Nešťastná souhra náhod, či spíše nehod, která nemá konkrétního viníka. Tak je hlavní závěr zprávy mezinárodního expertního týmu k příčinám velkého výpadku elektřiny v severní polovině Čech. K tomu došlo před necelým rokem – v pátek 4. července. Jenže expertní zpráva upozorňuje i na jedno konkrétní selhání, které lze připsat dispečerům společnosti ČEPS.
Ve 120stránkové analýze evropské energetické asociace ENTSO-E se jedna zmínka o možném selhání zaměstnanců ČEPS objevuje. „Dispečeři provedli online analýzu toku zatížení a výpočet dopadu vypnutí linky V208. V té době dospěli k závěru, že odpojení nebude mít žádné další důsledky pro síť. Odpojení však vedlo k dalšímu přetížení rozvodny v Krasíkově nad rámec ochranného nastavení, jejímu vypnutí a zhroucení dodávek,“ napsali autoři Závěrečné zprávy o rok starému kolapsu dodávek v části České republiky.
Řetězová reakce
Společnost ČEPS nepovažuje takové hodnocení za férové. „V dané situaci bylo nezbytné řešit přetížené vedení V208 s cílem zabránit bezprostředně hrozícímu poškození infrastruktury, zdraví a života osob. Možné dopady vypnutí V208 byly ověřovány simulačními výpočty, přičemž na základě výsledků dospěli dispečeři ČEPS k závěru, že vypnutí nezpůsobí další negativní důsledky v síti,“ reagovala mluvčí ČEPS Hana Klímová. Dispečeři měli na rozhodování jen několik minut a byli tak pod časovým tlakem.
Loňský 4. červenec byl v české energetice doslova prokletý den. Nejprve došlo k přetržení starého a špatně opraveného vedení V411 v Ústeckém kraji. Frekvence v síti vzrostla nad povolený limit, což vedlo k automatickému odstavení uhelných elektráren Ledvice a Počerady. V poledne dispečeři vypnuli přetíženou linku V208, která vede z Milína na Příbramsku do rozvodny Čechy Střed. Výsledkem bylo pouze přetížení dalších linek a rozvoden – a následný kolaps.
Expertní zpráva asociace ENTSO-E dále upozorňuje na velký počet linek velmi vysokého napětí, které byly loni v létě mimo provoz kvůli údržbě či rekonstrukci. Konkrétně se jednalo o deset odstavených 400kilovoltových linek. Zbývající linky už vyšší zatížení nezvládly. Výsledkem byl naprostý kolaps dodávek elektřiny na území Libereckého a Královéhradeckého kraje a částečný v Ústeckém a Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy. Bez dodávek elektřiny zůstal na několik hodin asi jeden milion odběrných míst.
Otazníky zůstávají
Ve stejný den jako ENTSO-E vydal svou zprávu o rok staré události také český expertní tým zastřešený Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). „Bezprecedentní výpadek přinesl řadu nových praktických zkušeností, ze kterých je nezbytné se poučit a zohlednit je v návrhu nápravných opatření. Naše výstupy pomohou posílit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny,“ uvedl k výsledku zprávy předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Veřejně dostupná verze zpráva ERÚ však nabízí více otázek než odpovědí. Připomíná některé otazníky, o kterých se už skoro rok v energetické branži diskutuje. Jedním z nich je to, proč si ČEPS nevyžádal rychlejší start paroplynové elektrárny v Počeradech, která mohla výpadek uhelných bloků nahradit. Další nejasností je to, proč nedošlo k rychlejšímu přepnutí elektrárny Dlouhé Stráně z režimu čerpání na výrobu elektřiny.
Poučení z krizového vývoje
Jaké plyne z loňského částečného blackoutu ponaučení? Pracovní skupina vedená ERÚ doporučuje mimo jiné modernizaci střídačů u starších elektráren s cílem posílit jejich odolnost, ale také celé soustavy, v případě mimořádných událostí. Další návrh se již propsal do novelizované vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Jedná se o zvýšení motivace poskytovatelů regulační energie, aby aktivněji reagovali v mimořádných situacích.
Ve zprávě ENTSO-E se objevilo doporučení, aby velké elektrárny nereagovaly tak „splašeně“ na odchylku frekvence. Rychlé vypnutí bloků v Počeradech a Ledvicích po překročení povolené odchylky 0,2 Hz problém pouze prohloubilo. „Na základě této skutečnosti expertní panel doporučuje zavést určité zpoždění v činnosti frekvenčních ochran. Toto zpoždění by mělo filtrovat rychlé lokální jevy, aby se zabránilo zbytečnému odstavení z provozu,“ uvádí ENTSO-E.
Personální dopady blackoutu
Dopady rok starého zhroucení dodávek elektřiny nejsou jen čistě technické. Vedl také k napětí mezi velkými šéfy české energetiky. ČEPS totiž upozornil na podivné selhání velkého 660megawattového bloku Elektrárny Ledvice. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš si naopak v otevřeném dopise stěžoval na údajná selhání společnosti ČEPS – špatný technický stav sítě, slabé krizové řízení i špatný odhad přetoků elektřiny ze zahraničí.
Spor nakonec skončil v březnu odvoláním předsedy představenstva ČEPS Martina Durčáka z funkce – údajně na pokyn premiéra Andreje Babiše (ANO). Důvod odvolání Durčáka z funkce zůstává nejasný, což živí různé spekulace a dohady. Podle jiné varianty stál za Durčákovým pádem Daniel Beneš, podle jiné byl důvodem sporný nákup společnosti NET4GAS na přání minulé vlády. Některé zdroje však zmiňují i souvislost s loňským částečným blackoutem.
