghouse zpochybňuje postup dodavatele, podniku Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ, který využil takzvané bezpečnostní výjimky. Požaduje také zrušení rozhodnutí zadavatele z letošního ledna, kterým byl Westinghouse vyřazen z účasti v další fázi výběrového řízení, a to včetně všech navazujících úkonů zadavatele.

Stěžovat si a soudit se

Razantní postup zmínil ve svém nedávném rozhovoru pro Český rozhlas viceprezident EDF Vakis Ramany. „Využijeme všechny dostupné cesty, které máme k dispozici. V sázce je mnohem víc než jenom Česká republika, o spuštění jaderného programu uvažuje řada dalších evropských zemí. Takže všechny principy týkající se férového obchodu a transparentního přístupu, zajištění reálnosti dodávek v těchto programech je to, co chceme bezpodmínečně zajistit. Jde o energetickou budoucnost Evropy a to je něco, co je pro nás velmi cenné,“ uvedl Ramany.

V pondělí večer přinesl zpravodajský web Euractiv.cz informaci, že společnost EDF podala stížnost k Evropské komisi proti rozhodnutí společnosti ČEZ vybrat jihokorejskou společnost KHNP jako dodavatele nových jaderných reaktorů. EDF má údajně za to, že korejská vláda může poskytnout KHNP nespravedlivou dotační podporu, čímž by mohla ohrozit hospodářskou soutěž na evropském trhu.

Westinghouse již delší dobu tvrdí, že návrhy designů korejských reaktorů APR1000 a APR1400 využívají licencovanou technologii systému Westinghouse 80 generace II. Společnost KHNP tudíž nemá právo stavět takové reaktory v zahraničí bez jeho souhlasu. Americký podnik se svých práv domáhá cestou soudních sporů a arbitráží. Otázkou zůstává, jak dlouho tyto spory poběží a kdo v nich nakonec uspěje.

Zdroje Ekonomického deníku zmiňují riziko, že EDF nebo Westinghouse mohou svým jednáním zmařit uzavření závazné smlouvy s Korejci o stavbě nových jaderných bloků. V takovém případě je však málo pravděpodobné, že by zástupci ČEZ a vlády sedli za jednací stůl s poraženými účastníky tendru. ČEZ by v takovém případě nejspíš vsadil na spolupráci s britským podnikem Rolls-Royce SMR, se kterým v září s požehnáním české vlády uzavřel memorandum o společném postupu při vývoji a stavbě 470megawattových modulárních reaktorů.

Ekonomický deník již na počátku srpna informoval, že favoritem soutěže na stavbu středně výkonných reaktorů v Česku je právě Rolls-Royce. Ten získává sympatie díky vstřícnému a férovému přístupu k vyjednávání, ale také díky upřímnému zájmu o spolupráci s českými strojírenskými a technologickými podniky. Míra lokalizace výroby v Česku může být v tomto případě vyšší, než v případě volby jiného dodavatele technologie.

Cesta od tendru k podpisu smlouvy

Tendr na nový jaderný blok v Dukovanech byl oficiálně zahájen v březnu 2022. Předběžné nabídky podali tři uchazeči – Westinghouse, EDF a KHNP – v listopadu téhož roku a závazné loni v říjnu. Letos na konci ledna vláda rozhodla o vyřazení americké společnosti, jejíž nabídka nesplnila požadavky tendru. Westinghouse se tehdy údajně odmítl zavázat ke konkrétní ceně a termínu dokončení.

Dlouho očekávané rozhodnutí o dodavateli nových jaderných reaktorů padlo v polovině července. Vláda tehdy rozhodla, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská KHNP, která získá také opci na dva další bloky v Temelíně. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech posuzovaných kritériích,“ řekl Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Za příjemné překvapení označil premiér Fiala nabídkovou cenu, která se pohybuje (v dnešních cenách) okolo 200 miliard korun za jeden 1050megawattový blok.

Pozornost se nyní soustředí na uzavření závazné smlouvy mezi Skupinou ČEZ a KHNP o stavbě nových bloků. Podle schváleného harmonogramu má být tato smlouva uzavřena do března příštího roku a obě strany na ni intenzivně pracují. Do zmíněného termínu má být jasno i o tom, jak vysoký bude podíl českých dodavatelů na dodávkách pro elektrárnu Dukovany II.

David Tramba